Za zničenou planetu poděkujme bankám. Jen loni poskytly fosilnímu průmyslu téměř bilion dolarů

V čele žebříčku největších poskytovatelů financí pro fosilní sektor se opět umístila americká banka JPMorgan Chase, která do tohoto odvětví loni nasměrovala 58 miliard dolarů, což je o 13 % více než v předchozím roce. Druhý největší objem prostředků poskytla Bank of America, následovaná japonskými finančními domy MUFG a Mizuho Financial. První pětici uzavírá další americká instituce Citigroup, přičemž nejvýše postavenou britskou bankou se stala Barclays na osmém místě.

Zástupci ekologických organizací vyjádřili nad současným vývojem znepokojení, jelikož po předchozích letech doufali v pokračující pokles historických čísel, avšak realita ukázala pravý opak. Mluvčí banky JPMorgan Chase v reakci na zprávu uvedl, že jako jeden z největších světových investorů do energetiky instituce podporuje celou škálu energetických řešení a technologií s důrazem na spolehlivost, bezpečnost a dlouhodobou odolnost. Dodal rovněž, že interní data banky odrážejí její aktivity přesněji než odhady třetích stran.

Od podepsání Pařížské klimatické dohody v roce 2015, jejímž cílem je odvrátit oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře, již největší světové banky napumpovaly do fosilního průmyslu celkem 8,7 bilionu dolarů. Vědci v současnosti předpovídají, že stanovený teplotní limit bude brzy překonán. Velké ropné a plynárenské společnosti navíc v letošním roce vykazují prudce rostoucí zisky, k čemuž přispěl i společný útok Spojených států a Izraele na Írán, který celosvětově zvýšil ceny ropy a zemního plynu.

Financování fosilních paliv se podle analýzy stává stále více koncentrovaným, přičemž dvanáctka největších institucí má na svědomí celých 40 % veškerých prostředků v odvětví. Téměř veškeré financování pochází ze šesti hlavních jurisdikcí, kterými jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Čína, Velká Británie a Evropská unie. Celkem 26 z 65 sledovaných bank sice objem svých investic loni snížilo, přičemž v čele tohoto trendu stály evropské domy BNP Paribas, UBS a La Caixa, celkovou bilanci to však nezvrátilo.

Velcí operátoři v oblasti těžby ropy a plynu netrpí nedostatkem hotovosti, jelikož banky loni vyčlenily 508 miliard dolarů přímo na rozšiřování stávajících těžebních kapacit, což znamenalo meziroční nárůst o 27 %. Největšími příjemci těchto půjčených prostředků se v roce 2025 staly tři americké plynárenské a ropné společnosti, konkrétně Venture Global, Enbridge a Energy Transfer. Mnohé bankovní domy přitom v minulosti deklarovaly cíle na snižování emisí a omezování úvěrů pro nejšpinavější formy energie.

Obrat v environmentálních závazcích bank ovlivnil také politický návrat Donalda Trumpa, který klimatickou krizi opakovaně označil za nesmysl a požaduje neomezenou těžbu fosilních paliv. V loňském roce byla po odchodu řady významných členů rozpuštěna mezinárodní aliance Net-Zero Banking Alliance podporovaná OSN, jejímž cílem bylo uvést úvěrovou politiku bank do souladu se scénářem čistých nulových emisí do roku 2050. Podle autorů zprávy tak éra dobrovolných závazků selhala a situace vyžaduje aktivnější roli finančních regulátorů a zákonodárců.

Mluvčí Bank of America v reakci na zveřejněná data uvedl, že banka podporuje širokou škálu klientů v oblasti obnovitelných i tradičních zdrojů energie s cílem zajistit cenovou dostupnost a bezpečnost v komplexním prostředí. Podobně reagovalo i zastoupení Citigroup, které deklarovalo podporu klientů při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku za současného uznání okamžité potřeby bezpečných dodávek energie, přičemž potvrdilo přetrvávající závazek dosáhnout čistých nulových financovaných emisí do poloviny tohoto století.