Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Závěry výzkumu jsou do jisté míry překvapivé, jak uvedl klimatolog Christian Franzke z Pusan National University v Jižní Koreji a jeden z autorů studie. Pojmem "Den nula" se označují bezprecedentní události nedostatku vody, kdy doslova „otočíte kohoutkem a nepřiteče žádná voda“. To je situace, která v takovém rozsahu ještě nenastala.
Nedostatek vody vzniká souhrou několika vlivů. Patří sem dlouhotrvající nedostatek srážek, nízké hladiny řek a vyčerpané vodní nádrže, ale také prudce rostoucí poptávka po vodě ze strany obyvatel, zemědělství a průmyslu. Studie zjistila, že téměř tři čtvrtiny oblastí náchylných k suchu, včetně těch s velkými vodními nádržemi, čelí vysokému riziku vážných a trvalých such do konce století, pokud bude pokračovat spalování fosilních paliv.
Více než třetina těchto oblastí, včetně západní části Spojených států, by mohla tuto situaci zažít již v 20. nebo 30. letech tohoto století. Zjištění, že by ke "Dni nula" mohlo dojít tak brzy, při současné úrovni globálního oteplování, vědce překvapilo. Několik měst se už ovšem k tomuto bodu nebezpečně přiblížilo.
Například Kapské Město v Jižní Africe čelilo v letech 2017 a 2018 kritické situaci po jedné z nejvážnějších suchých period, jaká byla kdy zaznamenána. Tehdy se katastrofě jen těsně vyhnulo díky extrémním opatřením na úsporu vody a nadprůměrným srážkám v roce 2018. Těsně se nedostatku vody vyhnulo i indické Čennai v roce 2019, kdy selhaly monzunové deště a klesly hladiny nádrží. Do čtvrtí musela být voda dovážena v cisternách a obyvatelé stáli hodiny ve spalujícím horku.
S podobnými problémy v současnosti bojují města po celém světě, například Teherán, Kábul, Mexico City či Los Angeles. Města jsou obzvláště ohrožená, jelikož rychle rostoucí populace zvyšuje nároky na zdroje vody, které jsou již pod tlakem klimatických změn a špatného hospodaření. Studie předpovídá, že nepoměrně více zasaženy budou komunity s nízkými příjmy.
V některých částech světa, včetně Středomoří, jižní Afriky, Asie a Austrálie, se očekává, že období "Dne nula" budou delší a budou se opakovat v kratších intervalech. To omezí schopnost regionů se zotavit, což má zničující dopady na zemědělství a ekosystémy. V některých zvláště postižených oblastech to dokonce vyvolává otázky, „zda tam budou lidé schopni dlouhodobě žít,“ řekl Franzke.
Tyto poznatky ukazují na jasnou potřebu urychlit přechod na čistou energii a zároveň zlepšit hospodaření s vodou. Obrovské množství vody se totiž ztrácí například kvůli protékajícím potrubím. Franzke také upozornil, že by se výzkum měl stát vodítkem i pro průmysl, jelikož v oblastech s nedostatkem vody, jako je Texas a Arizona, dochází k rozmachu výroby polovodičů a datových center, které jsou extrémně náročné na spotřebu vody.
Richard Allan, profesor klimatologie, který se na výzkumu nepodílel, označil studii za „důležitý nový důkaz toho, jak se sucho bude projevovat v důsledku oteplování klimatu a narůstající poptávky společnosti po čerstvé vodě.“ Dodal, že ačkoli je výzkum spíše vodítkem než dokonalou předpovědí, „maluje obraz narůstajícího tlaku na vodní zdroje z více stran, který již nyní začíná být zjevný.“
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
