Člověkem způsobené změny klimatu vedly k tomu, že vlna veder, která v červenci zasáhla Norsko, Švédsko a Finsko, byla o dva stupně Celsia intenzivnější a měla desetkrát vyšší pravděpodobnost výskytu. Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina World Weather Attribution, je to navíc pravděpodobně podhodnocený odhad.
Analýza se opírá o vědecké metody, které srovnávají současné počasí s tím, jaké panovalo před průmyslovou revolucí. Zjištění přišla poté, co se severské země po dva týdny potýkaly s teplotami pro region neobvykle vysokými.
Extrémní teploty způsobily nápor na zdravotnická a sociální zařízení, a to i navzdory tomu, že šlo o vrchol prázdnin a nemocnice tak měly omezené kapacity. Některé z nich musely dokonce rušit plánované operace a snažily se udržet své budovy v chladu.
Podle Clair Barnesové, výzkumnice z Imperial College London a jedné z autorek zprávy, byla vlna veder neúprosná. Dva týdny teplot nad 30 °C jsou v této oblasti neobvyklé a velmi znepokojující. Vedra navíc narušila ekosystémy a přispěla k riziku požárů. Například sobi opouštěli venkov a hledali útočiště ve městech, kde doufali, že najdou vodu a únik před nezvyklým hmyzem.
Vědci varují, že se situace bude nadále zhoršovat. Podobné vlny veder jsou v současnosti dvakrát pravděpodobnější než v roce 2018. Profesor klimatologie Erik Kjellström řekl, že očekává více podobných jevů, které navíc budou intenzivnější.
Nordická vlna veder ukazuje, že změna klimatu ovlivňuje celou Evropu a rozšiřuje extrémní horka i do oblastí, které na ně nejsou zvyklé. Jak řekla Maja Vahlbergová, konzultantka ve švédském Červeném kříži, tato vlna veder byla připomínkou hrozby, kterou klimatická změna představuje i pro země s chladným podnebím, které se obvykle nepovažují za zranitelné.
Zatímco se situace v severských zemích mírně uklidnila, jižní Evropa se stále potýká s velkými vedry. Barnesová uvedla, že s jistotou mohou říct, že klimatická změna tyto extrémní jevy ještě zhoršila. Horko postihlo zejména Francii a Španělsko, kde teploty dosahují až 40 °C. Varování před horkem platí také v Německu, Itálii, Velké Británii, Albánii a Černé Hoře.
Většina zemí jižní Evropy se navíc potýká s lesními požáry. Ve Španělsku přišli o život dva lidé, včetně jednoho hasiče. V Řecku zemřeli tři lidé a tisíce jich musely být evakuovány. Požáry ohrožují Patras, třetí největší město v zemi.
V Albánii bylo za posledních několik dní zaznamenáno zhruba 50 požárů, při nichž zemřel jeden starší muž. V Turecku si požáry minulý měsíc vyžádaly 17 obětí. Ve Francii minulý týden propukl nejhorší požár od roku 1949. S vysychající krajinou se požáry jen hůře zvládají. Podle Evropského informačního systému pro lesní požáry shořela v roce 2025 dvakrát větší plocha než za stejné období loňského roku.
Předpověď nebezpečí požárů na nadcházející dny je ponurá. Prognóza předpovídá „extrémní až velmi extrémní podmínky po celém kontinentu“. Zpráva rovněž upozorňuje, že „vysoké anomálie“ lze očekávat ve Švédsku, některých částech Norska a na východě Finska.
Babišova vláda podle Pirátů nemá plán, jak řešit problémy, které dopadají na každodenní život lidí, a místo toho prosazuje kroky, které mohou Česko dlouhodobě poškodit. Piráti proto společně s ostatními opozičními stranami svolali mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli zhoršující se ekonomické situaci, ohrožení veřejnoprávních médií, bezpečnostnímu chaosu i riziku ztráty evropských peněz.
Sčítání hlasů po parlamentních volbách v Maďarsku, které proběhly minulý víkend, pokračuje. Na porážce dosavadního premiéra Viktora Orbána se nic nezmění, může však být ještě větší. Podle nejnovějších informací získala vítězná strana Tisza příštího předsedy vlády Pétera Magyara další mandáty. Teď má jistých už 141 křesel.
Česko od pátečního rána smutní. O den dříve zemřel herec Jan Potměšil, který v mládí přišel k vážnému úrazu. Rodina v sobotu prozradila, kdy a kde proběhne poslední rozloučení. Očekává se hojná účast.
Policie informovala o dalším pokroku ve vyšetřování teroristického útoku v Pardubicích. Nově má ve své moci dalšího podezřelého, kterého zadrželi slovenští policisté a v uplynulých dnech jej předali do rukou českých kolegů.
Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda.
Všichni přátelé Jiřiny Bohdalové byli napjatí, zda se uskuteční alespoň nějaká oslava jejích květnových 95. narozenin. Slavná herečka totiž přišla o milovanou sestru, takže nebylo jasné, zda bude na jakoukoliv akci nálada. Legenda již rozhodla.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
