Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
Trojice uskupení se domluvila například na tom, že budou klíčové zákony prosazovat spolu. "Vládní návrhy zákonů a strategické materiály zásadní povahy (rozpočet, daně, zahraniční a bezpečnostní politika, volební a ústavní zákony) budou předkládány jako koaličně dohodnuté," cituje Česká televize z dokumentu.
Koaliční smlouva také potvrzuje dohodu ohledně rozdělení ministerstev či obsazení postu šéfa dolní komory parlamentu. "Součástí této koaliční smlouvy je rovněž dohoda o obsazení funkce předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, přičemž tato pozice na základě společné dohody koaličních stran náleží SPD," píše se v textu.
Příští vládní koalice chce, aby si ministři na úřady vybírali loajální spolupracovníky. "Členové vlády budou v personální politice svých ministerstev respektovat zásadu odbornosti, morální bezúhonnosti a loajality k vládnímu programu," stojí ve smlouvě.
Pravděpodobný příští premiér Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci trojice uskupení podepíší koaliční smlouvu v pondělí. Zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení.
"Potom, co jsme si do pěti pracovních dnů od voleb rozdělili resorty, máme domluvenou koaliční smlouvu, úplně stejnou jako v minulosti, takže ji budou podepisovat všichni poslanci, i když je nějaká velká kritika, že to není demokratické. A domluvili jsme se na programovém prohlášení vlády," spustil Babiš v neděli ráno.
Předseda hnutí ANO zmínil, že už po volbách byl u prezidenta Petra Pavla a odprezentoval mu zahraniční politiku příštího kabinetu. "Byl spokojen. A slíbil jsem mu, že když to bude všechno domluveno, že mu to pošlu. To jsem udělal v pátek," konstatoval.
Vyjádřil se také ke kritice formy poskytnutí vládního programu Pražskému hradu. "Novináři začali křičet, co jsem si to dovolil, že jsem to poslal datovkou. Jak jsem to měl poslat? Poštovním holubem? Nebo jsem měl jít osobně na podatelnu a žádat štempl?" podivil se Babiš a podotkl, že programové prohlášení se běžně schvaluje až po vzniku vlády. "Takže to, co my děláme, je absolutně nadstandard," prohlásil.
"My máme splněno a příští týden se mají schvalovat orgány Sněmovny. Já můžu jenom říct, že ta koalice se domlouvá v pohodě, že máme shodu. Pevně doufám, že příští týden zvolíme orgány," dodal Babiš.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.