Trump sliboval dohodu do tří dnů. Proč tedy znovu bombarduje Írán?

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 11. června 2026 10:39
Sdílej:

Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky. 

Ministr obrany Pete Hegseth k tomu dodal, že Washington tímto krokem vysílá jasný signál a doufá v posílení své vyjednávací pozice, přičemž poznamenal, že pokud je nutné vyjednávat pomocí bomb, Spojené státy tak učiní. Přesný rozsah škod ani kompletní seznam zasažených cílů sice nebyly bezprostředně jasné, americké ústřední velitelství Centcom nicméně potvrdilo nasazení přesné munice proti íránským sledovacím, komunikačním a protivzdušným systémům, z nichž část se nacházela na jihu země, kde měly údery oslabit kontrolu Teheránu nad Hormuzským průlivem.

Nová ofenziva s sebou však nese značné riziko, že pouze prodlouží patovou situaci, která Trumpa dlouhodobě frustruje, neboť americká armáda sice opakovaně dosahuje taktických vítězství, ale celkový strategický triumf v podobě mírového řešení zůstává v nedohlednu. Zkušenosti z posledních tří měsíců ukazují, že stupňování vojenského tlaku vede u íránských lídrů spíše k větší zatvrzelosti a posiluje v nich přesvědčení, že Washingtonu nelze v otázkách případných dohod věřit.

To potvrdil i íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání, podle něhož nelze trvalé dohody dosáhnout prostřednictvím hrozeb, zastrašování či použití síly, čímž dal jasně najevo, že Írán se k jednacímu stolu nenechá dokopat bombardováním. Nové nálety navíc proběhly v mimořádně citlivý moment, kdy do Íránu dorazil tým katarských vyjednavačů, kteří se pokoušeli překonat poslední rozpory v memorandu o porozumění mezi oběma stranami. Trump tak již poněkolikáté narušil probíhající diplomatické úsilí silovým řešením.

Středeční útok byl reakcí na předchozí sestřelení amerického vrtulníku Apache, které Washington připsal Íránu. Podle demokratického kongresmana Jima Himese z výboru pro tajné služby však Írán stále disponuje schopnostmi zničit energetickou infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech nebo Kataru a může nařídit jemenským Hútíům zablokování ropných tras v Rudém moři, což by vedlo k drastickému zvýšení cen pohonných hmot pro americké spotřebitele.

Přestože představitelé USA deklarují, že nechtějí rozpoutat plnohodnotnou válku a operace má pouze stanovit nové podmínky pro diplomacii, konflikt vážně ohrožuje křehké dubnové příměří, které se kvůli neustálým incidentům stalo spíše jen tichou dohodou o udržení bojů pod určitou hranicí.

Teherán navíc zřejmě věří, že má díky blokádě Hormuzského průlivu ve vyjednávání navrch, jelikož tato situace způsobuje obrovské globální ekonomické škody a zvyšuje politický tlak na Bílý domov. Přežití režimu po amerických a izraelských útocích je pro tamní představitele formou vítězství, a ačkoliv analytici nepředpokládají, že by Írán dokázal drtivým hospodářským škodám čelit do nekonečna, brutální režim nejeví žádné známky bezprostředního kolapsu.

Donald Trump tak zůstává v zajetí vlastních protichůdných kroků i rétoriky, když ještě v úterý hovořil o finální fázi vyjednávání a otevření průlivu během několika dnů, načež opětovně nasadil armádu. Jeho přístup odráží celoživotní byznysovou strategii, v níž existuje pouze vítěz a poražený, avšak pokud nynější nálety Teherán neohnou, bude muset americký prezident čelit rostoucí nevoli domácích voličů, kteří s touto válkou dlouhodobě nesouhlasí.

Témata:
Stalo se