Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
V čele žebříčku největších poskytovatelů financí pro fosilní sektor se opět umístila americká banka JPMorgan Chase, která do tohoto odvětví loni nasměrovala 58 miliard dolarů, což je o 13 % více než v předchozím roce. Druhý největší objem prostředků poskytla Bank of America, následovaná japonskými finančními domy MUFG a Mizuho Financial. První pětici uzavírá další americká instituce Citigroup, přičemž nejvýše postavenou britskou bankou se stala Barclays na osmém místě.
Zástupci ekologických organizací vyjádřili nad současným vývojem znepokojení, jelikož po předchozích letech doufali v pokračující pokles historických čísel, avšak realita ukázala pravý opak. Mluvčí banky JPMorgan Chase v reakci na zprávu uvedl, že jako jeden z největších světových investorů do energetiky instituce podporuje celou škálu energetických řešení a technologií s důrazem na spolehlivost, bezpečnost a dlouhodobou odolnost. Dodal rovněž, že interní data banky odrážejí její aktivity přesněji než odhady třetích stran.
Od podepsání Pařížské klimatické dohody v roce 2015, jejímž cílem je odvrátit oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře, již největší světové banky napumpovaly do fosilního průmyslu celkem 8,7 bilionu dolarů. Vědci v současnosti předpovídají, že stanovený teplotní limit bude brzy překonán. Velké ropné a plynárenské společnosti navíc v letošním roce vykazují prudce rostoucí zisky, k čemuž přispěl i společný útok Spojených států a Izraele na Írán, který celosvětově zvýšil ceny ropy a zemního plynu.
Financování fosilních paliv se podle analýzy stává stále více koncentrovaným, přičemž dvanáctka největších institucí má na svědomí celých 40 % veškerých prostředků v odvětví. Téměř veškeré financování pochází ze šesti hlavních jurisdikcí, kterými jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Čína, Velká Británie a Evropská unie. Celkem 26 z 65 sledovaných bank sice objem svých investic loni snížilo, přičemž v čele tohoto trendu stály evropské domy BNP Paribas, UBS a La Caixa, celkovou bilanci to však nezvrátilo.
Velcí operátoři v oblasti těžby ropy a plynu netrpí nedostatkem hotovosti, jelikož banky loni vyčlenily 508 miliard dolarů přímo na rozšiřování stávajících těžebních kapacit, což znamenalo meziroční nárůst o 27 %. Největšími příjemci těchto půjčených prostředků se v roce 2025 staly tři americké plynárenské a ropné společnosti, konkrétně Venture Global, Enbridge a Energy Transfer. Mnohé bankovní domy přitom v minulosti deklarovaly cíle na snižování emisí a omezování úvěrů pro nejšpinavější formy energie.
Obrat v environmentálních závazcích bank ovlivnil také politický návrat Donalda Trumpa, který klimatickou krizi opakovaně označil za nesmysl a požaduje neomezenou těžbu fosilních paliv. V loňském roce byla po odchodu řady významných členů rozpuštěna mezinárodní aliance Net-Zero Banking Alliance podporovaná OSN, jejímž cílem bylo uvést úvěrovou politiku bank do souladu se scénářem čistých nulových emisí do roku 2050. Podle autorů zprávy tak éra dobrovolných závazků selhala a situace vyžaduje aktivnější roli finančních regulátorů a zákonodárců.
Mluvčí Bank of America v reakci na zveřejněná data uvedl, že banka podporuje širokou škálu klientů v oblasti obnovitelných i tradičních zdrojů energie s cílem zajistit cenovou dostupnost a bezpečnost v komplexním prostředí. Podobně reagovalo i zastoupení Citigroup, které deklarovalo podporu klientů při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku za současného uznání okamžité potřeby bezpečných dodávek energie, přičemž potvrdilo přetrvávající závazek dosáhnout čistých nulových financovaných emisí do poloviny tohoto století.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.