Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Napětí vyvrcholilo během lednového Světového ekonomického fóra v Davosu, kde Trump svými výroky o Grónsku a zpochybňováním příspěvků evropských členů NATO v Afghánistánu šokoval přítomné státníky. Britský premiér Keir Starmer i další lídři označili jeho slova o tom, že spojenecké jednotky se v Afghánistánu „držely zpátky“, za urážlivá. Tato rétorika, společně s Trumpovým plánem na vytvoření takzvané Rady míru pro Gazu, do které přizval i Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka, vyvolala u západních mocností hluboký odpor.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu prohlásil, že svět neprochází pouhou transformací, ale hlubokým rozvratem. Varoval střední mocnosti, že pokud nebudou aktivně sedět u jednacího stolu, stanou se pouhou položkou na menu velmocí. Carneyho výzva k jednotě a upřímnosti o stavu světa sklidila v sále ovace a stala se symbolem nového přístupu spojenců, kteří se již nechtějí spoléhat na nepředvídatelnou politiku Washingtonu.
Krizovým momentem se stala Trumpova hrozba uvalení desetiprocentních cel na osm evropských zemí, které se účastnily vojenského cvičení v Grónsku. Evropská unie v reakci na toto vydírání pohrozila odvetnými opatřeními a pozastavila projednávání obchodní dohody s USA. Přestože Trump pod tlakem poradců a po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem hrozbu dočasně stáhl, evropská strana vnímá tento ústup jen jako pauzu před dalším kolem nátlaku.
Belgický premiér Bart De Wever zdůraznil, že Evropa si musí zachovat svou důstojnost a přestat s ústupky, které vedou k její podřízenosti. Podle něj překročil Trump tolik „červených linií“, že jedinou cestou je budování nezávislé Evropy. Tato nezávislost se týká nejen obrany, ale i ekonomiky, zejména snížení strukturální závislosti na americkém zkapalněném zemním plynu (LNG), která činí kontinent zranitelným.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Davosu vyjádřil frustraci z pomalého tempa evropských reforem a přirovnal situaci k filmu Na Hromnice o den více. Upozornil, že i po roce od jeho minulé výzvy k posílení obranyschopnosti se v rozhodovacích procesech Evropy mnoho nezměnilo. Přestože EU navýšila vojenskou výrobu a finanční pomoc, její akceschopnost zůstává omezena nutností shody všech 27 členských států.
Experti poukazují na existující strategický plán Maria Draghiho, který již před časem varoval před klesající konkurenceschopností Evropy a nutností masivních investic do inovací a bezpečnosti. Draghiho zpráva zdůrazňuje, že demografické změny a geopolitická nestabilita dělají z dřívější závislosti kritickou slabinu. Pokud Evropa nezačne brát tyto varovné signály vážně, riskuje, že zůstane v zajetí transakčního přístupu Washingtonu, kde loajalita a peníze převažují nad mezinárodním právem.
Současná situace tak potvrzuje slova italského filozofa Antonia Gramsciho, která citoval premiér De Wever: „Pokud staré umírá a nové se ještě nenarodilo, pak žijete v čase monster.“ Evropští lídři se nyní snaží zajistit, aby v tomto přechodném období neztratili svou suverenitu ani prosperitu, zatímco se připravují na další nepředvídatelné kroky americké administrativy.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.