Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.
Analýza založená na údajích z několika stovek meteorologických stanic ukazuje, že se klima v Británii dramaticky změnilo oproti situaci před několika desetiletími. Počet dnů, kdy teploty překračují průměr z let 1961–1990 o 5 °C, se za poslední dekádu zdvojnásobil. V případě dnů s rozdílem 8 °C se počet ztrojnásobil a u extrémních dnů s rozdílem 10 °C dokonce zečtyřnásobil.
Británie se také stala v posledních deseti letech o 8 % slunečnější, což přispívá k dlouhotrvajícím suchům a vyšším teplotám. Zároveň ale dochází k nárůstu srážek. Počet měsíců, kdy jednotlivé regiony obdrží dvojnásobek průměrného množství srážek, stoupl o 50 % oproti období před dvaceti lety. Obzvlášť intenzivní deště postihují Británii v období od října do března – a zimní sezóna 2023/24 byla nejdeštivější od začátku měření v roce 1767.
Zpráva s názvem State of the UK Climate 2024, publikovaná v odborném International Journal of Climatology, uvádí, že tři z posledních čtyř let patřily k pěti nejteplejším v britské historii. Nejvyšší teploty přitom již nejsou výjimečné – to, co dnes považujeme za horko, bude podle vědců do roku 2050 běžné a ke konci století dokonce chladné.
Klimatické změny už mají reálné dopady. Při červnové vlně veder zahynulo v Anglii a Walesu odhadem 600 lidí. Podle výpočtů vědců byla pravděpodobnost takové události zvýšena vlivem globálního oteplování stokrát. Následovaly dvě další vlny extrémního horka.
Situace není omezena pouze na pevninu. Hladina moří kolem Británie se zvedá rychleji než celosvětový průměr – za posledních 100 let stoupla o 19 cm a nárůst se stále zrychluje. Podle vědců není dosud jasné, proč je zvedání hladiny v britských vodách intenzivnější, ale očekávají nárůst až o 200 cm do konce století. To znamená vyšší riziko pobřežních záplav při bouřích, které mohou způsobit ničivé přílivové vlny.
Zpráva upozorňuje i na změny v přírodě. Rok 2024 přinesl nejčasnější zaznamenaný výskyt žabího výtěru i zahnízdění kosů. Ze 13 sledovaných přírodních jevů se 12 odehrálo dříve než obvykle, což narušuje rovnováhu ekosystémů. Pokud se cykly jednotlivých druhů rozladí, může to mít negativní dopady například na opylování či potravní řetězce.
Vědci zároveň kritizují britskou vládu za nedostatečnou přípravu na klimatické hrozby. Vládní přístup označili za „nedostatečný, nesourodý a nekoordinovaný“.
Ed Miliband, stínový ministr pro energetiku a změnu klimatu, varoval poslance, kteří se staví proti klimatickým politikám, že zrazují budoucí generace. „Tato zpráva není jen přehledem změn. Je výzvou k činu,“ uvedla profesorka Liz Bentleyová z Královské meteorologické společnosti.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.