Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
1. Teplejší a delší vlny veder
I malý nárůst průměrných teplot má značný dopad na tepelné extrémy. Posun celého rozsahu denních teplot k teplejším hodnotám znamená, že teplejší dny jsou pravděpodobnější a intenzivnější. Vědci z organizace World Weather Attribution (WWA) používají počítačové modely, aby odhadli, nakolik konkrétní vlna veder, bouře nebo sucho byly ovlivněny změnou klimatu. To jim umožňuje srovnávat dnešní svět s oteplením o zhruba 1,3 °C (nebo více) způsobeným člověkem, s hypotetickým světem bez lidského vlivu na klima.
Ve Spojeném království překonaly teploty v červenci 2022 poprvé v historii hranici 40 °C, což způsobilo rozsáhlé narušení. Podle WWA by to bylo bez klimatické změny extrémně nepravděpodobné. Úřad Met Office v červnu 2025 uvedl, že pravděpodobnost, že teploty přesáhnou 40 °C, je nyní více než 20krát vyšší než v 60. letech. Pravděpodobnost dosažení takových teplot bude i nadále stoupat s dalším oteplováním planety.
Změna klimatu způsobila, že nespočet vln veder po celém světě je pravděpodobnějších a intenzivnějších. Příklady zahrnují teploty 48 °C v Mali v dubnu 2024 a dlouhodobé a rozsáhlé horko ve Skandinávii v červenci 2025, kdy teploty v Norsku pravidelně přesahovaly 30 °C. Jedna z teorií naznačuje, že rychlejší oteplování v Arktidě, která se ohřála téměř čtyřikrát rychleji než globální průměr, ovlivňuje proudění rychlých větrů ve vysokých vrstvách atmosféry, známé jako tryskové proudění. To by mohlo zvyšovat pravděpodobnost vzniku takzvaných tepelných kupolí, ačkoliv tento vztah není zcela jednoznačný.
2. Extrémnější srážky
S každým nárůstem teploty vzduchu o 1 °C může atmosféra zadržet přibližně o 7 % více vlhkosti. S větším množstvím dostupné vlhkosti se srážky stávají intenzivnějšími. Mezi říjnem 2023 a březnem 2024 zažilo Spojené království druhé nejmokřejší období v historii měření. Podle WWA byla tato úroveň srážek způsobena oteplováním způsobeným člověkem a stala se nejméně čtyřikrát pravděpodobnější.
V září 2024 zasáhly ničivé povodně velkou část střední Evropy, včetně Česka, Polska, Rumunska, Rakouska a Itálie. WWA uvádí, že intenzita srážek během čtyř dnů v polovině září byla kvůli změně klimatu dvakrát pravděpodobnější. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se globálně staly události s intenzivními srážkami častějšími a intenzivnějšími ve většině pevninských oblastí, a tento trend bude pokračovat s dalším oteplováním.
3. Delší sucha
Spojování změny klimatu s konkrétními individuálními obdobími sucha je obtížné, protože dostupnost vody ovlivňuje mnoho různých faktorů, včetně přirozených meteorologických systémů. Klimatická změna však posouvá globální vzorce srážek. Zatímco některé části světa jsou vlhčí, jiné se stávají suššími, což zvyšuje jejich náchylnost k suchu. Vlny veder, které jsou poháněny klimatickou změnou, mohou suché podmínky zhoršovat zvýšeným odpařováním z půdy.
V některých částech východní Afriky došlo mezi lety 2020 a 2022 k pěti po sobě jdoucím neúspěšným dešťovým obdobím, v důsledku nejhoršího sucha za 40 let v regionu. To vedlo k vysídlení 1,2 milionu lidí jen v samotném Somálsku. Podle WWA byla sucha tohoto typu učiněna změnou klimatu nejméně 100krát pravděpodobnějšími. Rovněž sucho v amazonském deštném pralese v druhé polovině roku 2023, které bylo nejhorší od zahájení moderních záznamů, bylo hlavně způsobeno oteplováním způsobeným člověkem, zjistila WWA.
4. Více paliva pro lesní požáry
Požáry sice vznikají v mnoha částech světa přirozeně, ale změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost meteorologických podmínek potřebných k jejich šíření, uvádí IPCC. Extrémní a dlouhotrvající horko vytahuje více vlhkosti z půdy a vegetace. Tyto suché podmínky poskytují palivo pro požáry, které se mohou šířit neuvěřitelnou rychlostí, zejména při silném větru.
Severovýchodní Amazonie zažila na začátku roku 2024 extrémní požární sezónu. Zpráva o stavu globálních požárů odhaduje, že změna klimatu zvýšila pravděpodobnost meteorologických podmínek, které pomohly šíření požárů, 30- až 70násobně. V důsledku toho byla spálená plocha přibližně čtyřikrát větší, než kdyby lidé neohřáli planetu. Odhaduje se, že spálená plocha při požárech v jižní Kalifornii v lednu 2025 byla kvůli změně klimatu přibližně 25krát větší, ačkoliv přesná čísla jsou zatížena velkou nejistotou. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se očekává, že počet nejextrémnějších požárů se do roku 2100 zvýší až o 50 % v důsledku kombinovaných účinků změny klimatu a měnícího se využívání půdy.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.
Severní pobřeží Mexického zálivu se intenzivně připravuje na úder sílícího hurikánu Isaias, který nabral na síle nad neobvykle teplými vodami oceánu. Hurikán dosáhl druhé kategorie s rychlostí větru dosahující v přetrvalých nárazech přes sto šedesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologů z Národního centra pro hurikány existuje vysoká pravděpodobnost, že před vstoupením na pevninu přechodně dosáhne síly třetí kategorie. Úřady již vyhlásily v několika amerických státech stav nouze a nařídily povinnou evakuaci nejvíce ohrožených pobřežních oblastí.
Navzdory vlně právních sporů, nelichotivým titulkům v médiích a nízké popularitě svého zakladatele Marka Zuckerberga prožívá technologický gigant Meta jedno z nejúspěšnějších období. Zatímco se společnost potýká s obviněními z negativního dopadu svých sociálních sítí na duševní zdraví dětí a mládeže, její tržní hodnota dosahuje dvou bilionů dolarů. Růst počtu uživatelů i finančních výsledků ukazuje, že komerční síla firmy zůstává do značné míry imunní vůči reputačním šrámům.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
