Švýcarské ledovce přišly za pouhých deset let o čtvrtinu svého objemu. Podle výzkumníků ze sítě GLAMOS (Glacier Monitoring in Switzerland) ztratily švýcarské ledovce v období mezi lety 2015 a 2025 celých 24 procent svého objemu.
Toto dramatické tempo tání je podle vědců výrazně rychlejší, než bylo zaznamenáno dříve, neboť například v dekádě 1990 až 2000 činil úbytek objemu pouze deset procent. Experti varují, že bez důraznějších kroků proti globálnímu oteplování by mohly švýcarské ledovce do konce tohoto století téměř úplně zmizet.
V roce 2025 bylo tání ledovců v alpské zemi opět „enormní“, přiblížilo se dokonce rekordní ztrátě zaznamenané v roce 2022. Důvodem byla kombinace zimy s malým množstvím sněhu a letních veder v červnu a srpnu, kvůli kterým ledovce ztratily tři procenta svého objemu. Jedná se o čtvrtý největší úbytek od začátku měření, hůře si vedly jen roky 2022, 2023 a 2003. Od začátku 70. let minulého století již ve Švýcarsku zmizelo více než 1100 ledovců.
Tání alpských ledovců, které probíhá již přes sto let, se v posledních desetiletích prudce zrychlilo, což je dáno globálním oteplováním. To je způsobeno spalováním fosilních paliv. Ve Švýcarsku probíhá oteplování dokonce dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru.
Matthias Huss, šéf GLAMOS, upozornil, že zatímco úplnému tání ledovců se již nedá zabránit, koordinovanou globální klimatickou akcí je možné tento proces alespoň zpomalit. Huss dodal, že pokud by se podařilo snížit emise oxidu uhličitého na nulu do třiceti let, dalo by se stále zachránit asi jedna třetina švýcarských ledovců. Například Rhonský ledovec u vesnice Gletsch ztratil za posledních dvacet let více než sto metrů na výšce.
Rychlý úbytek ledovců má i praktické a bezpečnostní dopady. Zmenšují se zásoby vody, což představuje problémy s dostupností vody, a to nejen pro horské oblasti, ale i pro regiony po proudu, jako je například Středozemní moře. Kromě toho "neustálé zmenšování ledovců přispívá také k destabilizaci hor". Důsledky této destabilizace se projevily už v květnu, kdy došlo k sesuvu ledovce a zničení švýcarské vesnice Blatten.
GLAMOS odhaduje, že objem švýcarských ledovců na konci tohoto roku dosáhne 45,1 krychlového kilometru, což znamená úbytek 30 krychlových kilometrů oproti roku 2000. Plocha ledovců v zemi se za posledních 25 let zmenšila o 30 procent a aktuálně pokrývá 755 čtverečních kilometrů. V letošním roce tání urychlil druhý nejteplejší červen od začátku měření a také srpnová vlna veder, kdy se hranice mrazu vyšplhala až do výšky 5000 metrů nad mořem. Pouze relativně chladný a vlhký červenec zabránil ještě horšímu výsledku.
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
