Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Pro většinu zemí Evropské unie není tento požadavek obtížný. Dovoz ruské ropy do Unie výrazně klesl od začátku invaze. Před rokem 2022 dovážel blok 27 % ropy a 45 % zemního plynu z Ruska.
V loňském roce to bylo pouze 3 % ropy a 19 % plynu. V loňském roce Unie utratila za ruské fosilní paliva 21,9 miliardy eur, což tvoří asi 10 % celkových příjmů Ruska z exportu.
Přestože se Unii daří snižovat závislost na ruských energiích, problémem zůstává Maďarsko a Slovensko. Těmto zemím byla udělena výjimka, která jim umožňuje dovážet ropu ropovodem Družba.
Namísto hledání alternativ, jak bylo původně plánováno, Maďarsko a Slovensko zvýšily nákupy ruské ropy a využívají slev. Maďarsko zvýšilo svou závislost na ruské ropě z 61 % na 86 % v roce 2024, zatímco Slovensko zůstává téměř 100 % závislé na Moskvě.
Mluvčí slovenského ministerstva zahraničí uvedl, že se země "aktivně staví proti" návrhu na odpojení od ruských zdrojů.
Trumpův požadavek, aby ropu přestalo odebírat celé NATO, komplikuje situace s Tureckem. Turecko, coby důležitý spojenec NATO, odmítlo připojit se k západním sankcím a místo toho reexportuje ruskou ropu do Evropy a dalších regionů.
Podle expertů není reálné, že by Turecko na takový požadavek přistoupilo. Země čelí ekonomické krizi a inflaci, a vysoké ceny energií by mohly ohrozit současnou vládu prezidenta Erdoğana. NATO samotné nemá v úmyslu se do nákupu ropy míchat.
Dalším Trumpovým požadavkem, který bude těžké splnit, je závazek Evropské unie koupit americký plyn a ropu v hodnotě 750 miliard dolarů do konce jeho funkčního období. Podle analytiků je tento slib téměř nemožné splnit.
Unie by musela ztrojnásobit své americké dovozy a odmítnout levnější dodavatele, jako je Norsko. Navíc Spojené státy v roce 2024 exportovaly ropu a plyn v celkové hodnotě 166 miliard dolarů, takže by musely přesměrovat prakticky veškerý svůj export do Evropy.
Nejsložitějším Trumpovým požadavkem jsou vysoká cla na Čínu, která jsou podle expertů v podstatě nerealizovatelná. Evropská ekonomika je s Čínou úzce propojená. Čína je pro EU třetím největším obchodním partnerem v oblasti zboží a služeb a druhým největším pro samotné zboží.
Německé automobilky, francouzští vinaři i italští návrháři jsou na čínském trhu závislí. Uvalení takových cel by mělo zničující dopad na evropskou ekonomiku a pravděpodobně by vyvolalo odvetu ze strany Číny. Analytik David Henig uvedl, že „vysoká cla na Čínu by byla nesmírně škodlivá, víme to z USA, které od toho ustoupily.“
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.