Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
Ukrajina usiluje o získání těchto střel pro vedení úderů na dlouhé vzdálenosti proti Rusku. I bez nich však Kyjev nadále úspěšně podniká útoky s využitím vlastních dronů a raket proti ruským strategickým a vojenským cílům, jako jsou například ropná skladiště a rafinerie. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok v neděli ruský ropný přístav Tuapse na pobřeží Černého moře, způsobil požár a poškodil dvě plavidla. Kvůli útoku musela být uzavřena i letiště v blízkých regionech.
Největší turecké ropné rafinerie v reakci na poslední západní sankce vůči Rusku nakupují více ropy z neruských zdrojů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dva přímé zdroje a další experty z odvětví. Turecko je vedle Číny a Indie velkým odběratelem ruské ropy, ale místní rafinerie následují Indii v omezování nákupů.
Jedna z největších tureckých rafinerií, SOCAR Turkey Aegean Refinery (STAR), vlastněná ázerbájdžánskou společností SOCAR, nedávno nakoupila čtyři lodní náklady ropy z Iráku, Kazachstánu a od jiných neruských producentů s dodáním v prosinci. Podle výpočtů Reuters se jedná o 77 000 až 129 000 barelů denně ropy z neruských zdrojů, v závislosti na velikosti nákladu. Přitom v září a říjnu tvořila ruská ropa podle obchodních dat prakticky veškerý příjem ropy pro rafinerii STAR, který činil zhruba 210 000 barelů denně. SOCAR odmítla záležitost komentovat.
Také druhá významná turecká rafinerie – Tupras – zvyšuje nákupy neruských druhů ropy. Dva zdroje uvedly, že Tupras pravděpodobně brzy zcela ukončí dovoz ruské ropy v jedné ze svých dvou hlavních tureckých provozoven. Chce tak zajistit, aby mohla udržet vývoz paliv do Evropy, aniž by se dostala do rozporu s nadcházejícími sankcemi EU. Tupras na žádost o komentář neodpověděla.
Ukrajina nasadila speciální jednotky do silně ostřelovaného východního města Pokrovsk ve snaze odrazit intenzivní ruský útok, do kterého jsou zapojeny tisíce vojáků. Vrchní velitel Kyjeva uvedl, že Pokrovsk, přezdívaný „brána do Doněcku“, leží na hlavní zásobovací trase ukrajinské armády a Moskva se ho snaží dobýt už více než rok v rámci snahy ovládnout celý východní region Doněcka.
Kyjev minulý týden oznámil, že do obrany Pokrovsku proniklo nejméně 200 ruských vojáků. Institut pro studium války mezitím odhadl, že další jednotky se k okraji města přibližují ve tvaru kleští. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nedělním večerním projevu zmínil o bojích v Pokrovsku a „výsledcích v ničení okupantů“.
Zelenskyj, který neustále žádá spojence o další systémy protivzdušné obrany k odvrácení ruských útoků, v neděli oznámil, že Ukrajina posílila svou síť PVO s podporou Německa. „Posílili jsme Patriot složku naší ukrajinské protivzdušné obrany,“ řekl Zelenskyj s odkazem na pokročilé americké systémy. Aniž by poskytl další podrobnosti, poděkoval německému kancléři Friedrichu Merzovi a celému Německu.
Ruské rakety a drony vypálené na Ukrajinu si v neděli vyžádaly nejméně šest obětí, včetně dvou dětí, a přerušily dodávky elektřiny desítkám tisíc domácností, oznámili představitelé. Útoky zasáhly oblasti Dnipropetrovsk a Oděsa, uvedla kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Podle ukrajinského komisaře pro lidská práva, Dmytra Lubincova, byly oběťmi dvě děti, chlapci ve věku 11 a 14 let. Ruské útoky přerušily dodávky elektřiny do celého východního regionu Doněcka a také téměř 58 000 domácnostem v jižní Záporožské oblasti, uvedli jejich guvernéři. Ukrajinská armádní skupina Vostok oznámila, že někteří její příslušníci byli zabiti při jednom z ruských úderů na Dnipropetrovsk.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.