Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Vědci předpovídají, že při naplnění tohoto scénáře bude extrémním teplotám vystaveno přibližně 41 % celosvětové populace, což představuje zhruba 3,79 miliardy lidí. Pro srovnání, v roce 2010 se tento problém týkal 1,54 miliardy osob. Tato dramatická změna si vynutí zásadní transformaci v hospodaření s energiemi, kdy celosvětová poptávka po klimatizaci do konce století výrazně převýší potřebu vytápění.
Výzkum definuje extrémy jako dny v roce, kdy se teplota výrazně odchyluje od mírného základu 18 °C. Počítačové modely ukazují, že největší počet zasažených obyvatel bude v zemích jako Indie, Nigérie, Indonésie, Bangladéš, Pákistán a Filipíny. Nejnebezpečnější nárůst teplot však hrozí Středoafrické republice, Jižnímu Súdánu, Laosu či Brazílii, kde se životní podmínky mohou stát kritickými.
Překvapivým zjištěním pro autory studie byl fakt, že k nejvýraznějšímu posunu dochází již v raných fázích oteplování, tedy kolem hranice 1,5 °C, ke které se svět blíží již v tomto desetiletí. To podle expertů dodává na naléhavosti potřebě okamžitých adaptačních opatření ve zdravotnictví, ekonomice i energetických systémech. Pokud se nepodaří rychle snížit emise z fosilních paliv, bude dopad na vzdělávání, migraci a zemědělství bezprecedentní.
Radhika Khosla z Oxfordské univerzity upozorňuje, že ani bohaté severské státy nebudou před horkem v bezpečí. Například ve Velké Británii jsou budovy a infrastruktura staré, energeticky neefektivní a navržené tak, aby zvládaly chlad. Když se teplotní extrémy vychýlí opačným směrem, představuje to obrovskou zátěž pro zdravotní systém a energetické sítě, které nejsou na masivní využívání klimatizací připraveny.
Nedostatečná připravenost národů je podle vědců alarmující. Už v roce 2023 musela britská národní síť aktivovat uhelné elektrárny, aby pokryla poptávku po elektřině během neobvyklé vlny veder. Tento příklad ilustruje, jak zranitelné jsou moderní ekonomiky vůči klimatickým změnám, které mění zaběhnuté vzorce spotřeby a ohrožují stabilitu dodávek energií.
Jedinou cestou k zastavení trendu stále teplejších dnů zůstává podle studie udržitelný rozvoj směřující k čisté nulové bilanci emisí. Politici musí znovu převzít iniciativu, protože překročení kritických teplotních prahů bude mít dalekosáhlé následky pro lidské zdraví i hospodářskou stabilitu. Adaptace na nové podmínky bude vyžadovat miliardové investice do technologií a změny způsobu, jakým stavíme a chladíme naše města.
Vědecký tým zdůrazňuje, že čas na přípravu se krátí. Modely jasně ukazují, že energetické účty za vytápění na severu sice v budoucnu klesnou, ale náklady na chlazení na jihu vzrostou mnohem drastičtěji. Globální energetický systém tak bude čelit nové výzvě, jak zajistit dostatek energie pro ochranu obyvatelstva před smrtícími vedry, aniž by tím dále přispíval k oteplování planety.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
