Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Celosvětově sice dochází k růstu teplot kvůli hromadění emise z fosilních paliv, nicméně Evropa čelí nepřiměřeně silným dopadům. V současnosti je zde průměrná teplota o 2,5 stupně Celsia vyšší než v období před masivním spalováním fosilních paliv, zatímco globální průměrný nárůst činí 1,4 stupně Celsia. Od poloviny devadesátých let 20. století rostou teploty v Evropě o 0,56 stupně Celsia za dekádu.
Souše se obecně ohřívají rychleji než oceány, protože vyžadují méně tepla, Evropa má však ještě další specifické zranitelnosti. Odborníci podle webu The Guardian popisují čtyři hlavní faktory, které k tomuto stavu přispívají: změněné vzorce počasí, těsnou blízkost k Arktidě, úbytek sněhové pokrývky a paradoxně i pokles znečištění ovzduší.
Posuny v atmosférické cirkulaci vedou k častějším a intenzivnějším letním vlnám horka, jaké nastaly například v červnu 2026. Tehdy byla rozsáhlá oblast horkého vzduchu uvězněna pod takzvanou tepelnou kopulí. Vědci stále zkoumají přesné propojení s globálním oteplováním, avšak dlouhodobá data naznačují jasnou souvislost s lidskou činností a změnami v proudění vzduchu.
Blízkost Arktidy hraje v evropském oteplování zásadní roli, neboť severní polární oblast se otepluje vůbec nejrychleji na planetě. Bílý ledový příkrov běžně odráží většinu slunečního záření zpět do vesmíru, avšak kvůli jeho tání dochází k odhalování temnějšího oceánu. Tmavá mořská hladina pohlcuje podstatně více tepla, což dále urychluje odtávání ledu a vytváří uzavřený kruh. Protože se velká část Evropy nachází poměrně blízko polární oblasti, tyto procesy přímo zvyšují teploty na kontinentu. Podobný princip funguje i u sněhové pokrývky, která dříve v zimních měsících pokrývala většinu Evropy a chránila ji před přehříváním.
Úbytek sněhu na evropském území v posledních letech dosahuje rekordních hodnot. V březnu 2025 byla rozloha sněhové pokrývky v Evropě přibližně o 31 procent nižší než průměr z let 1991 až 2020. Chybějící sněhová plocha odpovídá přibližně celkové rozloze Francie, Itálie, Německa, Švýcarska a Rakouska dohromady. Jednalo se o třetí nejnižší zaznamenaný rozsah sněhu od počátku sledování v roce 1983. Množství odraženého slunečního světla se tím pádem výrazně snížilo, což vede k dalšímu zadržování tepla v krajině a k růstu zimních i jarních teplot.
Čtvrtým významným faktorem je úspěšné snižování znečištění ovzduší v evropských zemích. Ačkoliv je čistší vzduch jednoznačně pozitivním krokem pro lidské zdraví, méně průmyslových částic ve vzduchu zároveň odkrývá plný dopad oxidu uhličitého. Znečišťující částice totiž v minulosti odrážely sluneční paprsky přímo nebo prostřednictvím tvorby mraků. Úbytek těchto částic způsobuje, že na zemský povrch dopadá více slunečního tepla, které následně zachycují skleníkové plyny. Pokles znečištění je nejvíce patrný v zimním období, což souvisí s odklonem od vytápění domů uhlím.
Vědci zatím nedokážou přesně vyčíslit, jak velkou váhu má každý ze čtyř faktorů, přesnější odhady plánují zveřejnit v příštím roce. Je však zřejmé, že význam jednotlivých vlivů se mění podle ročních období a geografické polohy. Blízkost Arktidy má větší vliv na podzim a v zimě, zatímco změny atmosférické cirkulaci působí nejsilněji během léta. Rychlé oteplování Evropy se projevuje nejen vlnami veder, ale také intenzivnějšími lesními požáry, suchy, přívalovými dešti a záplavami. Vedoucí klimatické sekce OSN Simon Stiell v této souvislosti upozornil, že lidské i ekonomické náklady krize dosahují úrovně celostátních nouzových stavů.
Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.
Severní pobřeží Mexického zálivu se intenzivně připravuje na úder sílícího hurikánu Isaias, který nabral na síle nad neobvykle teplými vodami oceánu. Hurikán dosáhl druhé kategorie s rychlostí větru dosahující v přetrvalých nárazech přes sto šedesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologů z Národního centra pro hurikány existuje vysoká pravděpodobnost, že před vstoupením na pevninu přechodně dosáhne síly třetí kategorie. Úřady již vyhlásily v několika amerických státech stav nouze a nařídily povinnou evakuaci nejvíce ohrožených pobřežních oblastí.
Navzdory vlně právních sporů, nelichotivým titulkům v médiích a nízké popularitě svého zakladatele Marka Zuckerberga prožívá technologický gigant Meta jedno z nejúspěšnějších období. Zatímco se společnost potýká s obviněními z negativního dopadu svých sociálních sítí na duševní zdraví dětí a mládeže, její tržní hodnota dosahuje dvou bilionů dolarů. Růst počtu uživatelů i finančních výsledků ukazuje, že komerční síla firmy zůstává do značné míry imunní vůči reputačním šrámům.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
