V rakouském Laxenburgu se nedávno sešlo přibližně 180 vědců, výzkumníků a právních expertů na první mezinárodní konferenci, která se věnovala kontroverznímu scénáři klimatického „překročení“ (overshoot). Tento předpokládaný scénář počítá s tím, že globální teploty nejprve překročí ambiciózní pařížský limit 1,5 °C, ale později budou sníženy pomocí technik odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Experti na okraj konference identifikovali řadu klíčových neznámých, které představují zásadní rizika pro tento plán.
Jedna z největších nejistot se týká vrcholu překročení a délky trvání období s vyššími teplotami. Dr. James Fletcher označil za děsivou otázku, zda teplota vystoupá na 1,6 °C, 1,7 °C, nebo dokonce 2,1 °C a jak dlouho v této fázi setrváme, což je pro malé ostrovní rozvojové státy klíčové.
Profesor Nebojša Nakićenović dodal, že panuje obava, zda i po dosažení čistých nulových emisí (net-zero) může záporná bilance emisí skutečně vést k poklesu teploty, protože návrat nemusí být symetrický k nárůstu.
Profesor Richard Betts upozornil na zásadní nezodpovězenou otázku ohledně přirozeného propadu uhlíku na pevnině, který modely předpokládají. Pokud budou tyto přirozené pohlcovače slabší, než modely naznačují, bude obtížnější snižovat emise a bude zapotřebí ještě více technik odstraňování uhlíku, což je pro klima velká nejistota.
Mnozí delegáti zdůraznili nepřipravenost společností na svět s překročenými teplotami a nedostatečné plánování. Profesorka Šobha Maharaj zdůraznila, že stávající adaptační plány, které byly vytvořeny pro strop 1,5 °C, budou muset být upraveny nebo přepracovány, a že se o tom ve světě s omezenými zdroji téměř nemluví.
Profesorka Kristie Ebi poukázala na nedostatek práce v oblasti, která se týká plánování adaptace s vědomím, že dojde k teplotnímu vrcholu a následnému poklesu, což ovlivňuje například stavbu infrastruktury nebo vývoj systémů včasného varování.
Profesor Oliver Geden zpochybnil, zda je scénář překročení vůbec relevantní, když si klade otázku, zda jsou země skutečně ochotny se zavázat k net-negativním trajektoriím. Profesorka Hannah Daly s ním souhlasila, když uvedla, že největší neznámou je, zda země dokážou přetavit globální modely do udržitelné domácí akce, která bude politicky a sociálně proveditelná po celá desetiletí.
Komplexní rizika překročení se netýkají jen klimatu. Doktor Carl-Friedrich Schleussner varoval, že existuje horní limit pro výši překročení, který si můžeme dovolit, a ten není daleko od pařížského rozpětí. Dále uvedl, že dopady klimatické změny mohou podkopat schopnost společnosti spolupracovat na návratu teploty. „Hrozí, že posuneme obyvatelnost naší planety nad tuto mez k možným existenčním limitům,“ uvedl s obavami.
Profesorka Lavanya Rajamani se zaměřila na právní neznámé. Hlavní problém vidí v tom, do jaké míry bude stávající právní a regulační architektura – na domácí, regionální i mezinárodní úrovni – schopna reagovat na potřeby světa s překročením cíle.
Profesorka Debra Roberts zdůraznila složitost, která spočívá v propojení dopadů z překročení teploty s dopady reakcí na překročení. Pro politiky je podle ní klíčové pochopit tuto třírozměrnou rizikovou krajinu, aby věděli, jaké možnosti jim zbývají.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
