Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Analýza se zaměřila na Španělsko, které svou výraznou klimatickou rozmanitostí funguje jako indikátor vnitřní migrace ovlivněné klimatem. Zatímco na východě, jihu a ve vnitrozemí panují horké a suché podmínky, severní pobřeží se těší chladnějšímu atlantickému podnebí. Studie, využívající data z největšího realitního portálu Idealista z let 2009 až 2024, ukázala, že extrémní horko snižuje hodnotu nemovitostí.
Každý den navíc s teplotou přesahující 35 °C se promítá do poklesu prodejních cen o 1,40 eur na metr čtvereční a měsíčního nájemného o 0,0059 eur. Pro ilustraci, průměrný španělský dům má asi 120 metrů čtverečních. Tento pokles se rovná roční ztrátě z prodeje ve výši přibližně 117,6 milionu eur a ztrátě v nájemném přibližně 500 000 eur.
Podle zjištění studie profitují z vysokých teplot ve zbytku země chladnější regiony Španělska. Zde naopak prodejní ceny vzrostly o 2,80 eur na metr čtvereční a nájemné o 0,012 eur. To představuje roční zisk ve výši zhruba 235 milionů eur z prodeje a 1 milion eur z nájemného.
Jinými slovy, extrémní horka snižují hodnotu v jedněch oblastech, zatímco v druhých ji zvyšují. Chladnější regiony tak ekonomicky těží z vln veder jinde díky růstu cen nemovitostí. Tento přesun hodnoty souvisí s modely vnitřní klimatické migrace a má značné důsledky pro budoucí územní plánování a investice do nemovitostí. Studie naznačuje, že chladné oblasti Španělska se stávají nejžádanějšími nemovitostmi a tento proces je již v plném proudu.
Realitní trhy jsou obecně citlivé na klimatická rizika. Zatímco v zemích jako USA nebo Čína jsou zdokumentovány propady cen v oblastech ohrožených hurikány, požáry nebo záplavami, ve Španělsku působí extrémní horko spíše tichým, ale trvalým způsobem. I když domy přímo neničí, střednědobě eroduje jejich atraktivitu a hodnotu.
Tento objev vyvrací domněnku, že finanční a realitní trhy jsou vůči klimatické změně imunní. Naopak, tyto oblasti se stávají kanály, jimiž se klimatická změna dostává do každodenní ekonomiky. Pokles cen domů kvůli vedrům nezasahuje jen majitele domů, ale ovlivňuje i daňové příjmy regionu, investice do infrastruktury a sociální soudržnost.
Poptávka přesouvající se do chladnějších provincií odráží klimatickou migraci, která nemusí být pouze mezinárodní. Ve Španělsku vedro pravděpodobně tlačí lidi z jižních a vnitrozemských oblastí na sever nebo do vyšších nadmořských výšek, kde je kvalita života udržitelnější. Tok kapitálu za nemovitostmi sleduje pohyb obyvatel. V oblastech s příznivějším klimatem se proto očekávají větší investice, což by ale mohlo vést k tlaku na ceny a vyloučení místních obyvatel z trhu, čímž by se zvýšila nerovnost.
Studie je varováním, že dopad extrémních veder na hodnoty nemovitostí se bude v příštích letech pouze zintenzivňovat. Klíčovou otázkou proto není, zda klimatická změna trh ovlivní, ale jak na tuto výzvu reagovat. Je nutné přijmout proaktivní politická opatření, aby se zabránilo prohlubování nerovností a masivním ekonomickým ztrátám. Začlenění klimatického rizika do finančních a bytových strategií je nezbytné pro zajištění spravedlivé, udržitelné a odolné společnosti tváří v tvář rostoucímu horku a regionální nerovnosti.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.