Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Ministr obrany Pete Hegseth k tomu dodal, že Washington tímto krokem vysílá jasný signál a doufá v posílení své vyjednávací pozice, přičemž poznamenal, že pokud je nutné vyjednávat pomocí bomb, Spojené státy tak učiní. Přesný rozsah škod ani kompletní seznam zasažených cílů sice nebyly bezprostředně jasné, americké ústřední velitelství Centcom nicméně potvrdilo nasazení přesné munice proti íránským sledovacím, komunikačním a protivzdušným systémům, z nichž část se nacházela na jihu země, kde měly údery oslabit kontrolu Teheránu nad Hormuzským průlivem.
Nová ofenziva s sebou však nese značné riziko, že pouze prodlouží patovou situaci, která Trumpa dlouhodobě frustruje, neboť americká armáda sice opakovaně dosahuje taktických vítězství, ale celkový strategický triumf v podobě mírového řešení zůstává v nedohlednu. Zkušenosti z posledních tří měsíců ukazují, že stupňování vojenského tlaku vede u íránských lídrů spíše k větší zatvrzelosti a posiluje v nich přesvědčení, že Washingtonu nelze v otázkách případných dohod věřit.
To potvrdil i íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání, podle něhož nelze trvalé dohody dosáhnout prostřednictvím hrozeb, zastrašování či použití síly, čímž dal jasně najevo, že Írán se k jednacímu stolu nenechá dokopat bombardováním. Nové nálety navíc proběhly v mimořádně citlivý moment, kdy do Íránu dorazil tým katarských vyjednavačů, kteří se pokoušeli překonat poslední rozpory v memorandu o porozumění mezi oběma stranami. Trump tak již poněkolikáté narušil probíhající diplomatické úsilí silovým řešením.
Středeční útok byl reakcí na předchozí sestřelení amerického vrtulníku Apache, které Washington připsal Íránu. Podle demokratického kongresmana Jima Himese z výboru pro tajné služby však Írán stále disponuje schopnostmi zničit energetickou infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech nebo Kataru a může nařídit jemenským Hútíům zablokování ropných tras v Rudém moři, což by vedlo k drastickému zvýšení cen pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Přestože představitelé USA deklarují, že nechtějí rozpoutat plnohodnotnou válku a operace má pouze stanovit nové podmínky pro diplomacii, konflikt vážně ohrožuje křehké dubnové příměří, které se kvůli neustálým incidentům stalo spíše jen tichou dohodou o udržení bojů pod určitou hranicí.
Teherán navíc zřejmě věří, že má díky blokádě Hormuzského průlivu ve vyjednávání navrch, jelikož tato situace způsobuje obrovské globální ekonomické škody a zvyšuje politický tlak na Bílý domov. Přežití režimu po amerických a izraelských útocích je pro tamní představitele formou vítězství, a ačkoliv analytici nepředpokládají, že by Írán dokázal drtivým hospodářským škodám čelit do nekonečna, brutální režim nejeví žádné známky bezprostředního kolapsu.
Donald Trump tak zůstává v zajetí vlastních protichůdných kroků i rétoriky, když ještě v úterý hovořil o finální fázi vyjednávání a otevření průlivu během několika dnů, načež opětovně nasadil armádu. Jeho přístup odráží celoživotní byznysovou strategii, v níž existuje pouze vítěz a poražený, avšak pokud nynější nálety Teherán neohnou, bude muset americký prezident čelit rostoucí nevoli domácích voličů, kteří s touto válkou dlouhodobě nesouhlasí.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.