Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Zpráva, na níž spolupracovali odborníci z britské organizace Energy & Climate Intelligence Unit (ECIU), Evropské centrální banky (ECB), nezávislé nadace Food Foundation, barcelonského superpočítačového centra a Institutu pro výzkum dopadů klimatu v Postupimi, zkoumá cenové šoky potravin ve 18 zemích v letech 2022 až 2024. Ve všech případech měly skoky v cenách přímou vazbu na extrémní počasí – vlny horka, sucha nebo nadměrné srážky.
Za konkrétní příklady zpráva uvádí loňský prudký nárůst cen brambor ve Velké Británii, zelí v Jižní Koreji, cibule v Indii a kakaa v Ghaně. V případě západoafrického kakaa vedlo extrémní sucho na přelomu let 2023 a 2024 k narušení sklizně, což způsobilo trojnásobný nárůst světové ceny této suroviny. Ghana a Pobřeží slonoviny přitom produkují více než 60 % světového kakaa.
Autoři upozorňují, že zvýšené ceny potravin vedou nízkopříjmové domácnosti ke konzumaci levnějších, ale méně výživných potravin. To pak zvyšuje riziko chronických nemocí jako je cukrovka, srdeční choroby nebo některé typy rakoviny.
„Extrémní počasí, způsobené změnou klimatu, už teď ničí úrodu a zvyšuje ceny potravin po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie Maximilian Kotz z barcelonského superpočítačového centra. „A dokud se nedostaneme na čistou nulu emisí, bude se tento trend jen zhoršovat.“
Zpráva varuje také před širšími dopady na ekonomiku. Ceny potravin patří mezi klíčové složky inflace, a jejich růst tak ztěžuje centrálním bankám snižování úrokových sazeb. Například letošní suché jaro v Británii podle studie přispělo k nečekaně vysoké inflaci, která překazila očekávané letní snížení sazeb.
Zvyšující se životní náklady přitom mohou mít i politické následky. Kotz připomněl, že právě životní náklady hrály roli v amerických volbách v roce 2024. Zpráva dokonce uvádí, že „vysoká míra inflace může přímo ovlivnit výsledky voleb v moderních demokraciích.“
Raj Patel, profesor na Texaské univerzitě v Austinu, zdůrazňuje, že inflace cen potravin má vždy politický rozměr. Jako příklad uvádí protesty v Mosambiku z roku 2010, kdy extrémní horko v Rusku – tehdejším hlavním vývozci pšenice – vedlo k zákazu exportu, což globálně vyhnalo cenu obilí vzhůru. Následkem byly výpadky dodávek a protesty hladovějících obyvatel.
Závěry studie přicházejí jen několik dní před klíčovým světovým setkáním lídrů – summit UN Food Systems Summit Stocktake se uskuteční 27. července a bude se věnovat právě ohroženým potravinovým systémům v době klimatické krize.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
