Člověkem způsobené změny klimatu vedly k tomu, že vlna veder, která v červenci zasáhla Norsko, Švédsko a Finsko, byla o dva stupně Celsia intenzivnější a měla desetkrát vyšší pravděpodobnost výskytu. Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina World Weather Attribution, je to navíc pravděpodobně podhodnocený odhad.
Analýza se opírá o vědecké metody, které srovnávají současné počasí s tím, jaké panovalo před průmyslovou revolucí. Zjištění přišla poté, co se severské země po dva týdny potýkaly s teplotami pro region neobvykle vysokými.
Extrémní teploty způsobily nápor na zdravotnická a sociální zařízení, a to i navzdory tomu, že šlo o vrchol prázdnin a nemocnice tak měly omezené kapacity. Některé z nich musely dokonce rušit plánované operace a snažily se udržet své budovy v chladu.
Podle Clair Barnesové, výzkumnice z Imperial College London a jedné z autorek zprávy, byla vlna veder neúprosná. Dva týdny teplot nad 30 °C jsou v této oblasti neobvyklé a velmi znepokojující. Vedra navíc narušila ekosystémy a přispěla k riziku požárů. Například sobi opouštěli venkov a hledali útočiště ve městech, kde doufali, že najdou vodu a únik před nezvyklým hmyzem.
Vědci varují, že se situace bude nadále zhoršovat. Podobné vlny veder jsou v současnosti dvakrát pravděpodobnější než v roce 2018. Profesor klimatologie Erik Kjellström řekl, že očekává více podobných jevů, které navíc budou intenzivnější.
Nordická vlna veder ukazuje, že změna klimatu ovlivňuje celou Evropu a rozšiřuje extrémní horka i do oblastí, které na ně nejsou zvyklé. Jak řekla Maja Vahlbergová, konzultantka ve švédském Červeném kříži, tato vlna veder byla připomínkou hrozby, kterou klimatická změna představuje i pro země s chladným podnebím, které se obvykle nepovažují za zranitelné.
Zatímco se situace v severských zemích mírně uklidnila, jižní Evropa se stále potýká s velkými vedry. Barnesová uvedla, že s jistotou mohou říct, že klimatická změna tyto extrémní jevy ještě zhoršila. Horko postihlo zejména Francii a Španělsko, kde teploty dosahují až 40 °C. Varování před horkem platí také v Německu, Itálii, Velké Británii, Albánii a Černé Hoře.
Většina zemí jižní Evropy se navíc potýká s lesními požáry. Ve Španělsku přišli o život dva lidé, včetně jednoho hasiče. V Řecku zemřeli tři lidé a tisíce jich musely být evakuovány. Požáry ohrožují Patras, třetí největší město v zemi.
V Albánii bylo za posledních několik dní zaznamenáno zhruba 50 požárů, při nichž zemřel jeden starší muž. V Turecku si požáry minulý měsíc vyžádaly 17 obětí. Ve Francii minulý týden propukl nejhorší požár od roku 1949. S vysychající krajinou se požáry jen hůře zvládají. Podle Evropského informačního systému pro lesní požáry shořela v roce 2025 dvakrát větší plocha než za stejné období loňského roku.
Předpověď nebezpečí požárů na nadcházející dny je ponurá. Prognóza předpovídá „extrémní až velmi extrémní podmínky po celém kontinentu“. Zpráva rovněž upozorňuje, že „vysoké anomálie“ lze očekávat ve Švédsku, některých částech Norska a na východě Finska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
