Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
Podle vyjádření ukrajinského státního zástupce pro Politico se diskuse mezi americkými a ruskými představiteli zaměřují rovněž na vytvoření nového bezpečnostního rámce mezi samotnou Evropou a Ruskem. Přestože je podle Zelenského pozitivní, že se evropští partneři do jisté míry zapojují, chybí jim přímý kontakt s Ruskem, a proto je nezbytné, aby se Evropa stala řádnou a stálou součástí všech vyjednávacích procesů.
Dvoudenní diplomatická jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy, která probíhala v Abú Zabí, skončila bez zásadního průlomu a bez přímé účasti evropských zástupců. Evropské vládní špičky se totiž dosud nedokázaly shodnout na tom, kdo by měl blok v případných rozhovorech reprezentovat. Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner se mezitím setkali s ruským vedením v Moskvě a ve čtvrtek večer zamířili do Dublinu, aby Zelenského o průběhu schůzek informovali.
Německý kancléř Friedrich Merz na cestě do irské metropole uvedl, že z předchozích kontaktů v Abú Zabí vnímá pozitivní náznaky, avšak rovněž zdůraznil nutnost zapojení Ukrajiny i celé Evropy. Zároveň dodal, že otázka reprezentace unie bude předmětem neveřejných diskusí mezi politickými lídry. Evropská vysoká představitelka pro zahraniční politiku Kaja Kallasová zaujala skeptičtější postoj s tím, že na straně Moskvy nezaznamenala žádnou skutečnou vůli k míru a že před jakýmkoliv vyjednáváním o celkové bezpečnostní architektuře musí nejprve dojít ke klidu zbraní.
Kallasová poukázala na to, že podle evropských smluv by unii měli v rozhovorech zastupovat předseda Evropské rady António Costa a ona sama, což podpořil také estonský premiér Kristen Michal. Francouzský prezident Emmanuel Macron naproti tomu namítl, že Evropa si musí nejprve definovat vlastní mírové návrhy a společnou vizi budoucí bezpečnosti, než začne řešit konkrétní formát zastoupení. Podle jeho slov stojí na evropské podpoře celá válečná situace, a proto si kontinent musí budoucnost rozhodnout sám.
Lucemburský premiér Luc Frieden podpořil v roli zástupce Antónia Costu, zatímco šéf irské vlády Micheál Martin apeloval na jasné a koherentní vedení ze strany Evropské unie. Bulharský premiér Rumen Radev varoval, že účast Evropy v budoucích jednáních stále není plně zaručena, kdežto premiér Andrej Babiš vyjádřil optimismus ohledně postupu unie k jednacímu stolu. K této problematice se na žádost italské premiérky Giorgie Meloniové vrátí evropští lídři také na pátečním neformálním summitu Evropské rady.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.