Zelenskyj promluvil k národu: Ukrajina se nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj , foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 21. listopadu 2025 16:29
Sdílej:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.

Zelenskyj ve svém denním videoprojevu s odkazem na 28bodový plán předložený americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl: "Tlak na Ukrajinu je nyní nejintenzivnější." Zdůraznil, že Ukrajina nyní stojí před velmi obtížnou volbou: "buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera, nebo 28 obtížných bodů, nebo extrémně krutá zima."

Prezident dále prohlásil, že ty nejtěžší a další rizika představují "život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti a důvěra někomu, kdo na nás již dvakrát zaútočil." Zelenskyj nicméně dodal, že Ukrajina bude "klidně a rychle pracovat" se Spojenými státy a svými partnery na ukončení války.

Od zveřejnění detailů Trumpova návrhu se řada evropských lídrů vyslovila na podporu Ukrajiny. Zavázali se, že budou stát při Kyjevu a trvají na tom, že žádná rozhodnutí o osudu země by neměla být přijímána bez jejího souhlasu.

Zelenskyj závěrem zdůraznil: "Předložím argumenty, budu přesvědčovat, nabídnu alternativy, ale rozhodně nedáme nepříteli žádný důvod tvrdit, že Ukrajina nechce mír, že narušuje proces, a že Ukrajina není připravena na diplomacii."

Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.

Evropští představitelé kladně hodnotí snahy Spojených států o ukončení konfliktu na Ukrajině, které zahrnují návrhy na potvrzení ukrajinské svrchovanosti a poskytnutí silných bezpečnostních záruk. Dohodli se na tom, že v těchto záležitostech budou intenzivně koordinovat své další kroky.

Zároveň však lídři zdůraznili, že je nutné dlouhodobě chránit klíčové evropské a ukrajinské zájmy. Z toho důvodu považují za důležité, aby se stávající kontaktní linie stala výchozím bodem pro jakékoli diskuse o území.

Zásadní požadavek evropských zemí spočívá v tom, že jakákoli mírová dohoda dotýkající se evropských zemí, Evropské unie či NATO, musí získat schválení evropských partnerů, respektive konsenzus mezi spojenci. Tato podmínka ukazuje na zřejmé pochybnosti o tom, zda současný americký návrh dostatečně chrání evropské a ukrajinské zájmy.

Prezident Zelenskyj na hovor reagoval zveřejněním poděkování za "zásadní podporu" Ukrajině a jejímu lidu. Ocenil "úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu" zaměřené na zastavení války a potvrdil, že s americkým dokumentem se pracuje.

Prohlásil, že konečný plán musí "zajistit skutečný a důstojný mír", přičemž všichni čtyři lídři usilují o to, aby byly v dokumentu zahrnuty zásadní pozice Ukrajiny. Bylo domluveno, že týmy budou spolupracovat na všech úrovních.

Zatímco probíhají tato diplomatická jednání, Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova Ukrajinu varoval, aby "nyní" zahájila mírová jednání, jinak hrozí ztráta dalšího území.

Peskov prohlásil, že "efektivní činnost ruských ozbrojených sil by měla Zelenského přesvědčit, že je lepší jednat bez odkladu." Dodal, že "mužstvo pro rozhodování se zmenšuje" v důsledku územních ztrát. Přesto Peskov poněkud překvapivě zopakoval, že Moskva dosud oficiální americký plán neobdržela.

Stalo se
Novinky
NATO

Trumpa názory Američanů nezajímají. Ti si přejí v NATO zůstat

Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.

Novinky
Ilustrační fotografie.

BBC: V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka

V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.

Novinky
Singapur

Krize v Singapuru: Jak město závislé na klimatizaci zvládá energetickou krizi?

Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.

Novinky
Hormuzský průliv

Proč Írán zpoplatnil plavbu Hormuzským průlivem?

V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.