Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Zelenskyj ve svém denním videoprojevu s odkazem na 28bodový plán předložený americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl: "Tlak na Ukrajinu je nyní nejintenzivnější." Zdůraznil, že Ukrajina nyní stojí před velmi obtížnou volbou: "buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera, nebo 28 obtížných bodů, nebo extrémně krutá zima."
Prezident dále prohlásil, že ty nejtěžší a další rizika představují "život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti a důvěra někomu, kdo na nás již dvakrát zaútočil." Zelenskyj nicméně dodal, že Ukrajina bude "klidně a rychle pracovat" se Spojenými státy a svými partnery na ukončení války.
Od zveřejnění detailů Trumpova návrhu se řada evropských lídrů vyslovila na podporu Ukrajiny. Zavázali se, že budou stát při Kyjevu a trvají na tom, že žádná rozhodnutí o osudu země by neměla být přijímána bez jejího souhlasu.
Zelenskyj závěrem zdůraznil: "Předložím argumenty, budu přesvědčovat, nabídnu alternativy, ale rozhodně nedáme nepříteli žádný důvod tvrdit, že Ukrajina nechce mír, že narušuje proces, a že Ukrajina není připravena na diplomacii."
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Evropští představitelé kladně hodnotí snahy Spojených států o ukončení konfliktu na Ukrajině, které zahrnují návrhy na potvrzení ukrajinské svrchovanosti a poskytnutí silných bezpečnostních záruk. Dohodli se na tom, že v těchto záležitostech budou intenzivně koordinovat své další kroky.
Zároveň však lídři zdůraznili, že je nutné dlouhodobě chránit klíčové evropské a ukrajinské zájmy. Z toho důvodu považují za důležité, aby se stávající kontaktní linie stala výchozím bodem pro jakékoli diskuse o území.
Zásadní požadavek evropských zemí spočívá v tom, že jakákoli mírová dohoda dotýkající se evropských zemí, Evropské unie či NATO, musí získat schválení evropských partnerů, respektive konsenzus mezi spojenci. Tato podmínka ukazuje na zřejmé pochybnosti o tom, zda současný americký návrh dostatečně chrání evropské a ukrajinské zájmy.
Prezident Zelenskyj na hovor reagoval zveřejněním poděkování za "zásadní podporu" Ukrajině a jejímu lidu. Ocenil "úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu" zaměřené na zastavení války a potvrdil, že s americkým dokumentem se pracuje.
Prohlásil, že konečný plán musí "zajistit skutečný a důstojný mír", přičemž všichni čtyři lídři usilují o to, aby byly v dokumentu zahrnuty zásadní pozice Ukrajiny. Bylo domluveno, že týmy budou spolupracovat na všech úrovních.
Zatímco probíhají tato diplomatická jednání, Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova Ukrajinu varoval, aby "nyní" zahájila mírová jednání, jinak hrozí ztráta dalšího území.
Peskov prohlásil, že "efektivní činnost ruských ozbrojených sil by měla Zelenského přesvědčit, že je lepší jednat bez odkladu." Dodal, že "mužstvo pro rozhodování se zmenšuje" v důsledku územních ztrát. Přesto Peskov poněkud překvapivě zopakoval, že Moskva dosud oficiální americký plán neobdržela.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.
Pád Nicoláse Madura a jeho následné dopadení americkými speciálními jednotkami představuje pro Vladimira Putina mnohem víc než jen ztrátu jednoho z posledních věrných spojenců v Latinské Americe. Pro Kreml je to hluboká potupa, která obnažuje limity ruského vlivu a vyvolává u ruských nacionalistů neskrývanou závist vůči akceschopnosti Spojených států.
Dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku Čchiou Siao-čchim, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O několik hodin později byl Maduro ve své ložnici zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.
Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Nedávný dramatický zásah amerických sil ve Venezuele, který vyvrcholil dopadením Nicoláse Madura, rozvířil debaty o dalších cílech zahraniční politiky Donalda Trumpa. Prezident USA v této souvislosti oživil Monroeovu doktrínu z roku 1823, která deklarovala americkou dominanci na západní polokouli. Sám ji však přejmenoval na „Donroeovu doktrínu“ a dal jasně najevo, že hodlá prosazovat americké zájmy s novou razancí.
Karlos Vémola je i nadále v nezáviděníhodné situaci. Stále je ve vazbě, kam ho poslal soud poté, co jej těsně před Vánoci zadrželi policisté. Stalo se tak v době, kdy se zápasník chystal na operaci, kterou nakonec stejně podstoupil. Jak na tom momentálně je?
Herečtí kolegové stále zpracovávají zprávu o úmrtí Pavla Nečase, který náhle zemřel ve věku 59 let na Silvestra. Zároveň se již objevují první informace o posledním rozloučení s populárním hercem.pavel Podle všeho se nebude konat v Praze, i když tam Nečas žil.
Zadržený venezuelský prezident Nicolas Maduro v pondělí poprvé stanul před americkým soudem v New Yorku. Maduro a jeho manželka si vyslechli obvinění, přičemž oba odmítli vinu. Další stání s jihoamerickým politikem by mělo proběhnout v březnu.