Podle nejnovějších varování vědců se Arktida otepluje 3,5krát rychleji než světový průměr, což zásadně mění i bezpečnostní prostředí Evropy. Prudký úbytek mořského ledu otevírá tento donedávna nedostupný region novým trasám pro lodní dopravu a vojenskou činnost, stejně jako k těžbě plynu, ropy a dalších přírodních zdrojů.
Současně s tímto vývojem podnikl britský ministr zahraničí David Lammy cestu do oblasti, kde zkoumá měnící se hrozby vyplývající z klimatických změn a rostoucího vlivu Ruska. Označil Arktidu za „stále důležitější hranici geopolitické soutěže a obchodu“.
Organizace OSN pro meteorologii (WMO) v nové zprávě uvedla, že Arktida se v následujících pěti letech pravděpodobně oteplí o 2,4 °C nad svůj nedávný průměr. Tento rychlý nárůst teplot je způsoben ztrátou mořského ledu, který za normálních okolností odráží sluneční záření – jeho místo však zabírá tmavší oceán, jenž teplo naopak absorbuje.
David Lammy během cesty oznámil nové financování výzkumu v oblasti Arktidy – ve spolupráci s Islandem se zaměří na monitorování moří, využití umělé inteligence k detekci aktivit nepřátelských států a zkoumání dopadů na Spojené království.
Podle profesora Klause Doddse z Royal Holloway se s ubývajícím ledem zvyšuje riziko „intenzivnějších komerčních a vojenských aktivit“ zejména ze strany Ruska a Číny. Dodal, že Spojené království se musí připravit na scénář, kdy nebude moci spoléhat na podporu USA.
Ed Arnold z britského bezpečnostního think-tanku RUSI upozornil, že dalším táním ledovců získá Rusko větší kontrolu nad Severní námořní cestou – trasou, která vede blízko evropských a britských pobřeží. Tím se zvyšuje riziko ohrožení klíčové infrastruktury, jako jsou plynovody či datové kabely.
Oteplující se Arktida přispěje ke zvyšování hladiny moří okolo Británie a způsobí horší pobřežní záplavy. Změny v proudění atmosféry, včetně posunu polohy tryskového proudění, mohou dále narušit britský klimatický systém.
WMO zároveň varuje, že v příštích pěti letech znovu dočasně překročíme hranici oteplení o 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám – stejně jako tomu bylo v roce 2024. A poprvé existuje i 1% šance, že bude překročena hranice 2 °C.
Podle profesora Adama Scaifea z Met Office Hadley Centre je sice pravděpodobnost nízká, ale fakt, že je vůbec možná, je alarmující. „Je to šokující, i když zároveň ne úplně překvapivé – věděli jsme, že se tomu blížíme,“ řekl.
Autoři zprávy varují, že bez radikálních změn se pravděpodobnost trvalého překročení hranice 2 °C bude stále zvyšovat. To by mohlo vést k častějším extrémním výkyvům počasí, ztrátě obyvatelnosti některých oblastí a zvýšené migraci.
Tato zjištění potvrzují, že klimatická krize není pouze ekologickým problémem, ale čím dál více i otázkou národní a mezinárodní bezpečnosti. Arktida se tak stává novou frontovou linií v globálním soupeření velmocí.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Barack Obama o víkendu vyzval demokraty, aby opustili pasivitu a začali znovu aktivně bojovat za své hodnoty. Vystoupil na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey, kde ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory v Demokratické straně.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Špatná noc, mizerný spánek, kruhy pod očima a tělo, které by si nejradši lehlo zpět do postele. Přesně tak může vypadat ráno po probdělé noci. Co ale dělat, když vstávání nelze odložit a povinnosti volají? Britský publicista Joel Snape přináší podrobný návod, jak zvládnout den po noci plné převalování, a to od okamžiku probuzení až po večerní uléhání. I špatný spánek se dá přežít s grácií – a možná si den i trochu užijete.
V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.
