Švýcarské ledovce přišly za pouhých deset let o čtvrtinu svého objemu. Podle výzkumníků ze sítě GLAMOS (Glacier Monitoring in Switzerland) ztratily švýcarské ledovce v období mezi lety 2015 a 2025 celých 24 procent svého objemu.
Toto dramatické tempo tání je podle vědců výrazně rychlejší, než bylo zaznamenáno dříve, neboť například v dekádě 1990 až 2000 činil úbytek objemu pouze deset procent. Experti varují, že bez důraznějších kroků proti globálnímu oteplování by mohly švýcarské ledovce do konce tohoto století téměř úplně zmizet.
V roce 2025 bylo tání ledovců v alpské zemi opět „enormní“, přiblížilo se dokonce rekordní ztrátě zaznamenané v roce 2022. Důvodem byla kombinace zimy s malým množstvím sněhu a letních veder v červnu a srpnu, kvůli kterým ledovce ztratily tři procenta svého objemu. Jedná se o čtvrtý největší úbytek od začátku měření, hůře si vedly jen roky 2022, 2023 a 2003. Od začátku 70. let minulého století již ve Švýcarsku zmizelo více než 1100 ledovců.
Tání alpských ledovců, které probíhá již přes sto let, se v posledních desetiletích prudce zrychlilo, což je dáno globálním oteplováním. To je způsobeno spalováním fosilních paliv. Ve Švýcarsku probíhá oteplování dokonce dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru.
Matthias Huss, šéf GLAMOS, upozornil, že zatímco úplnému tání ledovců se již nedá zabránit, koordinovanou globální klimatickou akcí je možné tento proces alespoň zpomalit. Huss dodal, že pokud by se podařilo snížit emise oxidu uhličitého na nulu do třiceti let, dalo by se stále zachránit asi jedna třetina švýcarských ledovců. Například Rhonský ledovec u vesnice Gletsch ztratil za posledních dvacet let více než sto metrů na výšce.
Rychlý úbytek ledovců má i praktické a bezpečnostní dopady. Zmenšují se zásoby vody, což představuje problémy s dostupností vody, a to nejen pro horské oblasti, ale i pro regiony po proudu, jako je například Středozemní moře. Kromě toho "neustálé zmenšování ledovců přispívá také k destabilizaci hor". Důsledky této destabilizace se projevily už v květnu, kdy došlo k sesuvu ledovce a zničení švýcarské vesnice Blatten.
GLAMOS odhaduje, že objem švýcarských ledovců na konci tohoto roku dosáhne 45,1 krychlového kilometru, což znamená úbytek 30 krychlových kilometrů oproti roku 2000. Plocha ledovců v zemi se za posledních 25 let zmenšila o 30 procent a aktuálně pokrývá 755 čtverečních kilometrů. V letošním roce tání urychlil druhý nejteplejší červen od začátku měření a také srpnová vlna veder, kdy se hranice mrazu vyšplhala až do výšky 5000 metrů nad mořem. Pouze relativně chladný a vlhký červenec zabránil ještě horšímu výsledku.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
