Studie zveřejněná klimatickými a zdravotními výzkumníky uvádí, že změna klimatu způsobená lidskou činností měla toto léto na svědomí přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Podle vědců může být tento počet ještě vyšší, protože toto léto bylo čtvrté nejteplejší v historii měření.
Tento rok bylo čtvrté nejteplejší léto v historii evropského kontinentu, což se výrazně podepsalo na počtu úmrtí. Podle předběžné studie, kterou zveřejnili klimatičtí a zdravotní vědci, je globální oteplování způsobené lidskou činností odpovědné za přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Vědci zároveň upozorňují, že skutečný počet může být ještě vyšší.
Studie byla vytvořena ve zrychleném režimu, aby bylo možné co nejrychleji propojit počet úmrtí během vln veder s globálním oteplováním. Díky tomu autoři nemuseli čekat měsíce na oficiální data nebo roky na publikaci ve vědeckém časopise s recenzním řízením. Počet úmrtí nebyl získán z oficiálních statistik, ale byl odhadnut pomocí modelování založeného na dříve prověřených studiích.
Počty úmrtí v důsledku vln veder jsou podle odborníků často podhodnoceny, protože jako příčina úmrtí jsou v nemocničních záznamech obvykle uváděny srdeční, dýchací nebo jiné zdravotní problémy, které v horku nejčastěji postihují starší lidi. Z toho důvodu je obtížné získat přesné statistiky v reálném čase. .
Tým britských výzkumníků, ve kterém byli vědci z Imperial College London a epidemiologové z London School of Hygiene & Tropical Medicine, použil klimatické modely, aby zjistil, že globální oteplování zvýšilo průměrné teploty v 854 evropských městech v období od června do srpna o 2,2 °C. S využitím historických údajů o tom, jak vysoké teploty zvyšují úmrtnost, odhadli, že za toto období zemřelo v těchto městech přibližně 24 400 lidí.
Autoři studie porovnali toto číslo s odhadem úmrtnosti ve světě, který by nebyl o 1,3 °C teplejší kvůli klimatické změně způsobené spalováním fosilních paliv. Odhadli, že téměř 70 % (16 500) z celkového počtu úmrtí mohlo být způsobeno globálním oteplováním. To znamená, že změna klimatu mohla ztrojnásobit počet úmrtí v důsledku veder.
Podle studie byl nejvyšší počet úmrtí způsobených klimatickou změnou v Římě (835), následovaly Atény (630) a Paříž (409). Více než 85 % všech odhadovaných úmrtí se týkalo lidí starších 65 let. Výzkumníci zdůraznili, že jejich studie nezahrnuje celou Evropu, jelikož některé oblasti, například Balkán, nebyly do modelů započítány. Dodávají, že nárůst teploty o pouhé 2-4 °C může být rozdílem mezi životem a smrtí, což je důvod, proč se vlnám veder přezdívá "tiší zabijáci".
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.