Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Od zahájení tohoto pilotního projektu se britským úřadům podařilo do Francie navrátit přibližně 1400 osob. V rámci dohodnutého mechanismu Spojené království vrací migranty připlouvající na malých člunech a výměnou přijímá žadatele o azyl oficiálními právními cestami. Někteří z navrácených lidí se však následně do Británie opět vrátili v nákladních autech nebo na člunech. Provoz celého programu byl již jednou prodloužen a o jeho dalším osudu se má rozhodovat v následujících týdnech.
Francouzská strana již dala jasně najevo, že v bilaterální dohodě v této podobě nechce pokračovat. Francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez podle The Guardian uvedl, že Paříž nehodlá nést celou zátěž sama a dohoda by neměla být po prvním říjnu obnovena. Podle něj by mělo být podobné ujednání začleněno do širší smlouvy mezi celou Evropskou unií a Londýnem. Nuñez o svém rámci již dříve oficiálně informoval svou britskou kolegyni.
Ministryně Mahmoodová však odmítla myšlenku, že by celoevropský systém představoval všelék na migrační krizi. Představitelům výboru řekla, že považovat pakt s celou Evropskou unií za jediné řešení je chyba. Připomněla, že současný oboustranný program dokázal vrátit více migrantů než starý systém fungující v době členství Británie v Unii. Snahy o uzavření nové celounijní dohody navíc představitelé Evropské unie po brexitu opakovaně odmítají.
Šéfka resortu vnitra před zákonodárci přiznala, že rozšíření celého programu na vyšší počty navrácených osob naráží na vážné překážky. Hlavním limitem pro navýšení počtu deportací jsou především omezené kapacity detačních zařízení na britském území. Celý proces je kvůli těmto logistickým omezením operativně složitý a celkové počty navrácených osob zůstávají relativně malé. Vláda přesto trvá na tom, že opatření představuje funkční nástroj proti nelegální migraci.
Souběžně s tímto projektem probíhá v Británii také samostatný pilotní program zaměřený na rodiny s neúspěšnou žádostí o azyl. Britská vláda těmto rodinám nabízí finanční příspěvek až do výše 40 tisíc liber, pokud se rozhodnou dobrovolně opustit zemi. Peníze mají sloužit jako pomoc při opětovném usazení v jejich zemi původu. Podle Mahmoodové však tuto finanční nabídku dosud využil jen velmi omezený počet lidí.
Ministryně vnitra před parlamentním výborem vysvětlila důvody, proč je zájem o dobrovolný návrat tak nízký. Neúspěšní žadatelé podle ní zvažují jednorázovou částku oproti výhodám, které jim pobyt v Británii přináší. Klíčovým faktorem při jejich rozhodování je především bezplatný přístup k britskému zdravotnímu systému a vzdělávání pro jejich děti. Finanční stimul tak pro většinu rodin nepřeváží výhody spojené se setrváním v zemi.
Ministryně Mahmoodová během výslechu přislíbila, že parlamentnímu výboru dodatečně písemně dodá zcela nejnovější přesná čísla o celkových nákladech. Návrh na ukončení současného bilaterálního programu ze strany Francie přichází v době, kdy se britská strana snaží obhájit přínos celého projektu pro daňové poplatníky. Pokusy Spojeného království o dojednání návratových dohod po odchodu z Evropské unie narážejí na odmítavé postoje unijních lídrů. Britské úřady tak paralelně řeší jak kapacity detenčních center, tak vysoké finanční výdaje spojené s ubytováváním žadatelů v hotelech.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.