Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Podle Martina Siegera, glaciologa z Exeterské univerzity a jednoho z autorů studie, jsou tyto myšlenky sice často dobře míněné, ale ve skutečnosti jsou chybnými a nebezpečnými projekty.
Vědci prozkoumali pět nejdiskutovanějších myšlenek, mezi které patří pumpování mořské vody na led s cílem uměle ho zesílit nebo rozptylování skleněných korálků, které by odrážely slunce.
podmořské zástěny, tedy kotvení gigantických zástěn na mořském dně, aby se zabránilo tání šelfových ledovců.
Další populární teorií je solární geoengineering, rozprašování částic do stratosféry pro odrážení slunečního záření, odvádění vody zpod ledovců, vrtání otvorů s cílem odčerpat vodu a zpomalit tok ledu a přidávání živin do oceánů, například železa, aby se podpořil růst planktonu, který pohlcuje uhlík.
Žádný z těchto návrhů podle zprávy neobstál v testu účinnosti, proveditelnosti, nákladů, rizik a dalších faktorů. Vědci poukazují na to, že Arktida a Antarktida jsou jedny z nejdrsnějších prostředí na Zemi.
Žádná z metod nebyla testována ve velkém měřítku. Navíc všechny návrhy s sebou nesou vysoká ekologická rizika. Podmořské zástěny by mohly narušit život velryb a tuleňů, vrtání by mohlo kontaminovat nedotčené prostředí a rozprašování částic by mohlo změnit globální klimatické vzorce.
Autoři zprávy uvádějí, že navrhovaná řešení by byla nesmírně drahá, přičemž každé z nich by stálo minimálně 10 miliard dolarů na zřízení a údržbu. Navíc by nebylo možné je zavést v dostatečném měřítku a dostatečně rychle, aby se vyřešila naléhavost klimatické krize.
Podle vědců jsou tyto projekty nebezpečným rozptýlením od skutečných řešení, kterým je snížení emisí. Někteří vědci nicméně upozorňují, že vzhledem k tomu, jak daleko se svět odchýlil od klimatických cílů, by se výzkum geoengineeringu neměl úplně zastavit.
Jiní však zdůrazňují, že tyto zásahy představují nebezpečné odbočky a že jakmile jsou křehké polární oblasti narušeny, jsou zničeny navždy.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
