Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Napětí vyvrcholilo během lednového Světového ekonomického fóra v Davosu, kde Trump svými výroky o Grónsku a zpochybňováním příspěvků evropských členů NATO v Afghánistánu šokoval přítomné státníky. Britský premiér Keir Starmer i další lídři označili jeho slova o tom, že spojenecké jednotky se v Afghánistánu „držely zpátky“, za urážlivá. Tato rétorika, společně s Trumpovým plánem na vytvoření takzvané Rady míru pro Gazu, do které přizval i Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka, vyvolala u západních mocností hluboký odpor.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu prohlásil, že svět neprochází pouhou transformací, ale hlubokým rozvratem. Varoval střední mocnosti, že pokud nebudou aktivně sedět u jednacího stolu, stanou se pouhou položkou na menu velmocí. Carneyho výzva k jednotě a upřímnosti o stavu světa sklidila v sále ovace a stala se symbolem nového přístupu spojenců, kteří se již nechtějí spoléhat na nepředvídatelnou politiku Washingtonu.
Krizovým momentem se stala Trumpova hrozba uvalení desetiprocentních cel na osm evropských zemí, které se účastnily vojenského cvičení v Grónsku. Evropská unie v reakci na toto vydírání pohrozila odvetnými opatřeními a pozastavila projednávání obchodní dohody s USA. Přestože Trump pod tlakem poradců a po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem hrozbu dočasně stáhl, evropská strana vnímá tento ústup jen jako pauzu před dalším kolem nátlaku.
Belgický premiér Bart De Wever zdůraznil, že Evropa si musí zachovat svou důstojnost a přestat s ústupky, které vedou k její podřízenosti. Podle něj překročil Trump tolik „červených linií“, že jedinou cestou je budování nezávislé Evropy. Tato nezávislost se týká nejen obrany, ale i ekonomiky, zejména snížení strukturální závislosti na americkém zkapalněném zemním plynu (LNG), která činí kontinent zranitelným.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Davosu vyjádřil frustraci z pomalého tempa evropských reforem a přirovnal situaci k filmu Na Hromnice o den více. Upozornil, že i po roce od jeho minulé výzvy k posílení obranyschopnosti se v rozhodovacích procesech Evropy mnoho nezměnilo. Přestože EU navýšila vojenskou výrobu a finanční pomoc, její akceschopnost zůstává omezena nutností shody všech 27 členských států.
Experti poukazují na existující strategický plán Maria Draghiho, který již před časem varoval před klesající konkurenceschopností Evropy a nutností masivních investic do inovací a bezpečnosti. Draghiho zpráva zdůrazňuje, že demografické změny a geopolitická nestabilita dělají z dřívější závislosti kritickou slabinu. Pokud Evropa nezačne brát tyto varovné signály vážně, riskuje, že zůstane v zajetí transakčního přístupu Washingtonu, kde loajalita a peníze převažují nad mezinárodním právem.
Současná situace tak potvrzuje slova italského filozofa Antonia Gramsciho, která citoval premiér De Wever: „Pokud staré umírá a nové se ještě nenarodilo, pak žijete v čase monster.“ Evropští lídři se nyní snaží zajistit, aby v tomto přechodném období neztratili svou suverenitu ani prosperitu, zatímco se připravují na další nepředvídatelné kroky americké administrativy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).