Takové počasí jsme nikdy neviděli, přiznávají meteorologové. Světu hrozí nejsilnější El Niño za tisíc let

Globální vzorce počasí již nyní vykazují známky ovlivnění tímto jevem. V Indii jsou zaznamenávány podprůměrné monzunové deště a v Atlantském oceánu došlo k potlačení hurikánové aktivity. Pro Velkou Británii a severozápadní Evropu pak nadcházející El Niño představuje zvýšené riziko deštivého a bouřlivého podzimu.

Vedoucí oddělení dlouhodobých předpovědí v Met Office, profesor Adam Scaife, označil pro BBC současnou situaci za zcela bezprecedentní událost. Ve svých předpovědních modelech podle svých slov dosud nikdy neviděl tak intenzivní signál jevu El Niño.

El Niño je přirozeně se vyskytující klimatický jev, který přichází přibližně jednou za dva až sedm let a obvykle trvá kolem jednoho roku. Během tohoto období slábnou nebo se dokonce obracejí pasátové větry vanoucí přes Tichý oceán z východu na západ, což umožňuje teplé vodě rozlít se směrem k východu. Teplo uvolněné z oceánu do atmosféry následně zvyšuje celosvětové teploty a mění srážkové vzorce.

Meteorologové vyhlašují El Niño ve chvíli, kdy teploty mořské hladiny v klíčové oblasti Tichého oceánu překročí průměr o 0,5 stupně Celsia. Současná měření však ukazují hodnoty vyšší než 2 stupně nad normálem. Nejnovější předpovědi Met Office navíc naznačují, že tyto teplotní odchylky by mohly při vyvrcholení jevu koncem roku přesáhnout hranici 3 stupňů Celsia.

Takový vývoj by byl bezprecedentní v záznamech sahajících až do roku 1950 a pravděpodobně by šlo o nejsilnější událost od 19. století. Mimořádně vysoké teploty v hlubších vrstvách oceánu, které v hloubce 100 metrů dosahují na některých místech až o 8 stupňů Celsia nad normál, fungují jako zásobárna teplé vody a celý proces dále výrazně zesilují.

Klimatolog Zeke Hausfather z americké výzkumné skupiny Berkeley Earth upozornil, že do plného rozvinutí události zbývá ještě několik měsíců, což zvyšuje jistotu odborníků, že půjde o rekordní jev. Některé klimatologické skupiny projektují dokonce ještě výraznější oteplení, až o 4 stupně Celsia nad průměrem. Pokud by tato předpověď nastala, mohlo by jít o nejsilnější El Niño za posledních 500 až 1000 let.

Změna rozložení tepla v oceánu a posuny větrných proudů v atmosféře mají dalekosáhlé dopady na počasí po celé planetě. Přestože je každý výskyt tohoto jevu specifický, jeho účinky jsou již patrné. Jihozápadní monzun v jižní Asii přinesl výrazně méně srážek a v Karibiku i tropickém Atlantiku bylo dosud zaznamenáno pouhé minimum pojmenovaných bouří.

V oblastech v blízkosti tropického Pacifiku jsou dopady nejsilnější. Austrálie čelí zvýšenému riziku sucha a lesních požárů, zatímco Peru, Ekvádor a jižní část Spojených států ohrožují záplavy. Ve Velké Británii se vlivem tohoto fenoménu zvyšuje pravděpodobnost nestálého počasí během podzimu a počátku zimy, zatímco v pozdější fázi zimy může překvapivě vzrůst šance na chladnější období.

Během jevu El Niño dochází k masivnímu uvolňování tepla z oceánu do atmosféry, což vede k růstu globální průměrné teploty zejména v kalendářním roce, který následuje po zimním vrcholu. Klimatolog Nick Dunstone z Met Office potvrzuje, že rok 2027 s vysokou pravděpodobností překoná rok 2024 a stane se nejteplejším rokem v historii měření. Organizace OSN pro výživu a zemědělství již dříve varovala, že tento jev může vystavit desítky milionů lidí v ohrožených zemích akutní potravinové nejistotě.