Švýcarské ledovce přišly za pouhých deset let o čtvrtinu svého objemu. Podle výzkumníků ze sítě GLAMOS (Glacier Monitoring in Switzerland) ztratily švýcarské ledovce v období mezi lety 2015 a 2025 celých 24 procent svého objemu.
Toto dramatické tempo tání je podle vědců výrazně rychlejší, než bylo zaznamenáno dříve, neboť například v dekádě 1990 až 2000 činil úbytek objemu pouze deset procent. Experti varují, že bez důraznějších kroků proti globálnímu oteplování by mohly švýcarské ledovce do konce tohoto století téměř úplně zmizet.
V roce 2025 bylo tání ledovců v alpské zemi opět „enormní“, přiblížilo se dokonce rekordní ztrátě zaznamenané v roce 2022. Důvodem byla kombinace zimy s malým množstvím sněhu a letních veder v červnu a srpnu, kvůli kterým ledovce ztratily tři procenta svého objemu. Jedná se o čtvrtý největší úbytek od začátku měření, hůře si vedly jen roky 2022, 2023 a 2003. Od začátku 70. let minulého století již ve Švýcarsku zmizelo více než 1100 ledovců.
Tání alpských ledovců, které probíhá již přes sto let, se v posledních desetiletích prudce zrychlilo, což je dáno globálním oteplováním. To je způsobeno spalováním fosilních paliv. Ve Švýcarsku probíhá oteplování dokonce dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru.
Matthias Huss, šéf GLAMOS, upozornil, že zatímco úplnému tání ledovců se již nedá zabránit, koordinovanou globální klimatickou akcí je možné tento proces alespoň zpomalit. Huss dodal, že pokud by se podařilo snížit emise oxidu uhličitého na nulu do třiceti let, dalo by se stále zachránit asi jedna třetina švýcarských ledovců. Například Rhonský ledovec u vesnice Gletsch ztratil za posledních dvacet let více než sto metrů na výšce.
Rychlý úbytek ledovců má i praktické a bezpečnostní dopady. Zmenšují se zásoby vody, což představuje problémy s dostupností vody, a to nejen pro horské oblasti, ale i pro regiony po proudu, jako je například Středozemní moře. Kromě toho "neustálé zmenšování ledovců přispívá také k destabilizaci hor". Důsledky této destabilizace se projevily už v květnu, kdy došlo k sesuvu ledovce a zničení švýcarské vesnice Blatten.
GLAMOS odhaduje, že objem švýcarských ledovců na konci tohoto roku dosáhne 45,1 krychlového kilometru, což znamená úbytek 30 krychlových kilometrů oproti roku 2000. Plocha ledovců v zemi se za posledních 25 let zmenšila o 30 procent a aktuálně pokrývá 755 čtverečních kilometrů. V letošním roce tání urychlil druhý nejteplejší červen od začátku měření a také srpnová vlna veder, kdy se hranice mrazu vyšplhala až do výšky 5000 metrů nad mořem. Pouze relativně chladný a vlhký červenec zabránil ještě horšímu výsledku.
Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval svůj zásadní nesouhlas s přijetím Ukrajiny do Evropské unie. Při svém příjezdu na kodaňský summit šéfů států a vlád Evropské unie uvedl, že Budapešť se i nadále staví proti této myšlence.
Švýcarské ledovce přišly za pouhých deset let o čtvrtinu svého objemu. Podle výzkumníků ze sítě GLAMOS (Glacier Monitoring in Switzerland) ztratily švýcarské ledovce v období mezi lety 2015 a 2025 celých 24 procent svého objemu.
Nárůst německé vojenské síly představuje pro Francii oživení starého, avšak nově pojatého dilematu. Obavy z 19. a 20. století z invaze sice dávno pominuly díky pevnému francouzsko-německému partnerství, ale současné plány Berlína na zdvojnásobení výdajů na obranu vyvolávají v Paříži novou úzkost. Francouzský prezident Emmanuel Macron je podle webu Poitico „posedlý“ obrovskou finanční volností, kterou má Německo pro své přezbrojení v příštích pěti letech, zejména ve srovnání s finančně vyčerpanou Francií.
Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
Nejsou to ani dva roky od chvíle, kdy Labouristická strana Keira Starmera triumfovala v britských volbách s největší většinou v tomto století a zasadila historickou porážku Konzervativcům. Nyní, po pouhých patnácti měsících v úřadu, se však Keir Starmer stal nejnepopulárnějším britským premiérem v historii měření.
Americká federální vláda zastavila svou činnost poté, co se zákonodárcům nepodařilo nalézt shodu ohledně financování, jejíž jádro představuje financování zdravotnictví. K tomuto uzavření, které je prvním za téměř sedm let, došlo ve středu po půlnoci. V důsledku toho je ochromena práce mnoha federálních úřadů a statisíce zaměstnanců jsou dočasně mimo službu.
Princ Harry se domnívá, že dochází ke snahám sabotovat jeho usmíření s otcem, úřadujícím britským králem Karlem III. Vyslovil se tak poté, co označil nedávné články v médiích o jejich zářijovém setkání za "kategoricky nepravdivé".
