Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Zpráva, na níž spolupracovali odborníci z britské organizace Energy & Climate Intelligence Unit (ECIU), Evropské centrální banky (ECB), nezávislé nadace Food Foundation, barcelonského superpočítačového centra a Institutu pro výzkum dopadů klimatu v Postupimi, zkoumá cenové šoky potravin ve 18 zemích v letech 2022 až 2024. Ve všech případech měly skoky v cenách přímou vazbu na extrémní počasí – vlny horka, sucha nebo nadměrné srážky.
Za konkrétní příklady zpráva uvádí loňský prudký nárůst cen brambor ve Velké Británii, zelí v Jižní Koreji, cibule v Indii a kakaa v Ghaně. V případě západoafrického kakaa vedlo extrémní sucho na přelomu let 2023 a 2024 k narušení sklizně, což způsobilo trojnásobný nárůst světové ceny této suroviny. Ghana a Pobřeží slonoviny přitom produkují více než 60 % světového kakaa.
Autoři upozorňují, že zvýšené ceny potravin vedou nízkopříjmové domácnosti ke konzumaci levnějších, ale méně výživných potravin. To pak zvyšuje riziko chronických nemocí jako je cukrovka, srdeční choroby nebo některé typy rakoviny.
„Extrémní počasí, způsobené změnou klimatu, už teď ničí úrodu a zvyšuje ceny potravin po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie Maximilian Kotz z barcelonského superpočítačového centra. „A dokud se nedostaneme na čistou nulu emisí, bude se tento trend jen zhoršovat.“
Zpráva varuje také před širšími dopady na ekonomiku. Ceny potravin patří mezi klíčové složky inflace, a jejich růst tak ztěžuje centrálním bankám snižování úrokových sazeb. Například letošní suché jaro v Británii podle studie přispělo k nečekaně vysoké inflaci, která překazila očekávané letní snížení sazeb.
Zvyšující se životní náklady přitom mohou mít i politické následky. Kotz připomněl, že právě životní náklady hrály roli v amerických volbách v roce 2024. Zpráva dokonce uvádí, že „vysoká míra inflace může přímo ovlivnit výsledky voleb v moderních demokraciích.“
Raj Patel, profesor na Texaské univerzitě v Austinu, zdůrazňuje, že inflace cen potravin má vždy politický rozměr. Jako příklad uvádí protesty v Mosambiku z roku 2010, kdy extrémní horko v Rusku – tehdejším hlavním vývozci pšenice – vedlo k zákazu exportu, což globálně vyhnalo cenu obilí vzhůru. Následkem byly výpadky dodávek a protesty hladovějících obyvatel.
Závěry studie přicházejí jen několik dní před klíčovým světovým setkáním lídrů – summit UN Food Systems Summit Stocktake se uskuteční 27. července a bude se věnovat právě ohroženým potravinovým systémům v době klimatické krize.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
