Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Vědci předpovídají, že při naplnění tohoto scénáře bude extrémním teplotám vystaveno přibližně 41 % celosvětové populace, což představuje zhruba 3,79 miliardy lidí. Pro srovnání, v roce 2010 se tento problém týkal 1,54 miliardy osob. Tato dramatická změna si vynutí zásadní transformaci v hospodaření s energiemi, kdy celosvětová poptávka po klimatizaci do konce století výrazně převýší potřebu vytápění.
Výzkum definuje extrémy jako dny v roce, kdy se teplota výrazně odchyluje od mírného základu 18 °C. Počítačové modely ukazují, že největší počet zasažených obyvatel bude v zemích jako Indie, Nigérie, Indonésie, Bangladéš, Pákistán a Filipíny. Nejnebezpečnější nárůst teplot však hrozí Středoafrické republice, Jižnímu Súdánu, Laosu či Brazílii, kde se životní podmínky mohou stát kritickými.
Překvapivým zjištěním pro autory studie byl fakt, že k nejvýraznějšímu posunu dochází již v raných fázích oteplování, tedy kolem hranice 1,5 °C, ke které se svět blíží již v tomto desetiletí. To podle expertů dodává na naléhavosti potřebě okamžitých adaptačních opatření ve zdravotnictví, ekonomice i energetických systémech. Pokud se nepodaří rychle snížit emise z fosilních paliv, bude dopad na vzdělávání, migraci a zemědělství bezprecedentní.
Radhika Khosla z Oxfordské univerzity upozorňuje, že ani bohaté severské státy nebudou před horkem v bezpečí. Například ve Velké Británii jsou budovy a infrastruktura staré, energeticky neefektivní a navržené tak, aby zvládaly chlad. Když se teplotní extrémy vychýlí opačným směrem, představuje to obrovskou zátěž pro zdravotní systém a energetické sítě, které nejsou na masivní využívání klimatizací připraveny.
Nedostatečná připravenost národů je podle vědců alarmující. Už v roce 2023 musela britská národní síť aktivovat uhelné elektrárny, aby pokryla poptávku po elektřině během neobvyklé vlny veder. Tento příklad ilustruje, jak zranitelné jsou moderní ekonomiky vůči klimatickým změnám, které mění zaběhnuté vzorce spotřeby a ohrožují stabilitu dodávek energií.
Jedinou cestou k zastavení trendu stále teplejších dnů zůstává podle studie udržitelný rozvoj směřující k čisté nulové bilanci emisí. Politici musí znovu převzít iniciativu, protože překročení kritických teplotních prahů bude mít dalekosáhlé následky pro lidské zdraví i hospodářskou stabilitu. Adaptace na nové podmínky bude vyžadovat miliardové investice do technologií a změny způsobu, jakým stavíme a chladíme naše města.
Vědecký tým zdůrazňuje, že čas na přípravu se krátí. Modely jasně ukazují, že energetické účty za vytápění na severu sice v budoucnu klesnou, ale náklady na chlazení na jihu vzrostou mnohem drastičtěji. Globální energetický systém tak bude čelit nové výzvě, jak zajistit dostatek energie pro ochranu obyvatelstva před smrtícími vedry, aniž by tím dále přispíval k oteplování planety.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
