Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
Ukrajina usiluje o získání těchto střel pro vedení úderů na dlouhé vzdálenosti proti Rusku. I bez nich však Kyjev nadále úspěšně podniká útoky s využitím vlastních dronů a raket proti ruským strategickým a vojenským cílům, jako jsou například ropná skladiště a rafinerie. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok v neděli ruský ropný přístav Tuapse na pobřeží Černého moře, způsobil požár a poškodil dvě plavidla. Kvůli útoku musela být uzavřena i letiště v blízkých regionech.
Největší turecké ropné rafinerie v reakci na poslední západní sankce vůči Rusku nakupují více ropy z neruských zdrojů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dva přímé zdroje a další experty z odvětví. Turecko je vedle Číny a Indie velkým odběratelem ruské ropy, ale místní rafinerie následují Indii v omezování nákupů.
Jedna z největších tureckých rafinerií, SOCAR Turkey Aegean Refinery (STAR), vlastněná ázerbájdžánskou společností SOCAR, nedávno nakoupila čtyři lodní náklady ropy z Iráku, Kazachstánu a od jiných neruských producentů s dodáním v prosinci. Podle výpočtů Reuters se jedná o 77 000 až 129 000 barelů denně ropy z neruských zdrojů, v závislosti na velikosti nákladu. Přitom v září a říjnu tvořila ruská ropa podle obchodních dat prakticky veškerý příjem ropy pro rafinerii STAR, který činil zhruba 210 000 barelů denně. SOCAR odmítla záležitost komentovat.
Také druhá významná turecká rafinerie – Tupras – zvyšuje nákupy neruských druhů ropy. Dva zdroje uvedly, že Tupras pravděpodobně brzy zcela ukončí dovoz ruské ropy v jedné ze svých dvou hlavních tureckých provozoven. Chce tak zajistit, aby mohla udržet vývoz paliv do Evropy, aniž by se dostala do rozporu s nadcházejícími sankcemi EU. Tupras na žádost o komentář neodpověděla.
Ukrajina nasadila speciální jednotky do silně ostřelovaného východního města Pokrovsk ve snaze odrazit intenzivní ruský útok, do kterého jsou zapojeny tisíce vojáků. Vrchní velitel Kyjeva uvedl, že Pokrovsk, přezdívaný „brána do Doněcku“, leží na hlavní zásobovací trase ukrajinské armády a Moskva se ho snaží dobýt už více než rok v rámci snahy ovládnout celý východní region Doněcka.
Kyjev minulý týden oznámil, že do obrany Pokrovsku proniklo nejméně 200 ruských vojáků. Institut pro studium války mezitím odhadl, že další jednotky se k okraji města přibližují ve tvaru kleští. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nedělním večerním projevu zmínil o bojích v Pokrovsku a „výsledcích v ničení okupantů“.
Zelenskyj, který neustále žádá spojence o další systémy protivzdušné obrany k odvrácení ruských útoků, v neděli oznámil, že Ukrajina posílila svou síť PVO s podporou Německa. „Posílili jsme Patriot složku naší ukrajinské protivzdušné obrany,“ řekl Zelenskyj s odkazem na pokročilé americké systémy. Aniž by poskytl další podrobnosti, poděkoval německému kancléři Friedrichu Merzovi a celému Německu.
Ruské rakety a drony vypálené na Ukrajinu si v neděli vyžádaly nejméně šest obětí, včetně dvou dětí, a přerušily dodávky elektřiny desítkám tisíc domácností, oznámili představitelé. Útoky zasáhly oblasti Dnipropetrovsk a Oděsa, uvedla kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Podle ukrajinského komisaře pro lidská práva, Dmytra Lubincova, byly oběťmi dvě děti, chlapci ve věku 11 a 14 let. Ruské útoky přerušily dodávky elektřiny do celého východního regionu Doněcka a také téměř 58 000 domácnostem v jižní Záporožské oblasti, uvedli jejich guvernéři. Ukrajinská armádní skupina Vostok oznámila, že někteří její příslušníci byli zabiti při jednom z ruských úderů na Dnipropetrovsk.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
