Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během posledních dvou měsíců Americká armáda výrazně posílila své síly v Karibském moři, což představuje největší nasazení za poslední desítky let. Jedná se o válečné lodě, stíhací letouny, bombardéry, námořní pěchotu, drony a špionážní letouny. USA pokračují v útocích na údajné lodě převážející drogy. Trumpova administrativa tvrdí, že tyto útoky jsou nezbytné pro zastavení toku narkotik do USA.
Prezident odmítl tvrzení, že by vojenská akce USA neměla za cíl zastavit drogy, ale spíše svrhnout Madura, dlouholetého Trumpova kritika. Řekl, že jde o „mnoho věcí“. Podle zpráv CBS News, která je mediálním partnerem BBC v USA, bylo od začátku září v Karibiku a ve východním Pacifiku zabitých nejméně 64 lidí při útocích USA.
Trump z jeho rezidence Mar-a-Lago na Floridě řekl: „Každá loď, kterou vidíte, že je sestřelena, zabrání 25 tisícům [kusům] drog a ničí rodiny po celé naší zemi.“ Na otázku, zda USA plánují i pozemní útoky, prezident odmítl tuto možnost kategoricky vyloučit. „Nebyl bych nakloněn říci, že bych to udělal… Nebudu vám říkat, co udělám s Venezuelou, jestli to udělám, nebo ne,“ prohlásil.
Prezident dříve schválil nasazení CIA ve Venezuele a do regionu míří i největší letadlová loď na světě. Již byly provedeny „demonstrace bombardovacích útoků“ u pobřeží Venezuely dálkovými bombardéry B-52. Maduro dříve obvinil Washington z „vytváření nové války“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že USA využívají útoky na lodě k „dominanci“ Latinské Ameriky.
Trump zmínil, že vláda nedovolí, aby do USA přicházeli lidé „z celého světa“. Konkrétně zmínil lidi přicházející z Konga a dalších míst, ale poukázal zejména na Venezuelu, která je „špatná“ a má gangy. Vyzdvihl konkrétně gang Tren de Aragua, který označil za „nejzákeřnější gang kdekoli na světě“.
Během rozhovoru se Trump vyjádřil i k tématu jaderných testů. Předtím vyzval vojenské lídry USA k obnovení testů, aby země udržela krok s Ruskem a Čínou. Na dotaz Norah O’Donnell z CBS, zda plánuje USA odpálit jadernou zbraň poprvé za více než 30 let, Trump odpověděl: „Říkám, že budeme testovat jaderné zbraně tak, jako to dělají jiné země, ano.“ Nicméně ministr energetiky Chris Wright se snažil uklidnit globální obavy a pro Fox News uvedl, že USA neplánují provádět jaderné exploze.
Prezident se vyjádřil také k probíhající vládní odstávce (shutdownu) v USA, která trvá už více než měsíc a vede ke ztrátě základních služeb pro miliony Američanů. Trump obvinil Demokraty, které nazval „šílenými šílenci“, kteří „ztratili směr“. Vyjádřil však přesvědčení, že nakonec kapitulují a odhlasují ukončení odstávky. „A pokud nebudou hlasovat, to je jejich problém,“ prohlásil.
Šlo o Trumpův první rozhovor s CBS poté, co zažaloval její mateřskou společnost Paramount kvůli rozhovoru s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou z roku 2024. Trump tehdy tvrdil, že rozhovor byl upraven tak, aby „převážil misky vah ve prospěch Demokratické strany“. Paramount se sice dohodl na vyrovnání ve výši 16 milionů dolarů, ale tyto peníze mají být přiděleny na Trumpovu budoucí prezidentskou knihovnu, nikoli jemu „přímo či nepřímo“. Součástí vyrovnání nebylo prohlášení o omluvě. Trump se naposledy v pořadu 60 Minutes objevil v roce 2020, kdy odešel z rozhovoru, protože tvrdil, že otázky byly zkreslené.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.