Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.
V úterý Izrael zahájil svou dlouho avizovanou pozemní ofenzivu ve městě Gaza. Do ulic vyslal tanky a dálkově řízené obrněné vozy naložené výbušninami. Stalo se tak i navzdory mezinárodní kritice a zjištění komise OSN, podle kterého se Izrael v Palestině dopouští genocidy. Izraelské ministerstvo zahraničí ale tuto zprávu označilo za "zkreslenou a falešnou".
Izraelská armáda uvedla, že očekává, že ofenziva bude trvat "několik měsíců", a poprvé tak sdělila časový harmonogram pro převzetí kontroly nad největším populačním centrem na území. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že cílem ofenzivy je "porazit nepřítele a evakuovat obyvatelstvo".
V prohlášení však nebylo nic o osvobození zbývajících izraelských rukojmích, což bylo dosud neustále zmiňovaným cílem války. Rodiny rukojmích a jejich příznivci proti tomu v úterý protestovali u Netanjahuovy rezidence a obvinili ho, že své blízké opustil.
Generální tajemník OSN António Guterres se vyjádřil, že je zjevné, že Izrael nemá zájem na mírovém řešení. Podle něj je Izrael odhodlán jít až do konce a není otevřen seriózním jednáním o příměří, což bude mít pro něj dramatické důsledky. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo za posledních 24 hodin zabito 59 lidí a 386 zraněno, celkový počet obětí od začátku války před téměř dvěma lety je téměř 65 000. Předpokládá se však, že skutečný počet je mnohem vyšší.
Evropská komise má ve středu představit plán, který má "vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby změnila směr války v Gaze". Uvedla to šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová. Pozemní ofenziva totiž podle ní "už tak zoufalou situaci ještě zhorší". Znamená to víc smrti, ničení a vysídlování.
Soudní orgány v Íránu v úterý popravily muže oběšením poté, co byl usvědčen ze špionáže pro izraelskou zpravodajskou agenturu Mosad. Australská televize SBS uvedla, že se nehodlá připojit k bojkotu příštího ročníku soutěže Eurovision, pokud v ní bude Izrael. O jeho účasti se rozhodne v prosinci, SBS se ale soutěže v roce 2026 hodlá zúčastnit tak jako tak.
Své rodiny z Pásma Gazy se snaží dostat i 20 autorů, mezi nimi i známé osobnosti jako Sally Rooneyová a Annie Ernauxová. Vyzývají francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby obnovil program pro evakuaci palestinských spisovatelů, vědců a umělců. Program byl v srpnu pozastaven.
Obyvatelka města Gaza, Fatima al-Zahra Sahweilová, řekla, že bombardování v Gaze bylo v úterý tak intenzivní, že to bylo jako zemětřesení, které nikdy nepřestane. Mnoho lidí je v současné době vystěhovaných a snaží se chránit své rodiny. Podle Sahweilové je pro ně těžké se dostat na pobřežní cestu Rashid, kterou Izrael označil jako "únikovou trasu", protože jízda jakýmkoliv vozidlem je příliš drahá.
Řekla, že pokud by se rodina přestěhovala, šla by do neznáma, protože si nemůže dovolit ani stan. Stejně jako více než 90 % lidí v Gaze, i ona a její rodina už se museli kvůli válce přestěhovat 19krát. S pozemní ofenzivou je izraelská armáda vyzývá, aby se milion lidí, kteří se ukrývají v Gaze, přestěhovali na jih. Sahweilová ale ví, že ani jih není bezpečným útočištěm.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.