Člověkem způsobené změny klimatu vedly k tomu, že vlna veder, která v červenci zasáhla Norsko, Švédsko a Finsko, byla o dva stupně Celsia intenzivnější a měla desetkrát vyšší pravděpodobnost výskytu. Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina World Weather Attribution, je to navíc pravděpodobně podhodnocený odhad.
Analýza se opírá o vědecké metody, které srovnávají současné počasí s tím, jaké panovalo před průmyslovou revolucí. Zjištění přišla poté, co se severské země po dva týdny potýkaly s teplotami pro region neobvykle vysokými.
Extrémní teploty způsobily nápor na zdravotnická a sociální zařízení, a to i navzdory tomu, že šlo o vrchol prázdnin a nemocnice tak měly omezené kapacity. Některé z nich musely dokonce rušit plánované operace a snažily se udržet své budovy v chladu.
Podle Clair Barnesové, výzkumnice z Imperial College London a jedné z autorek zprávy, byla vlna veder neúprosná. Dva týdny teplot nad 30 °C jsou v této oblasti neobvyklé a velmi znepokojující. Vedra navíc narušila ekosystémy a přispěla k riziku požárů. Například sobi opouštěli venkov a hledali útočiště ve městech, kde doufali, že najdou vodu a únik před nezvyklým hmyzem.
Vědci varují, že se situace bude nadále zhoršovat. Podobné vlny veder jsou v současnosti dvakrát pravděpodobnější než v roce 2018. Profesor klimatologie Erik Kjellström řekl, že očekává více podobných jevů, které navíc budou intenzivnější.
Nordická vlna veder ukazuje, že změna klimatu ovlivňuje celou Evropu a rozšiřuje extrémní horka i do oblastí, které na ně nejsou zvyklé. Jak řekla Maja Vahlbergová, konzultantka ve švédském Červeném kříži, tato vlna veder byla připomínkou hrozby, kterou klimatická změna představuje i pro země s chladným podnebím, které se obvykle nepovažují za zranitelné.
Zatímco se situace v severských zemích mírně uklidnila, jižní Evropa se stále potýká s velkými vedry. Barnesová uvedla, že s jistotou mohou říct, že klimatická změna tyto extrémní jevy ještě zhoršila. Horko postihlo zejména Francii a Španělsko, kde teploty dosahují až 40 °C. Varování před horkem platí také v Německu, Itálii, Velké Británii, Albánii a Černé Hoře.
Většina zemí jižní Evropy se navíc potýká s lesními požáry. Ve Španělsku přišli o život dva lidé, včetně jednoho hasiče. V Řecku zemřeli tři lidé a tisíce jich musely být evakuovány. Požáry ohrožují Patras, třetí největší město v zemi.
V Albánii bylo za posledních několik dní zaznamenáno zhruba 50 požárů, při nichž zemřel jeden starší muž. V Turecku si požáry minulý měsíc vyžádaly 17 obětí. Ve Francii minulý týden propukl nejhorší požár od roku 1949. S vysychající krajinou se požáry jen hůře zvládají. Podle Evropského informačního systému pro lesní požáry shořela v roce 2025 dvakrát větší plocha než za stejné období loňského roku.
Předpověď nebezpečí požárů na nadcházející dny je ponurá. Prognóza předpovídá „extrémní až velmi extrémní podmínky po celém kontinentu“. Zpráva rovněž upozorňuje, že „vysoké anomálie“ lze očekávat ve Švédsku, některých částech Norska a na východě Finska.
Setkání prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo v Rusku více než pozitivní reakce. Ruská média projevovala nadšení, když byl ruský lídr přivítán s potleskem a na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce se mu doslova rozvinul červený koberec. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na sociálních sítích napsala, že zatímco se léta hovořilo o izolaci Ruska, dnes mohli všichni vidět, jak červený koberec vítá ruského prezidenta.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.