Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Hlavním motorem tohoto znepokojivého vývoje jsou emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Jeho koncentrace v atmosféře dosáhly úrovní, které naše planeta nepamatuje minimálně poslední dva miliony let. Generální tajemník OSN António Guterres na tato data reagoval prohlášením, že lidstvo tlačí Zemi za její únosné limity a všechny klíčové kontrolky klimatického systému „blikají červeně“.
Statistiky posledních let jsou neúprosné. Posledních jedenáct let se zároveň stalo jedenácti nejteplejšími roky od začátku měření v roce 1850. V uplynulém roce 2025 se průměrná globální teplota vyšplhala na hodnotu o 1,43 °C vyšší, než byla v předindustriální éře. Přestože loňský rok díky ochlazujícímu jevu La Niña nepřekonal absolutní rekord roku 2024, stále se udržel mezi třemi nejteplejšími v historii.
Vědci nyní upírají zraky k Pacifiku, kde se očekává zformování oteplovacího jevu El Niño. Pokud se tyto předpovědi v druhé polovině roku 2026 naplní, hrozí, že rok 2027 přinese extrémní teplotní rekordy. Kombinace přirozeného cyklu a dlouhodobého oteplování způsobeného člověkem by mohla globální statistiky zcela rozvrátit.
Klíčovým vědeckým ukazatelem je v současnosti takzvaná „energetická nerovnováha“. Více než 90 % přebytečné energie se neukládá v atmosféře, ale pohlcují ji světové oceány. Teplo v horních dvou kilometrech oceánské vody dosáhlo v loňském roce nového maxima. Tempo tohoto oteplování se za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobilo ve srovnání s koncem minulého století.
Důsledky tohoto nahromaděného tepla jsou viditelné po celém světě. Ledovcové štíty a horské ledovce zaznamenaly v sezóně 2024/25 jeden z pěti nejhorších úbytků hmoty v historii. Mořský led na obou pólech se po většinu loňského roku pohyboval na rekordních minimech, což přímo přispívá ke zvyšování hladiny moří a nárůstu intenzity ničivých bouří v pobřežních oblastech.
Extrémní počasí se stává novou realitou, se kterou se lidstvo musí potýkat. Příkladem je jihozápad Spojených států, kde aktuálně panuje vlna veder s teplotami přesahujícími 40 °C. To je o 10 až 15 stupňů více, než je v tomto období obvyklé. Podle odborníků by takto intenzivní horka byla bez lidského vlivu na klima prakticky nemožná.
Klimatická změna však nepřináší jen fyzické škody na majetku a přírodě. Rostoucí teploty napomáhají také šíření nebezpečných chorob, jako je například horečka dengue. Generální tajemnice WMO, profesorka Celeste Saulo, varovala, že narušování přírodní rovnováhy lidskou činností pocítí stovky až tisíce příštích generací.
Vědecká obec se sice shoduje, že oteplování probíhá v souladu s dlouhodobými modely, ale jeho tempo se v posledním desetiletí viditelně zrychluje. Jedinou cestou, jak zmírnit dopady této energetické nerovnováhy, je radikální a okamžité snížení koncentrace CO2 v ovzduší. To vyžaduje bezprecedentní globální spolupráci na transformaci celé světové energetiky.
António Guterres proto opětovně vyzval světové lídry k urychlenému opuštění fosilních paliv. Podle něj je přechod k obnovitelným zdrojům energie nezbytný nejen pro ochranu klimatu, ale také pro zajištění stability národní a energetické bezpečnosti. Čas pro postupné změny podle něj vypršel a svět potřebuje okamžité činy.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
