Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
V posledních dnech Izrael vystupňoval úsilí o evakuaci všech zbývajících civilistů ze severní Gazy. Mnohé budovy, ve kterých žily tisíce Palestinců, byly systematicky cíleny a zničeny. Obyvatelé Gazy se obávají, že se město setká se stejným osudem jako Rafáh, který byl po evakuaci téměř srovnán se zemí.
Podle izraelských úředníků bude Gaza po zničení čelit stejnému osudu. To sice může některé lidi motivovat k odchodu, ale jiné naopak utvrdí v jejich rozhodnutí zůstat. Mnozí se domnívají, že pokud bude zničena Gaza, izraelská armáda se následně zaměří na další města a uprchlické tábory.
Alice Cuddyová, která se skrze aplikaci WhatsApp spojila s obyvateli Gazy, mluvila s matkou tří dětí jménem Hanaa. Ta uvedla, že neví, kam by mohla vzít svou rodinu. Rozhodla se zůstat v Gaze až do chvíle, kdy budou v "opravdovém nebezpečí." Hanaa, která ztratila svůj domov na začátku války, uvedla, že její pocity a pocity jejích blízkých se nedají popsat.
Studentka Razan Salha se musela s rodinou přesunout do centrální Gazy. Společně s dvaceti členy rodiny sdílí jeden pokoj. Uvedla, že se museli přesunout kvůli neustálému bombardování a cíleným útokům na vícepodlažní budovy. Za dopravu zaplatili 375 dolarů. Dodala, že mnoho lidí v Gaze muselo zůstat, protože nemají kam jít, nebo si nemohou dovolit dopravu. Podle Salhy se cítí bez domova a velmi unavená.
Bajess al-Khaldi, další z obyvatel, řekl agentuře Reuters, že v Gaze "nezbylo žádné místo". Mají pocit, že jsou zcela uvězněni. Řekl, že buď je chtějí vytlačit z Pásma, nebo je přesunout na jiné místo. Dokonce i v táboře pro pacienty s rakovinou nemohou najít žádné bezpečné místo.
Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini uvedl, že Gaza je "ničena a mění se v pustinu". Obyvatelé jsou nuceni přesouvat se do takzvané humanitární zóny Mawasi. Podle jeho slov však v Gaze není žádné bezpečné místo. Dodal, že Mawasi je obrovský a rostoucí tábor soustřeďující hladovějící Palestince v zoufalé situaci.
Lazzarini uvedl, že varování před hladomorem "se minula účinkem". Je nutné uzavřít příměří, "než bude příliš pozdě". Upozornil na to, že pokud se okamžitě nezastaví beztrestnost, zvěrstva se stanou novou normou. Zpráva organizace IPC, kterou podporuje OSN, již minulý měsíc potvrdila, že v Gaze panuje hladomor. Izrael tato tvrzení popřel a označil je za "naprostou lež".
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které spravuje Hamás, bylo za posledních 24 hodin zabito 83 lidí. Celkově od října 2023 zemřelo v Gaze nejméně 64 605 lidí. Mnoho obětí stále zůstává pod troskami budov, kam se záchranáři nemohou dostat. Ačkoliv ministerstvo neuvádí, kolik obětí jsou civilisté a kolik bojovníci, jeho údaje jsou považovány za spolehlivé.
Izraelské vojenské rozkazy a cílené útoky na civilisty v Gaze představují další zhoršení situace. Zahraniční korespondent Paul Adams uvedl, že někteří Palestinci se obávají, že se jedná o poslední dny Gazy, jak ji znali. Tyto události dále eskalují napětí a zvyšují obavy o osud obyvatel Pásma Gazy.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.