Podle nejnovějších varování vědců se Arktida otepluje 3,5krát rychleji než světový průměr, což zásadně mění i bezpečnostní prostředí Evropy. Prudký úbytek mořského ledu otevírá tento donedávna nedostupný region novým trasám pro lodní dopravu a vojenskou činnost, stejně jako k těžbě plynu, ropy a dalších přírodních zdrojů.
Současně s tímto vývojem podnikl britský ministr zahraničí David Lammy cestu do oblasti, kde zkoumá měnící se hrozby vyplývající z klimatických změn a rostoucího vlivu Ruska. Označil Arktidu za „stále důležitější hranici geopolitické soutěže a obchodu“.
Organizace OSN pro meteorologii (WMO) v nové zprávě uvedla, že Arktida se v následujících pěti letech pravděpodobně oteplí o 2,4 °C nad svůj nedávný průměr. Tento rychlý nárůst teplot je způsoben ztrátou mořského ledu, který za normálních okolností odráží sluneční záření – jeho místo však zabírá tmavší oceán, jenž teplo naopak absorbuje.
David Lammy během cesty oznámil nové financování výzkumu v oblasti Arktidy – ve spolupráci s Islandem se zaměří na monitorování moří, využití umělé inteligence k detekci aktivit nepřátelských států a zkoumání dopadů na Spojené království.
Podle profesora Klause Doddse z Royal Holloway se s ubývajícím ledem zvyšuje riziko „intenzivnějších komerčních a vojenských aktivit“ zejména ze strany Ruska a Číny. Dodal, že Spojené království se musí připravit na scénář, kdy nebude moci spoléhat na podporu USA.
Ed Arnold z britského bezpečnostního think-tanku RUSI upozornil, že dalším táním ledovců získá Rusko větší kontrolu nad Severní námořní cestou – trasou, která vede blízko evropských a britských pobřeží. Tím se zvyšuje riziko ohrožení klíčové infrastruktury, jako jsou plynovody či datové kabely.
Oteplující se Arktida přispěje ke zvyšování hladiny moří okolo Británie a způsobí horší pobřežní záplavy. Změny v proudění atmosféry, včetně posunu polohy tryskového proudění, mohou dále narušit britský klimatický systém.
WMO zároveň varuje, že v příštích pěti letech znovu dočasně překročíme hranici oteplení o 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám – stejně jako tomu bylo v roce 2024. A poprvé existuje i 1% šance, že bude překročena hranice 2 °C.
Podle profesora Adama Scaifea z Met Office Hadley Centre je sice pravděpodobnost nízká, ale fakt, že je vůbec možná, je alarmující. „Je to šokující, i když zároveň ne úplně překvapivé – věděli jsme, že se tomu blížíme,“ řekl.
Autoři zprávy varují, že bez radikálních změn se pravděpodobnost trvalého překročení hranice 2 °C bude stále zvyšovat. To by mohlo vést k častějším extrémním výkyvům počasí, ztrátě obyvatelnosti některých oblastí a zvýšené migraci.
Tato zjištění potvrzují, že klimatická krize není pouze ekologickým problémem, ale čím dál více i otázkou národní a mezinárodní bezpečnosti. Arktida se tak stává novou frontovou linií v globálním soupeření velmocí.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.