Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Závěry výzkumu jsou do jisté míry překvapivé, jak uvedl klimatolog Christian Franzke z Pusan National University v Jižní Koreji a jeden z autorů studie. Pojmem "Den nula" se označují bezprecedentní události nedostatku vody, kdy doslova „otočíte kohoutkem a nepřiteče žádná voda“. To je situace, která v takovém rozsahu ještě nenastala.
Nedostatek vody vzniká souhrou několika vlivů. Patří sem dlouhotrvající nedostatek srážek, nízké hladiny řek a vyčerpané vodní nádrže, ale také prudce rostoucí poptávka po vodě ze strany obyvatel, zemědělství a průmyslu. Studie zjistila, že téměř tři čtvrtiny oblastí náchylných k suchu, včetně těch s velkými vodními nádržemi, čelí vysokému riziku vážných a trvalých such do konce století, pokud bude pokračovat spalování fosilních paliv.
Více než třetina těchto oblastí, včetně západní části Spojených států, by mohla tuto situaci zažít již v 20. nebo 30. letech tohoto století. Zjištění, že by ke "Dni nula" mohlo dojít tak brzy, při současné úrovni globálního oteplování, vědce překvapilo. Několik měst se už ovšem k tomuto bodu nebezpečně přiblížilo.
Například Kapské Město v Jižní Africe čelilo v letech 2017 a 2018 kritické situaci po jedné z nejvážnějších suchých period, jaká byla kdy zaznamenána. Tehdy se katastrofě jen těsně vyhnulo díky extrémním opatřením na úsporu vody a nadprůměrným srážkám v roce 2018. Těsně se nedostatku vody vyhnulo i indické Čennai v roce 2019, kdy selhaly monzunové deště a klesly hladiny nádrží. Do čtvrtí musela být voda dovážena v cisternách a obyvatelé stáli hodiny ve spalujícím horku.
S podobnými problémy v současnosti bojují města po celém světě, například Teherán, Kábul, Mexico City či Los Angeles. Města jsou obzvláště ohrožená, jelikož rychle rostoucí populace zvyšuje nároky na zdroje vody, které jsou již pod tlakem klimatických změn a špatného hospodaření. Studie předpovídá, že nepoměrně více zasaženy budou komunity s nízkými příjmy.
V některých částech světa, včetně Středomoří, jižní Afriky, Asie a Austrálie, se očekává, že období "Dne nula" budou delší a budou se opakovat v kratších intervalech. To omezí schopnost regionů se zotavit, což má zničující dopady na zemědělství a ekosystémy. V některých zvláště postižených oblastech to dokonce vyvolává otázky, „zda tam budou lidé schopni dlouhodobě žít,“ řekl Franzke.
Tyto poznatky ukazují na jasnou potřebu urychlit přechod na čistou energii a zároveň zlepšit hospodaření s vodou. Obrovské množství vody se totiž ztrácí například kvůli protékajícím potrubím. Franzke také upozornil, že by se výzkum měl stát vodítkem i pro průmysl, jelikož v oblastech s nedostatkem vody, jako je Texas a Arizona, dochází k rozmachu výroby polovodičů a datových center, které jsou extrémně náročné na spotřebu vody.
Richard Allan, profesor klimatologie, který se na výzkumu nepodílel, označil studii za „důležitý nový důkaz toho, jak se sucho bude projevovat v důsledku oteplování klimatu a narůstající poptávky společnosti po čerstvé vodě.“ Dodal, že ačkoli je výzkum spíše vodítkem než dokonalou předpovědí, „maluje obraz narůstajícího tlaku na vodní zdroje z více stran, který již nyní začíná být zjevný.“
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
