Počasí, které podle vědců není normální. Experti už dokáží vysvětlit, co způsobilo smrtící záplavy v Asii

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 11. prosince 2025 16:59
Sdílej:

Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“

Například na Srí Lance dosáhly záplavy místy až do druhého patra budov. Na Sumatře v Indonésii situaci zhoršilo ničení lesů, které dříve zpomalovaly odtok dešťové vody ze svahů. Koncem listopadu byly zasaženy miliony lidí, když Srí Lanku zasáhl cyklón Ditwah a Sumatru a poloostrov Malajsie cyklón Senyar. Tyto události se staly jednou z nejsmrtelnějších katastrof spojených s počasím v nedávné historii.

Analýza provedená konsorciem klimatologů World Weather Attribution zjistila, že intenzita pětidenních epizod silných dešťů se v regionu postiženém cyklónem Senyar zvýšila o 28 až 160 % v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností. Na Srí Lance jsou nyní období silných dešťů intenzivnější o 9 až 50 %.

Záplavy si vyžádaly minimálně 1750 obětí a stovky dalších zůstávají pohřešovány. Cyklóny mají navíc široký a dlouhotrvající dopad na zdraví. Nedávné studie ukázaly, že po takových bouřích stoupá počet úmrtí například na cukrovku a onemocnění ledvin. Mnoho lidí navíc ztratilo domovy a zdroje obživy, přičemž nejvíce jsou zasaženi ti nejchudší.

„Kombinace silných monzunových dešťů a klimatických změn je smrtící směs,“ uvedla Sarah Kew, akademička z Královského nizozemského meteorologického institutu a hlavní autorka studie. „Monzunové deště jsou v této části světa normální. Nenormální je rostoucí intenzita těchto bouří.“

Profesor Lalith Rajapakse z univerzity v Moratuwě na Srí Lance, který se na studii podílel, řekl: „Cyklóny jako Ditwah se staly alarmující novou realitou pro Srí Lanku a širší oblast jižní a jihovýchodní Asie. Přinášejí bezprecedentní srážky, rozsáhlé ztráty na životech a masivní narušení ekonomických aktivit.“

Uvedl, že na záplavy jsou zvyklí každý rok během monzunové sezóny a očekávají vodu do výše 30 až maximálně 60 centimetrů. „Ale tentokrát to v některých oblastech přesáhlo 4 až 4,5 metru. Takže ani dostat se do druhého patra budovy nemuselo postižené lidi vždy zachránit.“

Vědci se shodují, že klimatická krize, způsobená spalováním fosilních paliv, zvyšuje a zintenzivňuje srážky v mnoha regionech po celém světě. Teplejší vzduch totiž dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k silnějším dešťům.

Pro účely studie výzkumníci zkoumali meteorologické záznamy, aby posoudili, jak se změnila období silných dešťů v důsledku oteplení planety o 1,3 °C, a zjistili významné zvýšení intenzity. Rozpětí odhadů, například 28 až 160 % v regionu zasaženém cyklónem Senyar, je dáno použitím různých řad meteorologických dat.

V těchto studiích se používají klimatické modely k odhadu, o kolik pravděpodobnější jsou extrémní jevy v důsledku globálního oteplování. V tomto případě modely události dobře nereplikovaly, přičemž komplikujícími faktory byly přirozené výkyvy teplot oceánu, tedy jevy La Niña a Indický oceánský dipól. Analýza meteorologických dat a měření zvýšených teplot oceánu nicméně vedly vědce k závěru, že globální oteplování zesílilo přívalové deště spojené s cyklóny.

Mariam Zachariah z Imperial College London uvedla, že tyto události ukazují, jak se mohou klimatické změny a přirozená proměnlivost spojit a způsobit výjimečné silné srážky. „Zatímco přirozená proměnlivost je nedílnou součástí klimatického systému, snížení závislosti na fosilních palivech je v naší moci a je nezbytné pro snížení intenzity budoucích extrémních jevů,“ dodala. Maja Vahlberg z Červeného kříže tvrdí, že velké části Srí Lanky a Indonésie zažily zkázu takového rozsahu, jaký zažilo jen velmi málo lidí žijících v těchto oblastech.

Vahlberg poukázala na dva faktory, které dopady zhoršily. Jsou jimi migrace lidí do měst a devastace lesů. „Po celá desetiletí se rozvoj stále více odehrával v nízko položených záplavových oblastech, deltách a korytech řek. Tyto oblasti jsou ekonomickými centry s komunikacemi, elektrickým vedením, nemocnicemi, trhy. Jsou to ale také přirozené cesty pro záplavové vody,“ vysvětlila. „Odlesňování a ztráta mokřadů rovněž snižují schopnost půdy absorbovat vodu na svazích,“ dodala Vahlberg. „To zvyšuje riziko sesuvů půdy a po proudu pak zvyšuje povodňové vrcholy a nese se sutina do obydlených oblastí na Sumatře.“

Profesor Rajapakse uvedl, že rané odhady škod na Srí Lance dosahují 6 až 7 miliard dolarů, což odpovídá 3 až 5 % národního HDP. „To by mělo být jednoznačným mementem pro rozsah budoucích extrémů způsobených klimatem, na které se musí země i region připravit,“ dodal.

Stalo se
Novinky
Nepokoje ve Francii

Nová vlna nepokojů ve Francii: Po sobotní noci téměř tisíc zatčených

Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.

Novinky
Evropská unie

Politico: Evropa stojí na prahu hluboké společenské krize

Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.

Novinky
Benjamin Netanjahu

Izrael na prahu revoluční změny: Blíží se konec éry Netanjahua?

Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.

Novinky
Změna času

V Česku začal v noci platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.