Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během posledních dvou měsíců Americká armáda výrazně posílila své síly v Karibském moři, což představuje největší nasazení za poslední desítky let. Jedná se o válečné lodě, stíhací letouny, bombardéry, námořní pěchotu, drony a špionážní letouny. USA pokračují v útocích na údajné lodě převážející drogy. Trumpova administrativa tvrdí, že tyto útoky jsou nezbytné pro zastavení toku narkotik do USA.
Prezident odmítl tvrzení, že by vojenská akce USA neměla za cíl zastavit drogy, ale spíše svrhnout Madura, dlouholetého Trumpova kritika. Řekl, že jde o „mnoho věcí“. Podle zpráv CBS News, která je mediálním partnerem BBC v USA, bylo od začátku září v Karibiku a ve východním Pacifiku zabitých nejméně 64 lidí při útocích USA.
Trump z jeho rezidence Mar-a-Lago na Floridě řekl: „Každá loď, kterou vidíte, že je sestřelena, zabrání 25 tisícům [kusům] drog a ničí rodiny po celé naší zemi.“ Na otázku, zda USA plánují i pozemní útoky, prezident odmítl tuto možnost kategoricky vyloučit. „Nebyl bych nakloněn říci, že bych to udělal… Nebudu vám říkat, co udělám s Venezuelou, jestli to udělám, nebo ne,“ prohlásil.
Prezident dříve schválil nasazení CIA ve Venezuele a do regionu míří i největší letadlová loď na světě. Již byly provedeny „demonstrace bombardovacích útoků“ u pobřeží Venezuely dálkovými bombardéry B-52. Maduro dříve obvinil Washington z „vytváření nové války“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že USA využívají útoky na lodě k „dominanci“ Latinské Ameriky.
Trump zmínil, že vláda nedovolí, aby do USA přicházeli lidé „z celého světa“. Konkrétně zmínil lidi přicházející z Konga a dalších míst, ale poukázal zejména na Venezuelu, která je „špatná“ a má gangy. Vyzdvihl konkrétně gang Tren de Aragua, který označil za „nejzákeřnější gang kdekoli na světě“.
Během rozhovoru se Trump vyjádřil i k tématu jaderných testů. Předtím vyzval vojenské lídry USA k obnovení testů, aby země udržela krok s Ruskem a Čínou. Na dotaz Norah O’Donnell z CBS, zda plánuje USA odpálit jadernou zbraň poprvé za více než 30 let, Trump odpověděl: „Říkám, že budeme testovat jaderné zbraně tak, jako to dělají jiné země, ano.“ Nicméně ministr energetiky Chris Wright se snažil uklidnit globální obavy a pro Fox News uvedl, že USA neplánují provádět jaderné exploze.
Prezident se vyjádřil také k probíhající vládní odstávce (shutdownu) v USA, která trvá už více než měsíc a vede ke ztrátě základních služeb pro miliony Američanů. Trump obvinil Demokraty, které nazval „šílenými šílenci“, kteří „ztratili směr“. Vyjádřil však přesvědčení, že nakonec kapitulují a odhlasují ukončení odstávky. „A pokud nebudou hlasovat, to je jejich problém,“ prohlásil.
Šlo o Trumpův první rozhovor s CBS poté, co zažaloval její mateřskou společnost Paramount kvůli rozhovoru s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou z roku 2024. Trump tehdy tvrdil, že rozhovor byl upraven tak, aby „převážil misky vah ve prospěch Demokratické strany“. Paramount se sice dohodl na vyrovnání ve výši 16 milionů dolarů, ale tyto peníze mají být přiděleny na Trumpovu budoucí prezidentskou knihovnu, nikoli jemu „přímo či nepřímo“. Součástí vyrovnání nebylo prohlášení o omluvě. Trump se naposledy v pořadu 60 Minutes objevil v roce 2020, kdy odešel z rozhovoru, protože tvrdil, že otázky byly zkreslené.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.