Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Dvoudenní rozhovory v Abú Zabí představovaly první přímý kontakt mezi znesvářenými stranami po devíti měsících a obě strany je označily za náročné, avšak konstruktivní. Přestože na schůzce nebylo dosaženo pokroku v klíčových otázkách, jako jsou územní spory či příměří ohledně energetické infrastruktury, Moskva a Kyjev se dohodly na rozsáhlé výměně vězňů. Konečné počty vyměněných osob mají být oficiálně potvrzeny během čtvrtečního dne.
Jared Kushner, který v Abú Zabí působil jako zprostředkovatel jménem Washingtonu, zdůraznil, že účast evropských zástupců je naprosto nezbytná. Podle jeho slov je přítomnost Evropy klíčová zejména kvůli diskusím o revizi budoucí bezpečnostní architektury celého kontinentu, což představuje dlouhodobý požadavek Moskvy. Američtí představitelé vyjadřují naději, že ruský prezident na tento požadavek přistoupí.
Po jednání v ruské metropoli se Jared Kushner a další americký vyslanec Steve Witkoff vydají do Irska, kde se setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a případně také s evropskými lídry. Cílem této cesty je posunout jednání kupředu a dohodnout datum příštího kola rozhovorů. Ukrajina přitom usiluje o dosažení dohody o příměří ještě před příchodem nového roku kvůli obavám z nových zimních útoků na energetickou síť.
Otázka budoucího bezpečnostního uspořádání Evropy a jeho propojení s dohodami o míru na Ukrajině zůstává jedním z nejcitlivějších bodů vyjednávání. Evropští představitelé dlouhodobě požadují silné bezpečnostní záruky, které by zabránily dalším útokům po skončení války. Zároveň však trvají na tom, že širší reformy kontinentální bezpečnosti mohou být implementovány až po dosažení trvalého míru a dohodě o území.
Evropská unie a další partneři včetně Velké Británie nyní čelí akutní otázce, kdo je bude v nadcházejících rozhovorech zastupovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval své spojence, aby urychleně vybrali jednoho hlavního zástupce, který by mohl mluvit za celou Evropu. Tuto myšlenku podpořil i americký vyjednavač, podle něhož by jednotná reprezentace znamenala velký úspěch pro efektivitu celého procesu.
O této naléhavé otázce budou unijní lídři jednat v pátek na neformálním summitu v irském Dublinu. Setkání poskytne prostor pro koordinaci společného postupu vůči americkým mediátorům a vyjasnění pozice evropských zemí v nadcházející fázi vyjednávání. Evropské instituce společně s Francií, Německem, Itálií a Británií tak hledají co nejefektivnější způsob, jak se zapojit do diplomatických jednání o budoucnosti kontinentu.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.