Studie zveřejněná klimatickými a zdravotními výzkumníky uvádí, že změna klimatu způsobená lidskou činností měla toto léto na svědomí přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Podle vědců může být tento počet ještě vyšší, protože toto léto bylo čtvrté nejteplejší v historii měření.
Tento rok bylo čtvrté nejteplejší léto v historii evropského kontinentu, což se výrazně podepsalo na počtu úmrtí. Podle předběžné studie, kterou zveřejnili klimatičtí a zdravotní vědci, je globální oteplování způsobené lidskou činností odpovědné za přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Vědci zároveň upozorňují, že skutečný počet může být ještě vyšší.
Studie byla vytvořena ve zrychleném režimu, aby bylo možné co nejrychleji propojit počet úmrtí během vln veder s globálním oteplováním. Díky tomu autoři nemuseli čekat měsíce na oficiální data nebo roky na publikaci ve vědeckém časopise s recenzním řízením. Počet úmrtí nebyl získán z oficiálních statistik, ale byl odhadnut pomocí modelování založeného na dříve prověřených studiích.
Počty úmrtí v důsledku vln veder jsou podle odborníků často podhodnoceny, protože jako příčina úmrtí jsou v nemocničních záznamech obvykle uváděny srdeční, dýchací nebo jiné zdravotní problémy, které v horku nejčastěji postihují starší lidi. Z toho důvodu je obtížné získat přesné statistiky v reálném čase. .
Tým britských výzkumníků, ve kterém byli vědci z Imperial College London a epidemiologové z London School of Hygiene & Tropical Medicine, použil klimatické modely, aby zjistil, že globální oteplování zvýšilo průměrné teploty v 854 evropských městech v období od června do srpna o 2,2 °C. S využitím historických údajů o tom, jak vysoké teploty zvyšují úmrtnost, odhadli, že za toto období zemřelo v těchto městech přibližně 24 400 lidí.
Autoři studie porovnali toto číslo s odhadem úmrtnosti ve světě, který by nebyl o 1,3 °C teplejší kvůli klimatické změně způsobené spalováním fosilních paliv. Odhadli, že téměř 70 % (16 500) z celkového počtu úmrtí mohlo být způsobeno globálním oteplováním. To znamená, že změna klimatu mohla ztrojnásobit počet úmrtí v důsledku veder.
Podle studie byl nejvyšší počet úmrtí způsobených klimatickou změnou v Římě (835), následovaly Atény (630) a Paříž (409). Více než 85 % všech odhadovaných úmrtí se týkalo lidí starších 65 let. Výzkumníci zdůraznili, že jejich studie nezahrnuje celou Evropu, jelikož některé oblasti, například Balkán, nebyly do modelů započítány. Dodávají, že nárůst teploty o pouhé 2-4 °C může být rozdílem mezi životem a smrtí, což je důvod, proč se vlnám veder přezdívá "tiší zabijáci".
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.