Žijeme v čase monster? Západní spojenci se chystají na horskou dráhu pod taktovkou USA

Napětí vyvrcholilo během lednového Světového ekonomického fóra v Davosu, kde Trump svými výroky o Grónsku a zpochybňováním příspěvků evropských členů NATO v Afghánistánu šokoval přítomné státníky. Britský premiér Keir Starmer i další lídři označili jeho slova o tom, že spojenecké jednotky se v Afghánistánu „držely zpátky“, za urážlivá. Tato rétorika, společně s Trumpovým plánem na vytvoření takzvané Rady míru pro Gazu, do které přizval i Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka, vyvolala u západních mocností hluboký odpor.

Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu prohlásil, že svět neprochází pouhou transformací, ale hlubokým rozvratem. Varoval střední mocnosti, že pokud nebudou aktivně sedět u jednacího stolu, stanou se pouhou položkou na menu velmocí. Carneyho výzva k jednotě a upřímnosti o stavu světa sklidila v sále ovace a stala se symbolem nového přístupu spojenců, kteří se již nechtějí spoléhat na nepředvídatelnou politiku Washingtonu.

Krizovým momentem se stala Trumpova hrozba uvalení desetiprocentních cel na osm evropských zemí, které se účastnily vojenského cvičení v Grónsku. Evropská unie v reakci na toto vydírání pohrozila odvetnými opatřeními a pozastavila projednávání obchodní dohody s USA. Přestože Trump pod tlakem poradců a po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem hrozbu dočasně stáhl, evropská strana vnímá tento ústup jen jako pauzu před dalším kolem nátlaku.

Belgický premiér Bart De Wever zdůraznil, že Evropa si musí zachovat svou důstojnost a přestat s ústupky, které vedou k její podřízenosti. Podle něj překročil Trump tolik „červených linií“, že jedinou cestou je budování nezávislé Evropy. Tato nezávislost se týká nejen obrany, ale i ekonomiky, zejména snížení strukturální závislosti na americkém zkapalněném zemním plynu (LNG), která činí kontinent zranitelným.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Davosu vyjádřil frustraci z pomalého tempa evropských reforem a přirovnal situaci k filmu Na Hromnice o den více. Upozornil, že i po roce od jeho minulé výzvy k posílení obranyschopnosti se v rozhodovacích procesech Evropy mnoho nezměnilo. Přestože EU navýšila vojenskou výrobu a finanční pomoc, její akceschopnost zůstává omezena nutností shody všech 27 členských států.

Experti poukazují na existující strategický plán Maria Draghiho, který již před časem varoval před klesající konkurenceschopností Evropy a nutností masivních investic do inovací a bezpečnosti. Draghiho zpráva zdůrazňuje, že demografické změny a geopolitická nestabilita dělají z dřívější závislosti kritickou slabinu. Pokud Evropa nezačne brát tyto varovné signály vážně, riskuje, že zůstane v zajetí transakčního přístupu Washingtonu, kde loajalita a peníze převažují nad mezinárodním právem.

Současná situace tak potvrzuje slova italského filozofa Antonia Gramsciho, která citoval premiér De Wever: „Pokud staré umírá a nové se ještě nenarodilo, pak žijete v čase monster.“ Evropští lídři se nyní snaží zajistit, aby v tomto přechodném období neztratili svou suverenitu ani prosperitu, zatímco se připravují na další nepředvídatelné kroky americké administrativy.