Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Zelenskyj ve svém denním videoprojevu s odkazem na 28bodový plán předložený americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl: "Tlak na Ukrajinu je nyní nejintenzivnější." Zdůraznil, že Ukrajina nyní stojí před velmi obtížnou volbou: "buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera, nebo 28 obtížných bodů, nebo extrémně krutá zima."
Prezident dále prohlásil, že ty nejtěžší a další rizika představují "život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti a důvěra někomu, kdo na nás již dvakrát zaútočil." Zelenskyj nicméně dodal, že Ukrajina bude "klidně a rychle pracovat" se Spojenými státy a svými partnery na ukončení války.
Od zveřejnění detailů Trumpova návrhu se řada evropských lídrů vyslovila na podporu Ukrajiny. Zavázali se, že budou stát při Kyjevu a trvají na tom, že žádná rozhodnutí o osudu země by neměla být přijímána bez jejího souhlasu.
Zelenskyj závěrem zdůraznil: "Předložím argumenty, budu přesvědčovat, nabídnu alternativy, ale rozhodně nedáme nepříteli žádný důvod tvrdit, že Ukrajina nechce mír, že narušuje proces, a že Ukrajina není připravena na diplomacii."
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Evropští představitelé kladně hodnotí snahy Spojených států o ukončení konfliktu na Ukrajině, které zahrnují návrhy na potvrzení ukrajinské svrchovanosti a poskytnutí silných bezpečnostních záruk. Dohodli se na tom, že v těchto záležitostech budou intenzivně koordinovat své další kroky.
Zároveň však lídři zdůraznili, že je nutné dlouhodobě chránit klíčové evropské a ukrajinské zájmy. Z toho důvodu považují za důležité, aby se stávající kontaktní linie stala výchozím bodem pro jakékoli diskuse o území.
Zásadní požadavek evropských zemí spočívá v tom, že jakákoli mírová dohoda dotýkající se evropských zemí, Evropské unie či NATO, musí získat schválení evropských partnerů, respektive konsenzus mezi spojenci. Tato podmínka ukazuje na zřejmé pochybnosti o tom, zda současný americký návrh dostatečně chrání evropské a ukrajinské zájmy.
Prezident Zelenskyj na hovor reagoval zveřejněním poděkování za "zásadní podporu" Ukrajině a jejímu lidu. Ocenil "úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu" zaměřené na zastavení války a potvrdil, že s americkým dokumentem se pracuje.
Prohlásil, že konečný plán musí "zajistit skutečný a důstojný mír", přičemž všichni čtyři lídři usilují o to, aby byly v dokumentu zahrnuty zásadní pozice Ukrajiny. Bylo domluveno, že týmy budou spolupracovat na všech úrovních.
Zatímco probíhají tato diplomatická jednání, Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova Ukrajinu varoval, aby "nyní" zahájila mírová jednání, jinak hrozí ztráta dalšího území.
Peskov prohlásil, že "efektivní činnost ruských ozbrojených sil by měla Zelenského přesvědčit, že je lepší jednat bez odkladu." Dodal, že "mužstvo pro rozhodování se zmenšuje" v důsledku územních ztrát. Přesto Peskov poněkud překvapivě zopakoval, že Moskva dosud oficiální americký plán neobdržela.
Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Prezident Spojených států Donald Trump vyvolal rozhořčení a široké odsouzení poté, co skupinu demokratických zákonodárců obvinil z "POBUŘUJÍCÍHO JEDNÁNÍ, trestaného SMRTÍ," a požadoval jejich zatčení. Stalo se tak poté, co tito zákonodárci zveřejnili video, v němž aktivní vojáky nabádali k odmítnutí nezákonných rozkazů.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Dvě z nejaktivnějších kyberzločineckých skupin napojených na stát – ruská Gamaredon a severokorejský kolektiv Lazarus – začaly sdílet zdroje a infrastrukturu. Vyplývá to z nového zjištění, které ve čtvrtek představila společnost Gen Digital, zabývající se kybernetickou bezpečností. Experti odhalili překrývající se taktiky a společně používanou infrastrukturu obou skupin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se záměrně vyhnul kritice nebo přímému odmítnutí amerického návrhu mírové dohody, přestože tento dokument zjevně silně odráží mnohé z požadavků Moskvy. Ve svém nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a je připravena zapojit se do diplomacie a nečinit žádná ukvapená prohlášení. Uvedl, že Ukrajina je "připravena na konstruktivní, čestnou a efektivní práci."
S nejnovějším obratem prezidenta Donalda Trumpa ohledně zveřejnění Epsteinových spisů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti – nejprve byl proti, pak pro, pak zase proti a teď opět pro – se jádro voličů MAGA konečně může dočkat dokumentů, které si dlouho přálo vidět. Dne 18. listopadu 2025 odpoledne Sněmovna drtivou většinou hlasovala pro zveřejnění spisů. Proti hlasoval pouze jeden republikán. Senát později téhož dne jednomyslně schválil opatření a poslal ho prezidentovi k podpisu. Trump jej podepsal 19. listopadu.
Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
Veterináře v Česku momentálně zaměstnává zejména ptačí chřipka, která se za poslední dny potvrdila hned na několika místech. Špatné zprávy ale přicházejí i z Kroměřížska, kde se u uhynulého zvířete potvrdila nemoc, která je potenciálně přenosná na člověka. Informoval o tom Český rozhlas.