V rakouském Laxenburgu se nedávno sešlo přibližně 180 vědců, výzkumníků a právních expertů na první mezinárodní konferenci, která se věnovala kontroverznímu scénáři klimatického „překročení“ (overshoot). Tento předpokládaný scénář počítá s tím, že globální teploty nejprve překročí ambiciózní pařížský limit 1,5 °C, ale později budou sníženy pomocí technik odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Experti na okraj konference identifikovali řadu klíčových neznámých, které představují zásadní rizika pro tento plán.
Jedna z největších nejistot se týká vrcholu překročení a délky trvání období s vyššími teplotami. Dr. James Fletcher označil za děsivou otázku, zda teplota vystoupá na 1,6 °C, 1,7 °C, nebo dokonce 2,1 °C a jak dlouho v této fázi setrváme, což je pro malé ostrovní rozvojové státy klíčové.
Profesor Nebojša Nakićenović dodal, že panuje obava, zda i po dosažení čistých nulových emisí (net-zero) může záporná bilance emisí skutečně vést k poklesu teploty, protože návrat nemusí být symetrický k nárůstu.
Profesor Richard Betts upozornil na zásadní nezodpovězenou otázku ohledně přirozeného propadu uhlíku na pevnině, který modely předpokládají. Pokud budou tyto přirozené pohlcovače slabší, než modely naznačují, bude obtížnější snižovat emise a bude zapotřebí ještě více technik odstraňování uhlíku, což je pro klima velká nejistota.
Mnozí delegáti zdůraznili nepřipravenost společností na svět s překročenými teplotami a nedostatečné plánování. Profesorka Šobha Maharaj zdůraznila, že stávající adaptační plány, které byly vytvořeny pro strop 1,5 °C, budou muset být upraveny nebo přepracovány, a že se o tom ve světě s omezenými zdroji téměř nemluví.
Profesorka Kristie Ebi poukázala na nedostatek práce v oblasti, která se týká plánování adaptace s vědomím, že dojde k teplotnímu vrcholu a následnému poklesu, což ovlivňuje například stavbu infrastruktury nebo vývoj systémů včasného varování.
Profesor Oliver Geden zpochybnil, zda je scénář překročení vůbec relevantní, když si klade otázku, zda jsou země skutečně ochotny se zavázat k net-negativním trajektoriím. Profesorka Hannah Daly s ním souhlasila, když uvedla, že největší neznámou je, zda země dokážou přetavit globální modely do udržitelné domácí akce, která bude politicky a sociálně proveditelná po celá desetiletí.
Komplexní rizika překročení se netýkají jen klimatu. Doktor Carl-Friedrich Schleussner varoval, že existuje horní limit pro výši překročení, který si můžeme dovolit, a ten není daleko od pařížského rozpětí. Dále uvedl, že dopady klimatické změny mohou podkopat schopnost společnosti spolupracovat na návratu teploty. „Hrozí, že posuneme obyvatelnost naší planety nad tuto mez k možným existenčním limitům,“ uvedl s obavami.
Profesorka Lavanya Rajamani se zaměřila na právní neznámé. Hlavní problém vidí v tom, do jaké míry bude stávající právní a regulační architektura – na domácí, regionální i mezinárodní úrovni – schopna reagovat na potřeby světa s překročením cíle.
Profesorka Debra Roberts zdůraznila složitost, která spočívá v propojení dopadů z překročení teploty s dopady reakcí na překročení. Pro politiky je podle ní klíčové pochopit tuto třírozměrnou rizikovou krajinu, aby věděli, jaké možnosti jim zbývají.
Evropská unie se potýká s novým problémem ve snaze dohnat Spojené státy v oblasti umělé inteligence (AI): Evropské firmy tuto technologii dostatečně nevyužívají. Evropská komise proto představí strategii zaměřenou na rychlejší zavádění AI do praxe, což má Evropě pomoci zvrátit nepříznivý ekonomický trend.
