Člověkem způsobené změny klimatu vedly k tomu, že vlna veder, která v červenci zasáhla Norsko, Švédsko a Finsko, byla o dva stupně Celsia intenzivnější a měla desetkrát vyšší pravděpodobnost výskytu. Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina World Weather Attribution, je to navíc pravděpodobně podhodnocený odhad.
Analýza se opírá o vědecké metody, které srovnávají současné počasí s tím, jaké panovalo před průmyslovou revolucí. Zjištění přišla poté, co se severské země po dva týdny potýkaly s teplotami pro region neobvykle vysokými.
Extrémní teploty způsobily nápor na zdravotnická a sociální zařízení, a to i navzdory tomu, že šlo o vrchol prázdnin a nemocnice tak měly omezené kapacity. Některé z nich musely dokonce rušit plánované operace a snažily se udržet své budovy v chladu.
Podle Clair Barnesové, výzkumnice z Imperial College London a jedné z autorek zprávy, byla vlna veder neúprosná. Dva týdny teplot nad 30 °C jsou v této oblasti neobvyklé a velmi znepokojující. Vedra navíc narušila ekosystémy a přispěla k riziku požárů. Například sobi opouštěli venkov a hledali útočiště ve městech, kde doufali, že najdou vodu a únik před nezvyklým hmyzem.
Vědci varují, že se situace bude nadále zhoršovat. Podobné vlny veder jsou v současnosti dvakrát pravděpodobnější než v roce 2018. Profesor klimatologie Erik Kjellström řekl, že očekává více podobných jevů, které navíc budou intenzivnější.
Nordická vlna veder ukazuje, že změna klimatu ovlivňuje celou Evropu a rozšiřuje extrémní horka i do oblastí, které na ně nejsou zvyklé. Jak řekla Maja Vahlbergová, konzultantka ve švédském Červeném kříži, tato vlna veder byla připomínkou hrozby, kterou klimatická změna představuje i pro země s chladným podnebím, které se obvykle nepovažují za zranitelné.
Zatímco se situace v severských zemích mírně uklidnila, jižní Evropa se stále potýká s velkými vedry. Barnesová uvedla, že s jistotou mohou říct, že klimatická změna tyto extrémní jevy ještě zhoršila. Horko postihlo zejména Francii a Španělsko, kde teploty dosahují až 40 °C. Varování před horkem platí také v Německu, Itálii, Velké Británii, Albánii a Černé Hoře.
Většina zemí jižní Evropy se navíc potýká s lesními požáry. Ve Španělsku přišli o život dva lidé, včetně jednoho hasiče. V Řecku zemřeli tři lidé a tisíce jich musely být evakuovány. Požáry ohrožují Patras, třetí největší město v zemi.
V Albánii bylo za posledních několik dní zaznamenáno zhruba 50 požárů, při nichž zemřel jeden starší muž. V Turecku si požáry minulý měsíc vyžádaly 17 obětí. Ve Francii minulý týden propukl nejhorší požár od roku 1949. S vysychající krajinou se požáry jen hůře zvládají. Podle Evropského informačního systému pro lesní požáry shořela v roce 2025 dvakrát větší plocha než za stejné období loňského roku.
Předpověď nebezpečí požárů na nadcházející dny je ponurá. Prognóza předpovídá „extrémní až velmi extrémní podmínky po celém kontinentu“. Zpráva rovněž upozorňuje, že „vysoké anomálie“ lze očekávat ve Švédsku, některých částech Norska a na východě Finska.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
