Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Zpráva, na níž spolupracovali odborníci z britské organizace Energy & Climate Intelligence Unit (ECIU), Evropské centrální banky (ECB), nezávislé nadace Food Foundation, barcelonského superpočítačového centra a Institutu pro výzkum dopadů klimatu v Postupimi, zkoumá cenové šoky potravin ve 18 zemích v letech 2022 až 2024. Ve všech případech měly skoky v cenách přímou vazbu na extrémní počasí – vlny horka, sucha nebo nadměrné srážky.
Za konkrétní příklady zpráva uvádí loňský prudký nárůst cen brambor ve Velké Británii, zelí v Jižní Koreji, cibule v Indii a kakaa v Ghaně. V případě západoafrického kakaa vedlo extrémní sucho na přelomu let 2023 a 2024 k narušení sklizně, což způsobilo trojnásobný nárůst světové ceny této suroviny. Ghana a Pobřeží slonoviny přitom produkují více než 60 % světového kakaa.
Autoři upozorňují, že zvýšené ceny potravin vedou nízkopříjmové domácnosti ke konzumaci levnějších, ale méně výživných potravin. To pak zvyšuje riziko chronických nemocí jako je cukrovka, srdeční choroby nebo některé typy rakoviny.
„Extrémní počasí, způsobené změnou klimatu, už teď ničí úrodu a zvyšuje ceny potravin po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie Maximilian Kotz z barcelonského superpočítačového centra. „A dokud se nedostaneme na čistou nulu emisí, bude se tento trend jen zhoršovat.“
Zpráva varuje také před širšími dopady na ekonomiku. Ceny potravin patří mezi klíčové složky inflace, a jejich růst tak ztěžuje centrálním bankám snižování úrokových sazeb. Například letošní suché jaro v Británii podle studie přispělo k nečekaně vysoké inflaci, která překazila očekávané letní snížení sazeb.
Zvyšující se životní náklady přitom mohou mít i politické následky. Kotz připomněl, že právě životní náklady hrály roli v amerických volbách v roce 2024. Zpráva dokonce uvádí, že „vysoká míra inflace může přímo ovlivnit výsledky voleb v moderních demokraciích.“
Raj Patel, profesor na Texaské univerzitě v Austinu, zdůrazňuje, že inflace cen potravin má vždy politický rozměr. Jako příklad uvádí protesty v Mosambiku z roku 2010, kdy extrémní horko v Rusku – tehdejším hlavním vývozci pšenice – vedlo k zákazu exportu, což globálně vyhnalo cenu obilí vzhůru. Následkem byly výpadky dodávek a protesty hladovějících obyvatel.
Závěry studie přicházejí jen několik dní před klíčovým světovým setkáním lídrů – summit UN Food Systems Summit Stocktake se uskuteční 27. července a bude se věnovat právě ohroženým potravinovým systémům v době klimatické krize.
Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Kyjevský soud ve čtvrtek poslal Andrije Jermaka, bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, do vazby. Strávit by v ní měl minimálně dva měsíce. Jermak je podezřelý z korupce a praní špinavých peněz. O rozhodnutí soudu informovala stanice France24.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
