Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
„V posledních letech jsou srážky čím dál nevyzpytatelnější, sucha delší a objevují se i krupobití,“ říká Van der Graaf. Tyto výkyvy narušují dozrávání kávových bobů, což prodlužuje sklizeň a zvyšuje náklady. Kvalita kávy kolísá, výnosy klesají a příjmy farmářů se ztenčují. „Dobrá káva už není samozřejmostí,“ dodává.
Goossens upozorňuje, že 90 % všech přírodních katastrof souvisí s extrémním počasím. „Farmáři po celém světě přicházejí o živobytí a stávají se závislými na pomoci. Proto je pro nás klíčové pracovat nejen na pomoci po katastrofách, ale také na prevenci a odolnosti komunit.“
Káva je obzvlášť citlivá na klimatické změny. Pěstuje se v úzkém pásu kolem rovníku, kde se klima rychle mění. „V Hondurasu jsme letos zažili extrémní deště, zatímco v Brazílii vše usychalo,“ uvádí Van der Graaf. Takové extrémy ničí květy kávovníků a oslabují rostliny vystavené přímému slunci a závislé na chemii. „Jedna klimatická rána a systém se zhroutí.“
Wakuli záměrně spolupracuje s pěstiteli v nejzranitelnějších oblastech. „Tam můžeme mít největší dopad,“ říká Van der Graaf. Společnost platí farmářům v průměru 6,94 dolaru za kilogram kávy, zatímco světový průměr je jen 3,85 dolaru. Tento férový přístup zvyšuje důvěru a motivaci farmářů k udržitelným praktikám.
Červený kříž i Wakuli působí například v Myanmaru, který postihlo zemětřesení a dlouhodobě trpí politickou nestabilitou. „Po zemětřesení jsme poskytli jídlo, léky, přístřeší a vodu. Díky stovkám místních dobrovolníků se lidé snad brzy postaví na nohy, ale potrvá to měsíce,“ říká Goossens.
Společný cíl obou organizací je posilování odolnosti komunit. Wakuli školí farmáře v analýze dat a regeneračních zemědělských metodách, jako je kompostování nebo výsadba stínících stromů. Červený kříž zase pomáhá mapovat rizika a budovat včasné výstražné systémy. „Lidé sami přicházejí s řešeními – my jim pomáháme je uskutečnit,“ vysvětluje Goossens.
Kromě vzdělávání investují obě organizace i do konkrétních projektů. V Indonésii Červený kříž spolu s místními dobrovolníky vytváří tzv. „zemní úsměvy“, tedy půlkruhové nádrže na zadržování vody. V Tanzanii Wakuli začíná kompostovací program a v Ugandě už tyto metody přinášejí výrazné zlepšení výnosů.
Technologie také sehrává důležitou roli. Satelitní data pomáhají předvídat extrémní jevy a umožňují farmářům připravit se na sucho nebo silné deště. „Spojením místních znalostí a dat dokážeme farmářům pomoci dělat lepší rozhodnutí,“ říká Van der Graaf.
Klíčová je také změna přístupu k samotnému pěstování kávy. „Pěstování ve stínu stromů, návrat ke kompostu a zdravé půdě – to je budoucnost,“ říká Van der Graaf. Pokud nic neuděláme, do roku 2050 bude polovina dnešních pěstitelských oblastí pro arabiku nevhodná.
Změna ale bude něco stát. „Nízké ceny kávy byly vždy iluzí – ve skutečnosti je dotují samotní farmáři,“ říká Van der Graaf. Přístup Wakuli ukazuje, že i férové obchodování může být udržitelné.
Podle Goossense je jedinou cestou ven ze současné krize spolupráce mezi humanitárními organizacemi a firmami. „Červený kříž má zkušenosti s extrémním počasím, firmy zase mají prostředky a zodpovědnost. Když spojíme síly, můžeme budovat odolné komunity.“
Van der Graaf souhlasí: „Když spojíme místní znalosti farmářů, technologie a férové obchodování, začne se systém skutečně měnit.“
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
