Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během posledních dvou měsíců Americká armáda výrazně posílila své síly v Karibském moři, což představuje největší nasazení za poslední desítky let. Jedná se o válečné lodě, stíhací letouny, bombardéry, námořní pěchotu, drony a špionážní letouny. USA pokračují v útocích na údajné lodě převážející drogy. Trumpova administrativa tvrdí, že tyto útoky jsou nezbytné pro zastavení toku narkotik do USA.
Prezident odmítl tvrzení, že by vojenská akce USA neměla za cíl zastavit drogy, ale spíše svrhnout Madura, dlouholetého Trumpova kritika. Řekl, že jde o „mnoho věcí“. Podle zpráv CBS News, která je mediálním partnerem BBC v USA, bylo od začátku září v Karibiku a ve východním Pacifiku zabitých nejméně 64 lidí při útocích USA.
Trump z jeho rezidence Mar-a-Lago na Floridě řekl: „Každá loď, kterou vidíte, že je sestřelena, zabrání 25 tisícům [kusům] drog a ničí rodiny po celé naší zemi.“ Na otázku, zda USA plánují i pozemní útoky, prezident odmítl tuto možnost kategoricky vyloučit. „Nebyl bych nakloněn říci, že bych to udělal… Nebudu vám říkat, co udělám s Venezuelou, jestli to udělám, nebo ne,“ prohlásil.
Prezident dříve schválil nasazení CIA ve Venezuele a do regionu míří i největší letadlová loď na světě. Již byly provedeny „demonstrace bombardovacích útoků“ u pobřeží Venezuely dálkovými bombardéry B-52. Maduro dříve obvinil Washington z „vytváření nové války“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že USA využívají útoky na lodě k „dominanci“ Latinské Ameriky.
Trump zmínil, že vláda nedovolí, aby do USA přicházeli lidé „z celého světa“. Konkrétně zmínil lidi přicházející z Konga a dalších míst, ale poukázal zejména na Venezuelu, která je „špatná“ a má gangy. Vyzdvihl konkrétně gang Tren de Aragua, který označil za „nejzákeřnější gang kdekoli na světě“.
Během rozhovoru se Trump vyjádřil i k tématu jaderných testů. Předtím vyzval vojenské lídry USA k obnovení testů, aby země udržela krok s Ruskem a Čínou. Na dotaz Norah O’Donnell z CBS, zda plánuje USA odpálit jadernou zbraň poprvé za více než 30 let, Trump odpověděl: „Říkám, že budeme testovat jaderné zbraně tak, jako to dělají jiné země, ano.“ Nicméně ministr energetiky Chris Wright se snažil uklidnit globální obavy a pro Fox News uvedl, že USA neplánují provádět jaderné exploze.
Prezident se vyjádřil také k probíhající vládní odstávce (shutdownu) v USA, která trvá už více než měsíc a vede ke ztrátě základních služeb pro miliony Američanů. Trump obvinil Demokraty, které nazval „šílenými šílenci“, kteří „ztratili směr“. Vyjádřil však přesvědčení, že nakonec kapitulují a odhlasují ukončení odstávky. „A pokud nebudou hlasovat, to je jejich problém,“ prohlásil.
Šlo o Trumpův první rozhovor s CBS poté, co zažaloval její mateřskou společnost Paramount kvůli rozhovoru s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou z roku 2024. Trump tehdy tvrdil, že rozhovor byl upraven tak, aby „převážil misky vah ve prospěch Demokratické strany“. Paramount se sice dohodl na vyrovnání ve výši 16 milionů dolarů, ale tyto peníze mají být přiděleny na Trumpovu budoucí prezidentskou knihovnu, nikoli jemu „přímo či nepřímo“. Součástí vyrovnání nebylo prohlášení o omluvě. Trump se naposledy v pořadu 60 Minutes objevil v roce 2020, kdy odešel z rozhovoru, protože tvrdil, že otázky byly zkreslené.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.