Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
„V posledních letech jsou srážky čím dál nevyzpytatelnější, sucha delší a objevují se i krupobití,“ říká Van der Graaf. Tyto výkyvy narušují dozrávání kávových bobů, což prodlužuje sklizeň a zvyšuje náklady. Kvalita kávy kolísá, výnosy klesají a příjmy farmářů se ztenčují. „Dobrá káva už není samozřejmostí,“ dodává.
Goossens upozorňuje, že 90 % všech přírodních katastrof souvisí s extrémním počasím. „Farmáři po celém světě přicházejí o živobytí a stávají se závislými na pomoci. Proto je pro nás klíčové pracovat nejen na pomoci po katastrofách, ale také na prevenci a odolnosti komunit.“
Káva je obzvlášť citlivá na klimatické změny. Pěstuje se v úzkém pásu kolem rovníku, kde se klima rychle mění. „V Hondurasu jsme letos zažili extrémní deště, zatímco v Brazílii vše usychalo,“ uvádí Van der Graaf. Takové extrémy ničí květy kávovníků a oslabují rostliny vystavené přímému slunci a závislé na chemii. „Jedna klimatická rána a systém se zhroutí.“
Wakuli záměrně spolupracuje s pěstiteli v nejzranitelnějších oblastech. „Tam můžeme mít největší dopad,“ říká Van der Graaf. Společnost platí farmářům v průměru 6,94 dolaru za kilogram kávy, zatímco světový průměr je jen 3,85 dolaru. Tento férový přístup zvyšuje důvěru a motivaci farmářů k udržitelným praktikám.
Červený kříž i Wakuli působí například v Myanmaru, který postihlo zemětřesení a dlouhodobě trpí politickou nestabilitou. „Po zemětřesení jsme poskytli jídlo, léky, přístřeší a vodu. Díky stovkám místních dobrovolníků se lidé snad brzy postaví na nohy, ale potrvá to měsíce,“ říká Goossens.
Společný cíl obou organizací je posilování odolnosti komunit. Wakuli školí farmáře v analýze dat a regeneračních zemědělských metodách, jako je kompostování nebo výsadba stínících stromů. Červený kříž zase pomáhá mapovat rizika a budovat včasné výstražné systémy. „Lidé sami přicházejí s řešeními – my jim pomáháme je uskutečnit,“ vysvětluje Goossens.
Kromě vzdělávání investují obě organizace i do konkrétních projektů. V Indonésii Červený kříž spolu s místními dobrovolníky vytváří tzv. „zemní úsměvy“, tedy půlkruhové nádrže na zadržování vody. V Tanzanii Wakuli začíná kompostovací program a v Ugandě už tyto metody přinášejí výrazné zlepšení výnosů.
Technologie také sehrává důležitou roli. Satelitní data pomáhají předvídat extrémní jevy a umožňují farmářům připravit se na sucho nebo silné deště. „Spojením místních znalostí a dat dokážeme farmářům pomoci dělat lepší rozhodnutí,“ říká Van der Graaf.
Klíčová je také změna přístupu k samotnému pěstování kávy. „Pěstování ve stínu stromů, návrat ke kompostu a zdravé půdě – to je budoucnost,“ říká Van der Graaf. Pokud nic neuděláme, do roku 2050 bude polovina dnešních pěstitelských oblastí pro arabiku nevhodná.
Změna ale bude něco stát. „Nízké ceny kávy byly vždy iluzí – ve skutečnosti je dotují samotní farmáři,“ říká Van der Graaf. Přístup Wakuli ukazuje, že i férové obchodování může být udržitelné.
Podle Goossense je jedinou cestou ven ze současné krize spolupráce mezi humanitárními organizacemi a firmami. „Červený kříž má zkušenosti s extrémním počasím, firmy zase mají prostředky a zodpovědnost. Když spojíme síly, můžeme budovat odolné komunity.“
Van der Graaf souhlasí: „Když spojíme místní znalosti farmářů, technologie a férové obchodování, začne se systém skutečně měnit.“
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
