Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během posledních dvou měsíců Americká armáda výrazně posílila své síly v Karibském moři, což představuje největší nasazení za poslední desítky let. Jedná se o válečné lodě, stíhací letouny, bombardéry, námořní pěchotu, drony a špionážní letouny. USA pokračují v útocích na údajné lodě převážející drogy. Trumpova administrativa tvrdí, že tyto útoky jsou nezbytné pro zastavení toku narkotik do USA.
Prezident odmítl tvrzení, že by vojenská akce USA neměla za cíl zastavit drogy, ale spíše svrhnout Madura, dlouholetého Trumpova kritika. Řekl, že jde o „mnoho věcí“. Podle zpráv CBS News, která je mediálním partnerem BBC v USA, bylo od začátku září v Karibiku a ve východním Pacifiku zabitých nejméně 64 lidí při útocích USA.
Trump z jeho rezidence Mar-a-Lago na Floridě řekl: „Každá loď, kterou vidíte, že je sestřelena, zabrání 25 tisícům [kusům] drog a ničí rodiny po celé naší zemi.“ Na otázku, zda USA plánují i pozemní útoky, prezident odmítl tuto možnost kategoricky vyloučit. „Nebyl bych nakloněn říci, že bych to udělal… Nebudu vám říkat, co udělám s Venezuelou, jestli to udělám, nebo ne,“ prohlásil.
Prezident dříve schválil nasazení CIA ve Venezuele a do regionu míří i největší letadlová loď na světě. Již byly provedeny „demonstrace bombardovacích útoků“ u pobřeží Venezuely dálkovými bombardéry B-52. Maduro dříve obvinil Washington z „vytváření nové války“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že USA využívají útoky na lodě k „dominanci“ Latinské Ameriky.
Trump zmínil, že vláda nedovolí, aby do USA přicházeli lidé „z celého světa“. Konkrétně zmínil lidi přicházející z Konga a dalších míst, ale poukázal zejména na Venezuelu, která je „špatná“ a má gangy. Vyzdvihl konkrétně gang Tren de Aragua, který označil za „nejzákeřnější gang kdekoli na světě“.
Během rozhovoru se Trump vyjádřil i k tématu jaderných testů. Předtím vyzval vojenské lídry USA k obnovení testů, aby země udržela krok s Ruskem a Čínou. Na dotaz Norah O’Donnell z CBS, zda plánuje USA odpálit jadernou zbraň poprvé za více než 30 let, Trump odpověděl: „Říkám, že budeme testovat jaderné zbraně tak, jako to dělají jiné země, ano.“ Nicméně ministr energetiky Chris Wright se snažil uklidnit globální obavy a pro Fox News uvedl, že USA neplánují provádět jaderné exploze.
Prezident se vyjádřil také k probíhající vládní odstávce (shutdownu) v USA, která trvá už více než měsíc a vede ke ztrátě základních služeb pro miliony Američanů. Trump obvinil Demokraty, které nazval „šílenými šílenci“, kteří „ztratili směr“. Vyjádřil však přesvědčení, že nakonec kapitulují a odhlasují ukončení odstávky. „A pokud nebudou hlasovat, to je jejich problém,“ prohlásil.
Šlo o Trumpův první rozhovor s CBS poté, co zažaloval její mateřskou společnost Paramount kvůli rozhovoru s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou z roku 2024. Trump tehdy tvrdil, že rozhovor byl upraven tak, aby „převážil misky vah ve prospěch Demokratické strany“. Paramount se sice dohodl na vyrovnání ve výši 16 milionů dolarů, ale tyto peníze mají být přiděleny na Trumpovu budoucí prezidentskou knihovnu, nikoli jemu „přímo či nepřímo“. Součástí vyrovnání nebylo prohlášení o omluvě. Trump se naposledy v pořadu 60 Minutes objevil v roce 2020, kdy odešel z rozhovoru, protože tvrdil, že otázky byly zkreslené.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.