Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Podle Martina Siegera, glaciologa z Exeterské univerzity a jednoho z autorů studie, jsou tyto myšlenky sice často dobře míněné, ale ve skutečnosti jsou chybnými a nebezpečnými projekty.
Vědci prozkoumali pět nejdiskutovanějších myšlenek, mezi které patří pumpování mořské vody na led s cílem uměle ho zesílit nebo rozptylování skleněných korálků, které by odrážely slunce.
podmořské zástěny, tedy kotvení gigantických zástěn na mořském dně, aby se zabránilo tání šelfových ledovců.
Další populární teorií je solární geoengineering, rozprašování částic do stratosféry pro odrážení slunečního záření, odvádění vody zpod ledovců, vrtání otvorů s cílem odčerpat vodu a zpomalit tok ledu a přidávání živin do oceánů, například železa, aby se podpořil růst planktonu, který pohlcuje uhlík.
Žádný z těchto návrhů podle zprávy neobstál v testu účinnosti, proveditelnosti, nákladů, rizik a dalších faktorů. Vědci poukazují na to, že Arktida a Antarktida jsou jedny z nejdrsnějších prostředí na Zemi.
Žádná z metod nebyla testována ve velkém měřítku. Navíc všechny návrhy s sebou nesou vysoká ekologická rizika. Podmořské zástěny by mohly narušit život velryb a tuleňů, vrtání by mohlo kontaminovat nedotčené prostředí a rozprašování částic by mohlo změnit globální klimatické vzorce.
Autoři zprávy uvádějí, že navrhovaná řešení by byla nesmírně drahá, přičemž každé z nich by stálo minimálně 10 miliard dolarů na zřízení a údržbu. Navíc by nebylo možné je zavést v dostatečném měřítku a dostatečně rychle, aby se vyřešila naléhavost klimatické krize.
Podle vědců jsou tyto projekty nebezpečným rozptýlením od skutečných řešení, kterým je snížení emisí. Někteří vědci nicméně upozorňují, že vzhledem k tomu, jak daleko se svět odchýlil od klimatických cílů, by se výzkum geoengineeringu neměl úplně zastavit.
Jiní však zdůrazňují, že tyto zásahy představují nebezpečné odbočky a že jakmile jsou křehké polární oblasti narušeny, jsou zničeny navždy.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
