Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Závěry výzkumu jsou do jisté míry překvapivé, jak uvedl klimatolog Christian Franzke z Pusan National University v Jižní Koreji a jeden z autorů studie. Pojmem "Den nula" se označují bezprecedentní události nedostatku vody, kdy doslova „otočíte kohoutkem a nepřiteče žádná voda“. To je situace, která v takovém rozsahu ještě nenastala.
Nedostatek vody vzniká souhrou několika vlivů. Patří sem dlouhotrvající nedostatek srážek, nízké hladiny řek a vyčerpané vodní nádrže, ale také prudce rostoucí poptávka po vodě ze strany obyvatel, zemědělství a průmyslu. Studie zjistila, že téměř tři čtvrtiny oblastí náchylných k suchu, včetně těch s velkými vodními nádržemi, čelí vysokému riziku vážných a trvalých such do konce století, pokud bude pokračovat spalování fosilních paliv.
Více než třetina těchto oblastí, včetně západní části Spojených států, by mohla tuto situaci zažít již v 20. nebo 30. letech tohoto století. Zjištění, že by ke "Dni nula" mohlo dojít tak brzy, při současné úrovni globálního oteplování, vědce překvapilo. Několik měst se už ovšem k tomuto bodu nebezpečně přiblížilo.
Například Kapské Město v Jižní Africe čelilo v letech 2017 a 2018 kritické situaci po jedné z nejvážnějších suchých period, jaká byla kdy zaznamenána. Tehdy se katastrofě jen těsně vyhnulo díky extrémním opatřením na úsporu vody a nadprůměrným srážkám v roce 2018. Těsně se nedostatku vody vyhnulo i indické Čennai v roce 2019, kdy selhaly monzunové deště a klesly hladiny nádrží. Do čtvrtí musela být voda dovážena v cisternách a obyvatelé stáli hodiny ve spalujícím horku.
S podobnými problémy v současnosti bojují města po celém světě, například Teherán, Kábul, Mexico City či Los Angeles. Města jsou obzvláště ohrožená, jelikož rychle rostoucí populace zvyšuje nároky na zdroje vody, které jsou již pod tlakem klimatických změn a špatného hospodaření. Studie předpovídá, že nepoměrně více zasaženy budou komunity s nízkými příjmy.
V některých částech světa, včetně Středomoří, jižní Afriky, Asie a Austrálie, se očekává, že období "Dne nula" budou delší a budou se opakovat v kratších intervalech. To omezí schopnost regionů se zotavit, což má zničující dopady na zemědělství a ekosystémy. V některých zvláště postižených oblastech to dokonce vyvolává otázky, „zda tam budou lidé schopni dlouhodobě žít,“ řekl Franzke.
Tyto poznatky ukazují na jasnou potřebu urychlit přechod na čistou energii a zároveň zlepšit hospodaření s vodou. Obrovské množství vody se totiž ztrácí například kvůli protékajícím potrubím. Franzke také upozornil, že by se výzkum měl stát vodítkem i pro průmysl, jelikož v oblastech s nedostatkem vody, jako je Texas a Arizona, dochází k rozmachu výroby polovodičů a datových center, které jsou extrémně náročné na spotřebu vody.
Richard Allan, profesor klimatologie, který se na výzkumu nepodílel, označil studii za „důležitý nový důkaz toho, jak se sucho bude projevovat v důsledku oteplování klimatu a narůstající poptávky společnosti po čerstvé vodě.“ Dodal, že ačkoli je výzkum spíše vodítkem než dokonalou předpovědí, „maluje obraz narůstajícího tlaku na vodní zdroje z více stran, který již nyní začíná být zjevný.“
Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, dosáhlo v posledních hodinách kritického bodu. Britská námořní agentura UKMTO informovala, že během středečního dopoledne byly neznámými projektily zasaženy celkem tři lodě. Tato eskalace přichází v době, kdy americká armáda oznámila zničení íránských plavidel určených ke kladení min, čímž potvrdila dřívější zprávy o tom, že Teherán začal strategickou vodní cestu zaminovávat.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
