Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Vědci předpovídají, že při naplnění tohoto scénáře bude extrémním teplotám vystaveno přibližně 41 % celosvětové populace, což představuje zhruba 3,79 miliardy lidí. Pro srovnání, v roce 2010 se tento problém týkal 1,54 miliardy osob. Tato dramatická změna si vynutí zásadní transformaci v hospodaření s energiemi, kdy celosvětová poptávka po klimatizaci do konce století výrazně převýší potřebu vytápění.
Výzkum definuje extrémy jako dny v roce, kdy se teplota výrazně odchyluje od mírného základu 18 °C. Počítačové modely ukazují, že největší počet zasažených obyvatel bude v zemích jako Indie, Nigérie, Indonésie, Bangladéš, Pákistán a Filipíny. Nejnebezpečnější nárůst teplot však hrozí Středoafrické republice, Jižnímu Súdánu, Laosu či Brazílii, kde se životní podmínky mohou stát kritickými.
Překvapivým zjištěním pro autory studie byl fakt, že k nejvýraznějšímu posunu dochází již v raných fázích oteplování, tedy kolem hranice 1,5 °C, ke které se svět blíží již v tomto desetiletí. To podle expertů dodává na naléhavosti potřebě okamžitých adaptačních opatření ve zdravotnictví, ekonomice i energetických systémech. Pokud se nepodaří rychle snížit emise z fosilních paliv, bude dopad na vzdělávání, migraci a zemědělství bezprecedentní.
Radhika Khosla z Oxfordské univerzity upozorňuje, že ani bohaté severské státy nebudou před horkem v bezpečí. Například ve Velké Británii jsou budovy a infrastruktura staré, energeticky neefektivní a navržené tak, aby zvládaly chlad. Když se teplotní extrémy vychýlí opačným směrem, představuje to obrovskou zátěž pro zdravotní systém a energetické sítě, které nejsou na masivní využívání klimatizací připraveny.
Nedostatečná připravenost národů je podle vědců alarmující. Už v roce 2023 musela britská národní síť aktivovat uhelné elektrárny, aby pokryla poptávku po elektřině během neobvyklé vlny veder. Tento příklad ilustruje, jak zranitelné jsou moderní ekonomiky vůči klimatickým změnám, které mění zaběhnuté vzorce spotřeby a ohrožují stabilitu dodávek energií.
Jedinou cestou k zastavení trendu stále teplejších dnů zůstává podle studie udržitelný rozvoj směřující k čisté nulové bilanci emisí. Politici musí znovu převzít iniciativu, protože překročení kritických teplotních prahů bude mít dalekosáhlé následky pro lidské zdraví i hospodářskou stabilitu. Adaptace na nové podmínky bude vyžadovat miliardové investice do technologií a změny způsobu, jakým stavíme a chladíme naše města.
Vědecký tým zdůrazňuje, že čas na přípravu se krátí. Modely jasně ukazují, že energetické účty za vytápění na severu sice v budoucnu klesnou, ale náklady na chlazení na jihu vzrostou mnohem drastičtěji. Globální energetický systém tak bude čelit nové výzvě, jak zajistit dostatek energie pro ochranu obyvatelstva před smrtícími vedry, aniž by tím dále přispíval k oteplování planety.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
