Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Podle informací webu The Guardian incident vznikl ve chvíli, kdy SBU zadržela jednoho z lídrů protikremelské ruské jednotky bojující za Ukrajinu, která působí pod dohledem GUR. Prezident označil celou událost za absolutně ostudnou, odvolal vysoce postaveného důstojníka SBU a do vyšetřování zapojil inspekci i prokuraturu s tím, že střelba je přípustná pouze proti ruským okupantům.
Hlavní město Kyjev zároveň čelilo již sedmému dni intenzivních ruských útoků pomocí dronů a raket, které si vyžádaly jedenáct zraněných a způsobily škody na obytných i univerzitních budovách. Ruské údery zasáhly také energetickou infrastrukturu v jihooděském regionu, což vedlo k výpadkům elektrické energie pro více než 350 tisíc domácností. Útoky zasáhly rovněž jihovýchodní město Dnipro, kde poškození potravinářských skladů a školských zařízení doprovázela úmrtí dvou lidí a zranění dalších osmi osob.
Norsko přistoupilo k zabavení ruské výzkumné a výletní lodi Professor Molchanov na základě rozhodnutí soudu ze dne 31. srpna. K tomuto kroku došlo v souvislosti s nevymáhaným odškodněním za nelegální anexi Krymu, které v dubnu 2023 ukrajinské státní společnosti Naftogaz přiznal tribunál v Haagu ve výši 4,22 miliardy dolarů. Jelikož Rusko odmítlo kompenzaci uhradit, uschopnil okresní soud v obvodech Nord-Troms a Senja konfiskaci plavidla, které Moskva využívala k komerčním výpravám v oblastech okolo Špicberků.
V návaznosti na varování prezidenta Zelenského ohledně rostoucího nebezpečí v ruském vzdušném prostoru vyzvala Ukrajina Mezinárodní organizaci pro civilní letectví ICAO k úplnému zákazu letů civilních aerolinek nad územím Ruské federace. Důvodem zvýšeného rizika pro civilní letectví je masivní využívání bezpilotních systémů, zbraní dlouhého dosahu, pokročilé protivzdušné obrany a rušení satelitních navigačních signálů. Organizace ICAO v reakci apelovala na členské státy, aby zajistily bezpečnost leteckého provozu.
K otázce posílení ukrajinské protivzdušné obrany se vyjádřil americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož by zahájení licencované výroby raketových systémů Patriot na Ukrajině trvalo několik let. Jedná se o velmi složité technologie, které představují celosvětově nejžádanější obranný prostředek, mimo jiné i kvůli konfliktu na Blízkém východě. Přestože USA s Kyjevem o licencované produkci jednají, z krátkodobého hlediska podle Rubia toto opatření nedostatek zachycovačů nevyřeší, neboť prioritou zůstávají potřeby armády Spojených států.
Ukrajinská vláda reaguje na měnící se ruskou taktiku a snahu vyčerpat civilní obyvatelstvo úpravou varovných systémů a bezpečnostních opatření. Systém leteckého poplachu se nově rozděluje na červený stupeň pro rakety a žlutý pro drony, což má občany lépe informovat o přímém nebezpečí. Úřady zároveň přistoupily ke zkrácení doby zákazu vycházení a k posílení povrchové veřejné dopravy, která má kompenzovat omezení provozu kyjevského metra.
Uvnitř Evropské unie pokračují debaty o využití zmrazených ruských aktiv ve výši 200 miliard eur ve prospěch Ukrajiny, které však nadále blokuje Belgie. Belgický ministr zahraničí Maxime Prevot potvrdil, že postoj jeho vlády zůstává neměnný, neboť kroky připomínající konfiskaci podle něj neso s sebou značná právní a finanční rizika. Zástupci dalších členských států a šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová přesto trvají na tom, že finanční zátěž by mělo v konečném důsledku nést Rusko, a diskuse o využití zmrazených prostředků budou pokračovat.
Britský úřad pro uplatňování finančních sankcí OFSI uložil bance Citibank pokutu ve výši 4,7 milionu liber za pochybení, k nimž docházelo převážně mezi únorem a listopadem roku 2022. Londýnská pobočka banky v tomto období zpracovala téměř tisíc plateb v celkové hodnotě 19,7 milionu liber pro sankcionované ruské subjekty, mezi nimiž figurují společnosti Sovcomflot, Alfa-Bank či Gazprombank. Úřady vzaly v úvahu, že nešlo o úmyslné porušení režimu, a banka většinu nesrovnalostí sama nahlásila.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.