Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Za prudkým růstem nákladů na pohonné hmoty stojí především globální výpadky v dodávkách ropy a poškození významných rafinérií. Krizovou situaci na trhu vyhrotily válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině, které výrazně omezily celosvětové zásoby suroviny. Dodávky pohonných hmot komplikuje íránská blokáda Hormuzského průlivu, jež následovala po americko-izraelských úderech na íránské území. K dalšímu tlaku na ceny přispívají také útoky Hútíů na saudskoarabský export v Rudém moři a ukrajinské údery zaměřené na ruské rafinérie.
Rekordní průměrné ceny paliva zaznamenalo celkem devatenáct členských států Evropské unie, mezi které patří například Německo, Francie či Itálie. Tyto údaje vycházejí z pravidelně sledovaných týdenních dat, jež jsou v Evropské unii evidována již od roku 2005. Vůbec nejvyšší částky za litr nafty vykázaly Dánsko a Finsko, kde cena dosáhla hranice 2,56 eura za litr. V těsném závěsu se nachází Německo s cenou 2,46 eura, zatímco v Belgii a ve Francii se částky pohybují okolo 2,40 eura a v Itálii dosahují téměř 2,30 eura za litr.
Zveřejněné částky již zahrnují daně v podobě daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které se v jednotlivých zemích liší a v průměru tvoří asi 40 procent konečné ceny na čerpacích stanicích. Údaje naopak nezohledňují adresné státní dotace, jako je například úleva poskytovaná řidičům s vysokým nájezdem kilometrů ve Francii. Zatímco státy jako Řecko, Estonsko nebo Slovensko zaznamenaly předchozí maxima v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, jiné země trhaly rekordy počátkem letošního roku. Devět z devatenácti zasažených států přitom překonalo své dosavadní cenové stropy teprve v nedávných týdnech.
Španělsko a Švédsko rovněž čelí zdražování pohonných hmot, ceny v těchto zemích však zůstávají pod maximy z roku 2022. Podle analytického centra Bruegel k tomu přispělo výrazné snížení spotřebních daní z nafty, ke kterému obě země přistoupily. Některé další evropské vlády zavedly podobná fiskální opatření jako během energetické krize v roce 2022, kdy přikročily k dočasnému zkrácení některých palivových daní. Rozsah současné finanční pomoci ze strany vlád je však ve srovnání s předchozí krizí výrazně nižší.
Současné ekonomické kroky jednotlivých kabinetů zhodnotil pro agenturu AFP výzkumník Alexander Roth z institutu Bruegel. Výzkumník upozornil, že současný energetický šok zatím nedosahuje takové síly jako v roce 2022 a jeho průběh je mnohem pozvolnější. Zároveň připomněl, že řada evropských vlád má v současnosti k dispozici podstatně omezenější rozpočtové kapacity než v minulosti. To se odráží v opatrnějším přístupu k plošným dotacím či daňovým úlevám na pohonné hmoty.
Vycházející data pocházejí z týdenního ropného bulletinu Evropské komise a skládají se z podkladů národních úřadů na základě cen z přelomu týdne. Celkový vážený průměr pro sedmadvacet členských států unijního bloku je dopočítáván podle spotřeby paliva v jednotlivých zemích z roku 2024. Tento unijní průměr vzrostl od konce února přibližně o 40 procent. Ve stejném období se cena nafty ve Spojených státech amerických zvýšila o více než 70 procent na zhruba 6,50 dolaru za galon, což v přepočtu odpovídá přibližně 1,50 eura za litr.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Mladá brazilská aktivistka Janiely Truká vystoupila na klimatickém summitu COP31 v Antalyi s naléhavou výzvou na ochranu domorodých území, lesů a tradičních kultur před dopady globální krize. Její slova zaznamenala novinářka Fiona Harvey, která pro The Guardian rozebrala také procedurální úskalí a historický vývoj dosavadních klimatických konferencí OSN.
V tureckém přímořském letovisku Antalya dnes začala oficiální jednání konference OSN o změně klimatu (COP31), kterou zahájili čelní představitelé mezinárodní politiky a organizací. Na úvodním plenárním zasedání vystoupili turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a energetiku Chris Bowen a výkonný tajemník OSN pro klima Simon Stiell, aby stanovili hlavní priority nadcházejících dvou týdnů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské ozbrojené síly za uplynulý týden masivně zaútočily na ukrajinská města a komunity, přičemž na území státu vypustily celkem 115 raket různých typů, téměř 1 900 naváděných leteckých pum a více než 3 000 útočných dronů.
Spojené státy a Írán vedou tajná jednání s cílem odvrátit hrozbu nového rozsáhlého ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump totiž po nepříznivých výsledcích své strany v nedávných volbách do poloviny mandátu naznačil, že intenzivnější diplomacie může přinést dohodu. Diplomatické aktivity se zintenzivnily, ačkoliv podrobnosti obě strany sdílejí jen velmi zřídka.
Americká vesmírná agentura NASA oficiálně zahájila nábor nové generace astronautů, kteří by se měli v budoucnu podílet na dlouhodobém pobytu a práci na Měsíci i na plánovaných lidských misích směřujících na Mars.
Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.