Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Napětí vyvrcholilo během lednového Světového ekonomického fóra v Davosu, kde Trump svými výroky o Grónsku a zpochybňováním příspěvků evropských členů NATO v Afghánistánu šokoval přítomné státníky. Britský premiér Keir Starmer i další lídři označili jeho slova o tom, že spojenecké jednotky se v Afghánistánu „držely zpátky“, za urážlivá. Tato rétorika, společně s Trumpovým plánem na vytvoření takzvané Rady míru pro Gazu, do které přizval i Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka, vyvolala u západních mocností hluboký odpor.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu prohlásil, že svět neprochází pouhou transformací, ale hlubokým rozvratem. Varoval střední mocnosti, že pokud nebudou aktivně sedět u jednacího stolu, stanou se pouhou položkou na menu velmocí. Carneyho výzva k jednotě a upřímnosti o stavu světa sklidila v sále ovace a stala se symbolem nového přístupu spojenců, kteří se již nechtějí spoléhat na nepředvídatelnou politiku Washingtonu.
Krizovým momentem se stala Trumpova hrozba uvalení desetiprocentních cel na osm evropských zemí, které se účastnily vojenského cvičení v Grónsku. Evropská unie v reakci na toto vydírání pohrozila odvetnými opatřeními a pozastavila projednávání obchodní dohody s USA. Přestože Trump pod tlakem poradců a po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem hrozbu dočasně stáhl, evropská strana vnímá tento ústup jen jako pauzu před dalším kolem nátlaku.
Belgický premiér Bart De Wever zdůraznil, že Evropa si musí zachovat svou důstojnost a přestat s ústupky, které vedou k její podřízenosti. Podle něj překročil Trump tolik „červených linií“, že jedinou cestou je budování nezávislé Evropy. Tato nezávislost se týká nejen obrany, ale i ekonomiky, zejména snížení strukturální závislosti na americkém zkapalněném zemním plynu (LNG), která činí kontinent zranitelným.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Davosu vyjádřil frustraci z pomalého tempa evropských reforem a přirovnal situaci k filmu Na Hromnice o den více. Upozornil, že i po roce od jeho minulé výzvy k posílení obranyschopnosti se v rozhodovacích procesech Evropy mnoho nezměnilo. Přestože EU navýšila vojenskou výrobu a finanční pomoc, její akceschopnost zůstává omezena nutností shody všech 27 členských států.
Experti poukazují na existující strategický plán Maria Draghiho, který již před časem varoval před klesající konkurenceschopností Evropy a nutností masivních investic do inovací a bezpečnosti. Draghiho zpráva zdůrazňuje, že demografické změny a geopolitická nestabilita dělají z dřívější závislosti kritickou slabinu. Pokud Evropa nezačne brát tyto varovné signály vážně, riskuje, že zůstane v zajetí transakčního přístupu Washingtonu, kde loajalita a peníze převažují nad mezinárodním právem.
Současná situace tak potvrzuje slova italského filozofa Antonia Gramsciho, která citoval premiér De Wever: „Pokud staré umírá a nové se ještě nenarodilo, pak žijete v čase monster.“ Evropští lídři se nyní snaží zajistit, aby v tomto přechodném období neztratili svou suverenitu ani prosperitu, zatímco se připravují na další nepředvídatelné kroky americké administrativy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.