Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Například na Srí Lance dosáhly záplavy místy až do druhého patra budov. Na Sumatře v Indonésii situaci zhoršilo ničení lesů, které dříve zpomalovaly odtok dešťové vody ze svahů. Koncem listopadu byly zasaženy miliony lidí, když Srí Lanku zasáhl cyklón Ditwah a Sumatru a poloostrov Malajsie cyklón Senyar. Tyto události se staly jednou z nejsmrtelnějších katastrof spojených s počasím v nedávné historii.
Analýza provedená konsorciem klimatologů World Weather Attribution zjistila, že intenzita pětidenních epizod silných dešťů se v regionu postiženém cyklónem Senyar zvýšila o 28 až 160 % v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností. Na Srí Lance jsou nyní období silných dešťů intenzivnější o 9 až 50 %.
Záplavy si vyžádaly minimálně 1750 obětí a stovky dalších zůstávají pohřešovány. Cyklóny mají navíc široký a dlouhotrvající dopad na zdraví. Nedávné studie ukázaly, že po takových bouřích stoupá počet úmrtí například na cukrovku a onemocnění ledvin. Mnoho lidí navíc ztratilo domovy a zdroje obživy, přičemž nejvíce jsou zasaženi ti nejchudší.
„Kombinace silných monzunových dešťů a klimatických změn je smrtící směs,“ uvedla Sarah Kew, akademička z Královského nizozemského meteorologického institutu a hlavní autorka studie. „Monzunové deště jsou v této části světa normální. Nenormální je rostoucí intenzita těchto bouří.“
Profesor Lalith Rajapakse z univerzity v Moratuwě na Srí Lance, který se na studii podílel, řekl: „Cyklóny jako Ditwah se staly alarmující novou realitou pro Srí Lanku a širší oblast jižní a jihovýchodní Asie. Přinášejí bezprecedentní srážky, rozsáhlé ztráty na životech a masivní narušení ekonomických aktivit.“
Uvedl, že na záplavy jsou zvyklí každý rok během monzunové sezóny a očekávají vodu do výše 30 až maximálně 60 centimetrů. „Ale tentokrát to v některých oblastech přesáhlo 4 až 4,5 metru. Takže ani dostat se do druhého patra budovy nemuselo postižené lidi vždy zachránit.“
Vědci se shodují, že klimatická krize, způsobená spalováním fosilních paliv, zvyšuje a zintenzivňuje srážky v mnoha regionech po celém světě. Teplejší vzduch totiž dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k silnějším dešťům.
Pro účely studie výzkumníci zkoumali meteorologické záznamy, aby posoudili, jak se změnila období silných dešťů v důsledku oteplení planety o 1,3 °C, a zjistili významné zvýšení intenzity. Rozpětí odhadů, například 28 až 160 % v regionu zasaženém cyklónem Senyar, je dáno použitím různých řad meteorologických dat.
V těchto studiích se používají klimatické modely k odhadu, o kolik pravděpodobnější jsou extrémní jevy v důsledku globálního oteplování. V tomto případě modely události dobře nereplikovaly, přičemž komplikujícími faktory byly přirozené výkyvy teplot oceánu, tedy jevy La Niña a Indický oceánský dipól. Analýza meteorologických dat a měření zvýšených teplot oceánu nicméně vedly vědce k závěru, že globální oteplování zesílilo přívalové deště spojené s cyklóny.
Mariam Zachariah z Imperial College London uvedla, že tyto události ukazují, jak se mohou klimatické změny a přirozená proměnlivost spojit a způsobit výjimečné silné srážky. „Zatímco přirozená proměnlivost je nedílnou součástí klimatického systému, snížení závislosti na fosilních palivech je v naší moci a je nezbytné pro snížení intenzity budoucích extrémních jevů,“ dodala. Maja Vahlberg z Červeného kříže tvrdí, že velké části Srí Lanky a Indonésie zažily zkázu takového rozsahu, jaký zažilo jen velmi málo lidí žijících v těchto oblastech.
Vahlberg poukázala na dva faktory, které dopady zhoršily. Jsou jimi migrace lidí do měst a devastace lesů. „Po celá desetiletí se rozvoj stále více odehrával v nízko položených záplavových oblastech, deltách a korytech řek. Tyto oblasti jsou ekonomickými centry s komunikacemi, elektrickým vedením, nemocnicemi, trhy. Jsou to ale také přirozené cesty pro záplavové vody,“ vysvětlila. „Odlesňování a ztráta mokřadů rovněž snižují schopnost půdy absorbovat vodu na svazích,“ dodala Vahlberg. „To zvyšuje riziko sesuvů půdy a po proudu pak zvyšuje povodňové vrcholy a nese se sutina do obydlených oblastí na Sumatře.“
Profesor Rajapakse uvedl, že rané odhady škod na Srí Lance dosahují 6 až 7 miliard dolarů, což odpovídá 3 až 5 % národního HDP. „To by mělo být jednoznačným mementem pro rozsah budoucích extrémů způsobených klimatem, na které se musí země i region připravit,“ dodal.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
