Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
V posledních dnech Izrael vystupňoval úsilí o evakuaci všech zbývajících civilistů ze severní Gazy. Mnohé budovy, ve kterých žily tisíce Palestinců, byly systematicky cíleny a zničeny. Obyvatelé Gazy se obávají, že se město setká se stejným osudem jako Rafáh, který byl po evakuaci téměř srovnán se zemí.
Podle izraelských úředníků bude Gaza po zničení čelit stejnému osudu. To sice může některé lidi motivovat k odchodu, ale jiné naopak utvrdí v jejich rozhodnutí zůstat. Mnozí se domnívají, že pokud bude zničena Gaza, izraelská armáda se následně zaměří na další města a uprchlické tábory.
Alice Cuddyová, která se skrze aplikaci WhatsApp spojila s obyvateli Gazy, mluvila s matkou tří dětí jménem Hanaa. Ta uvedla, že neví, kam by mohla vzít svou rodinu. Rozhodla se zůstat v Gaze až do chvíle, kdy budou v "opravdovém nebezpečí." Hanaa, která ztratila svůj domov na začátku války, uvedla, že její pocity a pocity jejích blízkých se nedají popsat.
Studentka Razan Salha se musela s rodinou přesunout do centrální Gazy. Společně s dvaceti členy rodiny sdílí jeden pokoj. Uvedla, že se museli přesunout kvůli neustálému bombardování a cíleným útokům na vícepodlažní budovy. Za dopravu zaplatili 375 dolarů. Dodala, že mnoho lidí v Gaze muselo zůstat, protože nemají kam jít, nebo si nemohou dovolit dopravu. Podle Salhy se cítí bez domova a velmi unavená.
Bajess al-Khaldi, další z obyvatel, řekl agentuře Reuters, že v Gaze "nezbylo žádné místo". Mají pocit, že jsou zcela uvězněni. Řekl, že buď je chtějí vytlačit z Pásma, nebo je přesunout na jiné místo. Dokonce i v táboře pro pacienty s rakovinou nemohou najít žádné bezpečné místo.
Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini uvedl, že Gaza je "ničena a mění se v pustinu". Obyvatelé jsou nuceni přesouvat se do takzvané humanitární zóny Mawasi. Podle jeho slov však v Gaze není žádné bezpečné místo. Dodal, že Mawasi je obrovský a rostoucí tábor soustřeďující hladovějící Palestince v zoufalé situaci.
Lazzarini uvedl, že varování před hladomorem "se minula účinkem". Je nutné uzavřít příměří, "než bude příliš pozdě". Upozornil na to, že pokud se okamžitě nezastaví beztrestnost, zvěrstva se stanou novou normou. Zpráva organizace IPC, kterou podporuje OSN, již minulý měsíc potvrdila, že v Gaze panuje hladomor. Izrael tato tvrzení popřel a označil je za "naprostou lež".
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které spravuje Hamás, bylo za posledních 24 hodin zabito 83 lidí. Celkově od října 2023 zemřelo v Gaze nejméně 64 605 lidí. Mnoho obětí stále zůstává pod troskami budov, kam se záchranáři nemohou dostat. Ačkoliv ministerstvo neuvádí, kolik obětí jsou civilisté a kolik bojovníci, jeho údaje jsou považovány za spolehlivé.
Izraelské vojenské rozkazy a cílené útoky na civilisty v Gaze představují další zhoršení situace. Zahraniční korespondent Paul Adams uvedl, že někteří Palestinci se obávají, že se jedná o poslední dny Gazy, jak ji znali. Tyto události dále eskalují napětí a zvyšují obavy o osud obyvatel Pásma Gazy.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.