Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.
V úterý Izrael zahájil svou dlouho avizovanou pozemní ofenzivu ve městě Gaza. Do ulic vyslal tanky a dálkově řízené obrněné vozy naložené výbušninami. Stalo se tak i navzdory mezinárodní kritice a zjištění komise OSN, podle kterého se Izrael v Palestině dopouští genocidy. Izraelské ministerstvo zahraničí ale tuto zprávu označilo za "zkreslenou a falešnou".
Izraelská armáda uvedla, že očekává, že ofenziva bude trvat "několik měsíců", a poprvé tak sdělila časový harmonogram pro převzetí kontroly nad největším populačním centrem na území. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že cílem ofenzivy je "porazit nepřítele a evakuovat obyvatelstvo".
V prohlášení však nebylo nic o osvobození zbývajících izraelských rukojmích, což bylo dosud neustále zmiňovaným cílem války. Rodiny rukojmích a jejich příznivci proti tomu v úterý protestovali u Netanjahuovy rezidence a obvinili ho, že své blízké opustil.
Generální tajemník OSN António Guterres se vyjádřil, že je zjevné, že Izrael nemá zájem na mírovém řešení. Podle něj je Izrael odhodlán jít až do konce a není otevřen seriózním jednáním o příměří, což bude mít pro něj dramatické důsledky. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo za posledních 24 hodin zabito 59 lidí a 386 zraněno, celkový počet obětí od začátku války před téměř dvěma lety je téměř 65 000. Předpokládá se však, že skutečný počet je mnohem vyšší.
Evropská komise má ve středu představit plán, který má "vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby změnila směr války v Gaze". Uvedla to šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová. Pozemní ofenziva totiž podle ní "už tak zoufalou situaci ještě zhorší". Znamená to víc smrti, ničení a vysídlování.
Soudní orgány v Íránu v úterý popravily muže oběšením poté, co byl usvědčen ze špionáže pro izraelskou zpravodajskou agenturu Mosad. Australská televize SBS uvedla, že se nehodlá připojit k bojkotu příštího ročníku soutěže Eurovision, pokud v ní bude Izrael. O jeho účasti se rozhodne v prosinci, SBS se ale soutěže v roce 2026 hodlá zúčastnit tak jako tak.
Své rodiny z Pásma Gazy se snaží dostat i 20 autorů, mezi nimi i známé osobnosti jako Sally Rooneyová a Annie Ernauxová. Vyzývají francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby obnovil program pro evakuaci palestinských spisovatelů, vědců a umělců. Program byl v srpnu pozastaven.
Obyvatelka města Gaza, Fatima al-Zahra Sahweilová, řekla, že bombardování v Gaze bylo v úterý tak intenzivní, že to bylo jako zemětřesení, které nikdy nepřestane. Mnoho lidí je v současné době vystěhovaných a snaží se chránit své rodiny. Podle Sahweilové je pro ně těžké se dostat na pobřežní cestu Rashid, kterou Izrael označil jako "únikovou trasu", protože jízda jakýmkoliv vozidlem je příliš drahá.
Řekla, že pokud by se rodina přestěhovala, šla by do neznáma, protože si nemůže dovolit ani stan. Stejně jako více než 90 % lidí v Gaze, i ona a její rodina už se museli kvůli válce přestěhovat 19krát. S pozemní ofenzivou je izraelská armáda vyzývá, aby se milion lidí, kteří se ukrývají v Gaze, přestěhovali na jih. Sahweilová ale ví, že ani jih není bezpečným útočištěm.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.