Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
1. Teplejší a delší vlny veder
I malý nárůst průměrných teplot má značný dopad na tepelné extrémy. Posun celého rozsahu denních teplot k teplejším hodnotám znamená, že teplejší dny jsou pravděpodobnější a intenzivnější. Vědci z organizace World Weather Attribution (WWA) používají počítačové modely, aby odhadli, nakolik konkrétní vlna veder, bouře nebo sucho byly ovlivněny změnou klimatu. To jim umožňuje srovnávat dnešní svět s oteplením o zhruba 1,3 °C (nebo více) způsobeným člověkem, s hypotetickým světem bez lidského vlivu na klima.
Ve Spojeném království překonaly teploty v červenci 2022 poprvé v historii hranici 40 °C, což způsobilo rozsáhlé narušení. Podle WWA by to bylo bez klimatické změny extrémně nepravděpodobné. Úřad Met Office v červnu 2025 uvedl, že pravděpodobnost, že teploty přesáhnou 40 °C, je nyní více než 20krát vyšší než v 60. letech. Pravděpodobnost dosažení takových teplot bude i nadále stoupat s dalším oteplováním planety.
Změna klimatu způsobila, že nespočet vln veder po celém světě je pravděpodobnějších a intenzivnějších. Příklady zahrnují teploty 48 °C v Mali v dubnu 2024 a dlouhodobé a rozsáhlé horko ve Skandinávii v červenci 2025, kdy teploty v Norsku pravidelně přesahovaly 30 °C. Jedna z teorií naznačuje, že rychlejší oteplování v Arktidě, která se ohřála téměř čtyřikrát rychleji než globální průměr, ovlivňuje proudění rychlých větrů ve vysokých vrstvách atmosféry, známé jako tryskové proudění. To by mohlo zvyšovat pravděpodobnost vzniku takzvaných tepelných kupolí, ačkoliv tento vztah není zcela jednoznačný.
2. Extrémnější srážky
S každým nárůstem teploty vzduchu o 1 °C může atmosféra zadržet přibližně o 7 % více vlhkosti. S větším množstvím dostupné vlhkosti se srážky stávají intenzivnějšími. Mezi říjnem 2023 a březnem 2024 zažilo Spojené království druhé nejmokřejší období v historii měření. Podle WWA byla tato úroveň srážek způsobena oteplováním způsobeným člověkem a stala se nejméně čtyřikrát pravděpodobnější.
V září 2024 zasáhly ničivé povodně velkou část střední Evropy, včetně Česka, Polska, Rumunska, Rakouska a Itálie. WWA uvádí, že intenzita srážek během čtyř dnů v polovině září byla kvůli změně klimatu dvakrát pravděpodobnější. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se globálně staly události s intenzivními srážkami častějšími a intenzivnějšími ve většině pevninských oblastí, a tento trend bude pokračovat s dalším oteplováním.
3. Delší sucha
Spojování změny klimatu s konkrétními individuálními obdobími sucha je obtížné, protože dostupnost vody ovlivňuje mnoho různých faktorů, včetně přirozených meteorologických systémů. Klimatická změna však posouvá globální vzorce srážek. Zatímco některé části světa jsou vlhčí, jiné se stávají suššími, což zvyšuje jejich náchylnost k suchu. Vlny veder, které jsou poháněny klimatickou změnou, mohou suché podmínky zhoršovat zvýšeným odpařováním z půdy.
V některých částech východní Afriky došlo mezi lety 2020 a 2022 k pěti po sobě jdoucím neúspěšným dešťovým obdobím, v důsledku nejhoršího sucha za 40 let v regionu. To vedlo k vysídlení 1,2 milionu lidí jen v samotném Somálsku. Podle WWA byla sucha tohoto typu učiněna změnou klimatu nejméně 100krát pravděpodobnějšími. Rovněž sucho v amazonském deštném pralese v druhé polovině roku 2023, které bylo nejhorší od zahájení moderních záznamů, bylo hlavně způsobeno oteplováním způsobeným člověkem, zjistila WWA.
4. Více paliva pro lesní požáry
Požáry sice vznikají v mnoha částech světa přirozeně, ale změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost meteorologických podmínek potřebných k jejich šíření, uvádí IPCC. Extrémní a dlouhotrvající horko vytahuje více vlhkosti z půdy a vegetace. Tyto suché podmínky poskytují palivo pro požáry, které se mohou šířit neuvěřitelnou rychlostí, zejména při silném větru.
Severovýchodní Amazonie zažila na začátku roku 2024 extrémní požární sezónu. Zpráva o stavu globálních požárů odhaduje, že změna klimatu zvýšila pravděpodobnost meteorologických podmínek, které pomohly šíření požárů, 30- až 70násobně. V důsledku toho byla spálená plocha přibližně čtyřikrát větší, než kdyby lidé neohřáli planetu. Odhaduje se, že spálená plocha při požárech v jižní Kalifornii v lednu 2025 byla kvůli změně klimatu přibližně 25krát větší, ačkoliv přesná čísla jsou zatížena velkou nejistotou. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se očekává, že počet nejextrémnějších požárů se do roku 2100 zvýší až o 50 % v důsledku kombinovaných účinků změny klimatu a měnícího se využívání půdy.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.
