Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
1. Teplejší a delší vlny veder
I malý nárůst průměrných teplot má značný dopad na tepelné extrémy. Posun celého rozsahu denních teplot k teplejším hodnotám znamená, že teplejší dny jsou pravděpodobnější a intenzivnější. Vědci z organizace World Weather Attribution (WWA) používají počítačové modely, aby odhadli, nakolik konkrétní vlna veder, bouře nebo sucho byly ovlivněny změnou klimatu. To jim umožňuje srovnávat dnešní svět s oteplením o zhruba 1,3 °C (nebo více) způsobeným člověkem, s hypotetickým světem bez lidského vlivu na klima.
Ve Spojeném království překonaly teploty v červenci 2022 poprvé v historii hranici 40 °C, což způsobilo rozsáhlé narušení. Podle WWA by to bylo bez klimatické změny extrémně nepravděpodobné. Úřad Met Office v červnu 2025 uvedl, že pravděpodobnost, že teploty přesáhnou 40 °C, je nyní více než 20krát vyšší než v 60. letech. Pravděpodobnost dosažení takových teplot bude i nadále stoupat s dalším oteplováním planety.
Změna klimatu způsobila, že nespočet vln veder po celém světě je pravděpodobnějších a intenzivnějších. Příklady zahrnují teploty 48 °C v Mali v dubnu 2024 a dlouhodobé a rozsáhlé horko ve Skandinávii v červenci 2025, kdy teploty v Norsku pravidelně přesahovaly 30 °C. Jedna z teorií naznačuje, že rychlejší oteplování v Arktidě, která se ohřála téměř čtyřikrát rychleji než globální průměr, ovlivňuje proudění rychlých větrů ve vysokých vrstvách atmosféry, známé jako tryskové proudění. To by mohlo zvyšovat pravděpodobnost vzniku takzvaných tepelných kupolí, ačkoliv tento vztah není zcela jednoznačný.
2. Extrémnější srážky
S každým nárůstem teploty vzduchu o 1 °C může atmosféra zadržet přibližně o 7 % více vlhkosti. S větším množstvím dostupné vlhkosti se srážky stávají intenzivnějšími. Mezi říjnem 2023 a březnem 2024 zažilo Spojené království druhé nejmokřejší období v historii měření. Podle WWA byla tato úroveň srážek způsobena oteplováním způsobeným člověkem a stala se nejméně čtyřikrát pravděpodobnější.
V září 2024 zasáhly ničivé povodně velkou část střední Evropy, včetně Česka, Polska, Rumunska, Rakouska a Itálie. WWA uvádí, že intenzita srážek během čtyř dnů v polovině září byla kvůli změně klimatu dvakrát pravděpodobnější. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se globálně staly události s intenzivními srážkami častějšími a intenzivnějšími ve většině pevninských oblastí, a tento trend bude pokračovat s dalším oteplováním.
3. Delší sucha
Spojování změny klimatu s konkrétními individuálními obdobími sucha je obtížné, protože dostupnost vody ovlivňuje mnoho různých faktorů, včetně přirozených meteorologických systémů. Klimatická změna však posouvá globální vzorce srážek. Zatímco některé části světa jsou vlhčí, jiné se stávají suššími, což zvyšuje jejich náchylnost k suchu. Vlny veder, které jsou poháněny klimatickou změnou, mohou suché podmínky zhoršovat zvýšeným odpařováním z půdy.
V některých částech východní Afriky došlo mezi lety 2020 a 2022 k pěti po sobě jdoucím neúspěšným dešťovým obdobím, v důsledku nejhoršího sucha za 40 let v regionu. To vedlo k vysídlení 1,2 milionu lidí jen v samotném Somálsku. Podle WWA byla sucha tohoto typu učiněna změnou klimatu nejméně 100krát pravděpodobnějšími. Rovněž sucho v amazonském deštném pralese v druhé polovině roku 2023, které bylo nejhorší od zahájení moderních záznamů, bylo hlavně způsobeno oteplováním způsobeným člověkem, zjistila WWA.
4. Více paliva pro lesní požáry
Požáry sice vznikají v mnoha částech světa přirozeně, ale změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost meteorologických podmínek potřebných k jejich šíření, uvádí IPCC. Extrémní a dlouhotrvající horko vytahuje více vlhkosti z půdy a vegetace. Tyto suché podmínky poskytují palivo pro požáry, které se mohou šířit neuvěřitelnou rychlostí, zejména při silném větru.
Severovýchodní Amazonie zažila na začátku roku 2024 extrémní požární sezónu. Zpráva o stavu globálních požárů odhaduje, že změna klimatu zvýšila pravděpodobnost meteorologických podmínek, které pomohly šíření požárů, 30- až 70násobně. V důsledku toho byla spálená plocha přibližně čtyřikrát větší, než kdyby lidé neohřáli planetu. Odhaduje se, že spálená plocha při požárech v jižní Kalifornii v lednu 2025 byla kvůli změně klimatu přibližně 25krát větší, ačkoliv přesná čísla jsou zatížena velkou nejistotou. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se očekává, že počet nejextrémnějších požárů se do roku 2100 zvýší až o 50 % v důsledku kombinovaných účinků změny klimatu a měnícího se využívání půdy.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
