Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
V tuto chvíli zůstává nejasné, zda plánovaná ofenzíva již byla zahájena. Zelenskyj zároveň potvrdil, že kyjevské síly provedly další údery na ruskou infrastrukturu, když zasáhly dvě ropné rafinérie v Ufě, nacházející se přibližně 1 500 kilometrů od frontové linie, a také ropný sklad v Krasnodarské oblasti, vzdálený zhruba 300 kilometrů od Ukrajiny.
Tyto útoky navazují na několikaměsíční vlnu ukrajinských úderů středního a dlouhého doletu, které se soustředí především na ruský ropný průmysl.
Na moři mezitím Francie oznámila, že její námořní síly v úterý zadržely ropný tanker patřící do takzvané ruské stínové flotily, a to v blízkosti pobřeží Sicílie. Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z využívání tohoto plavidla k obcházení západních ekonomických sankcí.
Podle Macrona tento zásah, který se odehrál jen několik dní po podobné operaci britské námořní pěchoty v Lamanšském průlivu, jasně demonstruje odhodlání evropských států postupovat proti této stínové flotile společně.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že v kontextu rostoucího napětí otevřeně varoval Ukrajinu před snahami zatáhnout jeho zemi do válečného konfliktu. Podle svých slov ukrajinské straně jasně vzkázal, že pokud si Kyjev myslí, že může s Běloruskem jednat tímto způsobem, povaha celé války by se v případě jejich zapojení okamžitě změnila.
Lukašenko zároveň zdůraznil, že Bělorusko nemá zájem s Ukrajinci bojovat. Podle běloruského vůdce přišla z Kyjeva odpověď, že si ukrajinský prezident a jeho tým toto riziko plně uvědomují, načež Lukašenko vyzval k dosažení věcné vzájemné dohody. Ukrajinská strana se k těmto výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Zástupce vrchního velitele sil NATO v Evropě, britský letecký maršál Sir John Stringer, mezitím v rozhovoru pro agenturu Associated Press uvedl, že nadcházející summit v Turecku musí podnítit členské státy k vyšším výdajům na obranu, potvrdit trvalou podporu Ukrajině a podtrhnout jednotu Aliance.
Stringer hovořil na vojenské konferenci v Londýně necelé dva týdny před klíčovým summitem v Ankaře, který se uskuteční 7. a 8. července a který otestuje soudržnost této sedmdesátisedmileté organizace. Podle něj jsou summity vysoce politickými událostmi demonstrujícími jednotu, přičemž přiznal, že Aliance v souvislosti se svým dlouhodobým rozšiřováním v současné době prochází jedním z období turbulence.
Na samotné Ukrajině se v noci na čtvrtek podařilo jednotkám protivzdušné obrany odrazit ruský raketový útok na Kyjev. Místní představitelé potvrdili, že trosky sestřelených střel dopadly v otevřeném prostoru na předměstí ve čtvrti Darnyckyj, kde způsobily požár skladovacího prostoru.
Šéf tamní vojenské správy Týmur Tkačenko i starosta metropole Vitalij Kličko shodně uvedli, že útok si nevyžádal žádná zranění. Tento incident následuje po nedávném varování prezidenta Volodymyra Zelenského, který již dříve upozorňoval na hrozbu nadcházejících rozsáhlých úderů na hlavní město a další ukrajinská centra.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.