V Česku v posledních dnech panovalo větrné a pocitově chladné počasí. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ale nastává změna. Teploty se dokonce téměř přiblíží až k dvacítce.
První listopadové dny připadají na nadcházející víkend. Už v závěru října se přitom obnoví příliv teplejšího vzduchu do Česka od jihozápadu, což se projeví na denních maximech během volných dnů. V sobotu vyšplhají až na 17 stupňů, na Moravě a ve Slezsku i v neděli.
Na přelomu týdnů ale přejde studená fronta od západu, což se podepíše na nedělních nejvyšších teplotách v Čechách. Zastaví se totiž v rozmezí od 10 do 14 stupňů. Hrozí také déšť, výjimečně se mohou vyskytnout i bouřky.
Postupně se ale mezi tlakovou níží nad východním Atlantikem a tlakovou výší nad jihovýchodní Evropou opět obnoví příliv teplejšího vzduchu od jihozápadu. I v příštím týdnu tak mohou teploty dosáhnout až 16 °C, především při déletrvajícím slunečním svitu.
Předpověď na sobotu:
Oblačno až zataženo, místy přechodně i polojasno. Ojediněle mrholení. Ráno a dopoledne místy mlhy, které se ojediněle udrží po celý den. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C, při zmenšené oblačnosti kolem 4 °C. Nejvyšší denní teploty 13 až 17 °C, při déletrvající mlze kolem 11 °C. Mírný jihovýchodní vítr 2 až 6 m/s, v západní polovině Čech vítr slabý proměnlivý do 4 m/s.
Předpověď na neděli:
Oblačno až zataženo, od západu déšť nebo přeháňky. Výjimečně i možnost bouřky. Ráno, zejména ve východní polovině území, místy mlhy. Nejnižší noční teploty 11 až 6 °C. Nejvyšší denní teploty v Čechách 10 až 14 °C, na Moravě a ve Slezsku 13 až 17 °C. Slabý proměnlivý, přechodně mírný západní až jihozápadní vítr 2 až 6 m/s.
Vyhlídka počasí od pondělí do středy:
Oblačno až zataženo, zpočátku místy déšť nebo přeháňky. Postupně oblačno až polojasno a srážky jen ojediněle. Nejnižší noční teploty 9 až 4 °C. Nejvyšší denní teploty 9 až 14 °C, při déletrvajícím slunečním svitu až 16 °C.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
