Podle nejnovějších varování vědců se Arktida otepluje 3,5krát rychleji než světový průměr, což zásadně mění i bezpečnostní prostředí Evropy. Prudký úbytek mořského ledu otevírá tento donedávna nedostupný region novým trasám pro lodní dopravu a vojenskou činnost, stejně jako k těžbě plynu, ropy a dalších přírodních zdrojů.
Současně s tímto vývojem podnikl britský ministr zahraničí David Lammy cestu do oblasti, kde zkoumá měnící se hrozby vyplývající z klimatických změn a rostoucího vlivu Ruska. Označil Arktidu za „stále důležitější hranici geopolitické soutěže a obchodu“.
Organizace OSN pro meteorologii (WMO) v nové zprávě uvedla, že Arktida se v následujících pěti letech pravděpodobně oteplí o 2,4 °C nad svůj nedávný průměr. Tento rychlý nárůst teplot je způsoben ztrátou mořského ledu, který za normálních okolností odráží sluneční záření – jeho místo však zabírá tmavší oceán, jenž teplo naopak absorbuje.
David Lammy během cesty oznámil nové financování výzkumu v oblasti Arktidy – ve spolupráci s Islandem se zaměří na monitorování moří, využití umělé inteligence k detekci aktivit nepřátelských států a zkoumání dopadů na Spojené království.
Podle profesora Klause Doddse z Royal Holloway se s ubývajícím ledem zvyšuje riziko „intenzivnějších komerčních a vojenských aktivit“ zejména ze strany Ruska a Číny. Dodal, že Spojené království se musí připravit na scénář, kdy nebude moci spoléhat na podporu USA.
Ed Arnold z britského bezpečnostního think-tanku RUSI upozornil, že dalším táním ledovců získá Rusko větší kontrolu nad Severní námořní cestou – trasou, která vede blízko evropských a britských pobřeží. Tím se zvyšuje riziko ohrožení klíčové infrastruktury, jako jsou plynovody či datové kabely.
Oteplující se Arktida přispěje ke zvyšování hladiny moří okolo Británie a způsobí horší pobřežní záplavy. Změny v proudění atmosféry, včetně posunu polohy tryskového proudění, mohou dále narušit britský klimatický systém.
WMO zároveň varuje, že v příštích pěti letech znovu dočasně překročíme hranici oteplení o 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám – stejně jako tomu bylo v roce 2024. A poprvé existuje i 1% šance, že bude překročena hranice 2 °C.
Podle profesora Adama Scaifea z Met Office Hadley Centre je sice pravděpodobnost nízká, ale fakt, že je vůbec možná, je alarmující. „Je to šokující, i když zároveň ne úplně překvapivé – věděli jsme, že se tomu blížíme,“ řekl.
Autoři zprávy varují, že bez radikálních změn se pravděpodobnost trvalého překročení hranice 2 °C bude stále zvyšovat. To by mohlo vést k častějším extrémním výkyvům počasí, ztrátě obyvatelnosti některých oblastí a zvýšené migraci.
Tato zjištění potvrzují, že klimatická krize není pouze ekologickým problémem, ale čím dál více i otázkou národní a mezinárodní bezpečnosti. Arktida se tak stává novou frontovou linií v globálním soupeření velmocí.
Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.
Změny klimatu přinášejí Evropě extrémní vlny veder, sucho i přívalové deště, ale velká část evropské vodní infrastruktury je na tyto výzvy žalostně nepřipravená. Příkladem je jižní Itálie, konkrétně region Basilicata, kde se až 70 % pitné vody ztrácí ještě dříve, než dorazí ke kohoutkům obyvatel. Důsledky tohoto selhání infrastruktury se naplno ukázaly v loňském létě, kdy oblast zasáhlo neobvykle tvrdé sucho, vyschla přehrada Camastra a téměř třicítka obcí přišla o pravidelný přísun vody.
I ve čtvrtém roce plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydělává Rusko obrovské sumy na vývozu fosilních paliv. Podle analýzy BBC tak Moskva získává více peněz od západních států než kolik jich tyto země poskytly Ukrajině ve formě pomoci.
Federální odvolací soud dočasně pozastavil středeční verdikt Obchodního soudu Spojených států, který zrušil cla prezidenta Donalda Trumpa. Tím prezident znovu získal pravomoc zavádět cla, jak oznámil začátkem roku na základě mimořádných pravomocí. Obě strany nyní musí předložit soudu písemné vyjádření – termíny jsou stanoveny na začátek června.
Ve čtvrtek došlo v ruském městě Stavropol k explozi, při níž zahynul místní místostarosta Zaur Alexandrovich Gurtsijev, veterán ruské války na Ukrajině. Podle médií mu bylo 34 let. Spolu s ním přišel o život i další muž, jehož totožnost zatím nebyla zveřejněna. Vyšetřovatelé potvrdili, že šlo o výbuch podomácku vyrobené výbušniny, a na místě nadále probíhá ohledání a expertízy s cílem zjistit podrobnosti.
„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Autoritářské režimy v Rusku a Bělorusku mohou brzy čelit nepříjemnému poznání, že se neodvratně blíží konec jejich politické dominance. Naznačují to narůstající problémy se zajištěním základních potravin a jejich prudce rostoucí ceny – symbolicky nejvýrazněji v případě brambor. Právě zdražení této klíčové komodity může v konečném důsledku sehrát roli katalyzátoru, jenž připraví vládnoucí elity o poslední a nejcennější kapitál, který jim ještě zbývá – loajalitu vlastního obyvatelstva.
Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Více než dva miliony uniklých dokumentů odhalily rozsah a tempo, jakým Vladimir Putin modernizuje ruskou jadernou infrastrukturu. Dokumenty zveřejněné nezávislým dánským médiem Danwatch přinášejí nebývalý pohled na síť raketových sil rozmístěných v jižním Rusku podél pohoří Ural.
Ruský prezident Vladimir Putin během uplynulého víkendu nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Zasáhl zhruba 900 drony a desítkami raket, při útocích zemřelo minimálně 18 lidí, včetně tří dětí. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
