Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
V tuto chvíli zůstává nejasné, zda plánovaná ofenzíva již byla zahájena. Zelenskyj zároveň potvrdil, že kyjevské síly provedly další údery na ruskou infrastrukturu, když zasáhly dvě ropné rafinérie v Ufě, nacházející se přibližně 1 500 kilometrů od frontové linie, a také ropný sklad v Krasnodarské oblasti, vzdálený zhruba 300 kilometrů od Ukrajiny.
Tyto útoky navazují na několikaměsíční vlnu ukrajinských úderů středního a dlouhého doletu, které se soustředí především na ruský ropný průmysl.
Na moři mezitím Francie oznámila, že její námořní síly v úterý zadržely ropný tanker patřící do takzvané ruské stínové flotily, a to v blízkosti pobřeží Sicílie. Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z využívání tohoto plavidla k obcházení západních ekonomických sankcí.
Podle Macrona tento zásah, který se odehrál jen několik dní po podobné operaci britské námořní pěchoty v Lamanšském průlivu, jasně demonstruje odhodlání evropských států postupovat proti této stínové flotile společně.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že v kontextu rostoucího napětí otevřeně varoval Ukrajinu před snahami zatáhnout jeho zemi do válečného konfliktu. Podle svých slov ukrajinské straně jasně vzkázal, že pokud si Kyjev myslí, že může s Běloruskem jednat tímto způsobem, povaha celé války by se v případě jejich zapojení okamžitě změnila.
Lukašenko zároveň zdůraznil, že Bělorusko nemá zájem s Ukrajinci bojovat. Podle běloruského vůdce přišla z Kyjeva odpověď, že si ukrajinský prezident a jeho tým toto riziko plně uvědomují, načež Lukašenko vyzval k dosažení věcné vzájemné dohody. Ukrajinská strana se k těmto výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Zástupce vrchního velitele sil NATO v Evropě, britský letecký maršál Sir John Stringer, mezitím v rozhovoru pro agenturu Associated Press uvedl, že nadcházející summit v Turecku musí podnítit členské státy k vyšším výdajům na obranu, potvrdit trvalou podporu Ukrajině a podtrhnout jednotu Aliance.
Stringer hovořil na vojenské konferenci v Londýně necelé dva týdny před klíčovým summitem v Ankaře, který se uskuteční 7. a 8. července a který otestuje soudržnost této sedmdesátisedmileté organizace. Podle něj jsou summity vysoce politickými událostmi demonstrujícími jednotu, přičemž přiznal, že Aliance v souvislosti se svým dlouhodobým rozšiřováním v současné době prochází jedním z období turbulence.
Na samotné Ukrajině se v noci na čtvrtek podařilo jednotkám protivzdušné obrany odrazit ruský raketový útok na Kyjev. Místní představitelé potvrdili, že trosky sestřelených střel dopadly v otevřeném prostoru na předměstí ve čtvrti Darnyckyj, kde způsobily požár skladovacího prostoru.
Šéf tamní vojenské správy Týmur Tkačenko i starosta metropole Vitalij Kličko shodně uvedli, že útok si nevyžádal žádná zranění. Tento incident následuje po nedávném varování prezidenta Volodymyra Zelenského, který již dříve upozorňoval na hrozbu nadcházejících rozsáhlých úderů na hlavní město a další ukrajinská centra.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.