Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Zelenskyj ve svém denním videoprojevu s odkazem na 28bodový plán předložený americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl: "Tlak na Ukrajinu je nyní nejintenzivnější." Zdůraznil, že Ukrajina nyní stojí před velmi obtížnou volbou: "buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera, nebo 28 obtížných bodů, nebo extrémně krutá zima."
Prezident dále prohlásil, že ty nejtěžší a další rizika představují "život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti a důvěra někomu, kdo na nás již dvakrát zaútočil." Zelenskyj nicméně dodal, že Ukrajina bude "klidně a rychle pracovat" se Spojenými státy a svými partnery na ukončení války.
Od zveřejnění detailů Trumpova návrhu se řada evropských lídrů vyslovila na podporu Ukrajiny. Zavázali se, že budou stát při Kyjevu a trvají na tom, že žádná rozhodnutí o osudu země by neměla být přijímána bez jejího souhlasu.
Zelenskyj závěrem zdůraznil: "Předložím argumenty, budu přesvědčovat, nabídnu alternativy, ale rozhodně nedáme nepříteli žádný důvod tvrdit, že Ukrajina nechce mír, že narušuje proces, a že Ukrajina není připravena na diplomacii."
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Evropští představitelé kladně hodnotí snahy Spojených států o ukončení konfliktu na Ukrajině, které zahrnují návrhy na potvrzení ukrajinské svrchovanosti a poskytnutí silných bezpečnostních záruk. Dohodli se na tom, že v těchto záležitostech budou intenzivně koordinovat své další kroky.
Zároveň však lídři zdůraznili, že je nutné dlouhodobě chránit klíčové evropské a ukrajinské zájmy. Z toho důvodu považují za důležité, aby se stávající kontaktní linie stala výchozím bodem pro jakékoli diskuse o území.
Zásadní požadavek evropských zemí spočívá v tom, že jakákoli mírová dohoda dotýkající se evropských zemí, Evropské unie či NATO, musí získat schválení evropských partnerů, respektive konsenzus mezi spojenci. Tato podmínka ukazuje na zřejmé pochybnosti o tom, zda současný americký návrh dostatečně chrání evropské a ukrajinské zájmy.
Prezident Zelenskyj na hovor reagoval zveřejněním poděkování za "zásadní podporu" Ukrajině a jejímu lidu. Ocenil "úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu" zaměřené na zastavení války a potvrdil, že s americkým dokumentem se pracuje.
Prohlásil, že konečný plán musí "zajistit skutečný a důstojný mír", přičemž všichni čtyři lídři usilují o to, aby byly v dokumentu zahrnuty zásadní pozice Ukrajiny. Bylo domluveno, že týmy budou spolupracovat na všech úrovních.
Zatímco probíhají tato diplomatická jednání, Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova Ukrajinu varoval, aby "nyní" zahájila mírová jednání, jinak hrozí ztráta dalšího území.
Peskov prohlásil, že "efektivní činnost ruských ozbrojených sil by měla Zelenského přesvědčit, že je lepší jednat bez odkladu." Dodal, že "mužstvo pro rozhodování se zmenšuje" v důsledku územních ztrát. Přesto Peskov poněkud překvapivě zopakoval, že Moskva dosud oficiální americký plán neobdržela.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.