Evropské státy hlásí rekordní cenu nafty. Napříč EU přesáhla 50 korun za litr

Za prudkým růstem nákladů na pohonné hmoty stojí především globální výpadky v dodávkách ropy a poškození významných rafinérií. Krizovou situaci na trhu vyhrotily válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině, které výrazně omezily celosvětové zásoby suroviny. Dodávky pohonných hmot komplikuje íránská blokáda Hormuzského průlivu, jež následovala po americko-izraelských úderech na íránské území. K dalšímu tlaku na ceny přispívají také útoky Hútíů na saudskoarabský export v Rudém moři a ukrajinské údery zaměřené na ruské rafinérie.

Rekordní průměrné ceny paliva zaznamenalo celkem devatenáct členských států Evropské unie, mezi které patří například Německo, Francie či Itálie. Tyto údaje vycházejí z pravidelně sledovaných týdenních dat, jež jsou v Evropské unii evidována již od roku 2005. Vůbec nejvyšší částky za litr nafty vykázaly Dánsko a Finsko, kde cena dosáhla hranice 2,56 eura za litr. V těsném závěsu se nachází Německo s cenou 2,46 eura, zatímco v Belgii a ve Francii se částky pohybují okolo 2,40 eura a v Itálii dosahují téměř 2,30 eura za litr.

Zveřejněné částky již zahrnují daně v podobě daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které se v jednotlivých zemích liší a v průměru tvoří asi 40 procent konečné ceny na čerpacích stanicích. Údaje naopak nezohledňují adresné státní dotace, jako je například úleva poskytovaná řidičům s vysokým nájezdem kilometrů ve Francii. Zatímco státy jako Řecko, Estonsko nebo Slovensko zaznamenaly předchozí maxima v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, jiné země trhaly rekordy počátkem letošního roku. Devět z devatenácti zasažených států přitom překonalo své dosavadní cenové stropy teprve v nedávných týdnech.

Španělsko a Švédsko rovněž čelí zdražování pohonných hmot, ceny v těchto zemích však zůstávají pod maximy z roku 2022. Podle analytického centra Bruegel k tomu přispělo výrazné snížení spotřebních daní z nafty, ke kterému obě země přistoupily. Některé další evropské vlády zavedly podobná fiskální opatření jako během energetické krize v roce 2022, kdy přikročily k dočasnému zkrácení některých palivových daní. Rozsah současné finanční pomoci ze strany vlád je však ve srovnání s předchozí krizí výrazně nižší.

Současné ekonomické kroky jednotlivých kabinetů zhodnotil pro agenturu AFP výzkumník Alexander Roth z institutu Bruegel. Výzkumník upozornil, že současný energetický šok zatím nedosahuje takové síly jako v roce 2022 a jeho průběh je mnohem pozvolnější. Zároveň připomněl, že řada evropských vlád má v současnosti k dispozici podstatně omezenější rozpočtové kapacity než v minulosti. To se odráží v opatrnějším přístupu k plošným dotacím či daňovým úlevám na pohonné hmoty.

Vycházející data pocházejí z týdenního ropného bulletinu Evropské komise a skládají se z podkladů národních úřadů na základě cen z přelomu týdne. Celkový vážený průměr pro sedmadvacet členských států unijního bloku je dopočítáván podle spotřeby paliva v jednotlivých zemích z roku 2024. Tento unijní průměr vzrostl od konce února přibližně o 40 procent. Ve stejném období se cena nafty ve Spojených státech amerických zvýšila o více než 70 procent na zhruba 6,50 dolaru za galon, což v přepočtu odpovídá přibližně 1,50 eura za litr.