Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Podle Martina Siegera, glaciologa z Exeterské univerzity a jednoho z autorů studie, jsou tyto myšlenky sice často dobře míněné, ale ve skutečnosti jsou chybnými a nebezpečnými projekty.
Vědci prozkoumali pět nejdiskutovanějších myšlenek, mezi které patří pumpování mořské vody na led s cílem uměle ho zesílit nebo rozptylování skleněných korálků, které by odrážely slunce.
podmořské zástěny, tedy kotvení gigantických zástěn na mořském dně, aby se zabránilo tání šelfových ledovců.
Další populární teorií je solární geoengineering, rozprašování částic do stratosféry pro odrážení slunečního záření, odvádění vody zpod ledovců, vrtání otvorů s cílem odčerpat vodu a zpomalit tok ledu a přidávání živin do oceánů, například železa, aby se podpořil růst planktonu, který pohlcuje uhlík.
Žádný z těchto návrhů podle zprávy neobstál v testu účinnosti, proveditelnosti, nákladů, rizik a dalších faktorů. Vědci poukazují na to, že Arktida a Antarktida jsou jedny z nejdrsnějších prostředí na Zemi.
Žádná z metod nebyla testována ve velkém měřítku. Navíc všechny návrhy s sebou nesou vysoká ekologická rizika. Podmořské zástěny by mohly narušit život velryb a tuleňů, vrtání by mohlo kontaminovat nedotčené prostředí a rozprašování částic by mohlo změnit globální klimatické vzorce.
Autoři zprávy uvádějí, že navrhovaná řešení by byla nesmírně drahá, přičemž každé z nich by stálo minimálně 10 miliard dolarů na zřízení a údržbu. Navíc by nebylo možné je zavést v dostatečném měřítku a dostatečně rychle, aby se vyřešila naléhavost klimatické krize.
Podle vědců jsou tyto projekty nebezpečným rozptýlením od skutečných řešení, kterým je snížení emisí. Někteří vědci nicméně upozorňují, že vzhledem k tomu, jak daleko se svět odchýlil od klimatických cílů, by se výzkum geoengineeringu neměl úplně zastavit.
Jiní však zdůrazňují, že tyto zásahy představují nebezpečné odbočky a že jakmile jsou křehké polární oblasti narušeny, jsou zničeny navždy.
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
