Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Země jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty vsadily na umělou inteligenci vše ve snaze diverzifikovat své ekonomiky závislé na ropě. Američtí giganti jako Amazon, Microsoft nebo Nvidia v nich zase viděli ideální partnery díky levné energii a rozlehlým pozemkům. Jen v roce 2025 měly výdaje na technologie v regionu dosáhnout 155 miliard dolarů, přičemž investice do datových center měly meziročně vzrůst o rekordních 70 % na 9,5 miliardy dolarů.
Tento ambiciózní plán nyní čelí přímému fyzickému ohrožení. Írán otevřeně pohrozil útoky na technologickou infrastrukturu společností napojených na USA, včetně Googlu, Oraclu či Palantiru. Minulý týden už Amazon potvrdil narušení služeb ve svém centru v Bahrajnu po útoku drony a podobné incidenty hlásily i emiráty. Útoky způsobují výpadky webových stránek a aplikací, což nutí firmy migrovat svá data do jiných světových regionů.
Geostrategové upozorňují, že ochrana datových center se dosud soustředila téměř výhradně na kybernetickou bezpečnost, nikoliv na obranu před fyzickým zničením raketami. Ohrožena nejsou jen samotná centra, ale i odsolovací zařízení. Ta jsou v suchém podnebí Blízkého východu klíčová, protože superpočítače běžící nepřetržitě vyžadují obrovské množství vody pro chlazení. Pokud by válka trvala několik měsíců, budou muset technologičtí obři své investiční plány od základů přehodnotit.
Navzdory chaosu zůstávají někteří analytici opatrně optimističtí. Energetická výhoda Perského zálivu je totiž v globálním měřítku stále bezkonkurenční. Pokud konflikt brzy utichne, fundamentální výhody regionu pro rozvoj AI přetrvají. Uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy, může paradoxně vlády v regionu přimět k ještě rychlejšímu přechodu na digitální ekonomiku, aby se vymanily z budoucí závislosti na rizikových námořních trasách.
Kromě fyzických škod však hrozí i ekonomické dopady. Pokud válka vyvolá globální inflaci a americký Fed kvůli tomu nesníží úrokové sazby, náklady na financování obřích technologických projektů prudce vzrostou. Giganti jako Amazon a Microsoft zatím své dlouhodobé plány oficiálně nemění, ale analytici se shodují, že jsou v režimu „čekej a uvidíš“. Eskalace konfliktu by je totiž mohla donutit k návratu k rýsovacím prknům a odkladu projektů, se kterými v původních mapách nikdo nepočítal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.