Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
V tuto chvíli zůstává nejasné, zda plánovaná ofenzíva již byla zahájena. Zelenskyj zároveň potvrdil, že kyjevské síly provedly další údery na ruskou infrastrukturu, když zasáhly dvě ropné rafinérie v Ufě, nacházející se přibližně 1 500 kilometrů od frontové linie, a také ropný sklad v Krasnodarské oblasti, vzdálený zhruba 300 kilometrů od Ukrajiny.
Tyto útoky navazují na několikaměsíční vlnu ukrajinských úderů středního a dlouhého doletu, které se soustředí především na ruský ropný průmysl.
Na moři mezitím Francie oznámila, že její námořní síly v úterý zadržely ropný tanker patřící do takzvané ruské stínové flotily, a to v blízkosti pobřeží Sicílie. Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z využívání tohoto plavidla k obcházení západních ekonomických sankcí.
Podle Macrona tento zásah, který se odehrál jen několik dní po podobné operaci britské námořní pěchoty v Lamanšském průlivu, jasně demonstruje odhodlání evropských států postupovat proti této stínové flotile společně.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že v kontextu rostoucího napětí otevřeně varoval Ukrajinu před snahami zatáhnout jeho zemi do válečného konfliktu. Podle svých slov ukrajinské straně jasně vzkázal, že pokud si Kyjev myslí, že může s Běloruskem jednat tímto způsobem, povaha celé války by se v případě jejich zapojení okamžitě změnila.
Lukašenko zároveň zdůraznil, že Bělorusko nemá zájem s Ukrajinci bojovat. Podle běloruského vůdce přišla z Kyjeva odpověď, že si ukrajinský prezident a jeho tým toto riziko plně uvědomují, načež Lukašenko vyzval k dosažení věcné vzájemné dohody. Ukrajinská strana se k těmto výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Zástupce vrchního velitele sil NATO v Evropě, britský letecký maršál Sir John Stringer, mezitím v rozhovoru pro agenturu Associated Press uvedl, že nadcházející summit v Turecku musí podnítit členské státy k vyšším výdajům na obranu, potvrdit trvalou podporu Ukrajině a podtrhnout jednotu Aliance.
Stringer hovořil na vojenské konferenci v Londýně necelé dva týdny před klíčovým summitem v Ankaře, který se uskuteční 7. a 8. července a který otestuje soudržnost této sedmdesátisedmileté organizace. Podle něj jsou summity vysoce politickými událostmi demonstrujícími jednotu, přičemž přiznal, že Aliance v souvislosti se svým dlouhodobým rozšiřováním v současné době prochází jedním z období turbulence.
Na samotné Ukrajině se v noci na čtvrtek podařilo jednotkám protivzdušné obrany odrazit ruský raketový útok na Kyjev. Místní představitelé potvrdili, že trosky sestřelených střel dopadly v otevřeném prostoru na předměstí ve čtvrti Darnyckyj, kde způsobily požár skladovacího prostoru.
Šéf tamní vojenské správy Týmur Tkačenko i starosta metropole Vitalij Kličko shodně uvedli, že útok si nevyžádal žádná zranění. Tento incident následuje po nedávném varování prezidenta Volodymyra Zelenského, který již dříve upozorňoval na hrozbu nadcházejících rozsáhlých úderů na hlavní město a další ukrajinská centra.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.