Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
1. Teplejší a delší vlny veder
I malý nárůst průměrných teplot má značný dopad na tepelné extrémy. Posun celého rozsahu denních teplot k teplejším hodnotám znamená, že teplejší dny jsou pravděpodobnější a intenzivnější. Vědci z organizace World Weather Attribution (WWA) používají počítačové modely, aby odhadli, nakolik konkrétní vlna veder, bouře nebo sucho byly ovlivněny změnou klimatu. To jim umožňuje srovnávat dnešní svět s oteplením o zhruba 1,3 °C (nebo více) způsobeným člověkem, s hypotetickým světem bez lidského vlivu na klima.
Ve Spojeném království překonaly teploty v červenci 2022 poprvé v historii hranici 40 °C, což způsobilo rozsáhlé narušení. Podle WWA by to bylo bez klimatické změny extrémně nepravděpodobné. Úřad Met Office v červnu 2025 uvedl, že pravděpodobnost, že teploty přesáhnou 40 °C, je nyní více než 20krát vyšší než v 60. letech. Pravděpodobnost dosažení takových teplot bude i nadále stoupat s dalším oteplováním planety.
Změna klimatu způsobila, že nespočet vln veder po celém světě je pravděpodobnějších a intenzivnějších. Příklady zahrnují teploty 48 °C v Mali v dubnu 2024 a dlouhodobé a rozsáhlé horko ve Skandinávii v červenci 2025, kdy teploty v Norsku pravidelně přesahovaly 30 °C. Jedna z teorií naznačuje, že rychlejší oteplování v Arktidě, která se ohřála téměř čtyřikrát rychleji než globální průměr, ovlivňuje proudění rychlých větrů ve vysokých vrstvách atmosféry, známé jako tryskové proudění. To by mohlo zvyšovat pravděpodobnost vzniku takzvaných tepelných kupolí, ačkoliv tento vztah není zcela jednoznačný.
2. Extrémnější srážky
S každým nárůstem teploty vzduchu o 1 °C může atmosféra zadržet přibližně o 7 % více vlhkosti. S větším množstvím dostupné vlhkosti se srážky stávají intenzivnějšími. Mezi říjnem 2023 a březnem 2024 zažilo Spojené království druhé nejmokřejší období v historii měření. Podle WWA byla tato úroveň srážek způsobena oteplováním způsobeným člověkem a stala se nejméně čtyřikrát pravděpodobnější.
V září 2024 zasáhly ničivé povodně velkou část střední Evropy, včetně Česka, Polska, Rumunska, Rakouska a Itálie. WWA uvádí, že intenzita srážek během čtyř dnů v polovině září byla kvůli změně klimatu dvakrát pravděpodobnější. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se globálně staly události s intenzivními srážkami častějšími a intenzivnějšími ve většině pevninských oblastí, a tento trend bude pokračovat s dalším oteplováním.
3. Delší sucha
Spojování změny klimatu s konkrétními individuálními obdobími sucha je obtížné, protože dostupnost vody ovlivňuje mnoho různých faktorů, včetně přirozených meteorologických systémů. Klimatická změna však posouvá globální vzorce srážek. Zatímco některé části světa jsou vlhčí, jiné se stávají suššími, což zvyšuje jejich náchylnost k suchu. Vlny veder, které jsou poháněny klimatickou změnou, mohou suché podmínky zhoršovat zvýšeným odpařováním z půdy.
V některých částech východní Afriky došlo mezi lety 2020 a 2022 k pěti po sobě jdoucím neúspěšným dešťovým obdobím, v důsledku nejhoršího sucha za 40 let v regionu. To vedlo k vysídlení 1,2 milionu lidí jen v samotném Somálsku. Podle WWA byla sucha tohoto typu učiněna změnou klimatu nejméně 100krát pravděpodobnějšími. Rovněž sucho v amazonském deštném pralese v druhé polovině roku 2023, které bylo nejhorší od zahájení moderních záznamů, bylo hlavně způsobeno oteplováním způsobeným člověkem, zjistila WWA.
4. Více paliva pro lesní požáry
Požáry sice vznikají v mnoha částech světa přirozeně, ale změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost meteorologických podmínek potřebných k jejich šíření, uvádí IPCC. Extrémní a dlouhotrvající horko vytahuje více vlhkosti z půdy a vegetace. Tyto suché podmínky poskytují palivo pro požáry, které se mohou šířit neuvěřitelnou rychlostí, zejména při silném větru.
Severovýchodní Amazonie zažila na začátku roku 2024 extrémní požární sezónu. Zpráva o stavu globálních požárů odhaduje, že změna klimatu zvýšila pravděpodobnost meteorologických podmínek, které pomohly šíření požárů, 30- až 70násobně. V důsledku toho byla spálená plocha přibližně čtyřikrát větší, než kdyby lidé neohřáli planetu. Odhaduje se, že spálená plocha při požárech v jižní Kalifornii v lednu 2025 byla kvůli změně klimatu přibližně 25krát větší, ačkoliv přesná čísla jsou zatížena velkou nejistotou. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se očekává, že počet nejextrémnějších požárů se do roku 2100 zvýší až o 50 % v důsledku kombinovaných účinků změny klimatu a měnícího se využívání půdy.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.
