Člověkem způsobené změny klimatu vedly k tomu, že vlna veder, která v červenci zasáhla Norsko, Švédsko a Finsko, byla o dva stupně Celsia intenzivnější a měla desetkrát vyšší pravděpodobnost výskytu. Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina World Weather Attribution, je to navíc pravděpodobně podhodnocený odhad.
Analýza se opírá o vědecké metody, které srovnávají současné počasí s tím, jaké panovalo před průmyslovou revolucí. Zjištění přišla poté, co se severské země po dva týdny potýkaly s teplotami pro region neobvykle vysokými.
Extrémní teploty způsobily nápor na zdravotnická a sociální zařízení, a to i navzdory tomu, že šlo o vrchol prázdnin a nemocnice tak měly omezené kapacity. Některé z nich musely dokonce rušit plánované operace a snažily se udržet své budovy v chladu.
Podle Clair Barnesové, výzkumnice z Imperial College London a jedné z autorek zprávy, byla vlna veder neúprosná. Dva týdny teplot nad 30 °C jsou v této oblasti neobvyklé a velmi znepokojující. Vedra navíc narušila ekosystémy a přispěla k riziku požárů. Například sobi opouštěli venkov a hledali útočiště ve městech, kde doufali, že najdou vodu a únik před nezvyklým hmyzem.
Vědci varují, že se situace bude nadále zhoršovat. Podobné vlny veder jsou v současnosti dvakrát pravděpodobnější než v roce 2018. Profesor klimatologie Erik Kjellström řekl, že očekává více podobných jevů, které navíc budou intenzivnější.
Nordická vlna veder ukazuje, že změna klimatu ovlivňuje celou Evropu a rozšiřuje extrémní horka i do oblastí, které na ně nejsou zvyklé. Jak řekla Maja Vahlbergová, konzultantka ve švédském Červeném kříži, tato vlna veder byla připomínkou hrozby, kterou klimatická změna představuje i pro země s chladným podnebím, které se obvykle nepovažují za zranitelné.
Zatímco se situace v severských zemích mírně uklidnila, jižní Evropa se stále potýká s velkými vedry. Barnesová uvedla, že s jistotou mohou říct, že klimatická změna tyto extrémní jevy ještě zhoršila. Horko postihlo zejména Francii a Španělsko, kde teploty dosahují až 40 °C. Varování před horkem platí také v Německu, Itálii, Velké Británii, Albánii a Černé Hoře.
Většina zemí jižní Evropy se navíc potýká s lesními požáry. Ve Španělsku přišli o život dva lidé, včetně jednoho hasiče. V Řecku zemřeli tři lidé a tisíce jich musely být evakuovány. Požáry ohrožují Patras, třetí největší město v zemi.
V Albánii bylo za posledních několik dní zaznamenáno zhruba 50 požárů, při nichž zemřel jeden starší muž. V Turecku si požáry minulý měsíc vyžádaly 17 obětí. Ve Francii minulý týden propukl nejhorší požár od roku 1949. S vysychající krajinou se požáry jen hůře zvládají. Podle Evropského informačního systému pro lesní požáry shořela v roce 2025 dvakrát větší plocha než za stejné období loňského roku.
Předpověď nebezpečí požárů na nadcházející dny je ponurá. Prognóza předpovídá „extrémní až velmi extrémní podmínky po celém kontinentu“. Zpráva rovněž upozorňuje, že „vysoké anomálie“ lze očekávat ve Švédsku, některých částech Norska a na východě Finska.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
