Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Vědci předpovídají, že při naplnění tohoto scénáře bude extrémním teplotám vystaveno přibližně 41 % celosvětové populace, což představuje zhruba 3,79 miliardy lidí. Pro srovnání, v roce 2010 se tento problém týkal 1,54 miliardy osob. Tato dramatická změna si vynutí zásadní transformaci v hospodaření s energiemi, kdy celosvětová poptávka po klimatizaci do konce století výrazně převýší potřebu vytápění.
Výzkum definuje extrémy jako dny v roce, kdy se teplota výrazně odchyluje od mírného základu 18 °C. Počítačové modely ukazují, že největší počet zasažených obyvatel bude v zemích jako Indie, Nigérie, Indonésie, Bangladéš, Pákistán a Filipíny. Nejnebezpečnější nárůst teplot však hrozí Středoafrické republice, Jižnímu Súdánu, Laosu či Brazílii, kde se životní podmínky mohou stát kritickými.
Překvapivým zjištěním pro autory studie byl fakt, že k nejvýraznějšímu posunu dochází již v raných fázích oteplování, tedy kolem hranice 1,5 °C, ke které se svět blíží již v tomto desetiletí. To podle expertů dodává na naléhavosti potřebě okamžitých adaptačních opatření ve zdravotnictví, ekonomice i energetických systémech. Pokud se nepodaří rychle snížit emise z fosilních paliv, bude dopad na vzdělávání, migraci a zemědělství bezprecedentní.
Radhika Khosla z Oxfordské univerzity upozorňuje, že ani bohaté severské státy nebudou před horkem v bezpečí. Například ve Velké Británii jsou budovy a infrastruktura staré, energeticky neefektivní a navržené tak, aby zvládaly chlad. Když se teplotní extrémy vychýlí opačným směrem, představuje to obrovskou zátěž pro zdravotní systém a energetické sítě, které nejsou na masivní využívání klimatizací připraveny.
Nedostatečná připravenost národů je podle vědců alarmující. Už v roce 2023 musela britská národní síť aktivovat uhelné elektrárny, aby pokryla poptávku po elektřině během neobvyklé vlny veder. Tento příklad ilustruje, jak zranitelné jsou moderní ekonomiky vůči klimatickým změnám, které mění zaběhnuté vzorce spotřeby a ohrožují stabilitu dodávek energií.
Jedinou cestou k zastavení trendu stále teplejších dnů zůstává podle studie udržitelný rozvoj směřující k čisté nulové bilanci emisí. Politici musí znovu převzít iniciativu, protože překročení kritických teplotních prahů bude mít dalekosáhlé následky pro lidské zdraví i hospodářskou stabilitu. Adaptace na nové podmínky bude vyžadovat miliardové investice do technologií a změny způsobu, jakým stavíme a chladíme naše města.
Vědecký tým zdůrazňuje, že čas na přípravu se krátí. Modely jasně ukazují, že energetické účty za vytápění na severu sice v budoucnu klesnou, ale náklady na chlazení na jihu vzrostou mnohem drastičtěji. Globální energetický systém tak bude čelit nové výzvě, jak zajistit dostatek energie pro ochranu obyvatelstva před smrtícími vedry, aniž by tím dále přispíval k oteplování planety.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
