Severní Korea má tajnou raketovou základnu, která je schovaná poblíž hranic s Čínou. Tento objev, který odhalila zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), naznačuje, že KLDR nemá v úmyslu se zapojit do seriózních jednání o kontrole zbrojení.
Tato nová raketová základna, nazvaná Sinpung-dong, se nachází přibližně 27 kilometrů od čínských hranic a může obsahovat šest až devět mezikontinentálních balistických střel (ICBM) s jadernými hlavicemi.
Zjištění vychází ze satelitních snímků a analýz dokumentů a svědectví severokorejských uprchlíků. Podle CSIS je základna součástí větší sítě 15 až 20 skrytých zařízení, která představují potenciální jadernou hrozbu pro východní Asii a Spojené státy.
Objev má také důležité dopady na mezinárodní bezpečnost. V první řadě je tu potenciální problém pro Čínu kvůli blízkosti základny. Není jasné, zda čínský prezident Si Ťin-pching předem věděl o její výstavbě.
Je možné, že vlastní čínské satelity zachytily stavbu a že Si Ťin-pching výstavbě požehnal, což by bylo znepokojující, protože by to znamenalo, že Čína podporuje budování dalších jaderných zbraní. Vzhledem k tomu, že se Si Ťin-pching a Kim Čong-un nedávno setkali na vojenské přehlídce v Číně, je pravděpodobné, že základnu probírali.
Pro Spojené státy, které čelí v současné době tlaku na Blízkém východě a Ukrajině, je tento objev dalším velkým problémem. Ještě není jasné, zda měly USA o existenci základny předchozí informace.
Severní Korea není známá transparentností v jaderné oblasti, a decentralizovaná síť základen navíc představuje pro armádu USA značnou vojenskou překážku. Případný útok s cílem zajistit jaderné odzbrojení by byl velmi složitý, jelikož se cíle špatně lokalizují a ničí.
Obzvláště znepokojena je Jižní Korea, která se neustále snaží vyjednat odzbrojení poloostrova. Tato síť tajných základen znamená, že Severní Korea nemá žádný zájem na diplomatickém sblížení nebo na dohodách o kontrole zbrojení.
Kim Čong-un se každý den cítí silnější ve svém statusu jaderné mocnosti. Chce mít úplnou kontrolu nad svými jadernými zbraněmi a schopnost kdykoli s nimi zaútočit. Zdá se, že nemá žádnou chuť vyměňovat jaderné zbraně za sankční úlevy nebo jiné ústupky.
Bývalý americký prezident Donald Trump, který tvrdí, že má s Kim Čong-unem dobrý vztah a nedávno se vyjádřil, že by se s ním letos mohl setkat, zatím nepodnikl žádné konkrétní kroky k diplomatickému řešení. Jižní Korea se také nemůže pohnout z místa.
Podle sestry severokorejského vůdce, Kim Jo-čong, která má na svého bratra vliv, nebude Jižní Korea nikdy diplomatickým partnerem KLDR. Se Severní Koreou, jakožto jadernou velmocí, se bude muset mezinárodní společenství pravděpodobně smířit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.