V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Pondělní schůzi řídila někdejší místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN), protože poslední předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ve volbách neobhajovala mandát. Prvním aktem byla rezignace několika zvolených politiků na mandát. Vzdali se ho například exministr Richard Brabec či plzeňský primátor Roman Zarzycký (oba ANO).
Poslanecký slib složili bez výhrad všichni poslanci přítomní v sále. Mandátu se zatím neujal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Chyběla také pirátská politička Šárka Kučerová, která nicméně avizovala, že se mandátu vzdá.
Po přečtení zprávy o ustavení volební komise, v jejímž čele je poslanec Martin Kolovratník (ANO), následovalo rozhodnutí o zřízení mandátového a imunitního výboru. Posledním bodem pondělního jednání bylo stanovení lhůty pro podání návrhů na členy již zmíněného výboru a také vedení Sněmovny. Schůze bude pokračovat ve středu ráno.
Očekává se, že novým předsedou dolní komory parlamentu se stane Tomio Okamura (SPD). ANO, SPD a Motoristé ostatně před dnešní ustavující schůzí Poslanecké sněmovny podepsali koaliční smlouvu, na jejímž základě má vzniknout nová vláda.
Češi rozhodovali o složení Poslanecké sněmovny ve sněmovních volbách, které se uskutečnily ve dnech 3. a 4. října. Zvítězilo v nich hnutí ANO (80 poslanců), hlas mu dalo 34 a půl procenta voličů. Uspěly i další strany, konkrétně Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL; 52 poslanců), STAN (22), Piráti (18), SPD (15) a Motoristé (13).
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.
Policie se rozhodla obrátit na novináře v rámci probíhajícího vyšetřování možného teroristického útoku v Pardubicích, kde v pátek došlo k podezřelému požáru. Podle strážců zákona by mohlo být ohroženo dopadení pachatelů činu.
Budou to brzy čtyři měsíce, co se Česko rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým. Nejvíce pocítila ztrátu rodina, ale vyrovnat se s jeho odchodem museli i kolegové z Evropy 2. A zdaleka nejde jen o Leoše Mareše jako nejbližšího spolupracovníka.
Internetový gigant Meta přichystal na sociální síti Instagram nové opatření, které má chránit dětské uživatele před nebezpečným obsahem. Upozornila na to BBC. Děje se tak v době, kdy některé země uvažují o úplných zákazech pro děti na sítích.