Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
„V posledních letech jsou srážky čím dál nevyzpytatelnější, sucha delší a objevují se i krupobití,“ říká Van der Graaf. Tyto výkyvy narušují dozrávání kávových bobů, což prodlužuje sklizeň a zvyšuje náklady. Kvalita kávy kolísá, výnosy klesají a příjmy farmářů se ztenčují. „Dobrá káva už není samozřejmostí,“ dodává.
Goossens upozorňuje, že 90 % všech přírodních katastrof souvisí s extrémním počasím. „Farmáři po celém světě přicházejí o živobytí a stávají se závislými na pomoci. Proto je pro nás klíčové pracovat nejen na pomoci po katastrofách, ale také na prevenci a odolnosti komunit.“
Káva je obzvlášť citlivá na klimatické změny. Pěstuje se v úzkém pásu kolem rovníku, kde se klima rychle mění. „V Hondurasu jsme letos zažili extrémní deště, zatímco v Brazílii vše usychalo,“ uvádí Van der Graaf. Takové extrémy ničí květy kávovníků a oslabují rostliny vystavené přímému slunci a závislé na chemii. „Jedna klimatická rána a systém se zhroutí.“
Wakuli záměrně spolupracuje s pěstiteli v nejzranitelnějších oblastech. „Tam můžeme mít největší dopad,“ říká Van der Graaf. Společnost platí farmářům v průměru 6,94 dolaru za kilogram kávy, zatímco světový průměr je jen 3,85 dolaru. Tento férový přístup zvyšuje důvěru a motivaci farmářů k udržitelným praktikám.
Červený kříž i Wakuli působí například v Myanmaru, který postihlo zemětřesení a dlouhodobě trpí politickou nestabilitou. „Po zemětřesení jsme poskytli jídlo, léky, přístřeší a vodu. Díky stovkám místních dobrovolníků se lidé snad brzy postaví na nohy, ale potrvá to měsíce,“ říká Goossens.
Společný cíl obou organizací je posilování odolnosti komunit. Wakuli školí farmáře v analýze dat a regeneračních zemědělských metodách, jako je kompostování nebo výsadba stínících stromů. Červený kříž zase pomáhá mapovat rizika a budovat včasné výstražné systémy. „Lidé sami přicházejí s řešeními – my jim pomáháme je uskutečnit,“ vysvětluje Goossens.
Kromě vzdělávání investují obě organizace i do konkrétních projektů. V Indonésii Červený kříž spolu s místními dobrovolníky vytváří tzv. „zemní úsměvy“, tedy půlkruhové nádrže na zadržování vody. V Tanzanii Wakuli začíná kompostovací program a v Ugandě už tyto metody přinášejí výrazné zlepšení výnosů.
Technologie také sehrává důležitou roli. Satelitní data pomáhají předvídat extrémní jevy a umožňují farmářům připravit se na sucho nebo silné deště. „Spojením místních znalostí a dat dokážeme farmářům pomoci dělat lepší rozhodnutí,“ říká Van der Graaf.
Klíčová je také změna přístupu k samotnému pěstování kávy. „Pěstování ve stínu stromů, návrat ke kompostu a zdravé půdě – to je budoucnost,“ říká Van der Graaf. Pokud nic neuděláme, do roku 2050 bude polovina dnešních pěstitelských oblastí pro arabiku nevhodná.
Změna ale bude něco stát. „Nízké ceny kávy byly vždy iluzí – ve skutečnosti je dotují samotní farmáři,“ říká Van der Graaf. Přístup Wakuli ukazuje, že i férové obchodování může být udržitelné.
Podle Goossense je jedinou cestou ven ze současné krize spolupráce mezi humanitárními organizacemi a firmami. „Červený kříž má zkušenosti s extrémním počasím, firmy zase mají prostředky a zodpovědnost. Když spojíme síly, můžeme budovat odolné komunity.“
Van der Graaf souhlasí: „Když spojíme místní znalosti farmářů, technologie a férové obchodování, začne se systém skutečně měnit.“
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
