Studie zveřejněná klimatickými a zdravotními výzkumníky uvádí, že změna klimatu způsobená lidskou činností měla toto léto na svědomí přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Podle vědců může být tento počet ještě vyšší, protože toto léto bylo čtvrté nejteplejší v historii měření.
Tento rok bylo čtvrté nejteplejší léto v historii evropského kontinentu, což se výrazně podepsalo na počtu úmrtí. Podle předběžné studie, kterou zveřejnili klimatičtí a zdravotní vědci, je globální oteplování způsobené lidskou činností odpovědné za přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Vědci zároveň upozorňují, že skutečný počet může být ještě vyšší.
Studie byla vytvořena ve zrychleném režimu, aby bylo možné co nejrychleji propojit počet úmrtí během vln veder s globálním oteplováním. Díky tomu autoři nemuseli čekat měsíce na oficiální data nebo roky na publikaci ve vědeckém časopise s recenzním řízením. Počet úmrtí nebyl získán z oficiálních statistik, ale byl odhadnut pomocí modelování založeného na dříve prověřených studiích.
Počty úmrtí v důsledku vln veder jsou podle odborníků často podhodnoceny, protože jako příčina úmrtí jsou v nemocničních záznamech obvykle uváděny srdeční, dýchací nebo jiné zdravotní problémy, které v horku nejčastěji postihují starší lidi. Z toho důvodu je obtížné získat přesné statistiky v reálném čase. .
Tým britských výzkumníků, ve kterém byli vědci z Imperial College London a epidemiologové z London School of Hygiene & Tropical Medicine, použil klimatické modely, aby zjistil, že globální oteplování zvýšilo průměrné teploty v 854 evropských městech v období od června do srpna o 2,2 °C. S využitím historických údajů o tom, jak vysoké teploty zvyšují úmrtnost, odhadli, že za toto období zemřelo v těchto městech přibližně 24 400 lidí.
Autoři studie porovnali toto číslo s odhadem úmrtnosti ve světě, který by nebyl o 1,3 °C teplejší kvůli klimatické změně způsobené spalováním fosilních paliv. Odhadli, že téměř 70 % (16 500) z celkového počtu úmrtí mohlo být způsobeno globálním oteplováním. To znamená, že změna klimatu mohla ztrojnásobit počet úmrtí v důsledku veder.
Podle studie byl nejvyšší počet úmrtí způsobených klimatickou změnou v Římě (835), následovaly Atény (630) a Paříž (409). Více než 85 % všech odhadovaných úmrtí se týkalo lidí starších 65 let. Výzkumníci zdůraznili, že jejich studie nezahrnuje celou Evropu, jelikož některé oblasti, například Balkán, nebyly do modelů započítány. Dodávají, že nárůst teploty o pouhé 2-4 °C může být rozdílem mezi životem a smrtí, což je důvod, proč se vlnám veder přezdívá "tiší zabijáci".
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.