Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Ministr obrany Pete Hegseth k tomu dodal, že Washington tímto krokem vysílá jasný signál a doufá v posílení své vyjednávací pozice, přičemž poznamenal, že pokud je nutné vyjednávat pomocí bomb, Spojené státy tak učiní. Přesný rozsah škod ani kompletní seznam zasažených cílů sice nebyly bezprostředně jasné, americké ústřední velitelství Centcom nicméně potvrdilo nasazení přesné munice proti íránským sledovacím, komunikačním a protivzdušným systémům, z nichž část se nacházela na jihu země, kde měly údery oslabit kontrolu Teheránu nad Hormuzským průlivem.
Nová ofenziva s sebou však nese značné riziko, že pouze prodlouží patovou situaci, která Trumpa dlouhodobě frustruje, neboť americká armáda sice opakovaně dosahuje taktických vítězství, ale celkový strategický triumf v podobě mírového řešení zůstává v nedohlednu. Zkušenosti z posledních tří měsíců ukazují, že stupňování vojenského tlaku vede u íránských lídrů spíše k větší zatvrzelosti a posiluje v nich přesvědčení, že Washingtonu nelze v otázkách případných dohod věřit.
To potvrdil i íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání, podle něhož nelze trvalé dohody dosáhnout prostřednictvím hrozeb, zastrašování či použití síly, čímž dal jasně najevo, že Írán se k jednacímu stolu nenechá dokopat bombardováním. Nové nálety navíc proběhly v mimořádně citlivý moment, kdy do Íránu dorazil tým katarských vyjednavačů, kteří se pokoušeli překonat poslední rozpory v memorandu o porozumění mezi oběma stranami. Trump tak již poněkolikáté narušil probíhající diplomatické úsilí silovým řešením.
Středeční útok byl reakcí na předchozí sestřelení amerického vrtulníku Apache, které Washington připsal Íránu. Podle demokratického kongresmana Jima Himese z výboru pro tajné služby však Írán stále disponuje schopnostmi zničit energetickou infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech nebo Kataru a může nařídit jemenským Hútíům zablokování ropných tras v Rudém moři, což by vedlo k drastickému zvýšení cen pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Přestože představitelé USA deklarují, že nechtějí rozpoutat plnohodnotnou válku a operace má pouze stanovit nové podmínky pro diplomacii, konflikt vážně ohrožuje křehké dubnové příměří, které se kvůli neustálým incidentům stalo spíše jen tichou dohodou o udržení bojů pod určitou hranicí.
Teherán navíc zřejmě věří, že má díky blokádě Hormuzského průlivu ve vyjednávání navrch, jelikož tato situace způsobuje obrovské globální ekonomické škody a zvyšuje politický tlak na Bílý domov. Přežití režimu po amerických a izraelských útocích je pro tamní představitele formou vítězství, a ačkoliv analytici nepředpokládají, že by Írán dokázal drtivým hospodářským škodám čelit do nekonečna, brutální režim nejeví žádné známky bezprostředního kolapsu.
Donald Trump tak zůstává v zajetí vlastních protichůdných kroků i rétoriky, když ještě v úterý hovořil o finální fázi vyjednávání a otevření průlivu během několika dnů, načež opětovně nasadil armádu. Jeho přístup odráží celoživotní byznysovou strategii, v níž existuje pouze vítěz a poražený, avšak pokud nynější nálety Teherán neohnou, bude muset americký prezident čelit rostoucí nevoli domácích voličů, kteří s touto válkou dlouhodobě nesouhlasí.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.