Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Východní Asie reaguje na hrozbu přísnými preventivními opatřeními a rozsáhlými simulacemi krizových stavů. Hongkong po zaznamenání nejteplejšího dne ve své historii zpřísnil pracovněprávní předpisy a zaměstnavatelům nyní hrozí postihy, pokud během extrémních teplot nezajistí pracovníkům stín, přestávky a chladicí zařízení.
Čína zahájila sto dní trvající kampaň zaměřenou na ochranu úrody a modernizaci varovných systémů, přičemž města sestavují speciální mapy klimatických rizik pro identifikaci nejzranitelnějších oblastí. Tchaj-wan přistupuje k situaci jako k celonárodní nouzi a uspořádal masivní cvičení simulující třídenní vlny veder přesahující 40 stupňů Celsia s výpadky proudů a vody, přičemž testuje i online platformu navádějící obyvatele do klimatizovaných prostor.
Jižní Asie se již nyní potýká s katastrofálními dopady v zemědělství i při zajišťování základních životních potřeb. V Indii klesly zářijové monzunové deště v některých oblastech až o polovinu, což ohrožuje úrodu rýže, bavlny a luštěnin a hrozí dalším růstem cen potravin. Indická vláda proto ve více než 350 zasažených okresech posiluje vodohospodářskou infrastrukturu a nutí zemědělce k přechodu na plodiny nenáročné na vláhu.
Ještě vážnější situace panuje na Srí Lance, kterou zasáhlo nejhorší sucho za poslední desetiletí. Přes 160 tisíc lidí zde trpí nedostatkem pitné vody, přičemž úřady musely uzavřít i národní park Yala a dovážet cisterny vody pro divokou zvěř, aby zabránily jejímu masovému úhynu. V důsledku vysychání lagun dochází rovněž k úhynu tisíců ryb a úřady v krajním případě zvažují odsolování mořské vody.
Jihovýchodní Asie se potýká s kombinací klimatických výkyvů, lesních požárů a ekonomických tlaků. Region je zasáhnut výpadky v dodavatelských řetězcích a vysokými cenami hnojiv, což v kombinaci s toxickým dýmem z rozsáhlých požárů v Malajsii a Indonésii dále ničí tamní vegetaci. Oborníci podle The Guardian varují, že dosavadní strategie adaptace zemědělství již nestačí a očekává se propad sklizně rýže o 8 až 10 procent.
V zemích jako Indonésie nebo Filipíny, kde obyvatelé utratí za potraviny až polovinu svých příjmů, představuje tento vývoj zásadní bezpečnostní hrozbu a riziko pro sociální stabilitu. Způsob obhospodařování půdy se proto pod tlakem okolností začíná rychle měnit směrem k regenerativnímu zemědělství a využívání biohnojiv.
Východoasijské ostrovní a poloostrovní státy současně čelí extrémním výkyvům teplot i hrozbě ničivých tajfunů. Jižní Korea zažila nejchudší červenec na srážky v historii, po kterém následovaly rekordní přívalové deště a horka tak silná, že úroda brambor doslova sešla přímo v půdě. Korejská meteorologická služba kvůli tomu poprvé po 18 letech upravila systém varování před vlnami veder a zavedla novou úroveň, která přikazuje zastavit veškeré neodkladné práce venku, pokud pocitová teplota dosáhne 38 stupňů Celsia.
Japonsko se potýká s podobnými problémy a poprvé oficiálně zaznamenalo dny s teplotami přesahujícími 40 stupňů Celsia, pro které zavedlo nový odborný termín kokušobi. Neobvykle teplá moře v okolí Japonska a Jižní Koreje vytvářejí ideální podmínky pro vznik takzvaných supertajfunů, před kterými se obyvatelé musejí aktivně chránit.
Japonské ministerstvo infrastruktury v reakci na nedávná tragická úmrtí řidičů při rekordních deštích rozhodlo o preventivním uzavírání rizikových podjezdů na dálnicích během silných srážek. Úřady v obou zemích neustále apelují na veřejnost, aby dbala na oficiální výzvy k evakuaci a předběžně se předzásobovala vodou a potravinami.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
