Studie zveřejněná klimatickými a zdravotními výzkumníky uvádí, že změna klimatu způsobená lidskou činností měla toto léto na svědomí přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Podle vědců může být tento počet ještě vyšší, protože toto léto bylo čtvrté nejteplejší v historii měření.
Tento rok bylo čtvrté nejteplejší léto v historii evropského kontinentu, což se výrazně podepsalo na počtu úmrtí. Podle předběžné studie, kterou zveřejnili klimatičtí a zdravotní vědci, je globální oteplování způsobené lidskou činností odpovědné za přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Vědci zároveň upozorňují, že skutečný počet může být ještě vyšší.
Studie byla vytvořena ve zrychleném režimu, aby bylo možné co nejrychleji propojit počet úmrtí během vln veder s globálním oteplováním. Díky tomu autoři nemuseli čekat měsíce na oficiální data nebo roky na publikaci ve vědeckém časopise s recenzním řízením. Počet úmrtí nebyl získán z oficiálních statistik, ale byl odhadnut pomocí modelování založeného na dříve prověřených studiích.
Počty úmrtí v důsledku vln veder jsou podle odborníků často podhodnoceny, protože jako příčina úmrtí jsou v nemocničních záznamech obvykle uváděny srdeční, dýchací nebo jiné zdravotní problémy, které v horku nejčastěji postihují starší lidi. Z toho důvodu je obtížné získat přesné statistiky v reálném čase. .
Tým britských výzkumníků, ve kterém byli vědci z Imperial College London a epidemiologové z London School of Hygiene & Tropical Medicine, použil klimatické modely, aby zjistil, že globální oteplování zvýšilo průměrné teploty v 854 evropských městech v období od června do srpna o 2,2 °C. S využitím historických údajů o tom, jak vysoké teploty zvyšují úmrtnost, odhadli, že za toto období zemřelo v těchto městech přibližně 24 400 lidí.
Autoři studie porovnali toto číslo s odhadem úmrtnosti ve světě, který by nebyl o 1,3 °C teplejší kvůli klimatické změně způsobené spalováním fosilních paliv. Odhadli, že téměř 70 % (16 500) z celkového počtu úmrtí mohlo být způsobeno globálním oteplováním. To znamená, že změna klimatu mohla ztrojnásobit počet úmrtí v důsledku veder.
Podle studie byl nejvyšší počet úmrtí způsobených klimatickou změnou v Římě (835), následovaly Atény (630) a Paříž (409). Více než 85 % všech odhadovaných úmrtí se týkalo lidí starších 65 let. Výzkumníci zdůraznili, že jejich studie nezahrnuje celou Evropu, jelikož některé oblasti, například Balkán, nebyly do modelů započítány. Dodávají, že nárůst teploty o pouhé 2-4 °C může být rozdílem mezi životem a smrtí, což je důvod, proč se vlnám veder přezdívá "tiší zabijáci".
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.