Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
„V posledních letech jsou srážky čím dál nevyzpytatelnější, sucha delší a objevují se i krupobití,“ říká Van der Graaf. Tyto výkyvy narušují dozrávání kávových bobů, což prodlužuje sklizeň a zvyšuje náklady. Kvalita kávy kolísá, výnosy klesají a příjmy farmářů se ztenčují. „Dobrá káva už není samozřejmostí,“ dodává.
Goossens upozorňuje, že 90 % všech přírodních katastrof souvisí s extrémním počasím. „Farmáři po celém světě přicházejí o živobytí a stávají se závislými na pomoci. Proto je pro nás klíčové pracovat nejen na pomoci po katastrofách, ale také na prevenci a odolnosti komunit.“
Káva je obzvlášť citlivá na klimatické změny. Pěstuje se v úzkém pásu kolem rovníku, kde se klima rychle mění. „V Hondurasu jsme letos zažili extrémní deště, zatímco v Brazílii vše usychalo,“ uvádí Van der Graaf. Takové extrémy ničí květy kávovníků a oslabují rostliny vystavené přímému slunci a závislé na chemii. „Jedna klimatická rána a systém se zhroutí.“
Wakuli záměrně spolupracuje s pěstiteli v nejzranitelnějších oblastech. „Tam můžeme mít největší dopad,“ říká Van der Graaf. Společnost platí farmářům v průměru 6,94 dolaru za kilogram kávy, zatímco světový průměr je jen 3,85 dolaru. Tento férový přístup zvyšuje důvěru a motivaci farmářů k udržitelným praktikám.
Červený kříž i Wakuli působí například v Myanmaru, který postihlo zemětřesení a dlouhodobě trpí politickou nestabilitou. „Po zemětřesení jsme poskytli jídlo, léky, přístřeší a vodu. Díky stovkám místních dobrovolníků se lidé snad brzy postaví na nohy, ale potrvá to měsíce,“ říká Goossens.
Společný cíl obou organizací je posilování odolnosti komunit. Wakuli školí farmáře v analýze dat a regeneračních zemědělských metodách, jako je kompostování nebo výsadba stínících stromů. Červený kříž zase pomáhá mapovat rizika a budovat včasné výstražné systémy. „Lidé sami přicházejí s řešeními – my jim pomáháme je uskutečnit,“ vysvětluje Goossens.
Kromě vzdělávání investují obě organizace i do konkrétních projektů. V Indonésii Červený kříž spolu s místními dobrovolníky vytváří tzv. „zemní úsměvy“, tedy půlkruhové nádrže na zadržování vody. V Tanzanii Wakuli začíná kompostovací program a v Ugandě už tyto metody přinášejí výrazné zlepšení výnosů.
Technologie také sehrává důležitou roli. Satelitní data pomáhají předvídat extrémní jevy a umožňují farmářům připravit se na sucho nebo silné deště. „Spojením místních znalostí a dat dokážeme farmářům pomoci dělat lepší rozhodnutí,“ říká Van der Graaf.
Klíčová je také změna přístupu k samotnému pěstování kávy. „Pěstování ve stínu stromů, návrat ke kompostu a zdravé půdě – to je budoucnost,“ říká Van der Graaf. Pokud nic neuděláme, do roku 2050 bude polovina dnešních pěstitelských oblastí pro arabiku nevhodná.
Změna ale bude něco stát. „Nízké ceny kávy byly vždy iluzí – ve skutečnosti je dotují samotní farmáři,“ říká Van der Graaf. Přístup Wakuli ukazuje, že i férové obchodování může být udržitelné.
Podle Goossense je jedinou cestou ven ze současné krize spolupráce mezi humanitárními organizacemi a firmami. „Červený kříž má zkušenosti s extrémním počasím, firmy zase mají prostředky a zodpovědnost. Když spojíme síly, můžeme budovat odolné komunity.“
Van der Graaf souhlasí: „Když spojíme místní znalosti farmářů, technologie a férové obchodování, začne se systém skutečně měnit.“
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
