Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Například na Srí Lance dosáhly záplavy místy až do druhého patra budov. Na Sumatře v Indonésii situaci zhoršilo ničení lesů, které dříve zpomalovaly odtok dešťové vody ze svahů. Koncem listopadu byly zasaženy miliony lidí, když Srí Lanku zasáhl cyklón Ditwah a Sumatru a poloostrov Malajsie cyklón Senyar. Tyto události se staly jednou z nejsmrtelnějších katastrof spojených s počasím v nedávné historii.
Analýza provedená konsorciem klimatologů World Weather Attribution zjistila, že intenzita pětidenních epizod silných dešťů se v regionu postiženém cyklónem Senyar zvýšila o 28 až 160 % v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností. Na Srí Lance jsou nyní období silných dešťů intenzivnější o 9 až 50 %.
Záplavy si vyžádaly minimálně 1750 obětí a stovky dalších zůstávají pohřešovány. Cyklóny mají navíc široký a dlouhotrvající dopad na zdraví. Nedávné studie ukázaly, že po takových bouřích stoupá počet úmrtí například na cukrovku a onemocnění ledvin. Mnoho lidí navíc ztratilo domovy a zdroje obživy, přičemž nejvíce jsou zasaženi ti nejchudší.
„Kombinace silných monzunových dešťů a klimatických změn je smrtící směs,“ uvedla Sarah Kew, akademička z Královského nizozemského meteorologického institutu a hlavní autorka studie. „Monzunové deště jsou v této části světa normální. Nenormální je rostoucí intenzita těchto bouří.“
Profesor Lalith Rajapakse z univerzity v Moratuwě na Srí Lance, který se na studii podílel, řekl: „Cyklóny jako Ditwah se staly alarmující novou realitou pro Srí Lanku a širší oblast jižní a jihovýchodní Asie. Přinášejí bezprecedentní srážky, rozsáhlé ztráty na životech a masivní narušení ekonomických aktivit.“
Uvedl, že na záplavy jsou zvyklí každý rok během monzunové sezóny a očekávají vodu do výše 30 až maximálně 60 centimetrů. „Ale tentokrát to v některých oblastech přesáhlo 4 až 4,5 metru. Takže ani dostat se do druhého patra budovy nemuselo postižené lidi vždy zachránit.“
Vědci se shodují, že klimatická krize, způsobená spalováním fosilních paliv, zvyšuje a zintenzivňuje srážky v mnoha regionech po celém světě. Teplejší vzduch totiž dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k silnějším dešťům.
Pro účely studie výzkumníci zkoumali meteorologické záznamy, aby posoudili, jak se změnila období silných dešťů v důsledku oteplení planety o 1,3 °C, a zjistili významné zvýšení intenzity. Rozpětí odhadů, například 28 až 160 % v regionu zasaženém cyklónem Senyar, je dáno použitím různých řad meteorologických dat.
V těchto studiích se používají klimatické modely k odhadu, o kolik pravděpodobnější jsou extrémní jevy v důsledku globálního oteplování. V tomto případě modely události dobře nereplikovaly, přičemž komplikujícími faktory byly přirozené výkyvy teplot oceánu, tedy jevy La Niña a Indický oceánský dipól. Analýza meteorologických dat a měření zvýšených teplot oceánu nicméně vedly vědce k závěru, že globální oteplování zesílilo přívalové deště spojené s cyklóny.
Mariam Zachariah z Imperial College London uvedla, že tyto události ukazují, jak se mohou klimatické změny a přirozená proměnlivost spojit a způsobit výjimečné silné srážky. „Zatímco přirozená proměnlivost je nedílnou součástí klimatického systému, snížení závislosti na fosilních palivech je v naší moci a je nezbytné pro snížení intenzity budoucích extrémních jevů,“ dodala. Maja Vahlberg z Červeného kříže tvrdí, že velké části Srí Lanky a Indonésie zažily zkázu takového rozsahu, jaký zažilo jen velmi málo lidí žijících v těchto oblastech.
Vahlberg poukázala na dva faktory, které dopady zhoršily. Jsou jimi migrace lidí do měst a devastace lesů. „Po celá desetiletí se rozvoj stále více odehrával v nízko položených záplavových oblastech, deltách a korytech řek. Tyto oblasti jsou ekonomickými centry s komunikacemi, elektrickým vedením, nemocnicemi, trhy. Jsou to ale také přirozené cesty pro záplavové vody,“ vysvětlila. „Odlesňování a ztráta mokřadů rovněž snižují schopnost půdy absorbovat vodu na svazích,“ dodala Vahlberg. „To zvyšuje riziko sesuvů půdy a po proudu pak zvyšuje povodňové vrcholy a nese se sutina do obydlených oblastí na Sumatře.“
Profesor Rajapakse uvedl, že rané odhady škod na Srí Lance dosahují 6 až 7 miliard dolarů, což odpovídá 3 až 5 % národního HDP. „To by mělo být jednoznačným mementem pro rozsah budoucích extrémů způsobených klimatem, na které se musí země i region připravit,“ dodal.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
