V Kyjevě se strhla přestřelka mezi agenty SBU a GUR. Absolutní ostuda, reaguje Zelenskyj

Volodymyr Zelenskyj navštívil Poslaneckou sněmovnu
Volodymyr Zelenskyj navštívil Poslaneckou sněmovnu, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 3. září 2026 08:48
Sdílej:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.

Podle informací webu The Guardian incident vznikl ve chvíli, kdy SBU zadržela jednoho z lídrů protikremelské ruské jednotky bojující za Ukrajinu, která působí pod dohledem GUR. Prezident označil celou událost za absolutně ostudnou, odvolal vysoce postaveného důstojníka SBU a do vyšetřování zapojil inspekci i prokuraturu s tím, že střelba je přípustná pouze proti ruským okupantům.

Hlavní město Kyjev zároveň čelilo již sedmému dni intenzivních ruských útoků pomocí dronů a raket, které si vyžádaly jedenáct zraněných a způsobily škody na obytných i univerzitních budovách. Ruské údery zasáhly také energetickou infrastrukturu v jihooděském regionu, což vedlo k výpadkům elektrické energie pro více než 350 tisíc domácností. Útoky zasáhly rovněž jihovýchodní město Dnipro, kde poškození potravinářských skladů a školských zařízení doprovázela úmrtí dvou lidí a zranění dalších osmi osob.

Norsko přistoupilo k zabavení ruské výzkumné a výletní lodi Professor Molchanov na základě rozhodnutí soudu ze dne 31. srpna. K tomuto kroku došlo v souvislosti s nevymáhaným odškodněním za nelegální anexi Krymu, které v dubnu 2023 ukrajinské státní společnosti Naftogaz přiznal tribunál v Haagu ve výši 4,22 miliardy dolarů. Jelikož Rusko odmítlo kompenzaci uhradit, uschopnil okresní soud v obvodech Nord-Troms a Senja konfiskaci plavidla, které Moskva využívala k komerčním výpravám v oblastech okolo Špicberků.

V návaznosti na varování prezidenta Zelenského ohledně rostoucího nebezpečí v ruském vzdušném prostoru vyzvala Ukrajina Mezinárodní organizaci pro civilní letectví ICAO k úplnému zákazu letů civilních aerolinek nad územím Ruské federace. Důvodem zvýšeného rizika pro civilní letectví je masivní využívání bezpilotních systémů, zbraní dlouhého dosahu, pokročilé protivzdušné obrany a rušení satelitních navigačních signálů. Organizace ICAO v reakci apelovala na členské státy, aby zajistily bezpečnost leteckého provozu.

K otázce posílení ukrajinské protivzdušné obrany se vyjádřil americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož by zahájení licencované výroby raketových systémů Patriot na Ukrajině trvalo několik let. Jedná se o velmi složité technologie, které představují celosvětově nejžádanější obranný prostředek, mimo jiné i kvůli konfliktu na Blízkém východě. Přestože USA s Kyjevem o licencované produkci jednají, z krátkodobého hlediska podle Rubia toto opatření nedostatek zachycovačů nevyřeší, neboť prioritou zůstávají potřeby armády Spojených států.

Ukrajinská vláda reaguje na měnící se ruskou taktiku a snahu vyčerpat civilní obyvatelstvo úpravou varovných systémů a bezpečnostních opatření. Systém leteckého poplachu se nově rozděluje na červený stupeň pro rakety a žlutý pro drony, což má občany lépe informovat o přímém nebezpečí. Úřady zároveň přistoupily ke zkrácení doby zákazu vycházení a k posílení povrchové veřejné dopravy, která má kompenzovat omezení provozu kyjevského metra.

Uvnitř Evropské unie pokračují debaty o využití zmrazených ruských aktiv ve výši 200 miliard eur ve prospěch Ukrajiny, které však nadále blokuje Belgie. Belgický ministr zahraničí Maxime Prevot potvrdil, že postoj jeho vlády zůstává neměnný, neboť kroky připomínající konfiskaci podle něj neso s sebou značná právní a finanční rizika. Zástupci dalších členských států a šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová přesto trvají na tom, že finanční zátěž by mělo v konečném důsledku nést Rusko, a diskuse o využití zmrazených prostředků budou pokračovat.

Britský úřad pro uplatňování finančních sankcí OFSI uložil bance Citibank pokutu ve výši 4,7 milionu liber za pochybení, k nimž docházelo převážně mezi únorem a listopadem roku 2022. Londýnská pobočka banky v tomto období zpracovala téměř tisíc plateb v celkové hodnotě 19,7 milionu liber pro sankcionované ruské subjekty, mezi nimiž figurují společnosti Sovcomflot, Alfa-Bank či Gazprombank. Úřady vzaly v úvahu, že nešlo o úmyslné porušení režimu, a banka většinu nesrovnalostí sama nahlásila.

Stalo se