Podle nejnovějších varování vědců se Arktida otepluje 3,5krát rychleji než světový průměr, což zásadně mění i bezpečnostní prostředí Evropy. Prudký úbytek mořského ledu otevírá tento donedávna nedostupný region novým trasám pro lodní dopravu a vojenskou činnost, stejně jako k těžbě plynu, ropy a dalších přírodních zdrojů.
Současně s tímto vývojem podnikl britský ministr zahraničí David Lammy cestu do oblasti, kde zkoumá měnící se hrozby vyplývající z klimatických změn a rostoucího vlivu Ruska. Označil Arktidu za „stále důležitější hranici geopolitické soutěže a obchodu“.
Organizace OSN pro meteorologii (WMO) v nové zprávě uvedla, že Arktida se v následujících pěti letech pravděpodobně oteplí o 2,4 °C nad svůj nedávný průměr. Tento rychlý nárůst teplot je způsoben ztrátou mořského ledu, který za normálních okolností odráží sluneční záření – jeho místo však zabírá tmavší oceán, jenž teplo naopak absorbuje.
David Lammy během cesty oznámil nové financování výzkumu v oblasti Arktidy – ve spolupráci s Islandem se zaměří na monitorování moří, využití umělé inteligence k detekci aktivit nepřátelských států a zkoumání dopadů na Spojené království.
Podle profesora Klause Doddse z Royal Holloway se s ubývajícím ledem zvyšuje riziko „intenzivnějších komerčních a vojenských aktivit“ zejména ze strany Ruska a Číny. Dodal, že Spojené království se musí připravit na scénář, kdy nebude moci spoléhat na podporu USA.
Ed Arnold z britského bezpečnostního think-tanku RUSI upozornil, že dalším táním ledovců získá Rusko větší kontrolu nad Severní námořní cestou – trasou, která vede blízko evropských a britských pobřeží. Tím se zvyšuje riziko ohrožení klíčové infrastruktury, jako jsou plynovody či datové kabely.
Oteplující se Arktida přispěje ke zvyšování hladiny moří okolo Británie a způsobí horší pobřežní záplavy. Změny v proudění atmosféry, včetně posunu polohy tryskového proudění, mohou dále narušit britský klimatický systém.
WMO zároveň varuje, že v příštích pěti letech znovu dočasně překročíme hranici oteplení o 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám – stejně jako tomu bylo v roce 2024. A poprvé existuje i 1% šance, že bude překročena hranice 2 °C.
Podle profesora Adama Scaifea z Met Office Hadley Centre je sice pravděpodobnost nízká, ale fakt, že je vůbec možná, je alarmující. „Je to šokující, i když zároveň ne úplně překvapivé – věděli jsme, že se tomu blížíme,“ řekl.
Autoři zprávy varují, že bez radikálních změn se pravděpodobnost trvalého překročení hranice 2 °C bude stále zvyšovat. To by mohlo vést k častějším extrémním výkyvům počasí, ztrátě obyvatelnosti některých oblastí a zvýšené migraci.
Tato zjištění potvrzují, že klimatická krize není pouze ekologickým problémem, ale čím dál více i otázkou národní a mezinárodní bezpečnosti. Arktida se tak stává novou frontovou linií v globálním soupeření velmocí.
            Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
            Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
            Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
            Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
            V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
            Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
            ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
            Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
            Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
            Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
            Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
            Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.