Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.
V úterý Izrael zahájil svou dlouho avizovanou pozemní ofenzivu ve městě Gaza. Do ulic vyslal tanky a dálkově řízené obrněné vozy naložené výbušninami. Stalo se tak i navzdory mezinárodní kritice a zjištění komise OSN, podle kterého se Izrael v Palestině dopouští genocidy. Izraelské ministerstvo zahraničí ale tuto zprávu označilo za "zkreslenou a falešnou".
Izraelská armáda uvedla, že očekává, že ofenziva bude trvat "několik měsíců", a poprvé tak sdělila časový harmonogram pro převzetí kontroly nad největším populačním centrem na území. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že cílem ofenzivy je "porazit nepřítele a evakuovat obyvatelstvo".
V prohlášení však nebylo nic o osvobození zbývajících izraelských rukojmích, což bylo dosud neustále zmiňovaným cílem války. Rodiny rukojmích a jejich příznivci proti tomu v úterý protestovali u Netanjahuovy rezidence a obvinili ho, že své blízké opustil.
Generální tajemník OSN António Guterres se vyjádřil, že je zjevné, že Izrael nemá zájem na mírovém řešení. Podle něj je Izrael odhodlán jít až do konce a není otevřen seriózním jednáním o příměří, což bude mít pro něj dramatické důsledky. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo za posledních 24 hodin zabito 59 lidí a 386 zraněno, celkový počet obětí od začátku války před téměř dvěma lety je téměř 65 000. Předpokládá se však, že skutečný počet je mnohem vyšší.
Evropská komise má ve středu představit plán, který má "vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby změnila směr války v Gaze". Uvedla to šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová. Pozemní ofenziva totiž podle ní "už tak zoufalou situaci ještě zhorší". Znamená to víc smrti, ničení a vysídlování.
Soudní orgány v Íránu v úterý popravily muže oběšením poté, co byl usvědčen ze špionáže pro izraelskou zpravodajskou agenturu Mosad. Australská televize SBS uvedla, že se nehodlá připojit k bojkotu příštího ročníku soutěže Eurovision, pokud v ní bude Izrael. O jeho účasti se rozhodne v prosinci, SBS se ale soutěže v roce 2026 hodlá zúčastnit tak jako tak.
Své rodiny z Pásma Gazy se snaží dostat i 20 autorů, mezi nimi i známé osobnosti jako Sally Rooneyová a Annie Ernauxová. Vyzývají francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby obnovil program pro evakuaci palestinských spisovatelů, vědců a umělců. Program byl v srpnu pozastaven.
Obyvatelka města Gaza, Fatima al-Zahra Sahweilová, řekla, že bombardování v Gaze bylo v úterý tak intenzivní, že to bylo jako zemětřesení, které nikdy nepřestane. Mnoho lidí je v současné době vystěhovaných a snaží se chránit své rodiny. Podle Sahweilové je pro ně těžké se dostat na pobřežní cestu Rashid, kterou Izrael označil jako "únikovou trasu", protože jízda jakýmkoliv vozidlem je příliš drahá.
Řekla, že pokud by se rodina přestěhovala, šla by do neznáma, protože si nemůže dovolit ani stan. Stejně jako více než 90 % lidí v Gaze, i ona a její rodina už se museli kvůli válce přestěhovat 19krát. S pozemní ofenzivou je izraelská armáda vyzývá, aby se milion lidí, kteří se ukrývají v Gaze, přestěhovali na jih. Sahweilová ale ví, že ani jih není bezpečným útočištěm.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.