Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády tvrdí, že od začátku války před téměř dvěma lety bylo zabito nebo zraněno víc než 10 % obyvatel Pásma Gazy. Generálporučík ve výslužbě Herzi Halevi to řekl minulý týden v komunitě Ein HaBesor na jihu Izraele. Uvedl, že v Gaze žije 2,2 milionu lidí a víc než 200 000 z nich bylo zabito nebo zraněno.
Tato čísla jsou významná, protože se shodují s údaji palestinského ministerstva zdravotnictví. To tvrdí, že izraelské síly usmrtily skoro 65 000 Palestinců a víc než 164 000 jich zranily. Během války izraelské úřady opakovaně tato čísla zpochybňovaly a obviňovaly ministerstvo, že se opírá o údaje dodané Hamásem.
Halevi se ke statistice vyjádřil už v úterý, ale jeho slova se do izraelských médií dostala až o víkendu. Tamní média zveřejnila zvukovou nahrávku, jejíž pravost potvrdil jeden z účastníků události. Halevi byl náčelníkem generálního štábu prvních 17 měsíců války a v březnu rezignoval kvůli neúspěšné prevenci útoku Hamásu. Mluvčí izraelské armády se k tomu odmítl vyjádřit s tím, že nekomentuje "věci řečené v uzavřených konverzacích".
Halevi v soukromém rozhovoru také poznamenal, že jeho činnost nikdy neomezoval hlavní právník armády. Právnička Jifat Tomer-Jerušalmiová se totiž stala terčem pravicové kampaně, která ji obvinila, že omezováním vojenských operací brání vítězství. Podle Haleviho ji neměl nikdo omezovat. Poznamenal, že právní poradci pouze říkali: "Budeme vědět, jak to právně obhájit, a to je pro Stát Izrael důležité."
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Ministerstvo ve svém prohlášení na síti X napsalo, že považuje za „nanejvýš závažné“ chlubení se představitelů izraelské vlády zahájením invaze. Vyzvalo k "výjimečné mezinárodní intervenci", která by tento "závažný zločin" zastavila.
Cílem této intervence by mělo být co nejrychlejší dosažení politického a diplomatického řešení, které by zajistilo okamžité ukončení války, ochranu civilistů, zabránění jejich vysídlování, propuštění rukojmích a vězňů a zajištění udržitelné dodávky pomoci.
Zároveň s invazí do Gazy palestinské ministerstvo zahraničí požaduje „naléhavou mezinárodní intervenci“ v souvislosti s instalací „dalších železných bran“ u zbývajících vjezdů do palestinských měst, vesnic a táborů na okupovaném Západním břehu.
Tyto brány porušují jednotu palestinských území a integritu Palestinského státu. Ministerstvo uvedlo, že brány omezují svobodu pohybu palestinských občanů, jejich přístup k obživě, zdravotnickým a vzdělávacím zařízením, čímž jim znemožňují uspokojení základních potřeb.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.