Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Analýza se zaměřila na Španělsko, které svou výraznou klimatickou rozmanitostí funguje jako indikátor vnitřní migrace ovlivněné klimatem. Zatímco na východě, jihu a ve vnitrozemí panují horké a suché podmínky, severní pobřeží se těší chladnějšímu atlantickému podnebí. Studie, využívající data z největšího realitního portálu Idealista z let 2009 až 2024, ukázala, že extrémní horko snižuje hodnotu nemovitostí.
Každý den navíc s teplotou přesahující 35 °C se promítá do poklesu prodejních cen o 1,40 eur na metr čtvereční a měsíčního nájemného o 0,0059 eur. Pro ilustraci, průměrný španělský dům má asi 120 metrů čtverečních. Tento pokles se rovná roční ztrátě z prodeje ve výši přibližně 117,6 milionu eur a ztrátě v nájemném přibližně 500 000 eur.
Podle zjištění studie profitují z vysokých teplot ve zbytku země chladnější regiony Španělska. Zde naopak prodejní ceny vzrostly o 2,80 eur na metr čtvereční a nájemné o 0,012 eur. To představuje roční zisk ve výši zhruba 235 milionů eur z prodeje a 1 milion eur z nájemného.
Jinými slovy, extrémní horka snižují hodnotu v jedněch oblastech, zatímco v druhých ji zvyšují. Chladnější regiony tak ekonomicky těží z vln veder jinde díky růstu cen nemovitostí. Tento přesun hodnoty souvisí s modely vnitřní klimatické migrace a má značné důsledky pro budoucí územní plánování a investice do nemovitostí. Studie naznačuje, že chladné oblasti Španělska se stávají nejžádanějšími nemovitostmi a tento proces je již v plném proudu.
Realitní trhy jsou obecně citlivé na klimatická rizika. Zatímco v zemích jako USA nebo Čína jsou zdokumentovány propady cen v oblastech ohrožených hurikány, požáry nebo záplavami, ve Španělsku působí extrémní horko spíše tichým, ale trvalým způsobem. I když domy přímo neničí, střednědobě eroduje jejich atraktivitu a hodnotu.
Tento objev vyvrací domněnku, že finanční a realitní trhy jsou vůči klimatické změně imunní. Naopak, tyto oblasti se stávají kanály, jimiž se klimatická změna dostává do každodenní ekonomiky. Pokles cen domů kvůli vedrům nezasahuje jen majitele domů, ale ovlivňuje i daňové příjmy regionu, investice do infrastruktury a sociální soudržnost.
Poptávka přesouvající se do chladnějších provincií odráží klimatickou migraci, která nemusí být pouze mezinárodní. Ve Španělsku vedro pravděpodobně tlačí lidi z jižních a vnitrozemských oblastí na sever nebo do vyšších nadmořských výšek, kde je kvalita života udržitelnější. Tok kapitálu za nemovitostmi sleduje pohyb obyvatel. V oblastech s příznivějším klimatem se proto očekávají větší investice, což by ale mohlo vést k tlaku na ceny a vyloučení místních obyvatel z trhu, čímž by se zvýšila nerovnost.
Studie je varováním, že dopad extrémních veder na hodnoty nemovitostí se bude v příštích letech pouze zintenzivňovat. Klíčovou otázkou proto není, zda klimatická změna trh ovlivní, ale jak na tuto výzvu reagovat. Je nutné přijmout proaktivní politická opatření, aby se zabránilo prohlubování nerovností a masivním ekonomickým ztrátám. Začlenění klimatického rizika do finančních a bytových strategií je nezbytné pro zajištění spravedlivé, udržitelné a odolné společnosti tváří v tvář rostoucímu horku a regionální nerovnosti.
Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
Míra inflace v Česku dosáhla v dubnu podle předběžného údaje ČSÚ meziročně úrovně 2,5 procenta, což je ve souladu s očekáváním analytiků. Je tak nejvýraznější od loňského října.
Projekt Svoboda amerického prezidenta Donalda Trumpa se pozastavuje. Podle jeho slov jsou důvodem pokračující diplomatická jednání s Íránem, která by mohla vést ke konečné mírové dohodě. Nadále však pokračuje americká námořní blokáda v Hormuzském průlivu.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu předčasně užili letní počasí, ale od středy se ochladí. Meteorologové ale nemají jen předpověď na další dny, ale i výhled na celý zbytek května. Jak bude podle aktuálního měsíčního výhledu?
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.