Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Dosud se emisní povolenky týkaly hlavně velkých „špinavých“ fabrik a elektráren. Nově se ale systém rozšiřuje přímo na silniční dopravu, vytápění budov a menší průmysl. V praxi to znamená, že každá kapka benzínu či každá tuna uhlí v sobě ponese cenovku za vypuštěné emise.
Nová analýza PAQ Research a Centra veřejných financí ukazuje, co nás čeká, pokud cena povolenky zůstane na stropu 55 eur. Průměrná domácnost sice zaplatí o 477 korun měsíčně navíc, ale nenechme se zmást, právě průměr je zde zavádějící.
Při bližším pohledu je zřejmé, že dopady nového systému budou výrazně nerovnoměrné a „průměr“ spíše zakrývá hluboké rozdíly mezi domácnostmi. Na jedné straně stojí téměř polovina domácností, které pocítí jen velmi mírný nárůst nákladů do 250 korun měsíčně, protože už dnes využívají dálkové teplo, elektřinu nebo mají své bydlení energeticky úspornější.
Zcela jiná situace ale čeká domácnosti závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí. Těch je sice relativně málo, ale dopad na ně je výrazný – jejich měsíční náklady mohou vzrůst zhruba o tisíc korun, pokud nezmění způsob vytápění nebo nezateplí své bydlení. Celkově se přitom počítá s tím, že ceny uhlí vzrostou zhruba o 30 %, zemního plynu o 15 %, nafty o 12 % a benzínu o přibližně 11 %.
Největším paradoxem tohoto „výchovného“ systému je jeho sociální nespravedlnost. Zatímco pro nejbohatší desetinu Čechů představují nové náklady jen zanedbatelných 0,5 % jejich příjmů, pro ty nejchudší je to citelných 1,6 % – tedy trojnásobný relativní náraz. Možnost reagovat na vyšší ceny – například investicí do úspornějšího vytápění – je přitom mezi jednotlivými skupinami velmi nerovnoměrná, což rozdíly dále prohlubuje.
Stát přitom podle odhadů může z prodeje povolenek mezi lety 2028 a 2032 získat 130 až 170 miliard korun. Otázkou zůstává, jak tyto prostředky vrátí zpět do ekonomiky. Studie navrhuje kombinaci opatření, která zahrnuje zvýšení slevy na poplatníka, úpravu sociálních dávek prostřednictvím energetického paušálu a valorizaci důchodů. Takové nastavení by dokázalo zmírnit dopady zejména na nízkopříjmové domácnosti a snížit podíl výrazně zasažených domácností přibližně ze 30 % na 17 %.
Ani tak však nelze přehlédnout, že jde především o zmírňování dopadů systému, který sám o sobě zvyšuje náklady na energie.
Zatímco my si v Evropě dobrovolně zdražujeme životní úroveň a průmyslovou výrobu, zbytek světa se dívá. EU se na světových emisích podílí jen zlomkem a tento podíl stále klesá. Pokud Čína, Indie nebo USA nebudou hrát stejnou hru se stejným nasazením, riskujeme, že se z Evropy stane sice „klimaticky čistý“, ale ekonomicky vyčerpaný skanzen s drahými energiemi.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.