Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Zpráva, na níž spolupracovali odborníci z britské organizace Energy & Climate Intelligence Unit (ECIU), Evropské centrální banky (ECB), nezávislé nadace Food Foundation, barcelonského superpočítačového centra a Institutu pro výzkum dopadů klimatu v Postupimi, zkoumá cenové šoky potravin ve 18 zemích v letech 2022 až 2024. Ve všech případech měly skoky v cenách přímou vazbu na extrémní počasí – vlny horka, sucha nebo nadměrné srážky.
Za konkrétní příklady zpráva uvádí loňský prudký nárůst cen brambor ve Velké Británii, zelí v Jižní Koreji, cibule v Indii a kakaa v Ghaně. V případě západoafrického kakaa vedlo extrémní sucho na přelomu let 2023 a 2024 k narušení sklizně, což způsobilo trojnásobný nárůst světové ceny této suroviny. Ghana a Pobřeží slonoviny přitom produkují více než 60 % světového kakaa.
Autoři upozorňují, že zvýšené ceny potravin vedou nízkopříjmové domácnosti ke konzumaci levnějších, ale méně výživných potravin. To pak zvyšuje riziko chronických nemocí jako je cukrovka, srdeční choroby nebo některé typy rakoviny.
„Extrémní počasí, způsobené změnou klimatu, už teď ničí úrodu a zvyšuje ceny potravin po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie Maximilian Kotz z barcelonského superpočítačového centra. „A dokud se nedostaneme na čistou nulu emisí, bude se tento trend jen zhoršovat.“
Zpráva varuje také před širšími dopady na ekonomiku. Ceny potravin patří mezi klíčové složky inflace, a jejich růst tak ztěžuje centrálním bankám snižování úrokových sazeb. Například letošní suché jaro v Británii podle studie přispělo k nečekaně vysoké inflaci, která překazila očekávané letní snížení sazeb.
Zvyšující se životní náklady přitom mohou mít i politické následky. Kotz připomněl, že právě životní náklady hrály roli v amerických volbách v roce 2024. Zpráva dokonce uvádí, že „vysoká míra inflace může přímo ovlivnit výsledky voleb v moderních demokraciích.“
Raj Patel, profesor na Texaské univerzitě v Austinu, zdůrazňuje, že inflace cen potravin má vždy politický rozměr. Jako příklad uvádí protesty v Mosambiku z roku 2010, kdy extrémní horko v Rusku – tehdejším hlavním vývozci pšenice – vedlo k zákazu exportu, což globálně vyhnalo cenu obilí vzhůru. Následkem byly výpadky dodávek a protesty hladovějících obyvatel.
Závěry studie přicházejí jen několik dní před klíčovým světovým setkáním lídrů – summit UN Food Systems Summit Stocktake se uskuteční 27. července a bude se věnovat právě ohroženým potravinovým systémům v době klimatické krize.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
