Evropu svírá extrémní zima. Počasí si vyžádalo už šest mrtvých

Zima, ilustrační fotografie.
Zima, ilustrační fotografie. , foto: Pixabay
Klára Marková 6. ledna 2026 19:57
Sdílej:

Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.

Letecká i železniční doprava napříč kontinentem čelí obrovským komplikacím. Pařížská letiště Roissy-Charles de Gaulle a Orly očekávají pro středeční dopoledne zrušení až 40 % letů, aby letištní personál stihl odklidit sníh a odmrazit letadla. Podobná situace panuje v nizozemském Amsterdamu, kde letiště Schiphol zrušilo stovky spojů. Cestování v Nizozemsku navíc ochromil rozsáhlý výpadek IT systému na železnici, který zastavil vnitrostátní spoje i rychlovlaky Eurostar mířící do Paříže.

Teploty v Německu a Velké Británii klesly hluboko pod bod mrazu, přičemž v některých britských regionech naměřili až –12,5 °C. To vedlo k uzavření stovek škol a rozsáhlým výpadkům v dopravě na severu Anglie. Němečtí meteorologové navíc varují před silnou bouří, která má v pátek zasáhnout severní a východní část země a přinést další masivní přívaly sněhu. Sněžení se nevyhnulo ani severní Itálii, kde mrzne i v nížinách a sníh pokryl regiony jako Emilia-Romagna či Toskánsko.

Zatímco sever bojuje se sněhem, Řím a střední Itálie se potýkají s vytrvalými dešti a silným větrem. Hladina řeky Tibery se nebezpečně zvedla a starosta italské metropole Roberto Gualtieri vydal nařízení omezující vstup do parků kvůli riziku pádu stromů. Nepříznivé počasí poznamenalo i oslavy svátku Tří králů ve Vatikánu, kdy papežovo požehnání na Svatopetrském náměstí sledovalo jen několik tisíc věřících pod deštníky.

Kritická situace přetrvává také na Balkáně. V Srbsku vyhlásily některé oblasti na západě země stav nouze, protože přívaly sněhu narušily dodávky elektřiny i vody. Úřady varují řidiče, aby byli maximálně opatrní, protože se očekává další nápor dopravy v souvislosti s nadcházejícími pravoslavnými Vánocemi. Na pobřeží Chorvatska a Černé Hory mezitím řádí silný vítr, který způsobuje potíže v námořní dopravě.

Témata:
Stalo se
Novinky
NATO

Trumpa názory Američanů nezajímají. Ti si přejí v NATO zůstat

Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.

Novinky
Ilustrační fotografie.

BBC: V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka

V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.

Novinky
Singapur

Krize v Singapuru: Jak město závislé na klimatizaci zvládá energetickou krizi?

Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.

Novinky
Hormuzský průliv

Proč Írán zpoplatnil plavbu Hormuzským průlivem?

V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.