Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.
V úterý Izrael zahájil svou dlouho avizovanou pozemní ofenzivu ve městě Gaza. Do ulic vyslal tanky a dálkově řízené obrněné vozy naložené výbušninami. Stalo se tak i navzdory mezinárodní kritice a zjištění komise OSN, podle kterého se Izrael v Palestině dopouští genocidy. Izraelské ministerstvo zahraničí ale tuto zprávu označilo za "zkreslenou a falešnou".
Izraelská armáda uvedla, že očekává, že ofenziva bude trvat "několik měsíců", a poprvé tak sdělila časový harmonogram pro převzetí kontroly nad největším populačním centrem na území. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že cílem ofenzivy je "porazit nepřítele a evakuovat obyvatelstvo".
V prohlášení však nebylo nic o osvobození zbývajících izraelských rukojmích, což bylo dosud neustále zmiňovaným cílem války. Rodiny rukojmích a jejich příznivci proti tomu v úterý protestovali u Netanjahuovy rezidence a obvinili ho, že své blízké opustil.
Generální tajemník OSN António Guterres se vyjádřil, že je zjevné, že Izrael nemá zájem na mírovém řešení. Podle něj je Izrael odhodlán jít až do konce a není otevřen seriózním jednáním o příměří, což bude mít pro něj dramatické důsledky. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo za posledních 24 hodin zabito 59 lidí a 386 zraněno, celkový počet obětí od začátku války před téměř dvěma lety je téměř 65 000. Předpokládá se však, že skutečný počet je mnohem vyšší.
Evropská komise má ve středu představit plán, který má "vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby změnila směr války v Gaze". Uvedla to šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová. Pozemní ofenziva totiž podle ní "už tak zoufalou situaci ještě zhorší". Znamená to víc smrti, ničení a vysídlování.
Soudní orgány v Íránu v úterý popravily muže oběšením poté, co byl usvědčen ze špionáže pro izraelskou zpravodajskou agenturu Mosad. Australská televize SBS uvedla, že se nehodlá připojit k bojkotu příštího ročníku soutěže Eurovision, pokud v ní bude Izrael. O jeho účasti se rozhodne v prosinci, SBS se ale soutěže v roce 2026 hodlá zúčastnit tak jako tak.
Své rodiny z Pásma Gazy se snaží dostat i 20 autorů, mezi nimi i známé osobnosti jako Sally Rooneyová a Annie Ernauxová. Vyzývají francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby obnovil program pro evakuaci palestinských spisovatelů, vědců a umělců. Program byl v srpnu pozastaven.
Obyvatelka města Gaza, Fatima al-Zahra Sahweilová, řekla, že bombardování v Gaze bylo v úterý tak intenzivní, že to bylo jako zemětřesení, které nikdy nepřestane. Mnoho lidí je v současné době vystěhovaných a snaží se chránit své rodiny. Podle Sahweilové je pro ně těžké se dostat na pobřežní cestu Rashid, kterou Izrael označil jako "únikovou trasu", protože jízda jakýmkoliv vozidlem je příliš drahá.
Řekla, že pokud by se rodina přestěhovala, šla by do neznáma, protože si nemůže dovolit ani stan. Stejně jako více než 90 % lidí v Gaze, i ona a její rodina už se museli kvůli válce přestěhovat 19krát. S pozemní ofenzivou je izraelská armáda vyzývá, aby se milion lidí, kteří se ukrývají v Gaze, přestěhovali na jih. Sahweilová ale ví, že ani jih není bezpečným útočištěm.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.