Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Napětí vyvrcholilo během lednového Světového ekonomického fóra v Davosu, kde Trump svými výroky o Grónsku a zpochybňováním příspěvků evropských členů NATO v Afghánistánu šokoval přítomné státníky. Britský premiér Keir Starmer i další lídři označili jeho slova o tom, že spojenecké jednotky se v Afghánistánu „držely zpátky“, za urážlivá. Tato rétorika, společně s Trumpovým plánem na vytvoření takzvané Rady míru pro Gazu, do které přizval i Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka, vyvolala u západních mocností hluboký odpor.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu prohlásil, že svět neprochází pouhou transformací, ale hlubokým rozvratem. Varoval střední mocnosti, že pokud nebudou aktivně sedět u jednacího stolu, stanou se pouhou položkou na menu velmocí. Carneyho výzva k jednotě a upřímnosti o stavu světa sklidila v sále ovace a stala se symbolem nového přístupu spojenců, kteří se již nechtějí spoléhat na nepředvídatelnou politiku Washingtonu.
Krizovým momentem se stala Trumpova hrozba uvalení desetiprocentních cel na osm evropských zemí, které se účastnily vojenského cvičení v Grónsku. Evropská unie v reakci na toto vydírání pohrozila odvetnými opatřeními a pozastavila projednávání obchodní dohody s USA. Přestože Trump pod tlakem poradců a po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem hrozbu dočasně stáhl, evropská strana vnímá tento ústup jen jako pauzu před dalším kolem nátlaku.
Belgický premiér Bart De Wever zdůraznil, že Evropa si musí zachovat svou důstojnost a přestat s ústupky, které vedou k její podřízenosti. Podle něj překročil Trump tolik „červených linií“, že jedinou cestou je budování nezávislé Evropy. Tato nezávislost se týká nejen obrany, ale i ekonomiky, zejména snížení strukturální závislosti na americkém zkapalněném zemním plynu (LNG), která činí kontinent zranitelným.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Davosu vyjádřil frustraci z pomalého tempa evropských reforem a přirovnal situaci k filmu Na Hromnice o den více. Upozornil, že i po roce od jeho minulé výzvy k posílení obranyschopnosti se v rozhodovacích procesech Evropy mnoho nezměnilo. Přestože EU navýšila vojenskou výrobu a finanční pomoc, její akceschopnost zůstává omezena nutností shody všech 27 členských států.
Experti poukazují na existující strategický plán Maria Draghiho, který již před časem varoval před klesající konkurenceschopností Evropy a nutností masivních investic do inovací a bezpečnosti. Draghiho zpráva zdůrazňuje, že demografické změny a geopolitická nestabilita dělají z dřívější závislosti kritickou slabinu. Pokud Evropa nezačne brát tyto varovné signály vážně, riskuje, že zůstane v zajetí transakčního přístupu Washingtonu, kde loajalita a peníze převažují nad mezinárodním právem.
Současná situace tak potvrzuje slova italského filozofa Antonia Gramsciho, která citoval premiér De Wever: „Pokud staré umírá a nové se ještě nenarodilo, pak žijete v čase monster.“ Evropští lídři se nyní snaží zajistit, aby v tomto přechodném období neztratili svou suverenitu ani prosperitu, zatímco se připravují na další nepředvídatelné kroky americké administrativy.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.