Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Globální vzorce počasí již nyní vykazují známky ovlivnění tímto jevem. V Indii jsou zaznamenávány podprůměrné monzunové deště a v Atlantském oceánu došlo k potlačení hurikánové aktivity. Pro Velkou Británii a severozápadní Evropu pak nadcházející El Niño představuje zvýšené riziko deštivého a bouřlivého podzimu.
Vedoucí oddělení dlouhodobých předpovědí v Met Office, profesor Adam Scaife, označil pro BBC současnou situaci za zcela bezprecedentní událost. Ve svých předpovědních modelech podle svých slov dosud nikdy neviděl tak intenzivní signál jevu El Niño.
El Niño je přirozeně se vyskytující klimatický jev, který přichází přibližně jednou za dva až sedm let a obvykle trvá kolem jednoho roku. Během tohoto období slábnou nebo se dokonce obracejí pasátové větry vanoucí přes Tichý oceán z východu na západ, což umožňuje teplé vodě rozlít se směrem k východu. Teplo uvolněné z oceánu do atmosféry následně zvyšuje celosvětové teploty a mění srážkové vzorce.
Meteorologové vyhlašují El Niño ve chvíli, kdy teploty mořské hladiny v klíčové oblasti Tichého oceánu překročí průměr o 0,5 stupně Celsia. Současná měření však ukazují hodnoty vyšší než 2 stupně nad normálem. Nejnovější předpovědi Met Office navíc naznačují, že tyto teplotní odchylky by mohly při vyvrcholení jevu koncem roku přesáhnout hranici 3 stupňů Celsia.
Takový vývoj by byl bezprecedentní v záznamech sahajících až do roku 1950 a pravděpodobně by šlo o nejsilnější událost od 19. století. Mimořádně vysoké teploty v hlubších vrstvách oceánu, které v hloubce 100 metrů dosahují na některých místech až o 8 stupňů Celsia nad normál, fungují jako zásobárna teplé vody a celý proces dále výrazně zesilují.
Klimatolog Zeke Hausfather z americké výzkumné skupiny Berkeley Earth upozornil, že do plného rozvinutí události zbývá ještě několik měsíců, což zvyšuje jistotu odborníků, že půjde o rekordní jev. Některé klimatologické skupiny projektují dokonce ještě výraznější oteplení, až o 4 stupně Celsia nad průměrem. Pokud by tato předpověď nastala, mohlo by jít o nejsilnější El Niño za posledních 500 až 1000 let.
Změna rozložení tepla v oceánu a posuny větrných proudů v atmosféře mají dalekosáhlé dopady na počasí po celé planetě. Přestože je každý výskyt tohoto jevu specifický, jeho účinky jsou již patrné. Jihozápadní monzun v jižní Asii přinesl výrazně méně srážek a v Karibiku i tropickém Atlantiku bylo dosud zaznamenáno pouhé minimum pojmenovaných bouří.
V oblastech v blízkosti tropického Pacifiku jsou dopady nejsilnější. Austrálie čelí zvýšenému riziku sucha a lesních požárů, zatímco Peru, Ekvádor a jižní část Spojených států ohrožují záplavy. Ve Velké Británii se vlivem tohoto fenoménu zvyšuje pravděpodobnost nestálého počasí během podzimu a počátku zimy, zatímco v pozdější fázi zimy může překvapivě vzrůst šance na chladnější období.
Během jevu El Niño dochází k masivnímu uvolňování tepla z oceánu do atmosféry, což vede k růstu globální průměrné teploty zejména v kalendářním roce, který následuje po zimním vrcholu. Klimatolog Nick Dunstone z Met Office potvrzuje, že rok 2027 s vysokou pravděpodobností překoná rok 2024 a stane se nejteplejším rokem v historii měření. Organizace OSN pro výživu a zemědělství již dříve varovala, že tento jev může vystavit desítky milionů lidí v ohrožených zemích akutní potravinové nejistotě.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
