Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Prvním zásadním problémem je propastný rozdíl mezi sliby a skutečností v oblasti financování. Afrika v současnosti dostává na adaptaci méně než 14 miliard dolarů ročně, přestože odhadovaná potřeba přesahuje 100 miliard. Navíc více než polovina těchto prostředků přichází ve formě úročených půjček, což kontinent uvrhá do ještě hlubší dluhové pasti. Tato neadekvátní podpora znamená, že se staví málo bariér proti stoupajícímu moři a water-management v zemědělství zůstává podvyživený.
Dalším varovným signálem je skutečnost, že zaměření na adaptaci začalo vytlačovat neméně důležitý úkol: hlubokou dekarbonizaci. Adaptace totiž pouze kupuje čas. Pokud emise skleníkových plynů nepoklesnou, klimatické dopady brzy překonají hranici, za kterou už nebude možné se přizpůsobit. Odolnost má své limity a proti nevratným bodům zlomu v ekosystémech nás žádná hráz neochrání.
Nejhlubší selhání však leží v samotné architektuře globálního finančního systému. Afrika zůstává uvězněna v cyklu vnímaného rizika a drahého kapitálu. Zatímco v Evropě či USA se náklady na půjčky pro čistou energii pohybují mezi 2 a 5 %, v Africe dosahují extrémních 15 až 18 %. Při takových úrocích je budování moderní, bezemisní infrastruktury prakticky nefinancovatelné, což kontinent nutí setrvávat u fosilních paliv.
Kreditní ratingy a metodiky MMF či Světové banky situaci dále zhoršují. Současný systém de facto trestá chudobu – nízkopříjmové země nemají téměř žádnou šanci dosáhnout investičního stupně bez ohledu na kvalitu své správy nebo potenciál růstu. K konci roku 2025 držely investiční rating pouze tři z 34 hodnocených afrických zemí. Finanční instituce tak paradoxně odrazují od dlouhodobých veřejných půjček, které jsou přitom pro rozvoj infrastruktury a odolnosti nezbytné.
Tento nespravedlivý mechanismus se naplno projevuje po přírodních katastrofách. Analýzy ukazují, že po úderu velké bouře vzrostou náklady na půjčky pro rozvíjející se ekonomiky mnohem drastičtěji než pro ty vyspělé. Finanční prostor pro nadechnutí se tedy smršťuje přesně v momentě, kdy země potřebuje nejvíce prostředků na obnovu a pomoc zasaženým komunitám.
Afrika přitom disponuje 60 % nejlepších světových solárních zdrojů, ale přijímá pouhá 2 % globálních investic do čisté energie. Je to tragický nepoměr, uvážíme-li, že 600 milionů lidí na kontinentu stále nemá přístup k elektřině. Moderní dekarbonizovaná energetika by přitom mohla pohánět průmyslový růst, digitální konektivitu i vzdělávání, a zajistit tak ekonomickou suverenitu nezávislou na volatilitě cen fosilních paliv.
Náprava vyžaduje radikální reformu dluhových rámců, likvidních mechanismů a metodik hodnocení rizik. Je nutné, aby mezinárodní společenství přestalo vnímat Afriku pouze skrze optiku rizika selhání a začalo vidět její růstový potenciál. Pokud se náklady na kapitál pro africké dlužníky nesníží, zůstane adaptace jen nedostatečnou odpovědí na hrozby, kterým jsme měli možnost předejít.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
