Nemá vliv jen na zdraví. Nová studie odhalila nečekaný dopad extrémního počasí

Analýza se zaměřila na Španělsko, které svou výraznou klimatickou rozmanitostí funguje jako indikátor vnitřní migrace ovlivněné klimatem. Zatímco na východě, jihu a ve vnitrozemí panují horké a suché podmínky, severní pobřeží se těší chladnějšímu atlantickému podnebí. Studie, využívající data z největšího realitního portálu Idealista z let 2009 až 2024, ukázala, že extrémní horko snižuje hodnotu nemovitostí.

Každý den navíc s teplotou přesahující 35 °C se promítá do poklesu prodejních cen o 1,40 eur na metr čtvereční a měsíčního nájemného o 0,0059 eur. Pro ilustraci, průměrný španělský dům má asi 120 metrů čtverečních. Tento pokles se rovná roční ztrátě z prodeje ve výši přibližně 117,6 milionu eur a ztrátě v nájemném přibližně 500 000 eur.

Podle zjištění studie profitují z vysokých teplot ve zbytku země chladnější regiony Španělska. Zde naopak prodejní ceny vzrostly o 2,80 eur na metr čtvereční a nájemné o 0,012 eur. To představuje roční zisk ve výši zhruba 235 milionů eur z prodeje a 1 milion eur z nájemného.

Jinými slovy, extrémní horka snižují hodnotu v jedněch oblastech, zatímco v druhých ji zvyšují. Chladnější regiony tak ekonomicky těží z vln veder jinde díky růstu cen nemovitostí. Tento přesun hodnoty souvisí s modely vnitřní klimatické migrace a má značné důsledky pro budoucí územní plánování a investice do nemovitostí. Studie naznačuje, že chladné oblasti Španělska se stávají nejžádanějšími nemovitostmi a tento proces je již v plném proudu.

Realitní trhy jsou obecně citlivé na klimatická rizika. Zatímco v zemích jako USA nebo Čína jsou zdokumentovány propady cen v oblastech ohrožených hurikány, požáry nebo záplavami, ve Španělsku působí extrémní horko spíše tichým, ale trvalým způsobem. I když domy přímo neničí, střednědobě eroduje jejich atraktivitu a hodnotu.

Tento objev vyvrací domněnku, že finanční a realitní trhy jsou vůči klimatické změně imunní. Naopak, tyto oblasti se stávají kanály, jimiž se klimatická změna dostává do každodenní ekonomiky. Pokles cen domů kvůli vedrům nezasahuje jen majitele domů, ale ovlivňuje i daňové příjmy regionu, investice do infrastruktury a sociální soudržnost.

Poptávka přesouvající se do chladnějších provincií odráží klimatickou migraci, která nemusí být pouze mezinárodní. Ve Španělsku vedro pravděpodobně tlačí lidi z jižních a vnitrozemských oblastí na sever nebo do vyšších nadmořských výšek, kde je kvalita života udržitelnější. Tok kapitálu za nemovitostmi sleduje pohyb obyvatel. V oblastech s příznivějším klimatem se proto očekávají větší investice, což by ale mohlo vést k tlaku na ceny a vyloučení místních obyvatel z trhu, čímž by se zvýšila nerovnost.

Studie je varováním, že dopad extrémních veder na hodnoty nemovitostí se bude v příštích letech pouze zintenzivňovat. Klíčovou otázkou proto není, zda klimatická změna trh ovlivní, ale jak na tuto výzvu reagovat. Je nutné přijmout proaktivní politická opatření, aby se zabránilo prohlubování nerovností a masivním ekonomickým ztrátám. Začlenění klimatického rizika do finančních a bytových strategií je nezbytné pro zajištění spravedlivé, udržitelné a odolné společnosti tváří v tvář rostoucímu horku a regionální nerovnosti.