Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během posledních dvou měsíců Americká armáda výrazně posílila své síly v Karibském moři, což představuje největší nasazení za poslední desítky let. Jedná se o válečné lodě, stíhací letouny, bombardéry, námořní pěchotu, drony a špionážní letouny. USA pokračují v útocích na údajné lodě převážející drogy. Trumpova administrativa tvrdí, že tyto útoky jsou nezbytné pro zastavení toku narkotik do USA.
Prezident odmítl tvrzení, že by vojenská akce USA neměla za cíl zastavit drogy, ale spíše svrhnout Madura, dlouholetého Trumpova kritika. Řekl, že jde o „mnoho věcí“. Podle zpráv CBS News, která je mediálním partnerem BBC v USA, bylo od začátku září v Karibiku a ve východním Pacifiku zabitých nejméně 64 lidí při útocích USA.
Trump z jeho rezidence Mar-a-Lago na Floridě řekl: „Každá loď, kterou vidíte, že je sestřelena, zabrání 25 tisícům [kusům] drog a ničí rodiny po celé naší zemi.“ Na otázku, zda USA plánují i pozemní útoky, prezident odmítl tuto možnost kategoricky vyloučit. „Nebyl bych nakloněn říci, že bych to udělal… Nebudu vám říkat, co udělám s Venezuelou, jestli to udělám, nebo ne,“ prohlásil.
Prezident dříve schválil nasazení CIA ve Venezuele a do regionu míří i největší letadlová loď na světě. Již byly provedeny „demonstrace bombardovacích útoků“ u pobřeží Venezuely dálkovými bombardéry B-52. Maduro dříve obvinil Washington z „vytváření nové války“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že USA využívají útoky na lodě k „dominanci“ Latinské Ameriky.
Trump zmínil, že vláda nedovolí, aby do USA přicházeli lidé „z celého světa“. Konkrétně zmínil lidi přicházející z Konga a dalších míst, ale poukázal zejména na Venezuelu, která je „špatná“ a má gangy. Vyzdvihl konkrétně gang Tren de Aragua, který označil za „nejzákeřnější gang kdekoli na světě“.
Během rozhovoru se Trump vyjádřil i k tématu jaderných testů. Předtím vyzval vojenské lídry USA k obnovení testů, aby země udržela krok s Ruskem a Čínou. Na dotaz Norah O’Donnell z CBS, zda plánuje USA odpálit jadernou zbraň poprvé za více než 30 let, Trump odpověděl: „Říkám, že budeme testovat jaderné zbraně tak, jako to dělají jiné země, ano.“ Nicméně ministr energetiky Chris Wright se snažil uklidnit globální obavy a pro Fox News uvedl, že USA neplánují provádět jaderné exploze.
Prezident se vyjádřil také k probíhající vládní odstávce (shutdownu) v USA, která trvá už více než měsíc a vede ke ztrátě základních služeb pro miliony Američanů. Trump obvinil Demokraty, které nazval „šílenými šílenci“, kteří „ztratili směr“. Vyjádřil však přesvědčení, že nakonec kapitulují a odhlasují ukončení odstávky. „A pokud nebudou hlasovat, to je jejich problém,“ prohlásil.
Šlo o Trumpův první rozhovor s CBS poté, co zažaloval její mateřskou společnost Paramount kvůli rozhovoru s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou z roku 2024. Trump tehdy tvrdil, že rozhovor byl upraven tak, aby „převážil misky vah ve prospěch Demokratické strany“. Paramount se sice dohodl na vyrovnání ve výši 16 milionů dolarů, ale tyto peníze mají být přiděleny na Trumpovu budoucí prezidentskou knihovnu, nikoli jemu „přímo či nepřímo“. Součástí vyrovnání nebylo prohlášení o omluvě. Trump se naposledy v pořadu 60 Minutes objevil v roce 2020, kdy odešel z rozhovoru, protože tvrdil, že otázky byly zkreslené.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.