Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.
Analýza založená na údajích z několika stovek meteorologických stanic ukazuje, že se klima v Británii dramaticky změnilo oproti situaci před několika desetiletími. Počet dnů, kdy teploty překračují průměr z let 1961–1990 o 5 °C, se za poslední dekádu zdvojnásobil. V případě dnů s rozdílem 8 °C se počet ztrojnásobil a u extrémních dnů s rozdílem 10 °C dokonce zečtyřnásobil.
Británie se také stala v posledních deseti letech o 8 % slunečnější, což přispívá k dlouhotrvajícím suchům a vyšším teplotám. Zároveň ale dochází k nárůstu srážek. Počet měsíců, kdy jednotlivé regiony obdrží dvojnásobek průměrného množství srážek, stoupl o 50 % oproti období před dvaceti lety. Obzvlášť intenzivní deště postihují Británii v období od října do března – a zimní sezóna 2023/24 byla nejdeštivější od začátku měření v roce 1767.
Zpráva s názvem State of the UK Climate 2024, publikovaná v odborném International Journal of Climatology, uvádí, že tři z posledních čtyř let patřily k pěti nejteplejším v britské historii. Nejvyšší teploty přitom již nejsou výjimečné – to, co dnes považujeme za horko, bude podle vědců do roku 2050 běžné a ke konci století dokonce chladné.
Klimatické změny už mají reálné dopady. Při červnové vlně veder zahynulo v Anglii a Walesu odhadem 600 lidí. Podle výpočtů vědců byla pravděpodobnost takové události zvýšena vlivem globálního oteplování stokrát. Následovaly dvě další vlny extrémního horka.
Situace není omezena pouze na pevninu. Hladina moří kolem Británie se zvedá rychleji než celosvětový průměr – za posledních 100 let stoupla o 19 cm a nárůst se stále zrychluje. Podle vědců není dosud jasné, proč je zvedání hladiny v britských vodách intenzivnější, ale očekávají nárůst až o 200 cm do konce století. To znamená vyšší riziko pobřežních záplav při bouřích, které mohou způsobit ničivé přílivové vlny.
Zpráva upozorňuje i na změny v přírodě. Rok 2024 přinesl nejčasnější zaznamenaný výskyt žabího výtěru i zahnízdění kosů. Ze 13 sledovaných přírodních jevů se 12 odehrálo dříve než obvykle, což narušuje rovnováhu ekosystémů. Pokud se cykly jednotlivých druhů rozladí, může to mít negativní dopady například na opylování či potravní řetězce.
Vědci zároveň kritizují britskou vládu za nedostatečnou přípravu na klimatické hrozby. Vládní přístup označili za „nedostatečný, nesourodý a nekoordinovaný“.
Ed Miliband, stínový ministr pro energetiku a změnu klimatu, varoval poslance, kteří se staví proti klimatickým politikám, že zrazují budoucí generace. „Tato zpráva není jen přehledem změn. Je výzvou k činu,“ uvedla profesorka Liz Bentleyová z Královské meteorologické společnosti.
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.