Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Hlavním motorem tohoto znepokojivého vývoje jsou emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Jeho koncentrace v atmosféře dosáhly úrovní, které naše planeta nepamatuje minimálně poslední dva miliony let. Generální tajemník OSN António Guterres na tato data reagoval prohlášením, že lidstvo tlačí Zemi za její únosné limity a všechny klíčové kontrolky klimatického systému „blikají červeně“.
Statistiky posledních let jsou neúprosné. Posledních jedenáct let se zároveň stalo jedenácti nejteplejšími roky od začátku měření v roce 1850. V uplynulém roce 2025 se průměrná globální teplota vyšplhala na hodnotu o 1,43 °C vyšší, než byla v předindustriální éře. Přestože loňský rok díky ochlazujícímu jevu La Niña nepřekonal absolutní rekord roku 2024, stále se udržel mezi třemi nejteplejšími v historii.
Vědci nyní upírají zraky k Pacifiku, kde se očekává zformování oteplovacího jevu El Niño. Pokud se tyto předpovědi v druhé polovině roku 2026 naplní, hrozí, že rok 2027 přinese extrémní teplotní rekordy. Kombinace přirozeného cyklu a dlouhodobého oteplování způsobeného člověkem by mohla globální statistiky zcela rozvrátit.
Klíčovým vědeckým ukazatelem je v současnosti takzvaná „energetická nerovnováha“. Více než 90 % přebytečné energie se neukládá v atmosféře, ale pohlcují ji světové oceány. Teplo v horních dvou kilometrech oceánské vody dosáhlo v loňském roce nového maxima. Tempo tohoto oteplování se za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobilo ve srovnání s koncem minulého století.
Důsledky tohoto nahromaděného tepla jsou viditelné po celém světě. Ledovcové štíty a horské ledovce zaznamenaly v sezóně 2024/25 jeden z pěti nejhorších úbytků hmoty v historii. Mořský led na obou pólech se po většinu loňského roku pohyboval na rekordních minimech, což přímo přispívá ke zvyšování hladiny moří a nárůstu intenzity ničivých bouří v pobřežních oblastech.
Extrémní počasí se stává novou realitou, se kterou se lidstvo musí potýkat. Příkladem je jihozápad Spojených států, kde aktuálně panuje vlna veder s teplotami přesahujícími 40 °C. To je o 10 až 15 stupňů více, než je v tomto období obvyklé. Podle odborníků by takto intenzivní horka byla bez lidského vlivu na klima prakticky nemožná.
Klimatická změna však nepřináší jen fyzické škody na majetku a přírodě. Rostoucí teploty napomáhají také šíření nebezpečných chorob, jako je například horečka dengue. Generální tajemnice WMO, profesorka Celeste Saulo, varovala, že narušování přírodní rovnováhy lidskou činností pocítí stovky až tisíce příštích generací.
Vědecká obec se sice shoduje, že oteplování probíhá v souladu s dlouhodobými modely, ale jeho tempo se v posledním desetiletí viditelně zrychluje. Jedinou cestou, jak zmírnit dopady této energetické nerovnováhy, je radikální a okamžité snížení koncentrace CO2 v ovzduší. To vyžaduje bezprecedentní globální spolupráci na transformaci celé světové energetiky.
António Guterres proto opětovně vyzval světové lídry k urychlenému opuštění fosilních paliv. Podle něj je přechod k obnovitelným zdrojům energie nezbytný nejen pro ochranu klimatu, ale také pro zajištění stability národní a energetické bezpečnosti. Čas pro postupné změny podle něj vypršel a svět potřebuje okamžité činy.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
