Podle nejnovějších varování vědců se Arktida otepluje 3,5krát rychleji než světový průměr, což zásadně mění i bezpečnostní prostředí Evropy. Prudký úbytek mořského ledu otevírá tento donedávna nedostupný region novým trasám pro lodní dopravu a vojenskou činnost, stejně jako k těžbě plynu, ropy a dalších přírodních zdrojů.
Současně s tímto vývojem podnikl britský ministr zahraničí David Lammy cestu do oblasti, kde zkoumá měnící se hrozby vyplývající z klimatických změn a rostoucího vlivu Ruska. Označil Arktidu za „stále důležitější hranici geopolitické soutěže a obchodu“.
Organizace OSN pro meteorologii (WMO) v nové zprávě uvedla, že Arktida se v následujících pěti letech pravděpodobně oteplí o 2,4 °C nad svůj nedávný průměr. Tento rychlý nárůst teplot je způsoben ztrátou mořského ledu, který za normálních okolností odráží sluneční záření – jeho místo však zabírá tmavší oceán, jenž teplo naopak absorbuje.
David Lammy během cesty oznámil nové financování výzkumu v oblasti Arktidy – ve spolupráci s Islandem se zaměří na monitorování moří, využití umělé inteligence k detekci aktivit nepřátelských států a zkoumání dopadů na Spojené království.
Podle profesora Klause Doddse z Royal Holloway se s ubývajícím ledem zvyšuje riziko „intenzivnějších komerčních a vojenských aktivit“ zejména ze strany Ruska a Číny. Dodal, že Spojené království se musí připravit na scénář, kdy nebude moci spoléhat na podporu USA.
Ed Arnold z britského bezpečnostního think-tanku RUSI upozornil, že dalším táním ledovců získá Rusko větší kontrolu nad Severní námořní cestou – trasou, která vede blízko evropských a britských pobřeží. Tím se zvyšuje riziko ohrožení klíčové infrastruktury, jako jsou plynovody či datové kabely.
Oteplující se Arktida přispěje ke zvyšování hladiny moří okolo Británie a způsobí horší pobřežní záplavy. Změny v proudění atmosféry, včetně posunu polohy tryskového proudění, mohou dále narušit britský klimatický systém.
WMO zároveň varuje, že v příštích pěti letech znovu dočasně překročíme hranici oteplení o 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám – stejně jako tomu bylo v roce 2024. A poprvé existuje i 1% šance, že bude překročena hranice 2 °C.
Podle profesora Adama Scaifea z Met Office Hadley Centre je sice pravděpodobnost nízká, ale fakt, že je vůbec možná, je alarmující. „Je to šokující, i když zároveň ne úplně překvapivé – věděli jsme, že se tomu blížíme,“ řekl.
Autoři zprávy varují, že bez radikálních změn se pravděpodobnost trvalého překročení hranice 2 °C bude stále zvyšovat. To by mohlo vést k častějším extrémním výkyvům počasí, ztrátě obyvatelnosti některých oblastí a zvýšené migraci.
Tato zjištění potvrzují, že klimatická krize není pouze ekologickým problémem, ale čím dál více i otázkou národní a mezinárodní bezpečnosti. Arktida se tak stává novou frontovou linií v globálním soupeření velmocí.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
