Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
1. Teplejší a delší vlny veder
I malý nárůst průměrných teplot má značný dopad na tepelné extrémy. Posun celého rozsahu denních teplot k teplejším hodnotám znamená, že teplejší dny jsou pravděpodobnější a intenzivnější. Vědci z organizace World Weather Attribution (WWA) používají počítačové modely, aby odhadli, nakolik konkrétní vlna veder, bouře nebo sucho byly ovlivněny změnou klimatu. To jim umožňuje srovnávat dnešní svět s oteplením o zhruba 1,3 °C (nebo více) způsobeným člověkem, s hypotetickým světem bez lidského vlivu na klima.
Ve Spojeném království překonaly teploty v červenci 2022 poprvé v historii hranici 40 °C, což způsobilo rozsáhlé narušení. Podle WWA by to bylo bez klimatické změny extrémně nepravděpodobné. Úřad Met Office v červnu 2025 uvedl, že pravděpodobnost, že teploty přesáhnou 40 °C, je nyní více než 20krát vyšší než v 60. letech. Pravděpodobnost dosažení takových teplot bude i nadále stoupat s dalším oteplováním planety.
Změna klimatu způsobila, že nespočet vln veder po celém světě je pravděpodobnějších a intenzivnějších. Příklady zahrnují teploty 48 °C v Mali v dubnu 2024 a dlouhodobé a rozsáhlé horko ve Skandinávii v červenci 2025, kdy teploty v Norsku pravidelně přesahovaly 30 °C. Jedna z teorií naznačuje, že rychlejší oteplování v Arktidě, která se ohřála téměř čtyřikrát rychleji než globální průměr, ovlivňuje proudění rychlých větrů ve vysokých vrstvách atmosféry, známé jako tryskové proudění. To by mohlo zvyšovat pravděpodobnost vzniku takzvaných tepelných kupolí, ačkoliv tento vztah není zcela jednoznačný.
2. Extrémnější srážky
S každým nárůstem teploty vzduchu o 1 °C může atmosféra zadržet přibližně o 7 % více vlhkosti. S větším množstvím dostupné vlhkosti se srážky stávají intenzivnějšími. Mezi říjnem 2023 a březnem 2024 zažilo Spojené království druhé nejmokřejší období v historii měření. Podle WWA byla tato úroveň srážek způsobena oteplováním způsobeným člověkem a stala se nejméně čtyřikrát pravděpodobnější.
V září 2024 zasáhly ničivé povodně velkou část střední Evropy, včetně Česka, Polska, Rumunska, Rakouska a Itálie. WWA uvádí, že intenzita srážek během čtyř dnů v polovině září byla kvůli změně klimatu dvakrát pravděpodobnější. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se globálně staly události s intenzivními srážkami častějšími a intenzivnějšími ve většině pevninských oblastí, a tento trend bude pokračovat s dalším oteplováním.
3. Delší sucha
Spojování změny klimatu s konkrétními individuálními obdobími sucha je obtížné, protože dostupnost vody ovlivňuje mnoho různých faktorů, včetně přirozených meteorologických systémů. Klimatická změna však posouvá globální vzorce srážek. Zatímco některé části světa jsou vlhčí, jiné se stávají suššími, což zvyšuje jejich náchylnost k suchu. Vlny veder, které jsou poháněny klimatickou změnou, mohou suché podmínky zhoršovat zvýšeným odpařováním z půdy.
V některých částech východní Afriky došlo mezi lety 2020 a 2022 k pěti po sobě jdoucím neúspěšným dešťovým obdobím, v důsledku nejhoršího sucha za 40 let v regionu. To vedlo k vysídlení 1,2 milionu lidí jen v samotném Somálsku. Podle WWA byla sucha tohoto typu učiněna změnou klimatu nejméně 100krát pravděpodobnějšími. Rovněž sucho v amazonském deštném pralese v druhé polovině roku 2023, které bylo nejhorší od zahájení moderních záznamů, bylo hlavně způsobeno oteplováním způsobeným člověkem, zjistila WWA.
4. Více paliva pro lesní požáry
Požáry sice vznikají v mnoha částech světa přirozeně, ale změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost meteorologických podmínek potřebných k jejich šíření, uvádí IPCC. Extrémní a dlouhotrvající horko vytahuje více vlhkosti z půdy a vegetace. Tyto suché podmínky poskytují palivo pro požáry, které se mohou šířit neuvěřitelnou rychlostí, zejména při silném větru.
Severovýchodní Amazonie zažila na začátku roku 2024 extrémní požární sezónu. Zpráva o stavu globálních požárů odhaduje, že změna klimatu zvýšila pravděpodobnost meteorologických podmínek, které pomohly šíření požárů, 30- až 70násobně. V důsledku toho byla spálená plocha přibližně čtyřikrát větší, než kdyby lidé neohřáli planetu. Odhaduje se, že spálená plocha při požárech v jižní Kalifornii v lednu 2025 byla kvůli změně klimatu přibližně 25krát větší, ačkoliv přesná čísla jsou zatížena velkou nejistotou. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se očekává, že počet nejextrémnějších požárů se do roku 2100 zvýší až o 50 % v důsledku kombinovaných účinků změny klimatu a měnícího se využívání půdy.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
