Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Například na Srí Lance dosáhly záplavy místy až do druhého patra budov. Na Sumatře v Indonésii situaci zhoršilo ničení lesů, které dříve zpomalovaly odtok dešťové vody ze svahů. Koncem listopadu byly zasaženy miliony lidí, když Srí Lanku zasáhl cyklón Ditwah a Sumatru a poloostrov Malajsie cyklón Senyar. Tyto události se staly jednou z nejsmrtelnějších katastrof spojených s počasím v nedávné historii.
Analýza provedená konsorciem klimatologů World Weather Attribution zjistila, že intenzita pětidenních epizod silných dešťů se v regionu postiženém cyklónem Senyar zvýšila o 28 až 160 % v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností. Na Srí Lance jsou nyní období silných dešťů intenzivnější o 9 až 50 %.
Záplavy si vyžádaly minimálně 1750 obětí a stovky dalších zůstávají pohřešovány. Cyklóny mají navíc široký a dlouhotrvající dopad na zdraví. Nedávné studie ukázaly, že po takových bouřích stoupá počet úmrtí například na cukrovku a onemocnění ledvin. Mnoho lidí navíc ztratilo domovy a zdroje obživy, přičemž nejvíce jsou zasaženi ti nejchudší.
„Kombinace silných monzunových dešťů a klimatických změn je smrtící směs,“ uvedla Sarah Kew, akademička z Královského nizozemského meteorologického institutu a hlavní autorka studie. „Monzunové deště jsou v této části světa normální. Nenormální je rostoucí intenzita těchto bouří.“
Profesor Lalith Rajapakse z univerzity v Moratuwě na Srí Lance, který se na studii podílel, řekl: „Cyklóny jako Ditwah se staly alarmující novou realitou pro Srí Lanku a širší oblast jižní a jihovýchodní Asie. Přinášejí bezprecedentní srážky, rozsáhlé ztráty na životech a masivní narušení ekonomických aktivit.“
Uvedl, že na záplavy jsou zvyklí každý rok během monzunové sezóny a očekávají vodu do výše 30 až maximálně 60 centimetrů. „Ale tentokrát to v některých oblastech přesáhlo 4 až 4,5 metru. Takže ani dostat se do druhého patra budovy nemuselo postižené lidi vždy zachránit.“
Vědci se shodují, že klimatická krize, způsobená spalováním fosilních paliv, zvyšuje a zintenzivňuje srážky v mnoha regionech po celém světě. Teplejší vzduch totiž dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k silnějším dešťům.
Pro účely studie výzkumníci zkoumali meteorologické záznamy, aby posoudili, jak se změnila období silných dešťů v důsledku oteplení planety o 1,3 °C, a zjistili významné zvýšení intenzity. Rozpětí odhadů, například 28 až 160 % v regionu zasaženém cyklónem Senyar, je dáno použitím různých řad meteorologických dat.
V těchto studiích se používají klimatické modely k odhadu, o kolik pravděpodobnější jsou extrémní jevy v důsledku globálního oteplování. V tomto případě modely události dobře nereplikovaly, přičemž komplikujícími faktory byly přirozené výkyvy teplot oceánu, tedy jevy La Niña a Indický oceánský dipól. Analýza meteorologických dat a měření zvýšených teplot oceánu nicméně vedly vědce k závěru, že globální oteplování zesílilo přívalové deště spojené s cyklóny.
Mariam Zachariah z Imperial College London uvedla, že tyto události ukazují, jak se mohou klimatické změny a přirozená proměnlivost spojit a způsobit výjimečné silné srážky. „Zatímco přirozená proměnlivost je nedílnou součástí klimatického systému, snížení závislosti na fosilních palivech je v naší moci a je nezbytné pro snížení intenzity budoucích extrémních jevů,“ dodala. Maja Vahlberg z Červeného kříže tvrdí, že velké části Srí Lanky a Indonésie zažily zkázu takového rozsahu, jaký zažilo jen velmi málo lidí žijících v těchto oblastech.
Vahlberg poukázala na dva faktory, které dopady zhoršily. Jsou jimi migrace lidí do měst a devastace lesů. „Po celá desetiletí se rozvoj stále více odehrával v nízko položených záplavových oblastech, deltách a korytech řek. Tyto oblasti jsou ekonomickými centry s komunikacemi, elektrickým vedením, nemocnicemi, trhy. Jsou to ale také přirozené cesty pro záplavové vody,“ vysvětlila. „Odlesňování a ztráta mokřadů rovněž snižují schopnost půdy absorbovat vodu na svazích,“ dodala Vahlberg. „To zvyšuje riziko sesuvů půdy a po proudu pak zvyšuje povodňové vrcholy a nese se sutina do obydlených oblastí na Sumatře.“
Profesor Rajapakse uvedl, že rané odhady škod na Srí Lance dosahují 6 až 7 miliard dolarů, což odpovídá 3 až 5 % národního HDP. „To by mělo být jednoznačným mementem pro rozsah budoucích extrémů způsobených klimatem, na které se musí země i region připravit,“ dodal.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
