Zelenskyj slibuje, že Ukrajina bude bojovat dál, pokud mírová jednání selžou

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 4. ledna 2026 11:01
Sdílej:

Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.

V Kyjevě se v sobotu sešli bezpečnostní poradci z patnácti spojeneckých zemí, včetně Velké Británie, Francie a Německa, aby prodiskutovali mírový plán zprostředkovaný USA. Ačkoliv se k jednání virtuálně připojil i americký zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, celou schůzku výrazně zastínily zprávy o americkém vojenském útoku na Venezuelu, ke kterému došlo dříve téhož dne.

Jednání budou v příštím týdnu pokračovat v Paříži a následně s americkými vyjednavači. Cílem je doladit detaily dohody, o které Kyjev tvrdí, že je hotová z 90 procent. Hlavním kamenem úrazu však zůstávají územní otázky.

Rusko trvá na plné kontrole nad Donbasem. Ukrajina ale odmítá postoupit území s argumentem, že by to Moskvu pouze povzbudilo k další agresi. „Pokud Rusko vše zablokuje a naši partneři ho nedonutí válku ukončit, zbude nám jediná cesta – bránit se,“ prohlásil Zelenskyj na tiskové konferenci. Zatímco z Washingtonu zaznívají optimistické signály o blížícím se míru, vyčerpaná ukrajinská populace zůstává po téměř čtyřech letech bojů velmi obezřetná.

Diplomatické hovory probíhají na pozadí neustávajícího násilí. Ruský raketový útok na Charkov v noci na sobotu připravil o život ženu a tříleté dítě. Další dvě oběti hlásí Cherson po intenzivním ostřelování ukrajinských pozic. Naopak Rusko obviňuje Kyjev z úderu drony na hotel v okupované části Chersonské oblasti, kde podle Moskvy zahynulo 28 lidí při novoročních oslavách. Kyjev útok potvrdil, ale označil jej za zásah vojenského shromáždění.

Moskva v sobotu také ostře odsoudila americkou operaci ve Venezuele, při které byl zadržen prezident Nicolás Maduro. Ruské ministerstvo zahraničí označilo zásah za „ozbrojenou agresi“ a vyzvalo k okamžitému propuštění Madura i jeho manželky.

Venezuela je nejbližším partnerem Ruska v Jižní Americe a klíčovým odběratelem jeho zbraní. Kreml zdůraznil, že ideologická nevraživost Washingtonu v tomto případě zvítězila nad pragmatismem, a vyzval k mezinárodnímu dialogu bez vnějšího vojenského vměšování.

Stalo se
Novinky
Marine Le Pen

Vzestup krajní pravice v Evropě: Jak velké riziko je pro Ukrajinu?

Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.

Novinky
Donald Trump

Gruzie řeší bizarní problém. Obří pocta Trumpovi má stát na pozemku muže, na nějž USA uvalily sankce

Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Válka v Íránu už se nevyplatí nikomu. Globální ztráty přesahují jakékoli zisky

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu varoval před umělou inteligencí

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.