Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Celosvětově sice dochází k růstu teplot kvůli hromadění emise z fosilních paliv, nicméně Evropa čelí nepřiměřeně silným dopadům. V současnosti je zde průměrná teplota o 2,5 stupně Celsia vyšší než v období před masivním spalováním fosilních paliv, zatímco globální průměrný nárůst činí 1,4 stupně Celsia. Od poloviny devadesátých let 20. století rostou teploty v Evropě o 0,56 stupně Celsia za dekádu.
Souše se obecně ohřívají rychleji než oceány, protože vyžadují méně tepla, Evropa má však ještě další specifické zranitelnosti. Odborníci podle webu The Guardian popisují čtyři hlavní faktory, které k tomuto stavu přispívají: změněné vzorce počasí, těsnou blízkost k Arktidě, úbytek sněhové pokrývky a paradoxně i pokles znečištění ovzduší.
Posuny v atmosférické cirkulaci vedou k častějším a intenzivnějším letním vlnám horka, jaké nastaly například v červnu 2026. Tehdy byla rozsáhlá oblast horkého vzduchu uvězněna pod takzvanou tepelnou kopulí. Vědci stále zkoumají přesné propojení s globálním oteplováním, avšak dlouhodobá data naznačují jasnou souvislost s lidskou činností a změnami v proudění vzduchu.
Blízkost Arktidy hraje v evropském oteplování zásadní roli, neboť severní polární oblast se otepluje vůbec nejrychleji na planetě. Bílý ledový příkrov běžně odráží většinu slunečního záření zpět do vesmíru, avšak kvůli jeho tání dochází k odhalování temnějšího oceánu. Tmavá mořská hladina pohlcuje podstatně více tepla, což dále urychluje odtávání ledu a vytváří uzavřený kruh. Protože se velká část Evropy nachází poměrně blízko polární oblasti, tyto procesy přímo zvyšují teploty na kontinentu. Podobný princip funguje i u sněhové pokrývky, která dříve v zimních měsících pokrývala většinu Evropy a chránila ji před přehříváním.
Úbytek sněhu na evropském území v posledních letech dosahuje rekordních hodnot. V březnu 2025 byla rozloha sněhové pokrývky v Evropě přibližně o 31 procent nižší než průměr z let 1991 až 2020. Chybějící sněhová plocha odpovídá přibližně celkové rozloze Francie, Itálie, Německa, Švýcarska a Rakouska dohromady. Jednalo se o třetí nejnižší zaznamenaný rozsah sněhu od počátku sledování v roce 1983. Množství odraženého slunečního světla se tím pádem výrazně snížilo, což vede k dalšímu zadržování tepla v krajině a k růstu zimních i jarních teplot.
Čtvrtým významným faktorem je úspěšné snižování znečištění ovzduší v evropských zemích. Ačkoliv je čistší vzduch jednoznačně pozitivním krokem pro lidské zdraví, méně průmyslových částic ve vzduchu zároveň odkrývá plný dopad oxidu uhličitého. Znečišťující částice totiž v minulosti odrážely sluneční paprsky přímo nebo prostřednictvím tvorby mraků. Úbytek těchto částic způsobuje, že na zemský povrch dopadá více slunečního tepla, které následně zachycují skleníkové plyny. Pokles znečištění je nejvíce patrný v zimním období, což souvisí s odklonem od vytápění domů uhlím.
Vědci zatím nedokážou přesně vyčíslit, jak velkou váhu má každý ze čtyř faktorů, přesnější odhady plánují zveřejnit v příštím roce. Je však zřejmé, že význam jednotlivých vlivů se mění podle ročních období a geografické polohy. Blízkost Arktidy má větší vliv na podzim a v zimě, zatímco změny atmosférické cirkulaci působí nejsilněji během léta. Rychlé oteplování Evropy se projevuje nejen vlnami veder, ale také intenzivnějšími lesními požáry, suchy, přívalovými dešti a záplavami. Vedoucí klimatické sekce OSN Simon Stiell v této souvislosti upozornil, že lidské i ekonomické náklady krize dosahují úrovně celostátních nouzových stavů.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
