Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
V posledních dnech Izrael vystupňoval úsilí o evakuaci všech zbývajících civilistů ze severní Gazy. Mnohé budovy, ve kterých žily tisíce Palestinců, byly systematicky cíleny a zničeny. Obyvatelé Gazy se obávají, že se město setká se stejným osudem jako Rafáh, který byl po evakuaci téměř srovnán se zemí.
Podle izraelských úředníků bude Gaza po zničení čelit stejnému osudu. To sice může některé lidi motivovat k odchodu, ale jiné naopak utvrdí v jejich rozhodnutí zůstat. Mnozí se domnívají, že pokud bude zničena Gaza, izraelská armáda se následně zaměří na další města a uprchlické tábory.
Alice Cuddyová, která se skrze aplikaci WhatsApp spojila s obyvateli Gazy, mluvila s matkou tří dětí jménem Hanaa. Ta uvedla, že neví, kam by mohla vzít svou rodinu. Rozhodla se zůstat v Gaze až do chvíle, kdy budou v "opravdovém nebezpečí." Hanaa, která ztratila svůj domov na začátku války, uvedla, že její pocity a pocity jejích blízkých se nedají popsat.
Studentka Razan Salha se musela s rodinou přesunout do centrální Gazy. Společně s dvaceti členy rodiny sdílí jeden pokoj. Uvedla, že se museli přesunout kvůli neustálému bombardování a cíleným útokům na vícepodlažní budovy. Za dopravu zaplatili 375 dolarů. Dodala, že mnoho lidí v Gaze muselo zůstat, protože nemají kam jít, nebo si nemohou dovolit dopravu. Podle Salhy se cítí bez domova a velmi unavená.
Bajess al-Khaldi, další z obyvatel, řekl agentuře Reuters, že v Gaze "nezbylo žádné místo". Mají pocit, že jsou zcela uvězněni. Řekl, že buď je chtějí vytlačit z Pásma, nebo je přesunout na jiné místo. Dokonce i v táboře pro pacienty s rakovinou nemohou najít žádné bezpečné místo.
Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini uvedl, že Gaza je "ničena a mění se v pustinu". Obyvatelé jsou nuceni přesouvat se do takzvané humanitární zóny Mawasi. Podle jeho slov však v Gaze není žádné bezpečné místo. Dodal, že Mawasi je obrovský a rostoucí tábor soustřeďující hladovějící Palestince v zoufalé situaci.
Lazzarini uvedl, že varování před hladomorem "se minula účinkem". Je nutné uzavřít příměří, "než bude příliš pozdě". Upozornil na to, že pokud se okamžitě nezastaví beztrestnost, zvěrstva se stanou novou normou. Zpráva organizace IPC, kterou podporuje OSN, již minulý měsíc potvrdila, že v Gaze panuje hladomor. Izrael tato tvrzení popřel a označil je za "naprostou lež".
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které spravuje Hamás, bylo za posledních 24 hodin zabito 83 lidí. Celkově od října 2023 zemřelo v Gaze nejméně 64 605 lidí. Mnoho obětí stále zůstává pod troskami budov, kam se záchranáři nemohou dostat. Ačkoliv ministerstvo neuvádí, kolik obětí jsou civilisté a kolik bojovníci, jeho údaje jsou považovány za spolehlivé.
Izraelské vojenské rozkazy a cílené útoky na civilisty v Gaze představují další zhoršení situace. Zahraniční korespondent Paul Adams uvedl, že někteří Palestinci se obávají, že se jedná o poslední dny Gazy, jak ji znali. Tyto události dále eskalují napětí a zvyšují obavy o osud obyvatel Pásma Gazy.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
