Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Hlavním motorem tohoto znepokojivého vývoje jsou emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Jeho koncentrace v atmosféře dosáhly úrovní, které naše planeta nepamatuje minimálně poslední dva miliony let. Generální tajemník OSN António Guterres na tato data reagoval prohlášením, že lidstvo tlačí Zemi za její únosné limity a všechny klíčové kontrolky klimatického systému „blikají červeně“.
Statistiky posledních let jsou neúprosné. Posledních jedenáct let se zároveň stalo jedenácti nejteplejšími roky od začátku měření v roce 1850. V uplynulém roce 2025 se průměrná globální teplota vyšplhala na hodnotu o 1,43 °C vyšší, než byla v předindustriální éře. Přestože loňský rok díky ochlazujícímu jevu La Niña nepřekonal absolutní rekord roku 2024, stále se udržel mezi třemi nejteplejšími v historii.
Vědci nyní upírají zraky k Pacifiku, kde se očekává zformování oteplovacího jevu El Niño. Pokud se tyto předpovědi v druhé polovině roku 2026 naplní, hrozí, že rok 2027 přinese extrémní teplotní rekordy. Kombinace přirozeného cyklu a dlouhodobého oteplování způsobeného člověkem by mohla globální statistiky zcela rozvrátit.
Klíčovým vědeckým ukazatelem je v současnosti takzvaná „energetická nerovnováha“. Více než 90 % přebytečné energie se neukládá v atmosféře, ale pohlcují ji světové oceány. Teplo v horních dvou kilometrech oceánské vody dosáhlo v loňském roce nového maxima. Tempo tohoto oteplování se za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobilo ve srovnání s koncem minulého století.
Důsledky tohoto nahromaděného tepla jsou viditelné po celém světě. Ledovcové štíty a horské ledovce zaznamenaly v sezóně 2024/25 jeden z pěti nejhorších úbytků hmoty v historii. Mořský led na obou pólech se po většinu loňského roku pohyboval na rekordních minimech, což přímo přispívá ke zvyšování hladiny moří a nárůstu intenzity ničivých bouří v pobřežních oblastech.
Extrémní počasí se stává novou realitou, se kterou se lidstvo musí potýkat. Příkladem je jihozápad Spojených států, kde aktuálně panuje vlna veder s teplotami přesahujícími 40 °C. To je o 10 až 15 stupňů více, než je v tomto období obvyklé. Podle odborníků by takto intenzivní horka byla bez lidského vlivu na klima prakticky nemožná.
Klimatická změna však nepřináší jen fyzické škody na majetku a přírodě. Rostoucí teploty napomáhají také šíření nebezpečných chorob, jako je například horečka dengue. Generální tajemnice WMO, profesorka Celeste Saulo, varovala, že narušování přírodní rovnováhy lidskou činností pocítí stovky až tisíce příštích generací.
Vědecká obec se sice shoduje, že oteplování probíhá v souladu s dlouhodobými modely, ale jeho tempo se v posledním desetiletí viditelně zrychluje. Jedinou cestou, jak zmírnit dopady této energetické nerovnováhy, je radikální a okamžité snížení koncentrace CO2 v ovzduší. To vyžaduje bezprecedentní globální spolupráci na transformaci celé světové energetiky.
António Guterres proto opětovně vyzval světové lídry k urychlenému opuštění fosilních paliv. Podle něj je přechod k obnovitelným zdrojům energie nezbytný nejen pro ochranu klimatu, ale také pro zajištění stability národní a energetické bezpečnosti. Čas pro postupné změny podle něj vypršel a svět potřebuje okamžité činy.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
