Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, která má přimět Rusko k ukončení války

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková DNES 16:55
Sdílej:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.

V tuto chvíli zůstává nejasné, zda plánovaná ofenzíva již byla zahájena. Zelenskyj zároveň potvrdil, že kyjevské síly provedly další údery na ruskou infrastrukturu, když zasáhly dvě ropné rafinérie v Ufě, nacházející se přibližně 1 500 kilometrů od frontové linie, a také ropný sklad v Krasnodarské oblasti, vzdálený zhruba 300 kilometrů od Ukrajiny.

Tyto útoky navazují na několikaměsíční vlnu ukrajinských úderů středního a dlouhého doletu, které se soustředí především na ruský ropný průmysl.

Na moři mezitím Francie oznámila, že její námořní síly v úterý zadržely ropný tanker patřící do takzvané ruské stínové flotily, a to v blízkosti pobřeží Sicílie. Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z využívání tohoto plavidla k obcházení západních ekonomických sankcí.

Podle Macrona tento zásah, který se odehrál jen několik dní po podobné operaci britské námořní pěchoty v Lamanšském průlivu, jasně demonstruje odhodlání evropských států postupovat proti této stínové flotile společně.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že v kontextu rostoucího napětí otevřeně varoval Ukrajinu před snahami zatáhnout jeho zemi do válečného konfliktu. Podle svých slov ukrajinské straně jasně vzkázal, že pokud si Kyjev myslí, že může s Běloruskem jednat tímto způsobem, povaha celé války by se v případě jejich zapojení okamžitě změnila.

Lukašenko zároveň zdůraznil, že Bělorusko nemá zájem s Ukrajinci bojovat. Podle běloruského vůdce přišla z Kyjeva odpověď, že si ukrajinský prezident a jeho tým toto riziko plně uvědomují, načež Lukašenko vyzval k dosažení věcné vzájemné dohody. Ukrajinská strana se k těmto výrokům bezprostředně nevyjádřila.

Zástupce vrchního velitele sil NATO v Evropě, britský letecký maršál Sir John Stringer, mezitím v rozhovoru pro agenturu Associated Press uvedl, že nadcházející summit v Turecku musí podnítit členské státy k vyšším výdajům na obranu, potvrdit trvalou podporu Ukrajině a podtrhnout jednotu Aliance.

Stringer hovořil na vojenské konferenci v Londýně necelé dva týdny před klíčovým summitem v Ankaře, který se uskuteční 7. a 8. července a který otestuje soudržnost této sedmdesátisedmileté organizace. Podle něj jsou summity vysoce politickými událostmi demonstrujícími jednotu, přičemž přiznal, že Aliance v souvislosti se svým dlouhodobým rozšiřováním v současné době prochází jedním z období turbulence.

Na samotné Ukrajině se v noci na čtvrtek podařilo jednotkám protivzdušné obrany odrazit ruský raketový útok na Kyjev. Místní představitelé potvrdili, že trosky sestřelených střel dopadly v otevřeném prostoru na předměstí ve čtvrti Darnyckyj, kde způsobily požár skladovacího prostoru.

Šéf tamní vojenské správy Týmur Tkačenko i starosta metropole Vitalij Kličko shodně uvedli, že útok si nevyžádal žádná zranění. Tento incident následuje po nedávném varování prezidenta Volodymyra Zelenského, který již dříve upozorňoval na hrozbu nadcházejících rozsáhlých úderů na hlavní město a další ukrajinská centra.

Stalo se
Novinky
Kreml

Kreml chce otestovat jednotu NATO. Chystá vojenskou provokaci na Polsko či Pobaltí, varuje rozvědka

Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.

Počasí
Ilustrační fotografie

Počasí se mění k nepoznání. Proč by současná vlna veder byla před lety nemožná?

Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.

Celebrity
Král Karel III.

Britové zírají s otevřenou pusou: Karel III. jako první moderní král zveřejnil, kolik platí na daních

Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber. 

Novinky
Krym

Zavřené tábory, přetížená doprava. Ukrajina Rusku pořádně zatápí

Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.