Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Země jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty vsadily na umělou inteligenci vše ve snaze diverzifikovat své ekonomiky závislé na ropě. Američtí giganti jako Amazon, Microsoft nebo Nvidia v nich zase viděli ideální partnery díky levné energii a rozlehlým pozemkům. Jen v roce 2025 měly výdaje na technologie v regionu dosáhnout 155 miliard dolarů, přičemž investice do datových center měly meziročně vzrůst o rekordních 70 % na 9,5 miliardy dolarů.
Tento ambiciózní plán nyní čelí přímému fyzickému ohrožení. Írán otevřeně pohrozil útoky na technologickou infrastrukturu společností napojených na USA, včetně Googlu, Oraclu či Palantiru. Minulý týden už Amazon potvrdil narušení služeb ve svém centru v Bahrajnu po útoku drony a podobné incidenty hlásily i emiráty. Útoky způsobují výpadky webových stránek a aplikací, což nutí firmy migrovat svá data do jiných světových regionů.
Geostrategové upozorňují, že ochrana datových center se dosud soustředila téměř výhradně na kybernetickou bezpečnost, nikoliv na obranu před fyzickým zničením raketami. Ohrožena nejsou jen samotná centra, ale i odsolovací zařízení. Ta jsou v suchém podnebí Blízkého východu klíčová, protože superpočítače běžící nepřetržitě vyžadují obrovské množství vody pro chlazení. Pokud by válka trvala několik měsíců, budou muset technologičtí obři své investiční plány od základů přehodnotit.
Navzdory chaosu zůstávají někteří analytici opatrně optimističtí. Energetická výhoda Perského zálivu je totiž v globálním měřítku stále bezkonkurenční. Pokud konflikt brzy utichne, fundamentální výhody regionu pro rozvoj AI přetrvají. Uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy, může paradoxně vlády v regionu přimět k ještě rychlejšímu přechodu na digitální ekonomiku, aby se vymanily z budoucí závislosti na rizikových námořních trasách.
Kromě fyzických škod však hrozí i ekonomické dopady. Pokud válka vyvolá globální inflaci a americký Fed kvůli tomu nesníží úrokové sazby, náklady na financování obřích technologických projektů prudce vzrostou. Giganti jako Amazon a Microsoft zatím své dlouhodobé plány oficiálně nemění, ale analytici se shodují, že jsou v režimu „čekej a uvidíš“. Eskalace konfliktu by je totiž mohla donutit k návratu k rýsovacím prknům a odkladu projektů, se kterými v původních mapách nikdo nepočítal.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.