Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Extrémní teploty postupně narůstaly s tím, jak letní měsíce pokračovaly, což u učitelky vyvolávalo stále větší strach a úzkost. Spánek se stal prakticky nemožným, protože vzduch v noci zůstával neuvěřitelně horký, suchý a hustý. Ani pitný režim či použití ventilátoru nepřinášely žádnou úlevu před všudypřítomným dusnem.
Situace nakonec dospěla do bodu, kdy se probouzela s pocitem nedostatku vzduchu a silnou vlnou paniky. Strach z toho, jak zvládne nadcházející den, u ní vyvolával trvalý pocit nebezpečí a ohrožení. Podobné obavy přitom pociťovali také její kolegové ve škole, kteří měli strach o sebe navzájem i o samotné děti.
Koncem června se probudila s pocitem naprosté vyčerpanosti a ztráty obvyklé pracovní motivace. Po příchodu do práce zjistila, že její učebna dosáhla teploty třiceti stupňů Celsia. Místnost dříve sloužila jako prostor pro kopírku, nemá žádná okna ani ventilaci a pro výuku nebyla vůbec navržena.
V tomto neobyvatelném prostoru podle webu The Guardian neprobíhala žádná smysluplná výuka. Během dopoledne začala pociťovat stále výraznější nevolnost, silné závratě, horečnaté stavy a krutou bolest hlavy. Koncentrace na cokoliv se stala naprosto nemožnou.
Před dvaceti lety jí byla diagnostikována epilepsie, kterou se podařilo po roce dostat pod úplnou kontrolu, takže jí v životě běžně nijak neomezovala. V onen horký den však utrpěla svůj první absentní záchvat od stanovení diagnózy. Tento stav přirovnala k náhlému stisknutí tlačítka pauzy na dálkovém ovladači televize, po němž následoval krátký výpadek a návrat vědomí.
Když odešla za kolegyní do recepce, dozvěděla se, že vykazuje jasné příznaky vyčerpání z horka. Její kůže byla na dotek horká, přestože pociťovala chlad, a tělo nedokázalo regulovat vnitřní teplotu. Navzdory neustálému pití vody ji trápila chronická žízeň, což v ní zanechalo hluboký strach.
Odpolední výuku musela kvůli špatnému stavu zrušit a zbytek dne strávila v místnosti první pomoci. Později si ji vyzvedl partner a odvezl domů. Praktický lékař jí o několik dní později potvrdil, že záchvaty byly s největší pravděpodobností způsobené vedrem.
Následující den po vydání prvního červeného výstražného varování před vedrem v zemi škola oznámila předčasné uzavření ve dvanáct hodin poledne. Učitelka přesto do školy dorazila, protože v pedagogické sféře panuje silné vědomí sounáležitosti. Vnímání vlastní zranitelnosti vůči vysokým teplotám pro ni bylo zcela novou a znepokojivou zkušeností.
Zjištění, že léta se mění k nepoznání, v ní vyvolává hlubokou úzkost a obavy z budoucnosti. Strach z toho, jaké budou podmínky pro její synovce, neteře a žáky v příštích letech, pro ni představuje děsivou myšlenku. Musí se proto velmi snažit, aby na tyto hrozby nemyslela příliš často, protože v opačném případě propadá panice.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.