Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
„V posledních letech jsou srážky čím dál nevyzpytatelnější, sucha delší a objevují se i krupobití,“ říká Van der Graaf. Tyto výkyvy narušují dozrávání kávových bobů, což prodlužuje sklizeň a zvyšuje náklady. Kvalita kávy kolísá, výnosy klesají a příjmy farmářů se ztenčují. „Dobrá káva už není samozřejmostí,“ dodává.
Goossens upozorňuje, že 90 % všech přírodních katastrof souvisí s extrémním počasím. „Farmáři po celém světě přicházejí o živobytí a stávají se závislými na pomoci. Proto je pro nás klíčové pracovat nejen na pomoci po katastrofách, ale také na prevenci a odolnosti komunit.“
Káva je obzvlášť citlivá na klimatické změny. Pěstuje se v úzkém pásu kolem rovníku, kde se klima rychle mění. „V Hondurasu jsme letos zažili extrémní deště, zatímco v Brazílii vše usychalo,“ uvádí Van der Graaf. Takové extrémy ničí květy kávovníků a oslabují rostliny vystavené přímému slunci a závislé na chemii. „Jedna klimatická rána a systém se zhroutí.“
Wakuli záměrně spolupracuje s pěstiteli v nejzranitelnějších oblastech. „Tam můžeme mít největší dopad,“ říká Van der Graaf. Společnost platí farmářům v průměru 6,94 dolaru za kilogram kávy, zatímco světový průměr je jen 3,85 dolaru. Tento férový přístup zvyšuje důvěru a motivaci farmářů k udržitelným praktikám.
Červený kříž i Wakuli působí například v Myanmaru, který postihlo zemětřesení a dlouhodobě trpí politickou nestabilitou. „Po zemětřesení jsme poskytli jídlo, léky, přístřeší a vodu. Díky stovkám místních dobrovolníků se lidé snad brzy postaví na nohy, ale potrvá to měsíce,“ říká Goossens.
Společný cíl obou organizací je posilování odolnosti komunit. Wakuli školí farmáře v analýze dat a regeneračních zemědělských metodách, jako je kompostování nebo výsadba stínících stromů. Červený kříž zase pomáhá mapovat rizika a budovat včasné výstražné systémy. „Lidé sami přicházejí s řešeními – my jim pomáháme je uskutečnit,“ vysvětluje Goossens.
Kromě vzdělávání investují obě organizace i do konkrétních projektů. V Indonésii Červený kříž spolu s místními dobrovolníky vytváří tzv. „zemní úsměvy“, tedy půlkruhové nádrže na zadržování vody. V Tanzanii Wakuli začíná kompostovací program a v Ugandě už tyto metody přinášejí výrazné zlepšení výnosů.
Technologie také sehrává důležitou roli. Satelitní data pomáhají předvídat extrémní jevy a umožňují farmářům připravit se na sucho nebo silné deště. „Spojením místních znalostí a dat dokážeme farmářům pomoci dělat lepší rozhodnutí,“ říká Van der Graaf.
Klíčová je také změna přístupu k samotnému pěstování kávy. „Pěstování ve stínu stromů, návrat ke kompostu a zdravé půdě – to je budoucnost,“ říká Van der Graaf. Pokud nic neuděláme, do roku 2050 bude polovina dnešních pěstitelských oblastí pro arabiku nevhodná.
Změna ale bude něco stát. „Nízké ceny kávy byly vždy iluzí – ve skutečnosti je dotují samotní farmáři,“ říká Van der Graaf. Přístup Wakuli ukazuje, že i férové obchodování může být udržitelné.
Podle Goossense je jedinou cestou ven ze současné krize spolupráce mezi humanitárními organizacemi a firmami. „Červený kříž má zkušenosti s extrémním počasím, firmy zase mají prostředky a zodpovědnost. Když spojíme síly, můžeme budovat odolné komunity.“
Van der Graaf souhlasí: „Když spojíme místní znalosti farmářů, technologie a férové obchodování, začne se systém skutečně měnit.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
