Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.
V úterý Izrael zahájil svou dlouho avizovanou pozemní ofenzivu ve městě Gaza. Do ulic vyslal tanky a dálkově řízené obrněné vozy naložené výbušninami. Stalo se tak i navzdory mezinárodní kritice a zjištění komise OSN, podle kterého se Izrael v Palestině dopouští genocidy. Izraelské ministerstvo zahraničí ale tuto zprávu označilo za "zkreslenou a falešnou".
Izraelská armáda uvedla, že očekává, že ofenziva bude trvat "několik měsíců", a poprvé tak sdělila časový harmonogram pro převzetí kontroly nad největším populačním centrem na území. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že cílem ofenzivy je "porazit nepřítele a evakuovat obyvatelstvo".
V prohlášení však nebylo nic o osvobození zbývajících izraelských rukojmích, což bylo dosud neustále zmiňovaným cílem války. Rodiny rukojmích a jejich příznivci proti tomu v úterý protestovali u Netanjahuovy rezidence a obvinili ho, že své blízké opustil.
Generální tajemník OSN António Guterres se vyjádřil, že je zjevné, že Izrael nemá zájem na mírovém řešení. Podle něj je Izrael odhodlán jít až do konce a není otevřen seriózním jednáním o příměří, což bude mít pro něj dramatické důsledky. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo za posledních 24 hodin zabito 59 lidí a 386 zraněno, celkový počet obětí od začátku války před téměř dvěma lety je téměř 65 000. Předpokládá se však, že skutečný počet je mnohem vyšší.
Evropská komise má ve středu představit plán, který má "vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby změnila směr války v Gaze". Uvedla to šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová. Pozemní ofenziva totiž podle ní "už tak zoufalou situaci ještě zhorší". Znamená to víc smrti, ničení a vysídlování.
Soudní orgány v Íránu v úterý popravily muže oběšením poté, co byl usvědčen ze špionáže pro izraelskou zpravodajskou agenturu Mosad. Australská televize SBS uvedla, že se nehodlá připojit k bojkotu příštího ročníku soutěže Eurovision, pokud v ní bude Izrael. O jeho účasti se rozhodne v prosinci, SBS se ale soutěže v roce 2026 hodlá zúčastnit tak jako tak.
Své rodiny z Pásma Gazy se snaží dostat i 20 autorů, mezi nimi i známé osobnosti jako Sally Rooneyová a Annie Ernauxová. Vyzývají francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby obnovil program pro evakuaci palestinských spisovatelů, vědců a umělců. Program byl v srpnu pozastaven.
Obyvatelka města Gaza, Fatima al-Zahra Sahweilová, řekla, že bombardování v Gaze bylo v úterý tak intenzivní, že to bylo jako zemětřesení, které nikdy nepřestane. Mnoho lidí je v současné době vystěhovaných a snaží se chránit své rodiny. Podle Sahweilové je pro ně těžké se dostat na pobřežní cestu Rashid, kterou Izrael označil jako "únikovou trasu", protože jízda jakýmkoliv vozidlem je příliš drahá.
Řekla, že pokud by se rodina přestěhovala, šla by do neznáma, protože si nemůže dovolit ani stan. Stejně jako více než 90 % lidí v Gaze, i ona a její rodina už se museli kvůli válce přestěhovat 19krát. S pozemní ofenzivou je izraelská armáda vyzývá, aby se milion lidí, kteří se ukrývají v Gaze, přestěhovali na jih. Sahweilová ale ví, že ani jih není bezpečným útočištěm.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.