Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Dosud se emisní povolenky týkaly hlavně velkých „špinavých“ fabrik a elektráren. Nově se ale systém rozšiřuje přímo na silniční dopravu, vytápění budov a menší průmysl. V praxi to znamená, že každá kapka benzínu či každá tuna uhlí v sobě ponese cenovku za vypuštěné emise.
Nová analýza PAQ Research a Centra veřejných financí ukazuje, co nás čeká, pokud cena povolenky zůstane na stropu 55 eur. Průměrná domácnost sice zaplatí o 477 korun měsíčně navíc, ale nenechme se zmást, právě průměr je zde zavádějící.
Při bližším pohledu je zřejmé, že dopady nového systému budou výrazně nerovnoměrné a „průměr“ spíše zakrývá hluboké rozdíly mezi domácnostmi. Na jedné straně stojí téměř polovina domácností, které pocítí jen velmi mírný nárůst nákladů do 250 korun měsíčně, protože už dnes využívají dálkové teplo, elektřinu nebo mají své bydlení energeticky úspornější.
Zcela jiná situace ale čeká domácnosti závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí. Těch je sice relativně málo, ale dopad na ně je výrazný – jejich měsíční náklady mohou vzrůst zhruba o tisíc korun, pokud nezmění způsob vytápění nebo nezateplí své bydlení. Celkově se přitom počítá s tím, že ceny uhlí vzrostou zhruba o 30 %, zemního plynu o 15 %, nafty o 12 % a benzínu o přibližně 11 %.
Největším paradoxem tohoto „výchovného“ systému je jeho sociální nespravedlnost. Zatímco pro nejbohatší desetinu Čechů představují nové náklady jen zanedbatelných 0,5 % jejich příjmů, pro ty nejchudší je to citelných 1,6 % – tedy trojnásobný relativní náraz. Možnost reagovat na vyšší ceny – například investicí do úspornějšího vytápění – je přitom mezi jednotlivými skupinami velmi nerovnoměrná, což rozdíly dále prohlubuje.
Stát přitom podle odhadů může z prodeje povolenek mezi lety 2028 a 2032 získat 130 až 170 miliard korun. Otázkou zůstává, jak tyto prostředky vrátí zpět do ekonomiky. Studie navrhuje kombinaci opatření, která zahrnuje zvýšení slevy na poplatníka, úpravu sociálních dávek prostřednictvím energetického paušálu a valorizaci důchodů. Takové nastavení by dokázalo zmírnit dopady zejména na nízkopříjmové domácnosti a snížit podíl výrazně zasažených domácností přibližně ze 30 % na 17 %.
Ani tak však nelze přehlédnout, že jde především o zmírňování dopadů systému, který sám o sobě zvyšuje náklady na energie.
Zatímco my si v Evropě dobrovolně zdražujeme životní úroveň a průmyslovou výrobu, zbytek světa se dívá. EU se na světových emisích podílí jen zlomkem a tento podíl stále klesá. Pokud Čína, Indie nebo USA nebudou hrát stejnou hru se stejným nasazením, riskujeme, že se z Evropy stane sice „klimaticky čistý“, ale ekonomicky vyčerpaný skanzen s drahými energiemi.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.