Počasí, jaké jsme ještě nezažili, je za dveřmi. Den nula hrozí už v tomto desetiletí

Závěry výzkumu jsou do jisté míry překvapivé, jak uvedl klimatolog Christian Franzke z Pusan National University v Jižní Koreji a jeden z autorů studie. Pojmem "Den nula" se označují bezprecedentní události nedostatku vody, kdy doslova „otočíte kohoutkem a nepřiteče žádná voda“. To je situace, která v takovém rozsahu ještě nenastala.

Nedostatek vody vzniká souhrou několika vlivů. Patří sem dlouhotrvající nedostatek srážek, nízké hladiny řek a vyčerpané vodní nádrže, ale také prudce rostoucí poptávka po vodě ze strany obyvatel, zemědělství a průmyslu. Studie zjistila, že téměř tři čtvrtiny oblastí náchylných k suchu, včetně těch s velkými vodními nádržemi, čelí vysokému riziku vážných a trvalých such do konce století, pokud bude pokračovat spalování fosilních paliv.

Více než třetina těchto oblastí, včetně západní části Spojených států, by mohla tuto situaci zažít již v 20. nebo 30. letech tohoto století. Zjištění, že by ke "Dni nula" mohlo dojít tak brzy, při současné úrovni globálního oteplování, vědce překvapilo. Několik měst se už ovšem k tomuto bodu nebezpečně přiblížilo.

Například Kapské Město v Jižní Africe čelilo v letech 2017 a 2018 kritické situaci po jedné z nejvážnějších suchých period, jaká byla kdy zaznamenána. Tehdy se katastrofě jen těsně vyhnulo díky extrémním opatřením na úsporu vody a nadprůměrným srážkám v roce 2018. Těsně se nedostatku vody vyhnulo i indické Čennai v roce 2019, kdy selhaly monzunové deště a klesly hladiny nádrží. Do čtvrtí musela být voda dovážena v cisternách a obyvatelé stáli hodiny ve spalujícím horku.

S podobnými problémy v současnosti bojují města po celém světě, například Teherán, Kábul, Mexico City či Los Angeles. Města jsou obzvláště ohrožená, jelikož rychle rostoucí populace zvyšuje nároky na zdroje vody, které jsou již pod tlakem klimatických změn a špatného hospodaření. Studie předpovídá, že nepoměrně více zasaženy budou komunity s nízkými příjmy.

V některých částech světa, včetně Středomoří, jižní Afriky, Asie a Austrálie, se očekává, že období "Dne nula" budou delší a budou se opakovat v kratších intervalech. To omezí schopnost regionů se zotavit, což má zničující dopady na zemědělství a ekosystémy. V některých zvláště postižených oblastech to dokonce vyvolává otázky, „zda tam budou lidé schopni dlouhodobě žít,“ řekl Franzke.

Tyto poznatky ukazují na jasnou potřebu urychlit přechod na čistou energii a zároveň zlepšit hospodaření s vodou. Obrovské množství vody se totiž ztrácí například kvůli protékajícím potrubím. Franzke také upozornil, že by se výzkum měl stát vodítkem i pro průmysl, jelikož v oblastech s nedostatkem vody, jako je Texas a Arizona, dochází k rozmachu výroby polovodičů a datových center, které jsou extrémně náročné na spotřebu vody.

Richard Allan, profesor klimatologie, který se na výzkumu nepodílel, označil studii za „důležitý nový důkaz toho, jak se sucho bude projevovat v důsledku oteplování klimatu a narůstající poptávky společnosti po čerstvé vodě.“ Dodal, že ačkoli je výzkum spíše vodítkem než dokonalou předpovědí, „maluje obraz narůstajícího tlaku na vodní zdroje z více stran, který již nyní začíná být zjevný.“