Jak počasí mění Zemi? Tání alpských ledovců je extrémní, za deset let zmizela čtvrtina

Toto dramatické tempo tání je podle vědců výrazně rychlejší, než bylo zaznamenáno dříve, neboť například v dekádě 1990 až 2000 činil úbytek objemu pouze deset procent. Experti varují, že bez důraznějších kroků proti globálnímu oteplování by mohly švýcarské ledovce do konce tohoto století téměř úplně zmizet.

V roce 2025 bylo tání ledovců v alpské zemi opět „enormní“, přiblížilo se dokonce rekordní ztrátě zaznamenané v roce 2022. Důvodem byla kombinace zimy s malým množstvím sněhu a letních veder v červnu a srpnu, kvůli kterým ledovce ztratily tři procenta svého objemu. Jedná se o čtvrtý největší úbytek od začátku měření, hůře si vedly jen roky 2022, 2023 a 2003. Od začátku 70. let minulého století již ve Švýcarsku zmizelo více než 1100 ledovců.

Tání alpských ledovců, které probíhá již přes sto let, se v posledních desetiletích prudce zrychlilo, což je dáno globálním oteplováním. To je způsobeno spalováním fosilních paliv. Ve Švýcarsku probíhá oteplování dokonce dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru.

Matthias Huss, šéf GLAMOS, upozornil, že zatímco úplnému tání ledovců se již nedá zabránit, koordinovanou globální klimatickou akcí je možné tento proces alespoň zpomalit. Huss dodal, že pokud by se podařilo snížit emise oxidu uhličitého na nulu do třiceti let, dalo by se stále zachránit asi jedna třetina švýcarských ledovců. Například Rhonský ledovec u vesnice Gletsch ztratil za posledních dvacet let více než sto metrů na výšce.

Rychlý úbytek ledovců má i praktické a bezpečnostní dopady. Zmenšují se zásoby vody, což představuje problémy s dostupností vody, a to nejen pro horské oblasti, ale i pro regiony po proudu, jako je například Středozemní moře. Kromě toho "neustálé zmenšování ledovců přispívá také k destabilizaci hor". Důsledky této destabilizace se projevily už v květnu, kdy došlo k sesuvu ledovce a zničení švýcarské vesnice Blatten.

GLAMOS odhaduje, že objem švýcarských ledovců na konci tohoto roku dosáhne 45,1 krychlového kilometru, což znamená úbytek 30 krychlových kilometrů oproti roku 2000. Plocha ledovců v zemi se za posledních 25 let zmenšila o 30 procent a aktuálně pokrývá 755 čtverečních kilometrů. V letošním roce tání urychlil druhý nejteplejší červen od začátku měření a také srpnová vlna veder, kdy se hranice mrazu vyšplhala až do výšky 5000 metrů nad mořem. Pouze relativně chladný a vlhký červenec zabránil ještě horšímu výsledku.