Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.
Analýza založená na údajích z několika stovek meteorologických stanic ukazuje, že se klima v Británii dramaticky změnilo oproti situaci před několika desetiletími. Počet dnů, kdy teploty překračují průměr z let 1961–1990 o 5 °C, se za poslední dekádu zdvojnásobil. V případě dnů s rozdílem 8 °C se počet ztrojnásobil a u extrémních dnů s rozdílem 10 °C dokonce zečtyřnásobil.
Británie se také stala v posledních deseti letech o 8 % slunečnější, což přispívá k dlouhotrvajícím suchům a vyšším teplotám. Zároveň ale dochází k nárůstu srážek. Počet měsíců, kdy jednotlivé regiony obdrží dvojnásobek průměrného množství srážek, stoupl o 50 % oproti období před dvaceti lety. Obzvlášť intenzivní deště postihují Británii v období od října do března – a zimní sezóna 2023/24 byla nejdeštivější od začátku měření v roce 1767.
Zpráva s názvem State of the UK Climate 2024, publikovaná v odborném International Journal of Climatology, uvádí, že tři z posledních čtyř let patřily k pěti nejteplejším v britské historii. Nejvyšší teploty přitom již nejsou výjimečné – to, co dnes považujeme za horko, bude podle vědců do roku 2050 běžné a ke konci století dokonce chladné.
Klimatické změny už mají reálné dopady. Při červnové vlně veder zahynulo v Anglii a Walesu odhadem 600 lidí. Podle výpočtů vědců byla pravděpodobnost takové události zvýšena vlivem globálního oteplování stokrát. Následovaly dvě další vlny extrémního horka.
Situace není omezena pouze na pevninu. Hladina moří kolem Británie se zvedá rychleji než celosvětový průměr – za posledních 100 let stoupla o 19 cm a nárůst se stále zrychluje. Podle vědců není dosud jasné, proč je zvedání hladiny v britských vodách intenzivnější, ale očekávají nárůst až o 200 cm do konce století. To znamená vyšší riziko pobřežních záplav při bouřích, které mohou způsobit ničivé přílivové vlny.
Zpráva upozorňuje i na změny v přírodě. Rok 2024 přinesl nejčasnější zaznamenaný výskyt žabího výtěru i zahnízdění kosů. Ze 13 sledovaných přírodních jevů se 12 odehrálo dříve než obvykle, což narušuje rovnováhu ekosystémů. Pokud se cykly jednotlivých druhů rozladí, může to mít negativní dopady například na opylování či potravní řetězce.
Vědci zároveň kritizují britskou vládu za nedostatečnou přípravu na klimatické hrozby. Vládní přístup označili za „nedostatečný, nesourodý a nekoordinovaný“.
Ed Miliband, stínový ministr pro energetiku a změnu klimatu, varoval poslance, kteří se staví proti klimatickým politikám, že zrazují budoucí generace. „Tato zpráva není jen přehledem změn. Je výzvou k činu,“ uvedla profesorka Liz Bentleyová z Královské meteorologické společnosti.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.