Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Dvoudenní rozhovory v hlavním městě Spojených arabských emirátů představovaly první přímá jednání mezi zástupci Moskvy a Kyjeva od měsíce února. Přestože ukrajinská strana hlásila určitý pokrok v některých oblastech, celé setkání skončilo bez zásadního a konečného řešení. Američtí diplomaté se proto ihned po skončení těchto schůzek vydali do ruské metropole k přímému jednání s hlavou státu.
Během setkání v Kremlu vyjádřil zvláštní vyslanec Steve Witkoff přání, aby se nadcházejících kol mírových rozhovorů účastnili také zástupci evropských zemí. Jared Kushner, který působí jako poradce a zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa, dodal, že Evropané mají upřímnou touhu po dosažení trvalého a dlouhodobého míru. Ruský prezident v reakci na to uvedl, že Moskva nikdy neodmítala vedení dialogu a usiluje o spolehlivé uspořádání.
Zapojení evropských představitelů však naráží na odpor z ruské strany, neboť ministr zahraničí Sergej Lavrov dříve kritizoval jejich přítomnost na jednáních v Abú Zabí. Moskva dlouhodobě namítá, že evropské státy finančně i vojensky podporují jednu ze stran konfliktu, což podle jejího názoru komplikuje roli zprostředkovatelů. Kreml zároveň potvrdil, že s žádnými oficiálními zástupci Evropské unie v Emirátech nepočítal ani nevedl přímé kontakty.
Po ukončení jednání v Moskvě zamířili američtí vyslanci do irského Dublinu, kde se setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hlavním úkolem této cesty je poskytnout Kyjevu podrobný přehled o průběhu a výsledcích jednání v Kremlu. Ukrajinská hlava státu se mezitím v Dublinu zúčastnila summitu Evropského politického společenství, na němž se probíraly nedávné schůzky v Abú Zabí i otázka nových protiruských sankcí.
Diplomatické snahy o urovnání konfliktu probíhají na pozadí pokračujících ozbrojených střetů a pravidelných útoků na ukrajinská města. Ruské síly nedávno podnikly rozsáhlý noční útok za použití balistických střel a bezpilotních letounů, který si v Kyjevě vyžádal nejméně jednu oběť na životech a několik zraněných osob. Záchranné složky a dobrovolníci museli zasahovat na několika místech zasažených explozemi.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s aktuálním vývojem upozornil na přetrvávající technické problémy a systematická rychlostní omezení u satelitního systému Starshield. Tato vojenská verze komunikační sítě Elona Muska čelí podle jeho slov výpadkům, které komplikují ukrajinským jednotkám sestřelování nepřátelských proudových dronů. Kyjev se proto snaží s americkou stranou vyjasnit veškeré okolnosti těchto omezení, jež podle vyjádření pomáhají ruské armádě při přesných úderech.
Otázka fungování satelitního systému vyvolala v posledních měsících napětí ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem. Už v průběhu října čelily terminály neočekávaným limitům rychlosti, což vedlo k politickým debatám ohledně motivace těchto kroků. Zatímco americká administrativa odmítla přímou odpovědnost, celá záležitost podtrhla citlivost závislosti ukrajinské obrany na komerčních a strategických technologiích.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.