Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Zpráva, na níž spolupracovali odborníci z britské organizace Energy & Climate Intelligence Unit (ECIU), Evropské centrální banky (ECB), nezávislé nadace Food Foundation, barcelonského superpočítačového centra a Institutu pro výzkum dopadů klimatu v Postupimi, zkoumá cenové šoky potravin ve 18 zemích v letech 2022 až 2024. Ve všech případech měly skoky v cenách přímou vazbu na extrémní počasí – vlny horka, sucha nebo nadměrné srážky.
Za konkrétní příklady zpráva uvádí loňský prudký nárůst cen brambor ve Velké Británii, zelí v Jižní Koreji, cibule v Indii a kakaa v Ghaně. V případě západoafrického kakaa vedlo extrémní sucho na přelomu let 2023 a 2024 k narušení sklizně, což způsobilo trojnásobný nárůst světové ceny této suroviny. Ghana a Pobřeží slonoviny přitom produkují více než 60 % světového kakaa.
Autoři upozorňují, že zvýšené ceny potravin vedou nízkopříjmové domácnosti ke konzumaci levnějších, ale méně výživných potravin. To pak zvyšuje riziko chronických nemocí jako je cukrovka, srdeční choroby nebo některé typy rakoviny.
„Extrémní počasí, způsobené změnou klimatu, už teď ničí úrodu a zvyšuje ceny potravin po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie Maximilian Kotz z barcelonského superpočítačového centra. „A dokud se nedostaneme na čistou nulu emisí, bude se tento trend jen zhoršovat.“
Zpráva varuje také před širšími dopady na ekonomiku. Ceny potravin patří mezi klíčové složky inflace, a jejich růst tak ztěžuje centrálním bankám snižování úrokových sazeb. Například letošní suché jaro v Británii podle studie přispělo k nečekaně vysoké inflaci, která překazila očekávané letní snížení sazeb.
Zvyšující se životní náklady přitom mohou mít i politické následky. Kotz připomněl, že právě životní náklady hrály roli v amerických volbách v roce 2024. Zpráva dokonce uvádí, že „vysoká míra inflace může přímo ovlivnit výsledky voleb v moderních demokraciích.“
Raj Patel, profesor na Texaské univerzitě v Austinu, zdůrazňuje, že inflace cen potravin má vždy politický rozměr. Jako příklad uvádí protesty v Mosambiku z roku 2010, kdy extrémní horko v Rusku – tehdejším hlavním vývozci pšenice – vedlo k zákazu exportu, což globálně vyhnalo cenu obilí vzhůru. Následkem byly výpadky dodávek a protesty hladovějících obyvatel.
Závěry studie přicházejí jen několik dní před klíčovým světovým setkáním lídrů – summit UN Food Systems Summit Stocktake se uskuteční 27. července a bude se věnovat právě ohroženým potravinovým systémům v době klimatické krize.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
