V rakouském Laxenburgu se nedávno sešlo přibližně 180 vědců, výzkumníků a právních expertů na první mezinárodní konferenci, která se věnovala kontroverznímu scénáři klimatického „překročení“ (overshoot). Tento předpokládaný scénář počítá s tím, že globální teploty nejprve překročí ambiciózní pařížský limit 1,5 °C, ale později budou sníženy pomocí technik odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Experti na okraj konference identifikovali řadu klíčových neznámých, které představují zásadní rizika pro tento plán.
Jedna z největších nejistot se týká vrcholu překročení a délky trvání období s vyššími teplotami. Dr. James Fletcher označil za děsivou otázku, zda teplota vystoupá na 1,6 °C, 1,7 °C, nebo dokonce 2,1 °C a jak dlouho v této fázi setrváme, což je pro malé ostrovní rozvojové státy klíčové.
Profesor Nebojša Nakićenović dodal, že panuje obava, zda i po dosažení čistých nulových emisí (net-zero) může záporná bilance emisí skutečně vést k poklesu teploty, protože návrat nemusí být symetrický k nárůstu.
Profesor Richard Betts upozornil na zásadní nezodpovězenou otázku ohledně přirozeného propadu uhlíku na pevnině, který modely předpokládají. Pokud budou tyto přirozené pohlcovače slabší, než modely naznačují, bude obtížnější snižovat emise a bude zapotřebí ještě více technik odstraňování uhlíku, což je pro klima velká nejistota.
Mnozí delegáti zdůraznili nepřipravenost společností na svět s překročenými teplotami a nedostatečné plánování. Profesorka Šobha Maharaj zdůraznila, že stávající adaptační plány, které byly vytvořeny pro strop 1,5 °C, budou muset být upraveny nebo přepracovány, a že se o tom ve světě s omezenými zdroji téměř nemluví.
Profesorka Kristie Ebi poukázala na nedostatek práce v oblasti, která se týká plánování adaptace s vědomím, že dojde k teplotnímu vrcholu a následnému poklesu, což ovlivňuje například stavbu infrastruktury nebo vývoj systémů včasného varování.
Profesor Oliver Geden zpochybnil, zda je scénář překročení vůbec relevantní, když si klade otázku, zda jsou země skutečně ochotny se zavázat k net-negativním trajektoriím. Profesorka Hannah Daly s ním souhlasila, když uvedla, že největší neznámou je, zda země dokážou přetavit globální modely do udržitelné domácí akce, která bude politicky a sociálně proveditelná po celá desetiletí.
Komplexní rizika překročení se netýkají jen klimatu. Doktor Carl-Friedrich Schleussner varoval, že existuje horní limit pro výši překročení, který si můžeme dovolit, a ten není daleko od pařížského rozpětí. Dále uvedl, že dopady klimatické změny mohou podkopat schopnost společnosti spolupracovat na návratu teploty. „Hrozí, že posuneme obyvatelnost naší planety nad tuto mez k možným existenčním limitům,“ uvedl s obavami.
Profesorka Lavanya Rajamani se zaměřila na právní neznámé. Hlavní problém vidí v tom, do jaké míry bude stávající právní a regulační architektura – na domácí, regionální i mezinárodní úrovni – schopna reagovat na potřeby světa s překročením cíle.
Profesorka Debra Roberts zdůraznila složitost, která spočívá v propojení dopadů z překročení teploty s dopady reakcí na překročení. Pro politiky je podle ní klíčové pochopit tuto třírozměrnou rizikovou krajinu, aby věděli, jaké možnosti jim zbývají.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
