V rakouském Laxenburgu se nedávno sešlo přibližně 180 vědců, výzkumníků a právních expertů na první mezinárodní konferenci, která se věnovala kontroverznímu scénáři klimatického „překročení“ (overshoot). Tento předpokládaný scénář počítá s tím, že globální teploty nejprve překročí ambiciózní pařížský limit 1,5 °C, ale později budou sníženy pomocí technik odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Experti na okraj konference identifikovali řadu klíčových neznámých, které představují zásadní rizika pro tento plán.
Jedna z největších nejistot se týká vrcholu překročení a délky trvání období s vyššími teplotami. Dr. James Fletcher označil za děsivou otázku, zda teplota vystoupá na 1,6 °C, 1,7 °C, nebo dokonce 2,1 °C a jak dlouho v této fázi setrváme, což je pro malé ostrovní rozvojové státy klíčové.
Profesor Nebojša Nakićenović dodal, že panuje obava, zda i po dosažení čistých nulových emisí (net-zero) může záporná bilance emisí skutečně vést k poklesu teploty, protože návrat nemusí být symetrický k nárůstu.
Profesor Richard Betts upozornil na zásadní nezodpovězenou otázku ohledně přirozeného propadu uhlíku na pevnině, který modely předpokládají. Pokud budou tyto přirozené pohlcovače slabší, než modely naznačují, bude obtížnější snižovat emise a bude zapotřebí ještě více technik odstraňování uhlíku, což je pro klima velká nejistota.
Mnozí delegáti zdůraznili nepřipravenost společností na svět s překročenými teplotami a nedostatečné plánování. Profesorka Šobha Maharaj zdůraznila, že stávající adaptační plány, které byly vytvořeny pro strop 1,5 °C, budou muset být upraveny nebo přepracovány, a že se o tom ve světě s omezenými zdroji téměř nemluví.
Profesorka Kristie Ebi poukázala na nedostatek práce v oblasti, která se týká plánování adaptace s vědomím, že dojde k teplotnímu vrcholu a následnému poklesu, což ovlivňuje například stavbu infrastruktury nebo vývoj systémů včasného varování.
Profesor Oliver Geden zpochybnil, zda je scénář překročení vůbec relevantní, když si klade otázku, zda jsou země skutečně ochotny se zavázat k net-negativním trajektoriím. Profesorka Hannah Daly s ním souhlasila, když uvedla, že největší neznámou je, zda země dokážou přetavit globální modely do udržitelné domácí akce, která bude politicky a sociálně proveditelná po celá desetiletí.
Komplexní rizika překročení se netýkají jen klimatu. Doktor Carl-Friedrich Schleussner varoval, že existuje horní limit pro výši překročení, který si můžeme dovolit, a ten není daleko od pařížského rozpětí. Dále uvedl, že dopady klimatické změny mohou podkopat schopnost společnosti spolupracovat na návratu teploty. „Hrozí, že posuneme obyvatelnost naší planety nad tuto mez k možným existenčním limitům,“ uvedl s obavami.
Profesorka Lavanya Rajamani se zaměřila na právní neznámé. Hlavní problém vidí v tom, do jaké míry bude stávající právní a regulační architektura – na domácí, regionální i mezinárodní úrovni – schopna reagovat na potřeby světa s překročením cíle.
Profesorka Debra Roberts zdůraznila složitost, která spočívá v propojení dopadů z překročení teploty s dopady reakcí na překročení. Pro politiky je podle ní klíčové pochopit tuto třírozměrnou rizikovou krajinu, aby věděli, jaké možnosti jim zbývají.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
