Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Pro většinu zemí Evropské unie není tento požadavek obtížný. Dovoz ruské ropy do Unie výrazně klesl od začátku invaze. Před rokem 2022 dovážel blok 27 % ropy a 45 % zemního plynu z Ruska.
V loňském roce to bylo pouze 3 % ropy a 19 % plynu. V loňském roce Unie utratila za ruské fosilní paliva 21,9 miliardy eur, což tvoří asi 10 % celkových příjmů Ruska z exportu.
Přestože se Unii daří snižovat závislost na ruských energiích, problémem zůstává Maďarsko a Slovensko. Těmto zemím byla udělena výjimka, která jim umožňuje dovážet ropu ropovodem Družba.
Namísto hledání alternativ, jak bylo původně plánováno, Maďarsko a Slovensko zvýšily nákupy ruské ropy a využívají slev. Maďarsko zvýšilo svou závislost na ruské ropě z 61 % na 86 % v roce 2024, zatímco Slovensko zůstává téměř 100 % závislé na Moskvě.
Mluvčí slovenského ministerstva zahraničí uvedl, že se země "aktivně staví proti" návrhu na odpojení od ruských zdrojů.
Trumpův požadavek, aby ropu přestalo odebírat celé NATO, komplikuje situace s Tureckem. Turecko, coby důležitý spojenec NATO, odmítlo připojit se k západním sankcím a místo toho reexportuje ruskou ropu do Evropy a dalších regionů.
Podle expertů není reálné, že by Turecko na takový požadavek přistoupilo. Země čelí ekonomické krizi a inflaci, a vysoké ceny energií by mohly ohrozit současnou vládu prezidenta Erdoğana. NATO samotné nemá v úmyslu se do nákupu ropy míchat.
Dalším Trumpovým požadavkem, který bude těžké splnit, je závazek Evropské unie koupit americký plyn a ropu v hodnotě 750 miliard dolarů do konce jeho funkčního období. Podle analytiků je tento slib téměř nemožné splnit.
Unie by musela ztrojnásobit své americké dovozy a odmítnout levnější dodavatele, jako je Norsko. Navíc Spojené státy v roce 2024 exportovaly ropu a plyn v celkové hodnotě 166 miliard dolarů, takže by musely přesměrovat prakticky veškerý svůj export do Evropy.
Nejsložitějším Trumpovým požadavkem jsou vysoká cla na Čínu, která jsou podle expertů v podstatě nerealizovatelná. Evropská ekonomika je s Čínou úzce propojená. Čína je pro EU třetím největším obchodním partnerem v oblasti zboží a služeb a druhým největším pro samotné zboží.
Německé automobilky, francouzští vinaři i italští návrháři jsou na čínském trhu závislí. Uvalení takových cel by mělo zničující dopad na evropskou ekonomiku a pravděpodobně by vyvolalo odvetu ze strany Číny. Analytik David Henig uvedl, že „vysoká cla na Čínu by byla nesmírně škodlivá, víme to z USA, které od toho ustoupily.“
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.
Server televize CNN analyzoval situaci v Gaze a dospěl k závěru, že pozemní útok na Gazu ohrozí jakoukoli dlouhodobou stabilitu a životy izraelských rukojmích. Analytik Cedric Leighton dodal, že by byl „zázrak“, kdyby rukojmí přežili operaci, protože Izraelci v tomto případě nepoužívají přesné, cílené operace.
Premiér Izraele Benjamin Netanjahu oznámil, že v Gaze začala „intenzivní operace“. Prohlášení učinil během soudního líčení v případu korupce. Podle mluvčího premiéra se Izrael nachází v kritické fázi boje, což s sebou nese jisté důsledky.
Po masivním nočním bombardování Gazy se v izraelských médiích a na sociálních sítích objevují zprávy o zahájení pozemního útoku. Ministr obrany Izraele, Israel Katz, na platformě X napsal, že "Gaza hoří", a dodal, že cílem úderů je "teroristická infrastruktura".