Působivý design letounů, jako je Suchoj Su-57 Felon, sice dokazuje, že Rusko má stále talentované inženýry, ale přetrvávající potíže s masovou výrobou ukazují na zastaralé výrobní procesy a řadu dalších problémů. Zatímco Sovětský svaz dokázal sériově vyrábět spolehlivé stroje, jako byl stíhací letoun Su-27 nebo transportní Il-76, moderní ruské programy se potýkají s nízkým tempem dodávek – ročně je to pouze hrstka letadel. Příčiny tohoto stavu spočívají v kombinaci historických, ekonomických a technologických faktorů.
V rakouském Laxenburgu se nedávno sešlo přibližně 180 vědců, výzkumníků a právních expertů na první mezinárodní konferenci, která se věnovala kontroverznímu scénáři klimatického „překročení“ (overshoot). Tento předpokládaný scénář počítá s tím, že globální teploty nejprve překročí ambiciózní pařížský limit 1,5 °C, ale později budou sníženy pomocí technik odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Experti na okraj konference identifikovali řadu klíčových neznámých, které představují zásadní rizika pro tento plán.
Prezident Donald Trump ve středu dopoledne na sociální síti Truth Social vyzval k uvěznění starosty Chicaga Brandona Johnsona a guvernéra Illinois JB Pritzkera. Oba demokratičtí představitelé podle něj selhali v ochraně příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Starosta Chicaga by měl být ve vězení za to, že nechránil důstojníky ICE!“ napsal Trump. Dodal, že totéž platí i pro guvernéra Pritzkera.
Hamás oznámil, že přijal několik bodů mírového plánu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož cílem je ukončit válku v Gaze. Hamás souhlasí s propuštěním zbývajících izraelských zajatců a je ochoten předat správu Gazy technokratickému výboru. Nicméně Hamás neřekl, že se odzbrojí, ani nesouhlasil s úplným stažením z palestinské politiky. Místo toho uvedl, že o budoucnosti Pásma Gazy a právech Palestinců by se mělo rozhodovat na základě „kolektivní národní pozice“.
Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, varovala ve středu, že Rusko vede kampaň s cílem „znepokojit“ evropské občany pomocí přeletů dronů do vzdušného prostoru Evropy. Během svého projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila, že „na naší obloze se děje něco nového a nebezpečného“.
Donald Trump, zdá se, pohlíží na federální finance jako na své osobní prezidentské „prasátko“. Jeho nedávné varování, že někteří federální zaměstnanci, kteří museli nastoupit na nucenou dovolenou v důsledku zastavení vlády (shutdown), nemusí obdržet obvyklou zpětnou výplatu, je jen posledním signálem jeho přístupu. Trump podle CNN vnímá veřejné peníze jako osobní fond, se kterým může nakládat podle svého uvážení.
Zatímco hnutí ANO a SPD náhle mlčí o zmanipulovaných volbách. Zřejmě proto, že tentokrát vyhrály, se jejich dřívější výhrady k „nedemokratickému systému“ rozplynuly. Stejně jako Donald Trump po svém návratu k moci, i čeští politici potvrzují, že víra ve férovost voleb trvá jen do chvíle, kdy jim přináší vítězství. Jde pouze o prachsprostý obchod s důvěrou voličů.
Evropská unie se hodlá důrazněji postavit proti konverzním terapiím a nenávisti vůči komunitě LGBTQ+ v reakci na rostoucí počet útoků proti této skupině. Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbib v Bruselu představila novou Strategii pro LGBTIQ+ na období 2026–2030, a to s cílem zvrátit „znepokojivý trend“ ústupků v oblasti lidských práv. Komise současně přislíbila tvrdší postup, včetně hrozby soudními spory, proti členským státům porušujícím práva občanů.
Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruské síly od začátku roku dobyly na Ukrajině téměř 5 000 čtverečních kilometrů území. Podle Putina si Moskva na bojišti udržuje „úplnou strategickou iniciativu“. Tyto zisky představují přibližně jedno procento rozlohy Ukrajiny, čímž se celková ruská kontrola nad ukrajinským územím blíží dvacet procent.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že sice americký prezident Donald Trump na Grónsko nyní možná pozapomněl, ale vrátí se. Dánsko ani Grónsko si proto nemohou dovolit „vydechnout úlevou“. I když se pozornost amerického prezidenta přesunula jinam, úleva je jen dočasná, prohlásila Frederiksenová při zahájení dánského parlamentu.
