Severní Korea má tajnou raketovou základnu, která je schovaná poblíž hranic s Čínou. Tento objev, který odhalila zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), naznačuje, že KLDR nemá v úmyslu se zapojit do seriózních jednání o kontrole zbrojení.
Tato nová raketová základna, nazvaná Sinpung-dong, se nachází přibližně 27 kilometrů od čínských hranic a může obsahovat šest až devět mezikontinentálních balistických střel (ICBM) s jadernými hlavicemi.
Zjištění vychází ze satelitních snímků a analýz dokumentů a svědectví severokorejských uprchlíků. Podle CSIS je základna součástí větší sítě 15 až 20 skrytých zařízení, která představují potenciální jadernou hrozbu pro východní Asii a Spojené státy.
Objev má také důležité dopady na mezinárodní bezpečnost. V první řadě je tu potenciální problém pro Čínu kvůli blízkosti základny. Není jasné, zda čínský prezident Si Ťin-pching předem věděl o její výstavbě.
Je možné, že vlastní čínské satelity zachytily stavbu a že Si Ťin-pching výstavbě požehnal, což by bylo znepokojující, protože by to znamenalo, že Čína podporuje budování dalších jaderných zbraní. Vzhledem k tomu, že se Si Ťin-pching a Kim Čong-un nedávno setkali na vojenské přehlídce v Číně, je pravděpodobné, že základnu probírali.
Pro Spojené státy, které čelí v současné době tlaku na Blízkém východě a Ukrajině, je tento objev dalším velkým problémem. Ještě není jasné, zda měly USA o existenci základny předchozí informace.
Severní Korea není známá transparentností v jaderné oblasti, a decentralizovaná síť základen navíc představuje pro armádu USA značnou vojenskou překážku. Případný útok s cílem zajistit jaderné odzbrojení by byl velmi složitý, jelikož se cíle špatně lokalizují a ničí.
Obzvláště znepokojena je Jižní Korea, která se neustále snaží vyjednat odzbrojení poloostrova. Tato síť tajných základen znamená, že Severní Korea nemá žádný zájem na diplomatickém sblížení nebo na dohodách o kontrole zbrojení.
Kim Čong-un se každý den cítí silnější ve svém statusu jaderné mocnosti. Chce mít úplnou kontrolu nad svými jadernými zbraněmi a schopnost kdykoli s nimi zaútočit. Zdá se, že nemá žádnou chuť vyměňovat jaderné zbraně za sankční úlevy nebo jiné ústupky.
Bývalý americký prezident Donald Trump, který tvrdí, že má s Kim Čong-unem dobrý vztah a nedávno se vyjádřil, že by se s ním letos mohl setkat, zatím nepodnikl žádné konkrétní kroky k diplomatickému řešení. Jižní Korea se také nemůže pohnout z místa.
Podle sestry severokorejského vůdce, Kim Jo-čong, která má na svého bratra vliv, nebude Jižní Korea nikdy diplomatickým partnerem KLDR. Se Severní Koreou, jakožto jadernou velmocí, se bude muset mezinárodní společenství pravděpodobně smířit.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.