Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
V čele žebříčku největších poskytovatelů financí pro fosilní sektor se opět umístila americká banka JPMorgan Chase, která do tohoto odvětví loni nasměrovala 58 miliard dolarů, což je o 13 % více než v předchozím roce. Druhý největší objem prostředků poskytla Bank of America, následovaná japonskými finančními domy MUFG a Mizuho Financial. První pětici uzavírá další americká instituce Citigroup, přičemž nejvýše postavenou britskou bankou se stala Barclays na osmém místě.
Zástupci ekologických organizací vyjádřili nad současným vývojem znepokojení, jelikož po předchozích letech doufali v pokračující pokles historických čísel, avšak realita ukázala pravý opak. Mluvčí banky JPMorgan Chase v reakci na zprávu uvedl, že jako jeden z největších světových investorů do energetiky instituce podporuje celou škálu energetických řešení a technologií s důrazem na spolehlivost, bezpečnost a dlouhodobou odolnost. Dodal rovněž, že interní data banky odrážejí její aktivity přesněji než odhady třetích stran.
Od podepsání Pařížské klimatické dohody v roce 2015, jejímž cílem je odvrátit oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře, již největší světové banky napumpovaly do fosilního průmyslu celkem 8,7 bilionu dolarů. Vědci v současnosti předpovídají, že stanovený teplotní limit bude brzy překonán. Velké ropné a plynárenské společnosti navíc v letošním roce vykazují prudce rostoucí zisky, k čemuž přispěl i společný útok Spojených států a Izraele na Írán, který celosvětově zvýšil ceny ropy a zemního plynu.
Financování fosilních paliv se podle analýzy stává stále více koncentrovaným, přičemž dvanáctka největších institucí má na svědomí celých 40 % veškerých prostředků v odvětví. Téměř veškeré financování pochází ze šesti hlavních jurisdikcí, kterými jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Čína, Velká Británie a Evropská unie. Celkem 26 z 65 sledovaných bank sice objem svých investic loni snížilo, přičemž v čele tohoto trendu stály evropské domy BNP Paribas, UBS a La Caixa, celkovou bilanci to však nezvrátilo.
Velcí operátoři v oblasti těžby ropy a plynu netrpí nedostatkem hotovosti, jelikož banky loni vyčlenily 508 miliard dolarů přímo na rozšiřování stávajících těžebních kapacit, což znamenalo meziroční nárůst o 27 %. Největšími příjemci těchto půjčených prostředků se v roce 2025 staly tři americké plynárenské a ropné společnosti, konkrétně Venture Global, Enbridge a Energy Transfer. Mnohé bankovní domy přitom v minulosti deklarovaly cíle na snižování emisí a omezování úvěrů pro nejšpinavější formy energie.
Obrat v environmentálních závazcích bank ovlivnil také politický návrat Donalda Trumpa, který klimatickou krizi opakovaně označil za nesmysl a požaduje neomezenou těžbu fosilních paliv. V loňském roce byla po odchodu řady významných členů rozpuštěna mezinárodní aliance Net-Zero Banking Alliance podporovaná OSN, jejímž cílem bylo uvést úvěrovou politiku bank do souladu se scénářem čistých nulových emisí do roku 2050. Podle autorů zprávy tak éra dobrovolných závazků selhala a situace vyžaduje aktivnější roli finančních regulátorů a zákonodárců.
Mluvčí Bank of America v reakci na zveřejněná data uvedl, že banka podporuje širokou škálu klientů v oblasti obnovitelných i tradičních zdrojů energie s cílem zajistit cenovou dostupnost a bezpečnost v komplexním prostředí. Podobně reagovalo i zastoupení Citigroup, které deklarovalo podporu klientů při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku za současného uznání okamžité potřeby bezpečných dodávek energie, přičemž potvrdilo přetrvávající závazek dosáhnout čistých nulových financovaných emisí do poloviny tohoto století.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.