Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, která má přimět Rusko k ukončení války

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 26. června 2026 16:55
Sdílej:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.

V tuto chvíli zůstává nejasné, zda plánovaná ofenzíva již byla zahájena. Zelenskyj zároveň potvrdil, že kyjevské síly provedly další údery na ruskou infrastrukturu, když zasáhly dvě ropné rafinérie v Ufě, nacházející se přibližně 1 500 kilometrů od frontové linie, a také ropný sklad v Krasnodarské oblasti, vzdálený zhruba 300 kilometrů od Ukrajiny.

Tyto útoky navazují na několikaměsíční vlnu ukrajinských úderů středního a dlouhého doletu, které se soustředí především na ruský ropný průmysl.

Na moři mezitím Francie oznámila, že její námořní síly v úterý zadržely ropný tanker patřící do takzvané ruské stínové flotily, a to v blízkosti pobřeží Sicílie. Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z využívání tohoto plavidla k obcházení západních ekonomických sankcí.

Podle Macrona tento zásah, který se odehrál jen několik dní po podobné operaci britské námořní pěchoty v Lamanšském průlivu, jasně demonstruje odhodlání evropských států postupovat proti této stínové flotile společně.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že v kontextu rostoucího napětí otevřeně varoval Ukrajinu před snahami zatáhnout jeho zemi do válečného konfliktu. Podle svých slov ukrajinské straně jasně vzkázal, že pokud si Kyjev myslí, že může s Běloruskem jednat tímto způsobem, povaha celé války by se v případě jejich zapojení okamžitě změnila.

Lukašenko zároveň zdůraznil, že Bělorusko nemá zájem s Ukrajinci bojovat. Podle běloruského vůdce přišla z Kyjeva odpověď, že si ukrajinský prezident a jeho tým toto riziko plně uvědomují, načež Lukašenko vyzval k dosažení věcné vzájemné dohody. Ukrajinská strana se k těmto výrokům bezprostředně nevyjádřila.

Zástupce vrchního velitele sil NATO v Evropě, britský letecký maršál Sir John Stringer, mezitím v rozhovoru pro agenturu Associated Press uvedl, že nadcházející summit v Turecku musí podnítit členské státy k vyšším výdajům na obranu, potvrdit trvalou podporu Ukrajině a podtrhnout jednotu Aliance.

Stringer hovořil na vojenské konferenci v Londýně necelé dva týdny před klíčovým summitem v Ankaře, který se uskuteční 7. a 8. července a který otestuje soudržnost této sedmdesátisedmileté organizace. Podle něj jsou summity vysoce politickými událostmi demonstrujícími jednotu, přičemž přiznal, že Aliance v souvislosti se svým dlouhodobým rozšiřováním v současné době prochází jedním z období turbulence.

Na samotné Ukrajině se v noci na čtvrtek podařilo jednotkám protivzdušné obrany odrazit ruský raketový útok na Kyjev. Místní představitelé potvrdili, že trosky sestřelených střel dopadly v otevřeném prostoru na předměstí ve čtvrti Darnyckyj, kde způsobily požár skladovacího prostoru.

Šéf tamní vojenské správy Týmur Tkačenko i starosta metropole Vitalij Kličko shodně uvedli, že útok si nevyžádal žádná zranění. Tento incident následuje po nedávném varování prezidenta Volodymyra Zelenského, který již dříve upozorňoval na hrozbu nadcházejících rozsáhlých úderů na hlavní město a další ukrajinská centra.

Stalo se
Novinky
Vrak ruského bezpilotního letounu

Polsko vyšetřuje sabotáž Starlinku, v Rumunsku se zřítil dron

Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.

Novinky
Ilustrační foto

Ostraha ani dnes novináře do Bílého domu nepustila, navzdory rozhodnutí soudu

Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.

Novinky
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu vystoupí v OSN s projevem, v němž chce obhájit kroky své vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.

Novinky
Ilustrační foto

Svět hledá způsob, jak nastavit globální pravidla pro AI. Čelí ale zásadní překážce

Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.