Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Rutte během projevu porovnal tyto měsíční ruské ztráty s celkovými ztrátami amerických ozbrojených sil během čtrnáctileté války ve Vietnamu. Zatímco Spojené státy ztratily v průběhu celého vietnamského konfliktu 56 000 vojáků, Rusko jich na Ukrajině ztratí srovnatelné množství za pouhý jediný měsíc. Tento srovnávací údaj má poukázat na extrémní rozsah obětí v probíhajícím konfliktu.
Podle šéfa NATO ruský prezident Vladimir Putin na bojišti selhává a snaží se zlomit ukrajinskou vůli k odporu útoky na civilisty. S blížící se zimou se ruské síly zaměřují na ničení kritické infrastruktury prostřednictvím raket a dronů. Moskva tak podle Aliance riskuje další eskalaci konfliktu s cílem destabilizovat ukrajinskou společnost.
Rutte rovněž obvinil Moskvu z rozšiřování kampaně nepřátelských aktivit napříč Evropou. Tyto akce zahrnují žhářství, incidenty s drony a kybernetické útoky zaměřené na podkopání podpory Ukrajiny. Tyto snahy však podle něj přinášejí opačný efekt, neboť za každý ruský hybridní útok posílají západní státy Kyjevu ještě větší pomoc.
Ukrajinský generální štáb mezitím informoval, že ruské síly utrpěly v období od 1. do 7. listopadu rekordních 16 130 personálních ztrát. Jde o nejvyšší týdenní údaj od začátku plnohodnotné invaze, což v přepočtu znamená průměrně více než 2 300 vyřazených vojáků denně. K tomuto nárůstu přispěly intenzivní boje na frontových liniích.
Tento rekordní týden navázal na sérii bezprecedentních denních ztrát, včetně 2 500 ruských obětí zaznamenaných 1. listopadu. Předchozí denní maximum přitom činilo 2 250 osob a bylo hlášeno 21. října. Ukrajinští představitelé přisuzují tyto obrovské ztráty faktu, že ruské velení nadále spoléhá na masivní pěchotní útoky na východě a jihu země.
Síly bezpilotních systémů Ukrajiny ohlásily, že v říjnu zneškodnily 16 796 ruských vojáků během více než čtvrt milionu bojových misí. Prezident Volodymyr Zelenskyj dříve uvedl, že ruské personální ztráty za říjen dosáhly 54 400 zabitých či těžce zraněných. Studie zveřejněná koncem října v časopise The Economist navíc odhadla celkové ruské ztráty od února 2022 na 1,4 až 2,1 milionu lidí.
Tyto masivní personální ztráty probíhají souběžně s rozšiřující se ukrajinskou kampaní proti ruské vojenské infrastruktuře a energetickým zařízením. Začátkem listopadu ukrajinské jednotky zasáhly raketové komplexy a systém protivzdušné obrany v ruské Bryanské oblasti. Útoky cílily také na několik ropných rafinerií a další objekty podporující ruské válečné kapacity.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.