Všichni se shodují na tom, že opilí cestující v letadlech představují problém. Nikdo se však neshodne na tom, jak jej vyřešit. Spisovatelka Amelia Mularzová letos na jaře letěla z Chicaga do Los Angeles a vedle ní si sedl velmi opilý pasažér. Když letadlo odtáhlo od brány, muž se rozběhl na toaletu, kde podle ní zvracel tak silně, že musela být přivolána úklidová četa z letiště. Pasažér byl nakonec z letu odveden a letadlo odstartovalo s hodinovým zpožděním.
Mularzová zdaleka není jediná, kdo byl svědkem špatného chování na palubě letadla. Lynne M. Vieraitisová, profesorka kriminologie z Texaské univerzity v Dallasu, analyzovala zprávy o incidentech s cestujícími za několik let a zjistila jeden společný motiv. Tím motivem byl opakovaně alkohol. Vieraitisová a její kolegyně Sheryl Skaggsová prošly 1 600 stížností podaných do systému hlášení bezpečnosti letectví a roztřídily zprávy o nevhodně se chovajících pasažérech do kategorií, jako je slovní zneužívání, fyzické násilí a sexuální obtěžování.
Ve všech zprávách se opakoval alkohol: u rvaček, hádek, neukládání zavazadel nebo neposlouchání pokynů. Alkohol byl hlavním tématem i u sexuálních útoků a obtěžování. Podle zprávy Institutu pro studia alkoholu uvedlo 60 % dospělých z Velké Británie, že se setkalo s opilými pasažéry v letadle. Celkem 51 % dotázaných se domnívá, že problém s opilými cestujícími je vážný.
Příběhů o opilých letcích je spousta. Například muž, který se pokusil během letu otevřít nouzové dveře a musel být přivázán lepicí páskou k sedadlu, nebo pilot mimo službu, který loni způsobil chaos na palubě letadla Alaska Airlines. Mnozí souhlasí, že opilí cestující způsobují problémy od obtěžování až po napadání ostatních pasažérů a členů posádky. Nikdo se však nemůže shodnout na tom, čí je povinností to vyřešit.
Zprávy o incidentech, které Vieraitisová našla, podali zaměstnanci leteckých společností, tedy piloti, pracovníci u brány nebo letušky. Vieraitisová uvedla, že letušky sice mohou věci hlásit zaměstnavateli, ale nemají pocit, že by se s tím něco dělo, ani že by jim letecká společnost kryla záda. Letušky jsou sice vysoce kvalifikovaní bezpečnostní profesionálové s technikami pro zmírnění eskalace, ale je od nich očekáváno, že zvládnou agresivního pasažéra, zatímco podávají jídlo a provádí bezpečnostní kontroly.
Cestující pijí z mnoha důvodů. Někteří uvádí, že alkohol pomáhá uklidnit nervy při strachu z létání, jiní tvrdí, že jim pomůže usnout. Další přiznávají, že pili více, než plánovali kvůli zpoždění, nebo si neuvědomili svou opilost až do nástupu na palubu. Dehydratace a tlak v kabině totiž mohou účinky alkoholu zesílit. Vieraitisová se domnívá, že souvislost může být také mezi špatným zákaznickým servisem a nevhodným chováním. Průměrná rozteč sedadel v letadlech se zmenšila a méně místa v přihrádkách na zavazadla může vést k frustraci.
Příběh Amelie Mularzové zdůrazňuje, jak spory o pravomoci komplikují řešení situace. Členové posádky na palubě mohou vinit pozemní personál, ale samotné letecké společnosti mohou tvrdit, že za opilost cestujících před letem jsou zodpovědné letištní bary a restaurace. Nízkonákladový dopravce Ryanair, nejvytíženější evropská letecká společnost, opakovaně vyzval letištní bary a restaurace k zavedení omezení pití.
Kenny Jacobs, tehdejší marketingový ředitel Ryanairu, v roce 2017 uvedl, že je naprosto nespravedlivé, že letiště mohou profitovat z neomezeného prodeje alkoholu cestujícím a nechávat letecké společnosti řešit bezpečnostní důsledky. Generální ředitel Ryanairu, Michael O’Leary, řekl, že existuje přímá korelace mezi zneužíváním návykových látek a násilnými výbuchy v letadlech. O’Leary dokonce vyzval k maximálnímu limitu dvou drinků na letištích.
Letecké společnosti se zdráhají omezovat alkohol hlavně kvůli penězům. Alkohol je pro letecké společnosti a letiště jedním z největších zdrojů příjmů. Sedadla v první a byznys třídě často zahrnují neomezené množství alkoholu. Navzdory finančnímu hledisku roste počet lidí, kteří podporují zákaz nebo omezení alkoholu na letištích. Zpráva Institutu pro studia alkoholu ukázala, že 67 % dotázaných podporuje limit nápojů na letištích, a 64 % by souhlasilo s používáním alkohol testerů před nástupem do letadla.
Aktuální snahy o nastolení míru v Íránu čelí bizarní a velmi nebezpečné překážce. Podle informací listu New York Times se ukazuje, že íránská strana ztratila kontrolu nad námořními minami, které během konfliktu rozmístila v Hormuzském průlivu. Teherán nyní přiznává, že není schopen tyto výbušniny lokalizovat ani bezpečně odstranit, což přímo ohrožuje plynulost dopravy v jedné z nejdůležitějších námořních cest světa.
Pákistánský Islámábád se stal dějištěm zásadního diplomatického zlomu. V tamní přísně střežené „červené zóně“ byla pod dohledem mezinárodních médií zahájena vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv spolu zástupci obou mocností zatím nehovoří přímo, ale využívají pákistánské prostředníky, samotné zahájení rozhovorů je vnímáno jako historický krok, který dává světu naději na zmírnění dlouhodobého napětí.
Ukrajina věří, že válečné zdroje Vladimira Putina se vyčerpávají, zatímco Rusko poprvé otevřeně naznačilo, že mírová dohoda je „na obzoru“. Tyto zprávy přicházejí v momentě, kdy mezi oběma stranami začalo napjaté 32hodinové příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Klid zbraní má trvat od odpoledne 11. dubna do konce dne 12. dubna 2026.
Pákistán se v posledních měsících nečekaně stal klíčovým hráčem na poli globální diplomacie. Poté, co svět sledoval eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem, oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf 7. dubna 2026 průlomovou zprávu: obě strany dosáhly dohody o příměří. Tento diplomatický úspěch není náhodou, ale výsledkem promyšlené strategie Islámábádu, který dokázal využít svou geografickou polohu i specifické vazby na oba aktéry.
Lék, který se běžně používá k léčbě vzácného Cushingova syndromu, by mohl znamenat zásadní průlom v péči o pacientky s agresivní formou rakoviny vaječníků. Klinická studie publikovaná v prestižním časopise Lancet ukázala, že přípravek s názvem relacorilant dokáže významně prodloužit život ženám trpícím typem onemocnění, které je odolné vůči standardní chemoterapii.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.