Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Například na Srí Lance dosáhly záplavy místy až do druhého patra budov. Na Sumatře v Indonésii situaci zhoršilo ničení lesů, které dříve zpomalovaly odtok dešťové vody ze svahů. Koncem listopadu byly zasaženy miliony lidí, když Srí Lanku zasáhl cyklón Ditwah a Sumatru a poloostrov Malajsie cyklón Senyar. Tyto události se staly jednou z nejsmrtelnějších katastrof spojených s počasím v nedávné historii.
Analýza provedená konsorciem klimatologů World Weather Attribution zjistila, že intenzita pětidenních epizod silných dešťů se v regionu postiženém cyklónem Senyar zvýšila o 28 až 160 % v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností. Na Srí Lance jsou nyní období silných dešťů intenzivnější o 9 až 50 %.
Záplavy si vyžádaly minimálně 1750 obětí a stovky dalších zůstávají pohřešovány. Cyklóny mají navíc široký a dlouhotrvající dopad na zdraví. Nedávné studie ukázaly, že po takových bouřích stoupá počet úmrtí například na cukrovku a onemocnění ledvin. Mnoho lidí navíc ztratilo domovy a zdroje obživy, přičemž nejvíce jsou zasaženi ti nejchudší.
„Kombinace silných monzunových dešťů a klimatických změn je smrtící směs,“ uvedla Sarah Kew, akademička z Královského nizozemského meteorologického institutu a hlavní autorka studie. „Monzunové deště jsou v této části světa normální. Nenormální je rostoucí intenzita těchto bouří.“
Profesor Lalith Rajapakse z univerzity v Moratuwě na Srí Lance, který se na studii podílel, řekl: „Cyklóny jako Ditwah se staly alarmující novou realitou pro Srí Lanku a širší oblast jižní a jihovýchodní Asie. Přinášejí bezprecedentní srážky, rozsáhlé ztráty na životech a masivní narušení ekonomických aktivit.“
Uvedl, že na záplavy jsou zvyklí každý rok během monzunové sezóny a očekávají vodu do výše 30 až maximálně 60 centimetrů. „Ale tentokrát to v některých oblastech přesáhlo 4 až 4,5 metru. Takže ani dostat se do druhého patra budovy nemuselo postižené lidi vždy zachránit.“
Vědci se shodují, že klimatická krize, způsobená spalováním fosilních paliv, zvyšuje a zintenzivňuje srážky v mnoha regionech po celém světě. Teplejší vzduch totiž dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k silnějším dešťům.
Pro účely studie výzkumníci zkoumali meteorologické záznamy, aby posoudili, jak se změnila období silných dešťů v důsledku oteplení planety o 1,3 °C, a zjistili významné zvýšení intenzity. Rozpětí odhadů, například 28 až 160 % v regionu zasaženém cyklónem Senyar, je dáno použitím různých řad meteorologických dat.
V těchto studiích se používají klimatické modely k odhadu, o kolik pravděpodobnější jsou extrémní jevy v důsledku globálního oteplování. V tomto případě modely události dobře nereplikovaly, přičemž komplikujícími faktory byly přirozené výkyvy teplot oceánu, tedy jevy La Niña a Indický oceánský dipól. Analýza meteorologických dat a měření zvýšených teplot oceánu nicméně vedly vědce k závěru, že globální oteplování zesílilo přívalové deště spojené s cyklóny.
Mariam Zachariah z Imperial College London uvedla, že tyto události ukazují, jak se mohou klimatické změny a přirozená proměnlivost spojit a způsobit výjimečné silné srážky. „Zatímco přirozená proměnlivost je nedílnou součástí klimatického systému, snížení závislosti na fosilních palivech je v naší moci a je nezbytné pro snížení intenzity budoucích extrémních jevů,“ dodala. Maja Vahlberg z Červeného kříže tvrdí, že velké části Srí Lanky a Indonésie zažily zkázu takového rozsahu, jaký zažilo jen velmi málo lidí žijících v těchto oblastech.
Vahlberg poukázala na dva faktory, které dopady zhoršily. Jsou jimi migrace lidí do měst a devastace lesů. „Po celá desetiletí se rozvoj stále více odehrával v nízko položených záplavových oblastech, deltách a korytech řek. Tyto oblasti jsou ekonomickými centry s komunikacemi, elektrickým vedením, nemocnicemi, trhy. Jsou to ale také přirozené cesty pro záplavové vody,“ vysvětlila. „Odlesňování a ztráta mokřadů rovněž snižují schopnost půdy absorbovat vodu na svazích,“ dodala Vahlberg. „To zvyšuje riziko sesuvů půdy a po proudu pak zvyšuje povodňové vrcholy a nese se sutina do obydlených oblastí na Sumatře.“
Profesor Rajapakse uvedl, že rané odhady škod na Srí Lance dosahují 6 až 7 miliard dolarů, což odpovídá 3 až 5 % národního HDP. „To by mělo být jednoznačným mementem pro rozsah budoucích extrémů způsobených klimatem, na které se musí země i region připravit,“ dodal.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
