Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Východní Asie reaguje na hrozbu přísnými preventivními opatřeními a rozsáhlými simulacemi krizových stavů. Hongkong po zaznamenání nejteplejšího dne ve své historii zpřísnil pracovněprávní předpisy a zaměstnavatelům nyní hrozí postihy, pokud během extrémních teplot nezajistí pracovníkům stín, přestávky a chladicí zařízení.
Čína zahájila sto dní trvající kampaň zaměřenou na ochranu úrody a modernizaci varovných systémů, přičemž města sestavují speciální mapy klimatických rizik pro identifikaci nejzranitelnějších oblastí. Tchaj-wan přistupuje k situaci jako k celonárodní nouzi a uspořádal masivní cvičení simulující třídenní vlny veder přesahující 40 stupňů Celsia s výpadky proudů a vody, přičemž testuje i online platformu navádějící obyvatele do klimatizovaných prostor.
Jižní Asie se již nyní potýká s katastrofálními dopady v zemědělství i při zajišťování základních životních potřeb. V Indii klesly zářijové monzunové deště v některých oblastech až o polovinu, což ohrožuje úrodu rýže, bavlny a luštěnin a hrozí dalším růstem cen potravin. Indická vláda proto ve více než 350 zasažených okresech posiluje vodohospodářskou infrastrukturu a nutí zemědělce k přechodu na plodiny nenáročné na vláhu.
Ještě vážnější situace panuje na Srí Lance, kterou zasáhlo nejhorší sucho za poslední desetiletí. Přes 160 tisíc lidí zde trpí nedostatkem pitné vody, přičemž úřady musely uzavřít i národní park Yala a dovážet cisterny vody pro divokou zvěř, aby zabránily jejímu masovému úhynu. V důsledku vysychání lagun dochází rovněž k úhynu tisíců ryb a úřady v krajním případě zvažují odsolování mořské vody.
Jihovýchodní Asie se potýká s kombinací klimatických výkyvů, lesních požárů a ekonomických tlaků. Region je zasáhnut výpadky v dodavatelských řetězcích a vysokými cenami hnojiv, což v kombinaci s toxickým dýmem z rozsáhlých požárů v Malajsii a Indonésii dále ničí tamní vegetaci. Oborníci podle The Guardian varují, že dosavadní strategie adaptace zemědělství již nestačí a očekává se propad sklizně rýže o 8 až 10 procent.
V zemích jako Indonésie nebo Filipíny, kde obyvatelé utratí za potraviny až polovinu svých příjmů, představuje tento vývoj zásadní bezpečnostní hrozbu a riziko pro sociální stabilitu. Způsob obhospodařování půdy se proto pod tlakem okolností začíná rychle měnit směrem k regenerativnímu zemědělství a využívání biohnojiv.
Východoasijské ostrovní a poloostrovní státy současně čelí extrémním výkyvům teplot i hrozbě ničivých tajfunů. Jižní Korea zažila nejchudší červenec na srážky v historii, po kterém následovaly rekordní přívalové deště a horka tak silná, že úroda brambor doslova sešla přímo v půdě. Korejská meteorologická služba kvůli tomu poprvé po 18 letech upravila systém varování před vlnami veder a zavedla novou úroveň, která přikazuje zastavit veškeré neodkladné práce venku, pokud pocitová teplota dosáhne 38 stupňů Celsia.
Japonsko se potýká s podobnými problémy a poprvé oficiálně zaznamenalo dny s teplotami přesahujícími 40 stupňů Celsia, pro které zavedlo nový odborný termín kokušobi. Neobvykle teplá moře v okolí Japonska a Jižní Koreje vytvářejí ideální podmínky pro vznik takzvaných supertajfunů, před kterými se obyvatelé musejí aktivně chránit.
Japonské ministerstvo infrastruktury v reakci na nedávná tragická úmrtí řidičů při rekordních deštích rozhodlo o preventivním uzavírání rizikových podjezdů na dálnicích během silných srážek. Úřady v obou zemích neustále apelují na veřejnost, aby dbala na oficiální výzvy k evakuaci a předběžně se předzásobovala vodou a potravinami.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
