Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že cílem úderu byl velitel Hamásu a další bojovníci nacházející se v areálu nemocnice, aniž by pro toto tvrzení předložila přímé důkazy. Nálet zcela zničil část chirurgického oddělení a způsobil těžké poškození několika pater budovy. V důsledku těchto škod byl okamžitě pozastaven provoz na radiologii, v laboratořích, na operačních sálech i lůžkových chirurgických odděleních.
Stropy v některých sálech se propadly a lůžka pokrytá sutí ležela vedle zkroucených a poškozených lékařských nástrojů. Zraněný chirurgický specialista Ayman Abu Ubaid pro The Guardian popsal, že výbuch v noci bez varování naplnil místnosti hustým kouřem a vyvolal paniku a požáry. Dodal, že všude byla krev a pacienti na lůžkách, kteří v té době měli spát, utrpěli vážná zranění končetin a zasažení střepinami.
Mezi oběťmi útoku byl i dvaapadesátiletý všeobecný chirurg Rizk Abu Shaira, který v minulosti účinkoval v americkém dokumentárním filmu o lidech a lékařích v Gaze. Lékař zemřel při výkonu své práce v okamžiku, kdy byl v nemocnici spolu s pacientem, jehož nedávno operoval. Smrt oblíbeného chirurga vyvolala mezi jeho kolegy a veřejností hluboký zármutek.
Násirova nemocnice byla od začátku konfliktu zasažena již sedmkrát a dlouhodobě se potýká s nedostatkem základních léků a zdravotnického materiálu. Izraelská armáda dlouhodobě obviňuje palestinské hnutí z využívání nemocničních zařízení jako velících center, což militantní hnutí jednoznačně odmítá. Podle údajů OSN a humanitárních organizací bylo v Gaze zničeno nebo poškozeno přibližně devadesát procent veškeré zdravotnické infrastruktury.
Zhoršující se zimní počasí a vytrvalé deště přitom v přelidněných stanových táborech zvyšují riziko šíření nemocí a prohlubují naléhavou potřebu lékařské péče. Nemocnice již nyní postrádá asi osmdesát procent nezbytných léků a zdravotnických potřeb. Situaci v oblasti komplikuje i fakt, že většina obyvatel žije v provizorních podmínkách bez přístupu k adekvátnímu zázemí.
Mezi mrtvými byl také devětadvacetiletý Seif Ghazi Abu Hatab, který byl dříve zraněn při odklízení sutí z domu svého přítele a ve čtvrtek ráno měl podstoupit plánovanou operaci. Mladík se připravoval na to, že podstoupí další léčbu v zahraničí a začne nový život. Jeho rodina tak po dřívější ztrátě otce a dvou bratrů utrpěla další tragickou ránu, když otec i synové zemřeli v důsledku probíhajícího konfliktu.
Celý konflikt v Gaze eskaloval po útoku vedeném hnutím Hamás v říjnu 2023, při němž zahynulo zhruba dvanáct set lidí. Podle údajů OSN si následná vojenská kampaň v pásmu vyžádala životy nejméně sedmdesáti čtyř tisíc lidí a nezávislá komise ji označila za genocidu. Izraelské síly navzdory dřívějším vyhlášením příměří nadále provádějí vzdušné útočné akce, které od října 2025 usmrtily přes šestnáct set osob.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.