Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Izraelská porušování dohod vzbuzovala vážné obavy o udržitelnost příměří již před útoky. Od zahájení příměří 10. října Izrael dále omezoval dodávky humanitární pomoci do Gazy, a to navzdory tomu, že se jednalo o klíčovou součást dohody s Hamásem o ukončení bojů. Zónu pravidelně bombardoval s odvoláním na nepotvrzené zprávy o útocích Hamásu na své síly. Během těchto akcí bylo zabito více než sto osob a zraněny stovky dalších. Izrael také odmítá otevřít další přechody, které by posílily proud pomoci pro hladovějící a zubožené palestinské civilisty.
Podle expertů webu National Interest je nutné zdůraznit, že za své činy musí nést odpovědnost každý, kdo dohodu o příměří porušuje. To se týká i Hamásu, který se nepochybně snaží nabrat sílu a bude napadat Izrael, kde jen může. Ačkoli se mnohé zprávy o útocích na izraelské síly jeví jako nadsazené či nepřesné, částečně kvůli pravděpodobnosti, že někteří bojovníci Hamásu zůstávají odpojeni od velitelských kanálů, je to organizace, která podepsala dohodu a musí ji ctít. V kontextu asymetrie moci a vlivu USA na Izrael je ale podstatné, že Izrael již v minulosti jednostranně porušil předchozí dohody o příměří. Nové izraelské útoky z 28. října, při nichž zemřelo přes sto dalších lidí, včetně 46 dětí, vyvrací jakoukoli představu, že v Gaze dnes existuje skutečný klid zbraní.
V Gaze momentálně vládnou stejná pravidla, která Izraeli poskytují výjimečnou shovívavost po celá desetiletí. Dohoda s Hamásem tak připomíná „příměří“ mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu. I tam dochází k neustálému bombardování a nezákonné okupaci libanonského suverénního území. V tomto kontextu Izrael uplatňuje svou vůli na novou, reformní libanonskou vládu s plnou podporou Washingtonu. Výsledky jsou očividné: ušlechtilé snahy o odzbrojení Hizballáhu narážejí na překážky, protože pokračující přítomnost Izraele pouze posiluje smysl existence této skupiny – tedy odolávání izraelské okupaci. Podobně jako Hamás, také Hizballáh tuto dynamiku využije k udržení zbraní a moci. Bezmocní libanonští a syrští uprchlíci jsou mezitím uvězněni uprostřed a izraelskými a americkými lídry pravděpodobně vnímáni pouze jako další nástroj tlaku na Bejrút, namísto civilistů zasluhujících si důstojnost a bezpečnost.
Takový osud se rýsuje i pro Gazu, ovšem za horších, až téměř apokalyptických podmínek pro palestinské civilisty. Prakticky všichni jsou vysídleni a většina veřejné infrastruktury je zničena. Uprostřed rozšířeného nedostatku potravin a dětské podvýživy přetrvávají podmínky hladomoru. Neustálé vnitřní boje mezi Hamásem a milicemi podporovanými Izraelem ohrožují civilisty každý den. V rámci takzvaného příměří a širšího 20bodového mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa Izrael stále kontroluje zhruba 53 procent Gazy. Neurčité formulace naznačují budoucí stažení na přibližně 8 procent – označovaných jako „nárazníková zóna“ okolo sporné hranice s Izraelem – poté, co se Hamás odzbrojí. Izraelští a američtí představitelé otevřeně mluví o obnově pouze Izraelem kontrolovaných oblastí. To je jasná změna ve značce plánu, který by měl přesunout Palestince do dřívějších „humanitárních zón“, které mnozí přirovnávali ke koncentračním táborům.
Každý z těchto znepokojivých vývojů naznačuje, že zbytek Trumpova plánu jsou jen prázdná slova. Jednoduše řečeno, ani Hamás, ani Izrael si navzájem nedůvěřují a nezdají se mít zájem na plné implementaci již tak vágních bodů. Obě strany se spíše snaží získat co největší vliv, zatímco Washington opět upadá do špatných návyků – konkrétně bezpodmínečné podpory Izraele. Ministr zahraničí USA Marco Rubio, spolu s prezidentem Trumpem, tento týden tvrdil, že Izrael má právo provádět útoky v Gaze. Tyto kroky považuje za platné v rámci podmínek příměří. Taková tvrzení odporují základní definici tohoto termínu a daných dohod. Jednostranné příměří není žádné příměří.
To, že tak vysoce postavení američtí představitelé vydávají taková prohlášení, se vzpírá logice, zejména s ohledem na rozsáhlý politický kapitál, který Trumpova administrativa do dosažení kýženého klidu zbraní investovala. Jednou z hlavních charakteristik amerického prezidenta je, že nesnáší prohru. Dovolit Netanjahuovi roztrhat údajný generační mírový rámec jde proti těmto všeobecně známým rysům, i když se vezmou v úvahu pro-izraelské vazby Trumpovy administrativy obecně. Zda však Trump vyvine větší tlak na Izrael, se teprve uvidí. Jistě, Washington donutil izraelskou vládu podepsat dohodu o příměří a širší mírový plán a opakovaně účinně zatlačil na Netanjahua. Nicméně Trumpova administrativa stále celkově vychází vstříc izraelským zájmům a neměla by být opomíjena její aktivní a přímá role v ničení Gazy.
Pro skutečný úspěch příměří bude muset Trumpova administrativa vyvíjet neustálý tlak na Netanjahua, aby dohoda byla dodržena. Toto úsilí zahrnuje požadování odpovědnosti od všech stran za porušení příměří, zvláště pak jako garant dohody. Pokud Washington upadne zpět do svých nejhorších impulzů a umožní Izraeli jednat na vlastní pěst, klid zbraní i jakákoli šance na širší mír selžou. Pro Palestince v Gaze, kteří čelí genocidě, je takový výsledek rozsudkem smrti. Jen skutečné příměří může ukončit jejich utrpení a snad i připravit cestu pro rekonstrukci a obnovu. Cokoli menšího je selháním americké administrativy, která má kapacitu udržet tlak a hrát skutečně konstruktivní roli.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.