Studie zveřejněná klimatickými a zdravotními výzkumníky uvádí, že změna klimatu způsobená lidskou činností měla toto léto na svědomí přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Podle vědců může být tento počet ještě vyšší, protože toto léto bylo čtvrté nejteplejší v historii měření.
Tento rok bylo čtvrté nejteplejší léto v historii evropského kontinentu, což se výrazně podepsalo na počtu úmrtí. Podle předběžné studie, kterou zveřejnili klimatičtí a zdravotní vědci, je globální oteplování způsobené lidskou činností odpovědné za přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Vědci zároveň upozorňují, že skutečný počet může být ještě vyšší.
Studie byla vytvořena ve zrychleném režimu, aby bylo možné co nejrychleji propojit počet úmrtí během vln veder s globálním oteplováním. Díky tomu autoři nemuseli čekat měsíce na oficiální data nebo roky na publikaci ve vědeckém časopise s recenzním řízením. Počet úmrtí nebyl získán z oficiálních statistik, ale byl odhadnut pomocí modelování založeného na dříve prověřených studiích.
Počty úmrtí v důsledku vln veder jsou podle odborníků často podhodnoceny, protože jako příčina úmrtí jsou v nemocničních záznamech obvykle uváděny srdeční, dýchací nebo jiné zdravotní problémy, které v horku nejčastěji postihují starší lidi. Z toho důvodu je obtížné získat přesné statistiky v reálném čase. .
Tým britských výzkumníků, ve kterém byli vědci z Imperial College London a epidemiologové z London School of Hygiene & Tropical Medicine, použil klimatické modely, aby zjistil, že globální oteplování zvýšilo průměrné teploty v 854 evropských městech v období od června do srpna o 2,2 °C. S využitím historických údajů o tom, jak vysoké teploty zvyšují úmrtnost, odhadli, že za toto období zemřelo v těchto městech přibližně 24 400 lidí.
Autoři studie porovnali toto číslo s odhadem úmrtnosti ve světě, který by nebyl o 1,3 °C teplejší kvůli klimatické změně způsobené spalováním fosilních paliv. Odhadli, že téměř 70 % (16 500) z celkového počtu úmrtí mohlo být způsobeno globálním oteplováním. To znamená, že změna klimatu mohla ztrojnásobit počet úmrtí v důsledku veder.
Podle studie byl nejvyšší počet úmrtí způsobených klimatickou změnou v Římě (835), následovaly Atény (630) a Paříž (409). Více než 85 % všech odhadovaných úmrtí se týkalo lidí starších 65 let. Výzkumníci zdůraznili, že jejich studie nezahrnuje celou Evropu, jelikož některé oblasti, například Balkán, nebyly do modelů započítány. Dodávají, že nárůst teploty o pouhé 2-4 °C může být rozdílem mezi životem a smrtí, což je důvod, proč se vlnám veder přezdívá "tiší zabijáci".
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.