Zelený bič z Bruselu: Domácnost bude platit o stovky korun měsíčně více! Proč?

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie., foto: Depositphotos
Mariana Nová DNES 15:09
Sdílej:

Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.

Dosud se emisní povolenky týkaly hlavně velkých „špinavých“ fabrik a elektráren. Nově se ale systém rozšiřuje přímo na silniční dopravu, vytápění budov a menší průmysl. V praxi to znamená, že každá kapka benzínu či každá tuna uhlí v sobě ponese cenovku za vypuštěné emise.

Nová analýza PAQ Research a Centra veřejných financí ukazuje, co nás čeká, pokud cena povolenky zůstane na stropu 55 eur. Průměrná domácnost sice zaplatí o 477 korun měsíčně navíc, ale nenechme se zmást, právě průměr je zde zavádějící.

Při bližším pohledu je zřejmé, že dopady nového systému budou výrazně nerovnoměrné a „průměr“ spíše zakrývá hluboké rozdíly mezi domácnostmi. Na jedné straně stojí téměř polovina domácností, které pocítí jen velmi mírný nárůst nákladů do 250 korun měsíčně, protože už dnes využívají dálkové teplo, elektřinu nebo mají své bydlení energeticky úspornější.

Zcela jiná situace ale čeká domácnosti závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí. Těch je sice relativně málo, ale dopad na ně je výrazný – jejich měsíční náklady mohou vzrůst zhruba o tisíc korun, pokud nezmění způsob vytápění nebo nezateplí své bydlení. Celkově se přitom počítá s tím, že ceny uhlí vzrostou zhruba o 30 %, zemního plynu o 15 %, nafty o 12 % a benzínu o přibližně 11 %.

Největším paradoxem tohoto „výchovného“ systému je jeho sociální nespravedlnost. Zatímco pro nejbohatší desetinu Čechů představují nové náklady jen zanedbatelných 0,5 % jejich příjmů, pro ty nejchudší je to citelných 1,6 % – tedy trojnásobný relativní náraz. Možnost reagovat na vyšší ceny – například investicí do úspornějšího vytápění – je přitom mezi jednotlivými skupinami velmi nerovnoměrná, což rozdíly dále prohlubuje.

Stát přitom podle odhadů může z prodeje povolenek mezi lety 2028 a 2032 získat 130 až 170 miliard korun. Otázkou zůstává, jak tyto prostředky vrátí zpět do ekonomiky. Studie navrhuje kombinaci opatření, která zahrnuje zvýšení slevy na poplatníka, úpravu sociálních dávek prostřednictvím energetického paušálu a valorizaci důchodů. Takové nastavení by dokázalo zmírnit dopady zejména na nízkopříjmové domácnosti a snížit podíl výrazně zasažených domácností přibližně ze 30 % na 17 %.

Ani tak však nelze přehlédnout, že jde především o zmírňování dopadů systému, který sám o sobě zvyšuje náklady na energie.

Zatímco my si v Evropě dobrovolně zdražujeme životní úroveň a průmyslovou výrobu, zbytek světa se dívá. EU se na světových emisích podílí jen zlomkem a tento podíl stále klesá. Pokud Čína, Indie nebo USA nebudou hrát stejnou hru se stejným nasazením, riskujeme, že se z Evropy stane sice „klimaticky čistý“, ale ekonomicky vyčerpaný skanzen s drahými energiemi.

Stalo se