Česko v posledních dnech zaznamenalo srážky prakticky na celém území, ovšem jejich rozložení a intenzita se výrazně lišily. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Někde spadlo jen několik milimetrů deště, jinde napršelo až sto milimetrů.
Nejvíce srážek připadlo na Moravu a malou část východních Čech, kde se úhrny pohybovaly mezi 20 až 50 milimetry. V pásu od Hodonína po Karvinou napršelo místy až sto milimetrů, uvedl ústav na sociální síti X.
Jinde byla situace odlišná. Na západě Čech se úhrny pohybovaly nejčastěji do 5 milimetrů, pás od Šumavy po Krkonoše měl úhrny mezi 5 až 15 milimetry. Výjimkou bylo několik míst na Šumavě s úhrny až 20 milimetrů.
Srážky se ani moc neprojevily na tuzemských řekách. "Vzhledem k tomu, že před začátkem této srážkové epizody byla krajina velmi málo nasycená vodou, byla reakce vodních toků na srážky jen malá a reagovaly hlavně malé toky. Zaznamenané SPA máme jen na Stružce v Rychvaldě, kde byl krátkodobě překročen 2. SPA," informovali meteorologové.
Příčinou výraznějších srážkových úhrnů bylo vlnící se frontální rozhraní nad střední Evropou, kdy přes Česko přecházely jednotlivé frontální vlny. Poměrně dobře se tak dařilo bouřkám, které měly většinou poměrně rychlý postup, ale šly jedna za druhou.
Podle předpovědi se v příštím týdnu s podobným počasím nepočítá. "V následujících dnech podobně vysoké úhrny již neočekáváme," dodali meteorologové.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
