Švýcarské ledovce přišly za pouhých deset let o čtvrtinu svého objemu. Podle výzkumníků ze sítě GLAMOS (Glacier Monitoring in Switzerland) ztratily švýcarské ledovce v období mezi lety 2015 a 2025 celých 24 procent svého objemu.
Toto dramatické tempo tání je podle vědců výrazně rychlejší, než bylo zaznamenáno dříve, neboť například v dekádě 1990 až 2000 činil úbytek objemu pouze deset procent. Experti varují, že bez důraznějších kroků proti globálnímu oteplování by mohly švýcarské ledovce do konce tohoto století téměř úplně zmizet.
V roce 2025 bylo tání ledovců v alpské zemi opět „enormní“, přiblížilo se dokonce rekordní ztrátě zaznamenané v roce 2022. Důvodem byla kombinace zimy s malým množstvím sněhu a letních veder v červnu a srpnu, kvůli kterým ledovce ztratily tři procenta svého objemu. Jedná se o čtvrtý největší úbytek od začátku měření, hůře si vedly jen roky 2022, 2023 a 2003. Od začátku 70. let minulého století již ve Švýcarsku zmizelo více než 1100 ledovců.
Tání alpských ledovců, které probíhá již přes sto let, se v posledních desetiletích prudce zrychlilo, což je dáno globálním oteplováním. To je způsobeno spalováním fosilních paliv. Ve Švýcarsku probíhá oteplování dokonce dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru.
Matthias Huss, šéf GLAMOS, upozornil, že zatímco úplnému tání ledovců se již nedá zabránit, koordinovanou globální klimatickou akcí je možné tento proces alespoň zpomalit. Huss dodal, že pokud by se podařilo snížit emise oxidu uhličitého na nulu do třiceti let, dalo by se stále zachránit asi jedna třetina švýcarských ledovců. Například Rhonský ledovec u vesnice Gletsch ztratil za posledních dvacet let více než sto metrů na výšce.
Rychlý úbytek ledovců má i praktické a bezpečnostní dopady. Zmenšují se zásoby vody, což představuje problémy s dostupností vody, a to nejen pro horské oblasti, ale i pro regiony po proudu, jako je například Středozemní moře. Kromě toho "neustálé zmenšování ledovců přispívá také k destabilizaci hor". Důsledky této destabilizace se projevily už v květnu, kdy došlo k sesuvu ledovce a zničení švýcarské vesnice Blatten.
GLAMOS odhaduje, že objem švýcarských ledovců na konci tohoto roku dosáhne 45,1 krychlového kilometru, což znamená úbytek 30 krychlových kilometrů oproti roku 2000. Plocha ledovců v zemi se za posledních 25 let zmenšila o 30 procent a aktuálně pokrývá 755 čtverečních kilometrů. V letošním roce tání urychlil druhý nejteplejší červen od začátku měření a také srpnová vlna veder, kdy se hranice mrazu vyšplhala až do výšky 5000 metrů nad mořem. Pouze relativně chladný a vlhký červenec zabránil ještě horšímu výsledku.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
