Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.
Analýza založená na údajích z několika stovek meteorologických stanic ukazuje, že se klima v Británii dramaticky změnilo oproti situaci před několika desetiletími. Počet dnů, kdy teploty překračují průměr z let 1961–1990 o 5 °C, se za poslední dekádu zdvojnásobil. V případě dnů s rozdílem 8 °C se počet ztrojnásobil a u extrémních dnů s rozdílem 10 °C dokonce zečtyřnásobil.
Británie se také stala v posledních deseti letech o 8 % slunečnější, což přispívá k dlouhotrvajícím suchům a vyšším teplotám. Zároveň ale dochází k nárůstu srážek. Počet měsíců, kdy jednotlivé regiony obdrží dvojnásobek průměrného množství srážek, stoupl o 50 % oproti období před dvaceti lety. Obzvlášť intenzivní deště postihují Británii v období od října do března – a zimní sezóna 2023/24 byla nejdeštivější od začátku měření v roce 1767.
Zpráva s názvem State of the UK Climate 2024, publikovaná v odborném International Journal of Climatology, uvádí, že tři z posledních čtyř let patřily k pěti nejteplejším v britské historii. Nejvyšší teploty přitom již nejsou výjimečné – to, co dnes považujeme za horko, bude podle vědců do roku 2050 běžné a ke konci století dokonce chladné.
Klimatické změny už mají reálné dopady. Při červnové vlně veder zahynulo v Anglii a Walesu odhadem 600 lidí. Podle výpočtů vědců byla pravděpodobnost takové události zvýšena vlivem globálního oteplování stokrát. Následovaly dvě další vlny extrémního horka.
Situace není omezena pouze na pevninu. Hladina moří kolem Británie se zvedá rychleji než celosvětový průměr – za posledních 100 let stoupla o 19 cm a nárůst se stále zrychluje. Podle vědců není dosud jasné, proč je zvedání hladiny v britských vodách intenzivnější, ale očekávají nárůst až o 200 cm do konce století. To znamená vyšší riziko pobřežních záplav při bouřích, které mohou způsobit ničivé přílivové vlny.
Zpráva upozorňuje i na změny v přírodě. Rok 2024 přinesl nejčasnější zaznamenaný výskyt žabího výtěru i zahnízdění kosů. Ze 13 sledovaných přírodních jevů se 12 odehrálo dříve než obvykle, což narušuje rovnováhu ekosystémů. Pokud se cykly jednotlivých druhů rozladí, může to mít negativní dopady například na opylování či potravní řetězce.
Vědci zároveň kritizují britskou vládu za nedostatečnou přípravu na klimatické hrozby. Vládní přístup označili za „nedostatečný, nesourodý a nekoordinovaný“.
Ed Miliband, stínový ministr pro energetiku a změnu klimatu, varoval poslance, kteří se staví proti klimatickým politikám, že zrazují budoucí generace. „Tato zpráva není jen přehledem změn. Je výzvou k činu,“ uvedla profesorka Liz Bentleyová z Královské meteorologické společnosti.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
