Všichni se shodují na tom, že opilí cestující v letadlech představují problém. Nikdo se však neshodne na tom, jak jej vyřešit. Spisovatelka Amelia Mularzová letos na jaře letěla z Chicaga do Los Angeles a vedle ní si sedl velmi opilý pasažér. Když letadlo odtáhlo od brány, muž se rozběhl na toaletu, kde podle ní zvracel tak silně, že musela být přivolána úklidová četa z letiště. Pasažér byl nakonec z letu odveden a letadlo odstartovalo s hodinovým zpožděním.
Mularzová zdaleka není jediná, kdo byl svědkem špatného chování na palubě letadla. Lynne M. Vieraitisová, profesorka kriminologie z Texaské univerzity v Dallasu, analyzovala zprávy o incidentech s cestujícími za několik let a zjistila jeden společný motiv. Tím motivem byl opakovaně alkohol. Vieraitisová a její kolegyně Sheryl Skaggsová prošly 1 600 stížností podaných do systému hlášení bezpečnosti letectví a roztřídily zprávy o nevhodně se chovajících pasažérech do kategorií, jako je slovní zneužívání, fyzické násilí a sexuální obtěžování.
Ve všech zprávách se opakoval alkohol: u rvaček, hádek, neukládání zavazadel nebo neposlouchání pokynů. Alkohol byl hlavním tématem i u sexuálních útoků a obtěžování. Podle zprávy Institutu pro studia alkoholu uvedlo 60 % dospělých z Velké Británie, že se setkalo s opilými pasažéry v letadle. Celkem 51 % dotázaných se domnívá, že problém s opilými cestujícími je vážný.
Příběhů o opilých letcích je spousta. Například muž, který se pokusil během letu otevřít nouzové dveře a musel být přivázán lepicí páskou k sedadlu, nebo pilot mimo službu, který loni způsobil chaos na palubě letadla Alaska Airlines. Mnozí souhlasí, že opilí cestující způsobují problémy od obtěžování až po napadání ostatních pasažérů a členů posádky. Nikdo se však nemůže shodnout na tom, čí je povinností to vyřešit.
Zprávy o incidentech, které Vieraitisová našla, podali zaměstnanci leteckých společností, tedy piloti, pracovníci u brány nebo letušky. Vieraitisová uvedla, že letušky sice mohou věci hlásit zaměstnavateli, ale nemají pocit, že by se s tím něco dělo, ani že by jim letecká společnost kryla záda. Letušky jsou sice vysoce kvalifikovaní bezpečnostní profesionálové s technikami pro zmírnění eskalace, ale je od nich očekáváno, že zvládnou agresivního pasažéra, zatímco podávají jídlo a provádí bezpečnostní kontroly.
Cestující pijí z mnoha důvodů. Někteří uvádí, že alkohol pomáhá uklidnit nervy při strachu z létání, jiní tvrdí, že jim pomůže usnout. Další přiznávají, že pili více, než plánovali kvůli zpoždění, nebo si neuvědomili svou opilost až do nástupu na palubu. Dehydratace a tlak v kabině totiž mohou účinky alkoholu zesílit. Vieraitisová se domnívá, že souvislost může být také mezi špatným zákaznickým servisem a nevhodným chováním. Průměrná rozteč sedadel v letadlech se zmenšila a méně místa v přihrádkách na zavazadla může vést k frustraci.
Příběh Amelie Mularzové zdůrazňuje, jak spory o pravomoci komplikují řešení situace. Členové posádky na palubě mohou vinit pozemní personál, ale samotné letecké společnosti mohou tvrdit, že za opilost cestujících před letem jsou zodpovědné letištní bary a restaurace. Nízkonákladový dopravce Ryanair, nejvytíženější evropská letecká společnost, opakovaně vyzval letištní bary a restaurace k zavedení omezení pití.
Kenny Jacobs, tehdejší marketingový ředitel Ryanairu, v roce 2017 uvedl, že je naprosto nespravedlivé, že letiště mohou profitovat z neomezeného prodeje alkoholu cestujícím a nechávat letecké společnosti řešit bezpečnostní důsledky. Generální ředitel Ryanairu, Michael O’Leary, řekl, že existuje přímá korelace mezi zneužíváním návykových látek a násilnými výbuchy v letadlech. O’Leary dokonce vyzval k maximálnímu limitu dvou drinků na letištích.
Letecké společnosti se zdráhají omezovat alkohol hlavně kvůli penězům. Alkohol je pro letecké společnosti a letiště jedním z největších zdrojů příjmů. Sedadla v první a byznys třídě často zahrnují neomezené množství alkoholu. Navzdory finančnímu hledisku roste počet lidí, kteří podporují zákaz nebo omezení alkoholu na letištích. Zpráva Institutu pro studia alkoholu ukázala, že 67 % dotázaných podporuje limit nápojů na letištích, a 64 % by souhlasilo s používáním alkohol testerů před nástupem do letadla.
Do Česka již během uplynulého víkendu dorazilo tropické počasí, které si užijeme i v tomto týdnu. O to méně ale bude deště, problémy se suchem se mají prohlubovat. Meteorologové poukazují na souvislost s klimatickou změnou.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.