Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
Ukrajina usiluje o získání těchto střel pro vedení úderů na dlouhé vzdálenosti proti Rusku. I bez nich však Kyjev nadále úspěšně podniká útoky s využitím vlastních dronů a raket proti ruským strategickým a vojenským cílům, jako jsou například ropná skladiště a rafinerie. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok v neděli ruský ropný přístav Tuapse na pobřeží Černého moře, způsobil požár a poškodil dvě plavidla. Kvůli útoku musela být uzavřena i letiště v blízkých regionech.
Největší turecké ropné rafinerie v reakci na poslední západní sankce vůči Rusku nakupují více ropy z neruských zdrojů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dva přímé zdroje a další experty z odvětví. Turecko je vedle Číny a Indie velkým odběratelem ruské ropy, ale místní rafinerie následují Indii v omezování nákupů.
Jedna z největších tureckých rafinerií, SOCAR Turkey Aegean Refinery (STAR), vlastněná ázerbájdžánskou společností SOCAR, nedávno nakoupila čtyři lodní náklady ropy z Iráku, Kazachstánu a od jiných neruských producentů s dodáním v prosinci. Podle výpočtů Reuters se jedná o 77 000 až 129 000 barelů denně ropy z neruských zdrojů, v závislosti na velikosti nákladu. Přitom v září a říjnu tvořila ruská ropa podle obchodních dat prakticky veškerý příjem ropy pro rafinerii STAR, který činil zhruba 210 000 barelů denně. SOCAR odmítla záležitost komentovat.
Také druhá významná turecká rafinerie – Tupras – zvyšuje nákupy neruských druhů ropy. Dva zdroje uvedly, že Tupras pravděpodobně brzy zcela ukončí dovoz ruské ropy v jedné ze svých dvou hlavních tureckých provozoven. Chce tak zajistit, aby mohla udržet vývoz paliv do Evropy, aniž by se dostala do rozporu s nadcházejícími sankcemi EU. Tupras na žádost o komentář neodpověděla.
Ukrajina nasadila speciální jednotky do silně ostřelovaného východního města Pokrovsk ve snaze odrazit intenzivní ruský útok, do kterého jsou zapojeny tisíce vojáků. Vrchní velitel Kyjeva uvedl, že Pokrovsk, přezdívaný „brána do Doněcku“, leží na hlavní zásobovací trase ukrajinské armády a Moskva se ho snaží dobýt už více než rok v rámci snahy ovládnout celý východní region Doněcka.
Kyjev minulý týden oznámil, že do obrany Pokrovsku proniklo nejméně 200 ruských vojáků. Institut pro studium války mezitím odhadl, že další jednotky se k okraji města přibližují ve tvaru kleští. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nedělním večerním projevu zmínil o bojích v Pokrovsku a „výsledcích v ničení okupantů“.
Zelenskyj, který neustále žádá spojence o další systémy protivzdušné obrany k odvrácení ruských útoků, v neděli oznámil, že Ukrajina posílila svou síť PVO s podporou Německa. „Posílili jsme Patriot složku naší ukrajinské protivzdušné obrany,“ řekl Zelenskyj s odkazem na pokročilé americké systémy. Aniž by poskytl další podrobnosti, poděkoval německému kancléři Friedrichu Merzovi a celému Německu.
Ruské rakety a drony vypálené na Ukrajinu si v neděli vyžádaly nejméně šest obětí, včetně dvou dětí, a přerušily dodávky elektřiny desítkám tisíc domácností, oznámili představitelé. Útoky zasáhly oblasti Dnipropetrovsk a Oděsa, uvedla kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Podle ukrajinského komisaře pro lidská práva, Dmytra Lubincova, byly oběťmi dvě děti, chlapci ve věku 11 a 14 let. Ruské útoky přerušily dodávky elektřiny do celého východního regionu Doněcka a také téměř 58 000 domácnostem v jižní Záporožské oblasti, uvedli jejich guvernéři. Ukrajinská armádní skupina Vostok oznámila, že někteří její příslušníci byli zabiti při jednom z ruských úderů na Dnipropetrovsk.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.