Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Závěry výzkumu jsou do jisté míry překvapivé, jak uvedl klimatolog Christian Franzke z Pusan National University v Jižní Koreji a jeden z autorů studie. Pojmem "Den nula" se označují bezprecedentní události nedostatku vody, kdy doslova „otočíte kohoutkem a nepřiteče žádná voda“. To je situace, která v takovém rozsahu ještě nenastala.
Nedostatek vody vzniká souhrou několika vlivů. Patří sem dlouhotrvající nedostatek srážek, nízké hladiny řek a vyčerpané vodní nádrže, ale také prudce rostoucí poptávka po vodě ze strany obyvatel, zemědělství a průmyslu. Studie zjistila, že téměř tři čtvrtiny oblastí náchylných k suchu, včetně těch s velkými vodními nádržemi, čelí vysokému riziku vážných a trvalých such do konce století, pokud bude pokračovat spalování fosilních paliv.
Více než třetina těchto oblastí, včetně západní části Spojených států, by mohla tuto situaci zažít již v 20. nebo 30. letech tohoto století. Zjištění, že by ke "Dni nula" mohlo dojít tak brzy, při současné úrovni globálního oteplování, vědce překvapilo. Několik měst se už ovšem k tomuto bodu nebezpečně přiblížilo.
Například Kapské Město v Jižní Africe čelilo v letech 2017 a 2018 kritické situaci po jedné z nejvážnějších suchých period, jaká byla kdy zaznamenána. Tehdy se katastrofě jen těsně vyhnulo díky extrémním opatřením na úsporu vody a nadprůměrným srážkám v roce 2018. Těsně se nedostatku vody vyhnulo i indické Čennai v roce 2019, kdy selhaly monzunové deště a klesly hladiny nádrží. Do čtvrtí musela být voda dovážena v cisternách a obyvatelé stáli hodiny ve spalujícím horku.
S podobnými problémy v současnosti bojují města po celém světě, například Teherán, Kábul, Mexico City či Los Angeles. Města jsou obzvláště ohrožená, jelikož rychle rostoucí populace zvyšuje nároky na zdroje vody, které jsou již pod tlakem klimatických změn a špatného hospodaření. Studie předpovídá, že nepoměrně více zasaženy budou komunity s nízkými příjmy.
V některých částech světa, včetně Středomoří, jižní Afriky, Asie a Austrálie, se očekává, že období "Dne nula" budou delší a budou se opakovat v kratších intervalech. To omezí schopnost regionů se zotavit, což má zničující dopady na zemědělství a ekosystémy. V některých zvláště postižených oblastech to dokonce vyvolává otázky, „zda tam budou lidé schopni dlouhodobě žít,“ řekl Franzke.
Tyto poznatky ukazují na jasnou potřebu urychlit přechod na čistou energii a zároveň zlepšit hospodaření s vodou. Obrovské množství vody se totiž ztrácí například kvůli protékajícím potrubím. Franzke také upozornil, že by se výzkum měl stát vodítkem i pro průmysl, jelikož v oblastech s nedostatkem vody, jako je Texas a Arizona, dochází k rozmachu výroby polovodičů a datových center, které jsou extrémně náročné na spotřebu vody.
Richard Allan, profesor klimatologie, který se na výzkumu nepodílel, označil studii za „důležitý nový důkaz toho, jak se sucho bude projevovat v důsledku oteplování klimatu a narůstající poptávky společnosti po čerstvé vodě.“ Dodal, že ačkoli je výzkum spíše vodítkem než dokonalou předpovědí, „maluje obraz narůstajícího tlaku na vodní zdroje z více stran, který již nyní začíná být zjevný.“
Nárůst německé vojenské síly představuje pro Francii oživení starého, avšak nově pojatého dilematu. Obavy z 19. a 20. století z invaze sice dávno pominuly díky pevnému francouzsko-německému partnerství, ale současné plány Berlína na zdvojnásobení výdajů na obranu vyvolávají v Paříži novou úzkost. Francouzský prezident Emmanuel Macron je podle webu Poitico „posedlý“ obrovskou finanční volností, kterou má Německo pro své přezbrojení v příštích pěti letech, zejména ve srovnání s finančně vyčerpanou Francií.
Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
Nejsou to ani dva roky od chvíle, kdy Labouristická strana Keira Starmera triumfovala v britských volbách s největší většinou v tomto století a zasadila historickou porážku Konzervativcům. Nyní, po pouhých patnácti měsících v úřadu, se však Keir Starmer stal nejnepopulárnějším britským premiérem v historii měření.
Americká federální vláda zastavila svou činnost poté, co se zákonodárcům nepodařilo nalézt shodu ohledně financování, jejíž jádro představuje financování zdravotnictví. K tomuto uzavření, které je prvním za téměř sedm let, došlo ve středu po půlnoci. V důsledku toho je ochromena práce mnoha federálních úřadů a statisíce zaměstnanců jsou dočasně mimo službu.
Princ Harry se domnívá, že dochází ke snahám sabotovat jeho usmíření s otcem, úřadujícím britským králem Karlem III. Vyslovil se tak poté, co označil nedávné články v médiích o jejich zářijovém setkání za "kategoricky nepravdivé".
Neděle byla především státním svátkem, ale na Den české státnosti každoročně připadají i narozeniny bývalého prezidenta Miloše Zemana. Dárků a gratulací se dočkal i letos, kdy za ním osobně dorazila legendární herečka Jiřina Bohdalová.
V současné době dochází ve vysoké nadmořské výšce nad Antarktidou k náhlému a neobvyklému oteplení. Vzduch ve stratosféře je až o 35 °C teplejší, než je běžné. Za normálních okolností by silné větry a nedostatek slunečního svitu udržovaly teplotu na zhruba –55 °C, ale tato teplota náhle vystoupala až k –20 °C.
